Dokumentární film „Muž s dýmkou“, který natočil režisér Josef Císařovský a produkovala společnost GRANT-Produkce, pojednává o životě Josefa Korbela, otce bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové. Bývalý československý diplomat, poradce Edvarda Beneše, americký pedagog a nebo například učitel dnes již také bývalé ministryně zahraničí USA Condoleezzy Riceové, tím vším byl Josef Korbel. Podle tvůrců je hlavním úkolem snímku připomenout dnešní společnosti tohoto muže a hodnoty, které zastával. Premiérové projekce a následné tiskové konference se zúčasnila jak samotná madam Albrightová (původním jménem Marie Jana Korbelová), tak například bývalý prezident České republiky Václav Havel nebo bývalý předseda KDU-ČSL a současný ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda. Mezi zúčastněnými byl také přítomen nynější ministr zahraničí ČR a zároveň předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg, který se osobně zasadil o vznik tohoto filmu. Madam Albrightová na tiskové konferenci řekla, že si velice váží lidí, jako je například Václav Havel, kteří za dob komunistického útlaku zůstali v České republice a bojovali zde za lidská práva a demokracii. Televizní premiéra dokumentu proběhne 17. listopadu na ČT2.
Archiv rubriky: Evropa
Globální akciové trhy zaznamenaly největší čtvrtletní propad
Například akcie na německých trzích ztratily v průměru 25% svojí hodnoty od konce června. Podobně jsou na tom i ostatní evropské a americké země. Průměrná výše inflace v EU se díky tomu vyšplhala na 3%. Trhy se propadly nejvíce za poslední dekádu.
Kosovský ministr vnitra: „srbské barikády narušují svobodu pohybu, budou odstraněny“
Ministr vnitra Republiky Kosovo, Bajram Rexhepi, oznámil, že srbské barikády na severu Kosova začaly vážně ohrožovat normální občanský život a svobodu pohybu a proto budou odstraněny. Ministr vnitra neupřesnil, kdy se tak má stát, ovšem dle jeho slov to má být ve spolupráci s KFOR i EULEX (mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu). Podle kosovské vlády je povinností místních orgánů i mandátu KFOR zajistit bezpečnost a svobodu pohybu na celém území Republiky Kosovo.
Srbsko zakázalo Pride Parade kvůli bezpečnostním obavám
Srbské úřady zakázaly v Bělehradě průvod za homosexuální práva kvůli obavám z opakování násilí, k němuž došlo při posledním ročníku, kdy bylo zraněno více než 100 policistů a zatčeny desítky radikálů. Srbský ministr vnitra Ivica Dacic prohlásil, že zákaz byl vydán v souladu se zákonem o veřejných shromážděních, který povoluje zákaz v případě narušení veřejné dopravy,ohrožení veřejného zdraví nebo bezpečnosti osob a majetku. Nejmenovaný vládní úředník řekl, že tajné služby zaznamenaly plány hooligans zaútočit na homosexuálních aktivisty, policii, média, úřady politických stran, zahraniční podniky i velvyslanectví. Proto srbská Národní bezpečnostní rada, v jejímž čele stojí prezident Boris Tadić nařídila policii, aby akci zrušila, neboť existuje riziko „velmi vážného ohrožení bezpečnosti“.
KFOR rozšiřuje bezpečnostní zóny u kosovských hraničních přechodů
Síly KFOR v Kosovu rozšířily své bezpečnostní zóny u hraničních přechodů v Jarinje, kde hodlají odstranit srbské barikády. Podle kosovských médií jednotky KFOR neumožnili pracovníkům Mise OSN v Kosovu (UNMIK) přístup k místním občanům. V úterý také jednotky KFOR byly zapojeny do incidentu u hranic s Bosnou a Hercegovinou, kdy místní skupina Srbů zahájila palbu na Albánce v Qeshmellug na bosenské straně hranice. KFOR odpověděly gumovými projektily a zranily srbské útočníky, tato událost ovšem způsobila vlnu odlišných reakcí ze strany Srbska, USA, EU i NATO. Ruská federace mezitím vyjádřila své obavy o bezpečnost kosovských Srbů.
