Prezident Kypru: „Kyperské předsednictví EU bude úspěšné“

Kypr v červenci vystřídá v pozici předsednického státu Evropské unie (EU) Dánsko, které v lednu přejalo štafetu po Polsku. Mezi výzvy šestiměsíčního předsednictví země patří otázka společné zemědělské politiky a nový víceletý finanční rámec. Prezident Demetris Christofiass také zdůraznil imigrační problém, a vyjádřil naději, že budou provedena rozhodnutí, která by definovala budoucí strategie EU v této důležité otázce, která se týká také Kypru.

Evropa nevěří tvrzením o tom, že Ukrajina krade ruský plyn

Evropa nepokládá za pravdivé tvrzení Gazpromu o tom, že problémy s dodávkou ruského plynu do evropských států během únorových mrazů vznikly důsledkem jednání Ukrajiny. Informovala o tom ukrajinská agentura UNIAN s odkazem na „slova vysoce postaveného představitele EU“, který takto reagoval na včerejší prohlášení zástupce Gazpromu Alexeje MilleraGazprom podle jeho slov „předběžně varoval evropské společnosti před snížením dodávek plynu z důvodu silných mrazů v Ruské federaci a prohlášení je výsledkem snahy prezentovat se v dobrém světle a ponechat si v mysli veřejnosti obrázek spolehlivého dodavatele plynu“.

Chorvatská vláda plánuje v roce 2012 investovat 1,6 mld. euro do energetiky a infrastruktury

Chorvatsko plánuje v letošním roce investovat 1,6 miliardy euro do projektů v oblasti energetiky a infrastruktury za účelem oživení oslabené ekonomiky, informoval dnes místopředseda chorvatské vlády Radimir Cacic, citovaný agenturou AFP. Podle jeho slov mají téměř jednu miliardu z této částky poskytnout Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Evropská investiční banka.

Řecký parlament schválil návrh zákona ohledně výměny dluhopisů, jenž předložila vláda

Nyní, kdy byl návrh schválen, by Řecko mělo předložit formální nabídku k výměně dluhopisů soukromým věřitelům. Ti mají na reakci okolo 10 dnů. Výměna dluhopisů je nutná ke splnění podmínek finanční pomoci Řecku o objemu 130 miliard eur. Celková ztráta soukromých věřitelů se výměnou dluhopisů má pohybovat kolem 74% investic. zákon zavádí pravidlo společného postupu (CAC), kde platí, že pokud se k výměně přihlásí většina soukromých věřitelů, ostatní k ní budou přinuceni. Evropská komise (EK), že recese v Řecku přetrvá i pátým rokem a odhaduje pokles zdejší ekonomiky o 4,4% HDP v roce 2012.

Uruguayský prezident odsoudil přítomnost britského prince na Falklandách

Podle prezidenta José Municy je ,,mise prince Williama na území, které je předmětem sporu mezi Argentinou a Velkou Británii nepříjemným gestem“. Prezident dodal, že ,,přítomnost britského následníka trůnu může napjaté vztahy mezi zeměmi ještě zhoršit“. Dále uvedl, že ,,přítomnost plavidel britského námořnictva by mohla znamenat hledání ropných zásob v této oblasti“. Tak tomu bylo i před 30 lety. Uruguay stojí na straně Argentiny a podporuje snahy o vyjednávání. Velká Británie je ochotna jednat o všem, jen ne o nadvládě nad ostrovy.

Credit Agricole hlásí za poslední kvartál 2011 ztrátu 3 miliard eur

Francouzská třetí největší banka tak za toto období ztratila o 9,4% více než ve stejném období v minulém roce. Její hlavní konkurenti, kterými jsou Societe Generale a BNP Paribas, přitom minulý týden hlásily naopak zisky. Důvodem těchto statistik je především velké zapojení Credit Agricole do situace ohledně řeckého dluhu. Akcie této banky klesly v souvislosti s touto zprávou o 2,3%.

V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku

V Londýně probíhá mezinárodní konference o Somálsku, která je experty vnímána jako ukazatel rostoucího globálního ohrožení bezpečnosti. Konference má za cíl rozjet opatření k ukončení hladu a násilí v této zemi. Konference se účastní zástupci 40 zemí včetně americké ministryně zahraničí Hillary Clinton. Stejně tak se účastní i generální tajemník OSN Ban Ki-moon, který poukázal na neúčinnost všech setkání za posledních 20 let. Neschopnost mezinárodního společenství podle nich mimo jiné vedla i ke ztrátě důvěry somálských elit, které mají velmi špatné zkušenosti se získáváním zahraniční podpory. Podle pořadatelů je ovšem cílem konference především upozornit na dění v Somálsku. Velká Británie chce ale například založit fond pro Somálsko či přispět na výstavbu zpravodajského střediska na Seychelách proti pirátství, jak oznámil britský premiér David Cameron. Stejně tak v noci Rada bezpečnosti OSN rozhodla o navýšení sil mise Africké unie v Somálsku (AMISOM).

