Prezident Sarkozy tak učinil ve svém projevu v gruzínském hlavním městě Tbilisi před několika tisíci posluchači. Francouzský prezident řekl, že by Rusko mělo dodržovat podmínky stanovené mírovou dohodou z roku 2008, kterou sám pomáhal uzavřít. Francie prý chápe Rusko jako strategického partnera, avšak zastrašování a pokusy o destabilizaci Gruzie považuje za nepřípustné.
Archiv rubriky: Evropa
Bulharští Turci vyšlou svého zástupce k Evropské komisi
Vůdce politického Hnutí za právo a svobodu, Ahmed Dogan, v rámci své politické kampaně kvůli obecním volbám v Bulharsku pronesl, že jeho strana, která má podporu u většiny velkého tureckého etnika v zemi, bude brzy vládnout Bulharsku. Stejně tak oznámil, že v nejbližší době vyšle Hnutí za právo a svobodu svého zástupce do Evropské komise.
Afghánistán bude potřebovat finanční pomoc nejméně do roku 2025
Britský velvyslanec v Kábulu, William Patey, se domnívá, že Afghánistán bude potřebovat finanční a vojenskou podporu i po roce 2014, na který je stanovený odsun posledních zahraničních jednotek. Stejně tak podle britského velvyslance země pravděpodobně nebude schopná vyrovnat svůj rozpočet, a to nejméně do roku 2025. Přesto je přesvědčen, že dnes je afghánská armáda již silnější než Taliban, ovšem je potřeba dlouhodobá pomoc při školení a finanční podpoře. Britové by tak měli spolu s jinými nadále podporovat afghánskou vládu, aby opět nedošlo k navrácení Talibanu k moci. Britské velvyslanectví dále upozornilo, že se Britové z Afghánistánu nestahují, pouze se prý bude měnit charakter jejich pomoci.
Německá kancléřka i šéf evropské banky chtějí zachraňovat komerční banky euorzóny
Německá kancléřka Angela Merkel urguje rychlou rekapitalizaci komerčních bank, kterým prý nebezpečně docházejí peníze. Oznámila to po skončení čtvrteční berlínské tiskové konference šéfů mezinárodních finančních institucí. Spolu s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou je Německo přesvědčeno o nutnosti soustředit se na tento problém. fondu a Světové banky. Šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet také informoval o rozhodnutí bankovní rady ECB poskytnout peníze evropským bankám za nezměněnou, základní, úrokovou sazbu 1,5 % ročně. To by dle slov šéfa ECB mělo platit až do poloviny roku 2012, přičemž výsledkem by mělo být zvýšení likvidity a důvěry. V současnosti totiž bamky již nevěří ani sobě navzájem.
Rusko vyzývá syrského prezidenta k reformám, nebo odstoupení
Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval syrského prezidenta Bashara al-Assada k provedení slibovaných reforem. Pokud je prezident Sýrie nezačne zavádět, měl by podle ruského prezidenta odstoupit. Rusko ovšem ústy prezidenta Medveděva zdůraznilo, že rozhodovat o odstoupení al-Assada by v žádném případě nemělo NATO ani tlak evropských zemí. Jediným, kdo může podle Rusů přijmout dané rozhodnutí je syrský lid a syrská vláda. Syrská vláda uvedla, že na již zahájila kroky k podniknutí reforem a že navázala kontakt s opozicí, analytici ale varují, že ve skutečnosti v Sýrii hrozí krvavý konflikt, neboť syrská vláda tlačí demonstranty k užívání síly na svou obranu.
Poslední komunistický vůdce Albánie zemřel
Ve věku 86 let zemřel Ramiz Alia, poslední komunistický prezident Albánie – v té době nejizolovanějšího politického systému v Evropě. Prezident Alia stál za postupným otevřením Albánie světu, když provedl reformy a po rozsáhlých demonstracích v roce 1992 odstoupil z čela země.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy se vyjádřilo k situaci na Balkáně
Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) přijalo usnesení k politické situaci na Balkáně. PACE vyzvalo země Balkánského poloostrova, aby usilovaly o usmíření a posílení dialogu. Podle srbské delegace v PACE, kterou vede Dragoljub Mićunović, velký počet poslanců PACE vyjádřil podporu Srbsku a jeho úsilí v mírovém řešení otázky Kosova. Také došlo k vyjádření podpory navrhované mezinárodní konference o Kosovu, která se bude konat pod záštitou OSN za účasti EU a která by měla nabídnout řešení statutu Kosova přijatelná pro všechny strany, pokud jdeo statusu Kosova a dalších souvisejících otázek. Usnesení PACE se ovšem týká i otázek Albánie a Bosny a Hercegoviny.
Itálii postihlo další snížení ratingu důvěryhodnosti vlády
Po agentuře Moody´s snížila rating italské vlády i společnost Fitch, a to o jeden stupeň z AA- na A+. Agentura Fitch svým hodnocením zároveň rozvířila pochyby o kondici italského bankovního systému. Snížení ratingu neuniklo ani Španělsko, které se propadlo o dva stupně na AA-.