Chorvatsko se snaží penalizovat albánský export
Chorvatsko na obchodním jednání mezi EU a balkánskými zeměmi přišlo s návrhem, který může ohrozit albánský export. Většina albánského vývozu je založena na surovinách, které pocházejí ze zahraničí, proto Chorvatsko požaduje, aby kvóty pro naplnění značky „made in Albania“ byly navýšeny ze současných 45% na 75% produktu původem z Albánie. To by samozřejmě způsobilo i zvýšení poplatků, které Albánie musí platit za vývoz zahraničního zboží. Výsledkem je, že albánský export by téměř zdvojnásobil svou cenu, což by bylo pro albánský export fatální, jak říká Flamur Hoxha, předseda albánské Národní komory oděvního průmyslu. Nové kvóty na vývoz by měly být přijaty již v listopadu, ale albánské ministerstvo hospodářství tvrdí, že Albánie nebyla dostatečně zapojena v procesu vyjednávání a i přes chorvatské návrhy není nic závazně přijato.
V Bulharsku zasedla Národní bezpečnostní rada – protiromské protesty pokračují
Více než 2000 lidí v hlavním bulharském městě Sofia protestovalo proti „beztrestnosti Romů“ a volali po přísnějších trestech. Kvůli stále většímu etnickému napětí dnes zasedla Národní bezpečnostní rada Bulharska. Vyzval k tomu prezident Georgi Parvanov, který po jednání rady mimo jiné slíbil přísnější kontroly osob, které podezřele rychle zbohatly, a přísné tresty pro podněcovatele národnostní nesnášenlivosti.
Rakousko po Německu schválilo rozšíření EFSF
Dolní komora rakouského parlamentu schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF). Rakousko tak zvýší své garance ve fondu z 12,2 na 28,7 miliardy eur. Hlasování o rozšíření podpořila i opozice. Rakousko je již čtrnáctou zemí ze 17 zemí eurozóny, která podpořila dohodu eurozóny o navýšení finančních garancí EFSF na 780 miliard euro. chválili červencovou dohodu představitelů eurozóny, která počítá se zvýšením celkových finančních garancí v záchranném fondu na 780 miliard euro.
Španělsko pokročilo v restrukturializaci finančního trhu
Znárodněním spořitelen Unnim, Catalunya Caixa a Novacaixa Galicia pokročila restruktualizace španělského finančního trhu. Tyto ústavy byly hlubuce zasaženy finanční krizí, která ve Pyrenejském poloostrově takřka zničila trh s realitami, v němž měly tyto spořitelny velký podíl aktiv.
V Polsku se konal summit Východního partnerství
Šest zemí bývalého SSSR se v rámci svého členství v tzv. Východním partnerství sešlo na již 2. summitu ve Varšavě. Polský premiér Donald Tusk slíbil podporu zemím jako je Ukrajina, Moldavsko či Gruzie v jejich evropských ambicích, ovšem prohlásil, že nemůže přislíbit plné členství v EU. Přesto Polský premiér za EU slíbil zjednodušení vízového režimu za jasně daných podmínek nebo otevření evropských trhů. Zatím má největší šance na podepsání smlouvy o volném obchodu Ukrajina, která ale čelí tlaku z Ruska, které v případě podepsání takové smlouvy hrozí ochlazením vztahů. Pro EU je také důležitý výsledek procesu s bývalou ukrajinskou premiérkou Julií Tymošenko. Bělorusko summit ignorovalo, přesto Polsko vydalo prohlášení i k němu – pokud propustí všechny politické vězně a uspořádá svobodné parlamentní volby, otevře se mu cesta k půjčkám a mezinárodním grantům.