Na sumitu Evropské unie bude diskutována i otázka nástupce předsedy Evropské rady

O tomto tématu již začala jednat dánská premiérka Helle Thorning-Schmidt s ostatními prezidenty a premiéry členských zemí. Dánsko, které nyní předsedá Evropské unii (EU) chce rozhodnout o nástupci na sumitu EU 1.-2. března. V květnu končí 2,5 letý mandát Hermana Van Rompuye v tomto úřadu. Probíhají spekulace, že Belgičan by mohl získat i 2. mandát.

RBS oznámila ztrátu 2 miliard liber v roce 2011

Royal Bank of Scotland oznámila 4. ztrátový rok od roku 2008, kdy bylo 82 % jejich akcií převedeno do státního majetku výměnou za záchranu před krachem banky. Minulý měsíc generální ředitel banky Stephen Hester odmítl svůj bonus v hodnotě téměř 1 milionu liber, aby vyhověl politickému tlaku.

Maďarsko reagovalo na návrh Evropské komise o zmrazení kohezních fondů zemi

Maďarská vláda považuje návrh Evropské komise (EK) za neopodstatněný a nespravedlivý. „Je nepředstavitelné, proč EK ignoruje fakta – maďarský rozpočtový deficit za rok 2011 byl poprvé od vstupu země do Evropské unie (EU) v roce 2004 nižší než 3% a zůstane takový i v tomto roce, což znamená, že Maďarsko má 8. nejnižší rozpočtový schodek v unii,“ tvrdí prohlášení podepsané mluvčími premiéra země Viktora Orbána a zdejší vlády. Podle kabinetu je návrh EK také „kontroverzní z právního hlediska,“ neboť je to akt uložení sankcí v reakci na „předpoklady o budoucnosti.“ Nicméně, jak zní v prohlášení: „Maďarská vláda je připravení pokračovat v konzultacích s institucemi EU“.

Rakousko zastavilo ratifikaci smlouvy ACTA

„Rakousko pozastavilo ratifikaci kontroverzní dohody o boji proti obchodu s padělky a internetovému pirátství (ACTA), čeká na rozhodnutí Evropského parlamentu (EP) o této otázce,“ řekl ve středu mluvčí rakouského ministerstva vnitra Hermann Muhr. Dosud se předpokládalo, že hlasování o ratifikaci dohody ACTA se bude konat v Evropském parlamentu 12. června. Žádost Evropské komise (EK) však hlasování může oddálit až o dva roky. Ratifikaci již zastavily také Česká republika, Polsko, Litva, Slovinsko a Bulharsko.

Japonsko by mohlo přispět k řešení krize EU až 50 miliardami dolarů

O zprávě informovala agentura Reuters. Japonsko by tak mělo přispět 50 miliardy dolarů do Mezinárodního měnového fondu (MMF) na jeho boj proti dluhové krizi v Evropě. Země upřesní svou nabídku po setkání ministrů financí skupiny G20, které proběhne v březnu v Mexiku. MMF požaduje celkové navýšení svých rezerv o 500 miliard dolarů.

Evropská unie je nespokojená s dosavadním pokrokem ve věci sporného pojmenování Makedonie

Makedonská média informovala, že Brusel je zklamán jednáními, které vede zvláštní zástupce OSN Matthew Nimetzem ve Skopji. Dle informací zdejších médii je unie „pesimistická ohledně výsledků těchto jednání, neboť rozhovory s představiteli Makedonie byly zklamáním“. Anonymní zdroj z Evropské unie uvedl, že „Řecký premiér Lucas Papademos a makedonský premiér Nikola Gruevski se ohledně sporu sejdou, jen stěží se však dá předpokládat jakýkoliv pokrok v této věci.“

Velká Británie předvolala syrského velvyslance ve věci smrti dvou západních novinářů

Velká Británie předvolala ve středu syrského velvyslance, aby protestovala proti smrti dvou západních novinářů – americké válečné korespondentky Marie Colvin a francouzského reportéra Remi Ochlika, kteří se stali obětmi bombových útoků během pokračujících bojů povstalců a vládních složek v syrském Homsu. Britové požadují repatriaci těl a usnadnění pomoci v léčení britského novináře, jenž byl při útoku zraněn. Člen britské diplomatické služby Geoffrey Adams vyjádřil zármutek nad smrtí obou novinářů a znova vyzval k zastavení násilí v Homsu.

Řecko podepsalo úmluvu o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech

Tato mnohostranná dohoda byla vypracovaná Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a má bojovat proti daňovým únikům. Úmluva mezi jinými podporuje mezinárodní spolupráci ve výběru daní. „Podpisem této smlouvy učinilo Řecko krok k obnovení dlouhodobé udržitelnosti svých veřejných financí,“ uvedl generální tajemník OECD Angel Gurría. Společně s Řeckem se k této úmluvě již zavázalo 33 států.