Česká republika bude pokračovat v rozvoji jaderné energetiky
Premiér Petr Nečas (ODS) se takto vyjádřil na konferenci v Drážďanech. Zároveň také ujišťoval, že ČR bude pokračovat ve spolupráci s Německem v energetické oblasti a to i přes to, že Německo plánuje odstranit jadernou energii ze svého energetického mixu.
Český ministr školství Josef Dobeš (VV) představil reformu vysokých škol
Tento návrh zahrnuje např. zavedení školného, zjednodušení slučování škol, složitější podmínky pro získání titulu profesora, odebírání titulů podvodníků a vznik Národní akreditační agentury (agentura bude kontrolovat a hodnotit státní i soukromé vysoké školy).
Rating důvěryhodnosti britských finančních společností byl snížen
Agentura Moody´s provedla snížení ratingu důvěryhodnosti celkem u 12 britských finančních institucí, mezi nimiž je například i Royal Bank of Scotland či společnost Santander. Důvodem je prý nedůvěra ve schopnost britské vlády poskytnout těmto společnostem efektivní pomoc v případě krizové situace. Následkem tohoto hodnocení pak poklesly akcie Royal Bank of Scotland o zhruba 3,5%. Podobný osud potkal i devět portugalských bankovních institucí, které analytici Moody´s označily za „slabé“.
Novým českým ministrem zemědělství se stal Petr Bendl (ODS)
Tato skutečnost vede k tomu, že ve středočeské ODS se prohlubují rozepře. Na jedné straně barikády stojí skupina vedená Petrem Tluchořem, do které patřil odvolaný bývalý ministr Ivan Fuksa, a na straně druhé skupina kolem nového ministra. P. Tluchoř je také možným kandidátem na předsedu středočeské ODS. O této možnosti se rozhodne na regionálním volebním směnu dne 15.10.
BBC plánuje zrušit 2000 pracovních míst v průběhu příštích 5 let
Britská veřejnoprávní televize BBC oznámila plány na zrušení 2000 pracovních míst do roku 2017, přičemž hodlá radikálně změnit své programování. Cílem má být snížení zátěže rozpočtu televize o 20 %, přičemž by neměl být zrušen žádný kanál. Nově získané finance pak budou použity na investice do nových programů. Odborová Unie techniků (BECTU) již obvinila generálního ředitele BBC Marka Thomsona z „ničení pracovních míst a celé BBC“. Plán zřejmě souvisí i se škrty, které provedla v březnu britská vláda, když snížila rozpočet BBC o 16 %.
Řecko vyzývá Turecko, aby nemilitarizovalo problematiku východního středomoří
Řecké ministerstvo zahraničí vyzývá Turecko, aby se vyvarovalo porušování mezinárodního práva a aby dalo přednost cestě vzájemného porozumění před „militarizací“ diskuse. Dále mluvčí řeckého ministerstva Gregory Delavekouras informoval o řeckém plánu na vytvoření řecko-turecké Rady pro spolupráci.
Francie: „Srbsko se nesmí stát členem EU, pokud se nesmíří se svými sousedy“
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti při své návštěvě Srbska a Chorvatska řekl, že Srbsko má své místo v Evropě, ale pouze pokud dovede své zahraniční vztahy ke smíření se sousedními státy, pokud ne, Franice nikdy nebude podporovat jeho vstup do EU. Dále francouzský ministr Leonetti prohlásil, že Chorvatsko má evropskou perspektivu, neboť se mu podařilo dosáhnout značného pokroku.
Makedonie se obává o bezpečnost regionu kvůli Kosovu, nabízí pomocnou ruku
Makedonský prezident Djordje Ivanov prohlásil, že dialog mezi Srbskem a Kosovem musí nutně pokračovat, přičemž jeho země je prý připravena podat pomocnou ruku při hledání řešení. Makedonský prezident si dle svých slov uvědomuje, že současný vývoj v Kosovu je další překážkou, ovšem zdůraznil, že jeho země doufá v maximální respektování práv občanů všech zemích v regionu a stejně tak že podporuje práva občanů na sebeurčení. Makedonie a Srbsko nemají žádné spory v otázkách zahraniční politiky a jediným bodem neshody je otázka Kosova, u které ale makedonský prezident věří, že nenaruší společnou cestu obou zemí k úspěšné evropské integraci.
Libye chce proplatit dluhy za ropu ve výši 6 miliard dolarů
Libyjská národní ropná společnost (NOC) zahájila vznášení požadavků na jednotlivé zahraniční ropné korporace, aby zaplatili dlužné částky za odebranou ropu. Peníze do Libye nedorazily v důsledku mezinárodních sankcí uvalených OSN. Podle analytiků bude vymáhání pohledávek ve výši 6 miliard dolarů pro libyjskou prozatímní vládu (NTC) zátěžovou zkouškou v zahraničních vztazích. Podle NOC dluží za ropu americké firmy ConocoPhillips a Exxon Mobil Corp, dále britská BP, rakouská energetická společnost OMV, obchodní firma Vitol a italské společnosti Eni a Saras. Zatím se k seznamu dlužníků vyjádřil pouze Exxon Mobil Corp, který uvedl, že zaplatí veškeré své dluhy.