Francouzský prezident zahájil výstavbu vysokorychlostního železničního koridoru v Maroku
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy slavnostně zahájil práce na stavbě vysokorychlostní železniční tratě, která má v Maroku v vzniknout do roku 2015 a zkrátit skoro pětihodinovou cestu z města Casablanca do města Tanger dlouhou 350 km na dvě hodiny cesty. Jedná se o první takový projekt v celé Africe i v arabském světě. Podle dohody z roku 2007 budou pouze francouzské firmy jako je strojírenská skupina Alstom SA zajišťovat plánování, výstavbu i samotný provoz marockých rychlovlaků a to včetně energie. Maroko také plánuje postavit další 220 km dlouhé vysokorychlostní železničního spojení mezi městem Tangier a Kenitra, tento projekt by měl být částečně financován z prostředků francouzských úvěrů a částečně z darů od Kuvajtu, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Bývalý marocký ministr financí Mohamed Berada ale investice kritizuje, neboť jsou dle něj příliš velké a mohly být použity na tvorbu nových pracovních míst v současné ekonomické krizi. Naopak Národní železniční operátor ONCF tvrdí, že vysokorychlostní železniční spojení jsou nutná ke splnění rostoucích požadavků spojených s větší intenzitou dopravy.
Evropská centrální banka urgovala Itálii ke snížení deficitu státního rozpočtu
V dopise adresovaném italskému premiérovi Silviu Berlusconimu stálo, že by italská vláda měla urychleně provést nezbytné kroky k redukci deficitu státního rozpočtu. Reformy by se měly týkat jak daňového, tak pracovního zákoníku. Zároveň by Itálie měla znovu získat ztracenou důvěru investorů. Dopis byl podle BBC odeslán již v srpnu a následně poté proběhl v Itálii prodej státních dluhopisů. Některé z navrhovaných kroků však dosud ještě nebyly zavedené.
Atmosféra v Kosovu nadále napjatá, v ulicích jsou vojáci KFOR
Ve městě Mitrovica u hranic se Srbskem jsou v plné síle mírové ochranné sbory NATO KFOR. Těžká atmosféra vládne také u hraničního přechodu Jarinje, kde se kosovští srbové staví silně na odpor a nadále kontrolují barikádu. V předchozích střetech bylo zraněno 16 Srbů a 4 vojáci KFOR.
Analytici společnosti Ernst & Young tvrdí, že platební neschopnost Řecka je nevyhnutelná
Pravděpodobnost ekonomické recese v eurozóně je tudíž čím dál tím větší. Dle zprávy Ernst & Young je zde velké nebezpečí, že události předběhnou politické dění. Otázkou tedy je, kdy se neschopnost splácet projeví a jak ji bude možné řešit. Zpráva poukazuje na problémy Irska a Portugalska, které prý zcela jistě budou mocnými hybateli dalšího ekonomického dění v EU.
Německá dolní komora parlamentu podpořila rozšíření EFSF
Dolní komora německého parlamentu schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF), z něhož bude vyplácena pomoc zadluženým státům eurozóny. Německo, které bude do fondu přispívat nejvíce celými 211 miliardami euro (dosavadní příspěvek činil 123 miliard euro), se tak přidalo k Finsku, Slovinsku, Belgii, Španělsku, Francii, Řecku, Irsku, Itálii, Lucembursku a Portugalsku. Celkové garance mají být v EFSF navýšeny na 720 miliard euro. Fond tak bude schopen poskytnout půjčky v původně zamýšleném objemu 440 miliard eur, přičemž má získat další rozšířené pravomoci. Plán sice ještě musí schválit horní komora parlamentu a Spolková rada v pátek, ovšem očekává se, že obě instituce tak učiní.
Požár rafinérie Shell v Singapuru se podařilo dostat pod kontrolu
Požár rafinerie společnosti Royal Dutch Shell, který včera vypukl nedaleko singapurských břehů je označován za největší požár rafinerie vůbec. Vedení Shellu však oznámilo, že se podařilo dostat celou událost pod kontrolu. Části rafinerie byly preventivně odstaveny a hasiči stále ještě pracují na úplném uhašení objektu. Tento incident je již druhým vážným problémem pro Royal Dutch Shell po nedávném úniku ropy z těžební plošiny v Severním moři.
