Výstavba hlavního sídla Africké unie, které se bude nyní nacházet v etiopském hlavním městě Addis Abeba, stála 200 milionů dolarů. Celý projekt byl financován čínskou stranou jako dar právě Africké unii. Čína tak i nadále zvyšuje svoji angažovanost na africké půdě. Výstavba začala v lednu roku 2009 a podílely se na ní jak africké, tak čínské společnosti. První summit za účasti čínských zástupců se v novém sídle bude konat zítra.
Archiv rubriky: Africká unie
Africká unie prodloužila mandát svých mírových sil v Somálsku
Africká unie prodloužila mandát svých mírových sil v Somálsku AMISOM o dalších 12 měsíců, přičemž hodlá navýšit počet vojáků až na 18 000 v zájmu poražení rebelů z militantní skupiny al Shabaab. Rada Africké unie pro mír a bezpečnost pak vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby schválila rozšíření působnosti mise AMISOM v zájmu „využití jedinečné příležitosti k vytvoření definitivní operace proti rebelům z al Shabaab“ i mimo oblast hlavního města Mogadišo tak, aby mohla být koordinována i s keňskou či etiopskou ofenzivou.
WTO: „evropská krize začíná brzdit i Afriku“
Šéf Světové obchodní organizace (WTO), Pascal Lamy, na konferenci Africké unie v Ghaně oznámil, že eurozóna omezuje obchod afrických zemí a jejich ekonomický růst, protože africký kontinent je téměř závislí na exportu na evropské trhy. Dále generální ředitel WTO prohlásil, že africké ekonomiky čeká významný pokles růstu, pokud bude současný stav eurozóny pokračovat: „-1% v EU znamená -0,5% v Africe“. Podle statistik EU obchod mezi EU a africkými zeměmi s koloniální historií např. v roce 2008 dosáhl 278 miliard Euro.
Svět se, až na USA, shoduje na bezproblémovosti voleb v Demokratické republice Kongo
V teprve druhých volbách od konce občanské války v roce 2003 v Demokratické republice Kongo (DRK) se podle mezinárodních pozorovatelů neobjevily žádné problémy. Ačkoliv 4 opoziční prezidentští kandidáti již vyzvaly k zneuznání voleb kvůli podvodům, někteří své výzvy již odvolali, a mezinárodní pozorovatelské mise to odmítají. Šéfka diplomacie EU, Catherine Ashton, odsoudila občasné lokální násilí a vyzvala všechny k bezmeznému respektování výsledků. Stejně tak učinil i šéf mise Africké unie (AU) v DRK, Moctar Ouane, spolu s Jihoafrickým rozvojovým společenstvím (SADC) a Mezinárodní konferencí oblasti velkých jezer (ICGLR). Ministr Jihoafrické republiky pro vězeňství, Nosiviwe Mapisa Nqakula, také ocenil konžskou Národní volební komisi (CENI) za vynikající práci. Jediný, kdo zůstává zdrženlivý, je americká pozorovatelská mise organizace Carter Center, která vyzývá, aby svět „předčasně neslavil“.
Africká unie označila novou teroristickou skupinu a vyzvala OSN ke stejnému kroku
Africká unie zařadila do seznamu teroristických skupin ugandskou Armádu božího odporu (LRA), která existuje od roku 1987 a operuje na území Ugandy, Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo a Středoafrické republiky. LRA je povstalecká armáda, která ve jménu křesťanské ideologie smíšené s africkými vlivy od roku 2007 vede otevřené povstání proti Ugandské vládě. Vůdce LRA Joseph Kony se označuje za „mluvčího boha“ a samotná LRA je zodpovědná za znásilňování, vraždy, porušování lidských práva a mimo jiné i z verbování tzv. dětských vojáků či sebevražedných útoků. Podle odhadů OSN má LRA na svědomí desítky tisíc mrtvých či znetvořených nebo znásilněných. USA v říjnu tohoto roku rozhodly do Ugandy vyslat 100 vojenských poradců, kteří mají ugandské armádě pomoci v boji s LRA. Rada pro mír a bezpečnost Africké unie zároveň vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby učinila totéž a stejně jako Africká unie vyzvala africké země, aby zvážily zavedení takových předpisů a změny legislativy, které by zakázaly činnost jakýchkoliv místních orgánů LRA na svém území a uznaly členství v LRA za trestné pro jednotlivce.