Německo podporuje vstup Bulharska a Rumunska
Německý ministr zahraničí, Guido Westerwelle, doufá, že Bulharsko i Rumunsku vydrží ve svém úsilí vstoupit do shengenského prostoru i navzdory odporu některých členských států EU. Německý ministr zahraničí vyjádřil podporu Německa při setkání se svým rumunským protějškem Teodorem Bakonskim v Bukurešti. Dále přislíbil, že se zasadí o zrušení nizozemského a finského veta, které zabránilo Rumunsku i Bulharsku vstoupit do Shengenu.
Bank of England napumpuje do britské ekonomiky dalších 75 miliard liber
V rámci programu zvaného „kvantitativní uvolňování“ zainvestuje britská centrální banka do tamní ekonomiky dalších 75 miliard liber, které budou uplatněny především na nákup státních dluhopisů. Již dříve došlo ze strany Bank of England k investici 200 miliard liber, avšak podle jejího vedení to nebyla dostatečná částka vzhledem k pomalejšímu zotavování ekonomiky Velké Británie. Bank of England zároveň ponechává diskontní sazbu na úrovni 0,5%, aby podpořila aktivitu komerčních bank.
MMF: „Vyspělé ekonomiky by neměly zavádět rozpočtové škrty na úkor vlastního růstu“
Podle zprávy Mezinárodního měnového fondu by v případě zhoršení ekonomické situace ve Velké Británii, Francii a Německu měly tamní vlády zvážit odložení drastických úsporných opatření, jelikož by si mohli půjčit za historicky nejnižší úrok. MMF zároveň připouští že nástup ekonomické recese v Evropě v roce 2012 je zřejmě nevyhnutelný.
Ministerstvo zahraničí USA se vyjádřilo k situaci na Balkáně
Mluvčí ministerstva zahraničí Spojených států, Victoria Nuland, vyjádřila na tiskové konferenci postoj USA k uzavření srbsko-kosovského obchodu, zablokovaných hranic a bezvládí v Bosně a Hercegovině. Spojené státy hodlají pomoci při řešení obchodního problému, který vznikl, když Kosovo zakázalo import srbského zboží a těžce zdanilo zboží z Bosny a Hercegoviny. Kosovská vláda ospravedlňovala svůj krok snahou dát prostor pro vytvoření vlastní ekonomiky. Americká vláda je také znepokojena pokračujícím problémem na kosovských hranicích, kde Srbové blokují hraniční přechody, a považuje za nutné, aby KFOR v případě potřeby adekvátně reagovalo na jakékoliv narušení současné, alespoň částečně stabilizované situace. USA jsou také dle ministerstva zahraničí zklamány tím, že se v Bosně stále nepodařilo sestavit novou vládu.
Srbsko kritizuje chorvatský návrh nového zákona o tom, že veškerá obvinění ze Srbska vztahující se k 90. létům jsou neplatná“
Srbský státní tajemník Slobodan Homen v reakci na návrh nového chorvatského zákona označil novou normu za zcela absurdní. Nový chorvatský zákon by totiž označoval veškerá obvinění vznešená v Srbsku, která by se týkala 90. let, za neplatná. Chorvatský zákon také předpokládá zrušení platnosti veškerých právních aktů Jugoslávské národní armády a socialistické Jugoslávie. Srbský státní tajemník prohlásil: „Je velmi neobvyklé, aby byl přijat zákon, který ohrožuje možnost a právo státních zástupců a soudů jednat ve jménu spravedlnosti. A možná je slovo „neobvyklé“ mírné slovo, protože si nemyslím, že by se něco podobného kdy stalo v moderní éře Evropy.“ Podle tajemníka Homena je zákon problematický i z hlediska lidských práv a regionálních vztahů. Stejně tak Srbsko poukazuje na vzájemnou dohodu s Chorvatskem o vydávání občanů obviněných z organizovaného zločinu, kterou v minulosti iniciovalo právě Chorvatsko. Pokud by chorvatský zákon vešel v platnost, bylo by to podle Srbů v rozporu i s touto dohodou. Chorvatský prezident Ivo Josipovic již prohlásil, že návrh tohoto zákona je velmi špatným nápadem, přičemž se domnívá, že jedinou cestou je dohoda Chorvatska se Srbskem o tom, že nikdo, kdo se dopustil jakéhokoli trestného činu, by neměl uniknout spravedlnosti.
Možným nástupcem Ivana Fuksy (ODS) na postu českého ministra zemědělství je Petr Bendl (ODS)
Nový ministr zemědělství má být jmenován prezidentem Václavem Klausem tento čtvrtek odpoledne. V této souvislosti se nejvíce mluví jako o možném kandidátovi o šéfovi středočeské ODS Petru Bendlovi. P. Bendl je o možném nástupu informován, ale osobně se nechce zatím k celé záležitosti vyjadřovat.