Slovenská vláda chce vytvořit finanční pomocí firmám až 6000 pracovních míst

Slovenské ministerstvo hospodářství uvedlo, že má rozpracováno 32 projektů, které by měly přinést tisíce nových pracovních míst. Stát má už vytipované firmy, které se rozhodl podpořit investiční pomocí a hodlá využít také eurofondy. Ty by měly směřovat hlavně do projektů pro mladé bez práce. Detaily nebyly zveřejněny, ale podle ministerstva hospodářství by se mohly plány naplnit do tří let.

V rámci úsporných opatření budou v Portugalsku zrušeny čtyři státní svátky

Od roku 2013 se bude v Portugalsku chodit do práce i během čtyř svátků, během kterých bylo doteď pracovní volno. Stát se rozhodl kvůli velkému deficitu rozpočtu zrušit dva náboženské a dva státní svátky z celkem 14 svátků, které Portugalsko má. Podle BBC si Portugalsko od zrušení svátků slibuje zvýšení ekonomické aktivity a konkurenceschopnosti. Volno bude zrušené na slavnosti Božího těla, které jsou 60 dní po Velikonocích, na den vzniku republiky 5. října, na svátek Všech svatých 1. listopadu a na den nezávislosti na Španělsku dne 1. prosince.

Norský král Harald V. navštívil Polsko, jednal s premiérem Donaldem Tuskem

Společně diskutovali o spolupráci v oblasti finančních mechanismů, energie a bezpečnosti. 5533 milionů eur, které Polsko obdrželo v rámci Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru a Norska v letech 2004 až 2009 umožnilo realizovat více než 1400 projektů. V rámci druhého kola získalo Polsko 578 milionů eur, které budou využity na ochranu životního prostředí, snížení emisí uhlíku, zachování kulturních památek, výzkumnou spolupráci a na studijní stipendia. Memorandum o této věci bylo podepsáno v červnu loňského roku premiéry Donaldem Tuskem a Jensem Stoltenbergem.

Španělský Repsol zveřejnil své příjmy

Španělská společnost Repsol zveřejnila své příjmy, ve kterých zahrnula i ztráty, které plynou ze znárodnění argentinské ropné společnosti YPF. V prvním čtvrtletí letošního roku společnost Repsol včetně YPF inkasovala na 792 milionů EUR, což je o 3,5% více, než loňský rok. Bez argentinské YPF příjmy Repsolu činily 643 milionů EUR. I tato částka je vyšší, než loňský rok a to o 12,4%. Důvodem takového nárůstu příjmů společnosti je především vyšší cena ropy a LPG.

Španělská bankovní skupina BFA žádá o částečné zestátnění

Bankovní agentura BFA vlastní i finanční úřad Bankia. Agentura Reuters uvedla, že Bankia žádá o státní půjčky ve výši 4,5 miliard EUR. Žádost centrální španělská banka podporuje. Půjčky, které vláda poskytne budou proměněny na cenné papíry. To by mělo znamenat posílení kapitálu banky. Bankia je tak zřejmě největší obětí krize španělského realitního trhu. Bez odpisu nedobytných půjček jí hrozí existenční problémy. Informaci přinesl server financninoviny.cz.

Evropský soud pro lidská práva svolil k vyhoštění radikálního klerika Abu Qatady do Jordánska

Evropský soud pro lidská práva zamítl odvolání radikálního klerika Abu Qatady, Velká Británie jej tedy může vyhostit do Jordánska. Dříve o zprávě informovala britská ministryně vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti Theresa May. Britové považují Abu Qatadu za hrozbu národní bezpečnosti, obviňují jej ze shromažďování finančních prostředků pro teroristické skupiny, zejména pro Al-Káidu. Na deportaci bude dotyčný čekat několik měsíců.

Francie fiskální pakt v podobě, v jaké se nachází, neratifikuje

Mluvčí budoucího francouzského prezidenta F. Hollanda Pierre Moscovici řekl, že dohodu o přísné kontrole rozpočtů ve stavu, v jakém se nachází, Francie ratifikovat nebude. Ratifikace se tedy pár dní po Hollandově zvolení zastavila. Z června na květen posunulo ratifikaci Německo, kde jí odmítli podpořit opoziční sociální demokraté. Kancléřka Angela Merkel však změny v podepsané smlouvě odmítá.

Herman Van Rompuy se setkal s budoucím francouzským prezidentem Hollandem

Dnes, přibližně dva týdny před mimořádným summitem lídrů EU v Bruselu, se setkal Francois Hollande se stálým předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem. Hollandova inaugurace proběhne 15. května a budoucí prezident má poté v plánu navštívit Německo a setkat se s kancléřkou Angelou Merkel. Bruselský summit bude první, kterého se Hollande zúčastní. Van Rompuy se při dnešní návštěvě Paříže také rozloučil s dosavadním prezidentem Nicolasem Sarkozym.