Nejvyšší představitel Africké unie dorazil do Demokratické republiky Kongo kvůli obavám z prezidentských voleb
Nejvyšší představitel Africké unie, Jean Ping (předseda komise Africké unie), dorazil do Demokratické republiky Kongo, aby vyzval kandidáty prezidentských voleb k respektování výsledků. Výzva se týká současného prezidenta Josepha Kabily a opozičního vůdce Etienna Tshisekedi, který se v nejbližší době chystá vrátit do země z Jihoafrické republiky. Návštěva potvrzuje obavy Africké unie před novou občanskou válkou v této zemi, v níž se prezidentské volby konají teprve podruhé od skončení občanské války v roce 2003. Již v květnu tohoto roku při bojích v Pobřeží slonoviny International Crisis Group upozornila, že podobná situace se může opakovat i v D. R. Kongo a vyzvala konžskou vládu, aby připravila záložní plány pro krizovou úřednickou vládu na přechodné období mezi volbami v případě, že k problémům dojde.
Šéf mírových sil Africké unie v Somálsku žádá navýšení počtu mírových sil v Somálsku o třetinu
Velitel mírových sil Africké unie v Somálsku (AMISOM) generálmajor Fred Mugisha prohlásil, že pokud by se počet mužů sil AMISOM zvýšil o třetinu, bylo by možné kompletně osvobodit hlavní město Somálska Mogadišo. V současnosti mají síly AMISOM 9000 mužů, které byly již v březnu 2011 navýšeny o polovinu Ugandou a Burundi. Podle šéfa AMISOM by při počtu 12 000 mužů bylo možné porazit militantní Al Shabaab a poslední ohniska islamistických milic v Mogadišu do šesti měsíců.
Africká unie uznala Libyjskou národní radu (NTC) za legitimní libyjskou vládu
Africká unie (AU) tak učinila po dlouhé době od své poslední zprávy o tom, že je připravena povstaleckou prozatímní vládu uznat. Africká unie čelí dlouhodobě kritice za své těžkopádné a zdlouhavé reakce na vývoj událostí v Libyi od propuknutí krize. AU zároveň vyzvala Libyjskou národní radu k ochraně černých migrantů v Libyi v reakci na zprávy o tom, že povstalecké milice pronásledují černochy kvůli obecnému přesvědčení, že jsou žoldáky Muammara Kaddafiho.
Africká unie je připravena uznat Libyjskou národní radu za vládu Libye
Africká unie by dnes měla začít komplexně uznávat povstaleckou přechodnou Libyjskou národní radu. Všechny země Afriky, kromě Maroka, které není členem AU, by tak měly přestat uznávat Muammara Kaddafiho. Celkem má Africká unie 54 členů a za jejím vznikem stojí právě libyjský vůdce Muammar Kaddafi, který věnoval velké úsilí pokusům na sjednocení Afriky.
V pátek se uskuteční mimořádný summit Africké unie kvůli Libyi, bude zde viset povstalecká vlajka
Africká unie oznámila, že se v pátek uskuteční mimořádné zasedání na vrcholné úrovni, kterého se zúčastní vrcholní představitelé svých zemí. Africká unie očekává brzký konec vlády Muammara Kaddafiho, jak potvrdil mluvčí komise AU pro Libyi Noureddine Mezni. Stejně tak byla nyní poprvé v sídle Africké unie v etiopském hlavním městě Addis Abeba vyvěšena nová rebely užívaná vlajka reprezentující Libyi.
Rada bezpečnosti Africké unie zahájila mimořádné zasedání kvůli Libyi
Vzhledem k poslednímu vývoji v Libyi, kde se povstalcům podařilo po půl roce bojů dosáhnout hlavního města Tripolisu, zasedne nouzově Rada bezpečnosti Africké unie v hlavním městě Etiopie Addis Abeba. Africká unie podle některých zdrojů očekává konec vlády Muammara Kaddafiho v Libyi, ovšem stejně tak se připravuje na tvrdé boje v Tripolisu, které pravděpodobně nastanou. Libyjská vláda deklarovala, že je jí nadále věrno 65 000 vojáků a v Tripolisu vyjeli do ulic tanky, které zatlačují povstalce zpět. Rebelové nyní očekávají posily.