MMF zahájil svou kontrolní misi v Bělorusku

Skupina odborníků Mezinárodního měnového fondu vedená Chrisem Jarvisem ve středu zahájí v Bělorusku misi spočívající v kontrole hospodářské politiky země v roce 2011, analýze současné situace a posouzení vyhlídek hospodářského vývoje Běloruska na rok 2012. Již loni v květnu požádala vláda republiky a Národní banka Běloruska MMF o poskytnutí úvěru v hodnotě až 8 miliard USD na tři až pět let. Podle místních expertů Minsk s největší pravděpodobností požádá MMF, aby zvážil poskytnutí nového úvěru.

Mluvčí MZV Ruska: „Ke zrušení vzájemné vízové povinnosti mezi EU a Ruskem by mělo dojít zanedlouho“

Moskva přikládá zvláštní význam otázce vzájemného zrušení vízové ​​povinnosti ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií, uvedl ve středu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexander Lukashevich. „Po dlouhém a důkladném jednání na summitu loni v prosinci se nám podařilo dosáhnout dohody a sestavit seznam společných kroků, které mají být podniknuty oběma stranami k dosažení tohoto velmi ambiciózního cíle,“ připomněl diplomat. „Praktická práce na jeho realizaci již začala a doufáme, že tento proces nebude trvat příliš dlouho. Po přijetí těchto společných kroků zahájí EU a Rusko jednání o věcném zpracování bilaterální dohody o vzájemném zrušení vízové ​​povinnosti pro krátkodobé cesty občanů,“ uvedl A. Lukashevich.

Ukrajina dovezla v roce 2011 více než 44 miliard krychlových metrů zemního plynu

Ukrajina dovezla v roce 2011 podle statistik 44,8 miliard krychlových metrů plynu, oproti minulému roku se jedná o nárůst o 22,4 procenta. V peněžitém vyjádření dosáhl import celkové hodnoty 14 miliard amerických dolarů, což oproti roku 2010 představuje nárůst o 49,5 procenta. Ukrajina dovezla 20 miliard metrů krychlových zemního plynu z Ruska v hodnotě 12,3 miliard USD a 4,8 miliard krychlových metrů plynu ze států Střední Asie v hodnotě 1,7 miliardy USD.

Moldavská vládnoucí koalice se shodla na čtyřech prezidentských kandidátech

Vedoucí představitelé moldavské Aliance pro evropskou integraci se shodli na čtyřech prezidentských kandidátech. Oznámil o tom premiér Vlad Filat, citovaný agenturou ITAR-TASS. Podle moldavských médií jsou předmětem diskuze nominace bývalých moldavských ministrů zdravotnictví Iona Ababii a Gheorghe Ghidirima, bývalého ministra zahraničí Mihai Popova a bývalé zástupkyně ředitele Moldavské národní banky Veronicy Bacalu. Žádný z těchto kandidátů není v současné době členem politické strany ani nevykonává veřejnou funkci.

Konflikt ve věci emisních povolenek se stupňuje, 29 států hrozí EU odvetnými opatřeními

„Dokud nebude zavedená globální dohoda o emisních povolenkách, Evropská unie (EU) bude nadále prosazovat svá práva,“ uvedl mluvčí Evropské komise (EK) v této věci. 29 zemí, jejichž představitelé se ve středu setkali v Moskvě, s podmínkami unie nesouhlasí a hrozí odvetnými opatřeními. „Bohužel, naše otázka účastníkům jednání v Moskvě o konkrétních alternativních opatřeních v rámci globální dohody (ve věci snížení emisí v letectví) zůstává nezodpovězena,“ uvedl mluvčí EK.

Francouzská policie propustila z vazby bývalého šéfa MMF Strausse-Kahna po dvoudenním výslechu

Bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu (MMF) Dominique Strauss-Kahn byl předvolán francouzskou policii ve věci vyšetřování nařčení z napojení na kuplířskou síť, která obchodovala s francouzskými prostitutkami. K dalšímu předvolání by mělo dojít příští měsíc. Bývalý šéf MMF odmítá všechna obvinění a dle jeho právníka je s proběhlým výslechem spokojen.

Evropská komise zasahuje proti Maďarsku, navrhla zmrazení kohezních fondů o objemu 495 milionů eur

Dle Evropské komise (EK) Maďarsko nereaguje dostatečně na výtky ohledně sporných bodů nově schválené ústavy a snižování rozpočtového deficitu. Země by tak mohla ztratit přístup k až 495 milionů eur z kohezních fondů, kterými Brusel pomáhá financovat rozvoj v chudších evropských regionech. Rozhodnutí EK musí být schváleno ostatními 26 členskými státy unie.