Maďarská vláda rozhodla, že od roku 2013 zavede zdanění finančních transakcí

Ministr hospodářství Gyoergy Matolcsy uvedl po středeční schůzi vlády, že burzovní transakce a transakce na trhu s dluhopisy budou zatíženy sazbou 0,1%. Od daně mají být osvobozeny transakce, které provádí centrální banka a ministerstvo financí. Ministr také oznámil novou daň pro podniky z odvětví energetiky a veřejně prospěšných služeb, která bude činit 30% .Vláda tak chce přimět finanční sektor, aby se podílel na nákladech maďarské finanční krize. Daně mají také pomoci udržet schodek rozpočtu v budoucím roce do 3% HDP, což je jedna z podmínek pro obnovení jednání o nové úvěrové lince s EU a MMF.

Zvláštní zástupce EU Samuel Žbogar: „Měl by existovat speciální plán pro sever Kosova“

Zvláštní zástupce EU Samuel Žbogar uvedl, že dle jeho názoru by měl existovat speciální plán pro sever Kosova, rozhodnutí však náleží Prištině. Zdůraznil, že Srbsko bude mít svou roli v budoucím dialogu, neboť v Kosovu žije mnoho etnických Srbů. Během oslav Evropského dne zástupce EU zmínil, že kosovská vláda bude muset přesvědčit zdejší Srby, že Kosovo je multietnickým státem.

Litva podepsala s japonskou Hitachi licenční smlouvu o stavbě jaderné elektrárny

Na základě návrhu koncesní smlouvy na výstavbu jaderné elektrárny v litevském městě Visaginas, který včera schválila litevská vláda, budou podíly jednotlivých účastníků smlouvy stanoveny následovně: strategický investor, japonská společnost Hitachi, získá podíl ve výši 20%; 38% bude náležet Litvě, 22% Estonsku a 20% Lotyšsku. V průběhu více než 10 let musí Litva podle propočtů ministerstva financí do projektu investovat přibližně 2,6 miliardy eur, přičemž polovinu této částky si bude muset se státní zárukou vypůjčit. Kritici projektu, mezi něž patří například také druhá nejsilnější parlamentní Litevská sociálně demokratická strana, vládě vytýkají nedostatečnou analýzu jeho financování. Odpůrci se již několik týdnů snaží sehnat 300 tisíc podpisů potřebných k tomu, aby se v této otázce mohlo konat referendum.

61% dotazovaných Evropanů nesouhlasí s embargem íránské ropy

Zprávu zveřejnila agentura PressTV, která odkazuje na průzkum společnosti German Marshall Fund, který byl 23.-26. dubna prováděn po telefonu. Většina z 2100 dotazovaných Evropanů- konkrétně Němců, Francouzů, Rakušanů, Švédů a Poláků- dle průzkumu nesouhlasí s uvalením embarga na íránskou ropu, kterou v lednu schválili ministři zahraničních věcí EU. 35% dotazovaných je pro sankce, 4% neměly na věc názor.

61% Francouzů chce, aby budoucí parlament podporoval politiku zvoleného prezidenta Francoise Hollanda

Zprávu zveřejnila agentura AFP. Dle průzkumu si 61% francouzských občanů přeje, aby většina poslanců podporovala prezidenta tak, aby mohl vykonávat svou politiku. 23% dává přednost tomu, aby „většina zákonodárců s prezidentem nesouhlasila, aby byla moc ve státě rozdělená“. 16% respondentů nevyjádřilo svůj názor.

Předsedovi řecké Koalice radikální levice (SYRIZA) se nepodařilo sestavit vládu

Agentura DPA konstatovala, že předsedovi řecké Koalice radikální levice (SYRIZA) Alexisovi Tsiprasovi se nepodařilo sestavit vládní koalici. Dotyčný byl k tomuto úkolu pověřen poté, co koalici nesestavil předseda Nové demokracie (ND) Antonis Samaras. Očekává se tedy, že ve čtvrtek pověří řecký prezident stejným úkolem předsedu strany PASOK Evangelose Venizelose, jehož strana skončila ve volbách na třetím místě. Řecko ale pravděpodobně směřuje k dalším parlamentním volbám, které by se mohly odehrát již v červnu.