Eritrea vede bezpečnostní rozhovory s Ugandou kvůli Somálsku
Eritrejský prezident Isais Afwerki navštívil Ugandu, která poskytuje největší počet vojáků do mírových sborů Africké unie operujících v Somálsku. Eritrea je dlouhodobě obviňována z podpory islámského hnutí al Shabaab, které bojuje se somálskou vládou a nachází se kvůli tomu v mezinárodní izolaci. Eritrejská vláda je dokonce obviňována z financování bombových útoků v Ugandě, proto je setkání velmi pozorně sledováno mezinárodními pozorovateli stejně tak jako Etiopií, která vede s Eritreou od jejího odtržení rozsáhlé spory.
Somálsko žádá vytvoření jednotek na ochranu humanitárních konvojů
Somálská vláda vyzvala k vytvoření vojenských jednotek, které by doprovázely a chránily humanitární konvoje s potravinami. V Somálsku, kde probíhá jeden z nejtěžších hladomorů, je velkým problémem probíhající válka vlády s několika povstaleckými skupinami, které mimo jiné prosazují svůj vliv napadáním a drancováním konvojů s humanitární pomocí. Velké obavy také paradoxně způsobuje postupné úspěšné vytlačování povstalců z Mogadiša, neboť podle odborníků se zvyšuje pravděpodobnost sebevražedných atentátů. Ovšem Africká unie i somálská vláda přiznává, že i v hlavním městě Mogadišo se nedaří z některých míst islámské milice vytlačit.
Boje v somálském Mogadišu pokračují
Ačkoliv somálská vláda včera informovala o vítězství v hlavním městě a o stahování rebelů ze skupiny al Shabaab, došlo opět k obnovení bojů. Mluvčí mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) přesto ujistil média, že armáda a mise AU mají většinu města pod kontrolou a jde pouze o poslední záchvěvy odporu. Organizace al Shabaab ale toto tvrzení odmítá s tím, že boj pokračuje.
Somálsko hlásí vítězství nad povstalci v Mogadišu
Somálský prezident Sheikh Sharif Ahmed prohlásil, že se v hlavním městě Mogadišo podařilo zvítězit nad rebely, kteří zde operují již přes 20 let od pádu somálského diktátora Mohameda Siada Barreho. Nejsilnější povstalecká frakce al Shabaab zahájila po čtyřech letech otevřených bojů stahování z hlavního města pod tlakem více než 9000 mužů somálské armády a jednotek Africké unie z mise AMISOM, které od ledna vedou proti povstalcům v Mogadišu rozsáhlou ofenzivu.
Státy Africké unie nebudou akceptovat mezinárodní zatykač vydaný na Muammara Kaddafiho a jeho rodinu
Prezident Nigeru Mahamadou Issoufou prohlásil, že zástupci 53 afrických států, které jsou členy Africké unie (tedy všechny africké státy kromě Maroka), byli požádáni, aby jejich země nejednaly dle mezinárodního práva v otázce mezinárodního zatykače na libyjského vůdce Muammara Kaddafiho, jeho syna a šéfa libyjské rozvědky. Prezident Mahamadou Issoufou již neřekl kdo a proč žádost podal. Je ovšem možné, že důvodem je snaha zachovat nestrannost Africké unie pro plánované mírové rozhovory, které chce Africká unie hostit.
Africká unie opět nabízí zprostředkování mírových rozhovorů pro Libyi
Africká unie oznámila, že je připravena hostit mírové rozhovory mezi libyjskou vládou a libyjskými povstalci, přičemž se vyhnula otázce přítomnosti Muammara Kaddafiho, kterou ponechala otevřenou. Tento návrh byl předložen zástupcům rebelů i libyjské vlády na jednání 53 národů ve středoafrické Rovníkové Guinei. Prezident JAR Jacob Zuma prohlásil, že jednání budou brzo zahájena v Etiopii, ačkoliv rebelové ani libyjská vláda na předložený návrh neměli žádnou bezprostřední reakci.