Česko a USA budou intenzivněji spolupracovat na poli jaderné energetiky
Spolupráce bude mít především akademický charakter a jejím cílem bude podpora mírového využití jaderné energie. Jednat by se mělo zejména o společné projekty, partnerské vysokoškolské programy a podporu výměnných stáží jak pro studenty, tak pro učitele. V rámci spolupráce by mělo dojít i na zintenzivnění výměny zkušeností mezi stávajícími českými a americkými experty. Podíl na tomto kroku má i účast americké společnosti Westinghouse na dostavbě JE Temelín.
Mnoho investičních firem se domnívá, že stojíme na počátku další finanční krize
Podle vyjádření vedení společností Traxis Partners a Pimco nyní stojíme na počátku další finanční krize, která by mohla přinést pokles akcií o dalších 20%. Její rozpoutání však není nutné, učiní-li vlády evropských zemí potřebná opatření, k nimž mají podle slov ředitele Traxis Partners Bartona Biggse dostačující prostředky. Mezi ně patří například obdoba amerického programu TARP, který slouží jako nouzová podpora bankám, nebo snížení sazeb Evropské centrální banky. Dle tvrzení Bartona Biggse již není ani zlato tak bezpečná a stabilní investice, jak tomu bylo v předchozí době.
Mírové síly NATO posilují svou přítomnost na kosovské hranici
Mírové sbory NATO v Kosovu (KFOR) posilují svou přítomnost na hranicích mezi Srbskem a Kosovem. Důvodem jsou poslední srážky mezi Srby a silami KFOR – při posledním incidentu bylo během vzájemné konfrontace u bariér postavených Srby zraněno šestnáct kosovských Srbů a čtyři vojáci KFOR.
Německá kancléřka: „EU by měla mít možnost ovlivňovat rozpočty členských zemí“
Německá kancléřka Angela Merkel na konferenci své strany CDU prohlásila, že EU by měla v budoucnu mít pravomoc zasahovat do rozpočtů jednotlivých zemí, a to například u těch, které utrácejí více, než si mohou dovolit. Angela Merkel své straníky dále varovala před odchodem Řecka z eurozóny a řekla, že záchranný balík pro řeckou ekonomiku je životně důležitý, neboť povede ke stabilizaci eura. Kancléřka dále odsoudila návrat k vlastní německé měně, protože by došlo k výraznému zdražení německého zboží a tím pádem i k ohrožení německého exportu.
Evropský parlament schválil sankce pro státy se špatným rozpočtem
Evropský parlament schválil balíček pro boj s krizí, ve kterém se počítá s uvalováním sankcí na země EU, které porušují stanovené normy, a se zpřísněním rozpočtových pravidel. Podle Evropského parlamentu může s velké části za současnou krizi eurozóny nezodpovědnost jednotlivých členských zemí a nadměrné utrácení.
Ukrajinský prezident navrhuje zrušit vězení za hospodářské trestné činy – týká se to i Julije Tymošenkové
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč navrhl zákonnou úpravu, která má zrušit trest odnětí svobody za hospodářské trestné činy. Novela by tak mohla vést i k osvobození vězněné opoziční vůdkyně Julije Tymošenkové, jejíž proces bude brzo ukončen. Bývalé ukrajinské premiérce hrozí až 7 let vězení a také zákaz výkonu jakékoliv státní funkce po dobu 3 let, příznivci Tymošenkové proti tomu protestovali v centru Kyjeva. Tresty by byly nahrazeny pokutou, přičemž její výše by nesměla být nižší, než škoda způsobená hospodářským trestným činem. Odsouzené osoby by pak byly propuštěny hned poté, co by novela začala platit.
Bulharsko čelí protiromským bouřím
Protesty začali po páteční dopravní nehoda v jihobulharském městečku Katunica, kde romský řidič přejel bulharského chlapce. Bulharská veřejnost považuje nárůst romské kriminality za neúnosný a domnívá se, že zůstává nepotrestána. Protesty jsou organizované po internetu a zasáhly již přes desítku bulharských měst – např. hlavní město Sofia, Plovdiv, Varnu a Burgas.