Eurozóna zablokovala 1 miliardu eur pro Řecko

Představitelé eurozóny se po středečním setkání rozhodli zablokovat jednu miliardu z částky 5,2 miliardy eur, kterou má Evropský fond finanční stability (EFSF) uvolnit Řecku a odložili své rozhodnutí do příštího zasedání tzv. „euroskupiny“ ministrů financí v Bruselu, které proběhne v pondělí. Část o objemu 4,2 miliardy eur bude uvolněná hned ve čtvrtek. O zprávě informovala agentura AFP.

Portugalsko a Španělsko slibují pokračovat v rozpočtové konsolidaci

Rozpočtovou konsolidaci oba státy přislíbily ostatním partnerům v EU již před časem a nyní k ní vyzývají i Řecko. Španělský premiér Mariano Rajoy a jeho portugalský protějšek Pedro Coelho se shodli na tom, že ,, je nyní nejdůležitější, aby se dluhová krize v eurozóně nerozrůstala“. Jediným řešením dluhové krize je podle premiérů Španělska a Portugalska snížení dluhu a zaměření se na hospodářský růst. Premiér Coelho dále upozornil, že ,,bez rozpočtové konsolidace žádný hospodářský růst nebude“. Premiéři se sešli v portugalském Portu u příležitosti summitu činitelů vlád Španělska a Portugalska.

Šanci na sestavení vlády dostala v Řecku Koalice radikální levice

Poté, co se vítězi řeckých voleb Nové Demokracii (ND) nepodařilo získat potřebnou podporu pro svou vládu, pověřil řecký prezident Karolos Papulias k sestavení vlády Alexise Tsiprase z Koalice radikální levice (SYRIZA). Tsipras a jeho strana jsou značně proti půjčkám EU a MMF. Při úspěšném sestavení vlády vyjádřil úmysl závazky Řecka odvolat. Pokud se ani Koalici radikální levice nepodaří sestavit vládní kabinet, je pravděpodobné, že se v červnu budou konat nové volby.

Evropská centrální banka poprvé otevřeně uvažuje o vystoupení Řecka z eurozóny

Člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen poprvé otevřeně mluvil o možnosti vystoupení Řecka z eurozóny. Podle Asmussena nemůže nyní po volbách Řecko počítat s ochotou ECB znovu jednat o programu obnovy. Dále dodal: „Řecku musí být jasné, že k nynější restrukturalizaci dluhu není žádná alternativa, pokud chce zůstat členem eurozóny“.

Předseda Evropské komise José Manuel Barosso: „Budeme zvláště ostražití proti možnému porušování práva EU neonacistickými stranami“

Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barosso uvedl, že EK bude zvláště „ostražitá“ a bude zavádět „tuhá“ opatření proti možnému porušování práva EU a lidských práv ze strany neonacistických stran. Barroso popřel přímý komentář k výsledku voleb v Řecku. Předseda EK dále vyzval členské státy EU k podpoře hospodářského růstu a připomněl, že EK předložila návrh vydat tzv. eurobondy a zvýšit úvěrovou kapacitu ECB. Tyto otázky budou projednány na plánovaném summitu EU v červnu. Mezitím předseda Evropské rady svolal tzv.mimořádné zasedání vedoucích představitelů EU na 23. května, kde dojde k diskusi o posílení růstu.

Švédsko podporuje Albánii v získání statusu kandidáta na členství v EU

Švédští politici přesto v zemi požadují nezávislé soudnictví a válku proti korupci. Zprávu potvrdil albánský ministr zahraničních věcí a místopředsedy vlády Edmond Haxhinasto během schůzky ve Stockholmu. Následně během jednání se švédským ministrem zahraničí Karlem Bildtem politici diskutovali o vztazích a spolupráci mezi oběma zeměmi. Další ze zemí, kterou albánský ministr navštíví, je Dánsko.

Nový kabinet rumunského premiéra Victora Ponty získal důvěru v parlamentu

Victor Ponta se tak stal již 3. letošním rumunským premiérem a bude vládnout koalici Sociálnědemokratické strany (PSD) a  Národní liberální strany (PNL). Jeho středo-levicový kabinet bude pokračovat v sérii ekonomických reforem, měl by však částečně obnovit mzdy ve veřejném sektoru a důchody, které minulá vláda snížila v rámci úsporných opatření. Nový kabinet zůstane ve funkci pouze do listopadu, kdy v zemi proběhnou řádné parlamentní volby.

Latinskoamerický operátor América Móvil nabídl odkoupení 23,2% akcií nizozemské KPN

Nizozemská telekomunikační skupina KPN dostala nabídku od mexické telekomunikační skupiny América Móvil (AMX), která je jednou z pěti největších mobilních operátorů na světě. Ta již kontroluje 4,8 procenta akcií a nyní chce odkoupit dalších 23,2%. AMX nabídla za akcii KPN 8 eur. Největší mexický operátor také nedávno unikl placení pokuty od COFECO.