V Súdánu vznikne demilitarizovaná zóna mezi 2 novými státy
Zástupci severního a jižního Súdánu se v rámci jednání v Etiopii pod záštitou Africké unie dohodly, že vznikna demilitarizovaná hranice mezi oběma budoucími státy. Demilitarizované pásmo má zasahovat 10 km do území obou států při délce 2000 km. Hranici pak budou kontrolovat mírové jednotky Africké unie i OSN spolu s pozorovateli obou zúčastněných stran. Strany se ovšem stále nedohodly, jak hodlají utišit současné boje na těchto hranicích, ani kdo a jakým způsobem bude spravovat sporný region Abyei.
Zvedá se vlna kritiky proti Mezinárodnímu trestnímu tribunálu
Jednotlivý představitelé afrických států, včetně Africké unie, zveřejnili svou kritiku Mezinárodního trestního tribunálu (ICC), který podle slov mnohých z nich měří dvojím metrem – odlišně v Africe než v jiných částech světa. Zástupce hlavního prokurátora ICC Fatou Bensouda se brání tím, že mnoho podnětů pro mezinárodní zatykače vychází z Afriky samotné. Vlna kritiky se spustila při zahájení vyšetřování ICC v hlavním městě Pobřeží slonoviny.
OSN vyzývá k ukončení bojů v Súdánu – situace se zhoršuje a do země se chystají jednotky Africké unie
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vydal prohlášení, v němž vyjadřuje své znepokojení nad boji v Jižním Kardofanu a střetech v Abyei. Stejně tak je OSN znepokojeno boji mezi jižním a severním Súdánem. Napětí dnes opět zesílilo, když jižní Súdán prohlásil, že jeho armáda je připravena na válku se severním Súdánem. Jižní Súdán totiž opět obvinil severní Súdán z útoků na své území. Přitom obě strany se na nedávném mírovém setkání v etiopském hlavním městě Adis Abeba shodly na nutnosti demilitarizace na ropu bohatého regionu Abyei a stejně tak, že by do sporných území měli být vysláni etiopští vojáci pod hlavičkou mírové mise Africké unie.
Africká unie zrušila sankce uvalené na Pobřeží slonoviny
Zrušením těchto sankcí se tak Pobřeží slonoviny po více než 4 měsících zbavilo mezinárodní diplomatické izolace. Africká unie ovšem upozorňuje na fakt, že v Pobřeží slonoviny se stále na některých místech bojuje a žádá prezidenta Alassane Ouattaru k urychlenému řešení této situace.
Francie kritizuje NATO – to zničilo mírové snahy Africké unie
NATO převzalo velení nad operacemi v Libyi 31. března a již několikrát čelilo obviněním ze strany libyjských povstalců za malou intenzitu útoků. NATO je naopak podstatně kritičtější k povstaleckému vedení a naposled oznámilo, že povstalci vlastní těžké zbraně, což NATO nevědělo. Francie nyní tvrdí, že kvůli slabým útokům dochází k zabíjení dalších civilistů armádou Muammara Kaddafiho, a požaduje bombardování ve větší míře. Libyjská armáda zatím dále dobývá město Misrata, poslední baštu rebelů na západě Libye. Francii stejným názorem podpořila i Velká Británie, ovšem způsobilo to kolaps mírových jednání Africké unie, na jejíž plán příměří již dříve přistoupil Muammar Kaddafi, přičemž povstalci o něm jednali.
V Libyi se schyluje k příměří- JAR vyzvala k zastavení útoků NATO
Muammar Kaddafi přijal plán Africké unie k ukončení libyjské krize včetně okamžitého příměří, přičemž prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma vyzval NATO k ukončení vojenských operací, aby byla dána šance míru. Rebelové však předeslali, že příměří připadá v úvahu pouze, odstoupí-li Muammar Kaddafi. Prezident JAR nyní míří v čele delegace Africké unie do Benghazi, aby jednal o stejném návrhu s povstalci.