Ropná společnost LUKOIL zahájila výstavbu nového areálu v rafinérii „LUKOIL Neftochim Burgas“ v Bulharsku, díky němuž bude společnost moct zvýšit výrobu nafty kvality Euro-5 o 1,2 milionu tun ročně a ukončit produkci nafty s vysokým obsahem síry. Oznámila o tom tisková služba LUKOILu. Podle slov jejího prezidenta Vagita Alekperova se bulharská rafinérie poté, co bude nový areál uveden do provozu, stane jednou z technologicky nejvyspělejších v Evropě a na světě. Projekt by měl být dokončen v roce 2015.
Archiv rubriky: EU
Podle španělského ministra financí se v příštích týdnech ,,bude hrát o budoucnost eura“
Podle slov španělského ministra financí Luise de Guindose se bude v příštích týdnech ,,hrát o budoucnost eura, a to především ve Španělsku a Itálii“. Dodal, že základním kamenem světlé budoucnosti měny je správné řešení španělské bankovní krize. Uvedl, že v zemi nezaznamenal významný odliv kapitálu, jak se původně předpokládalo. Španělsko momentálně řeší problémy finančního ústavu Bankia, který pro svou záchranu požaduje na 19 miliard EUR. Zemi dále sužuje vysoká nezaměstnanost a snížený rating.
Josef Ackermann odstoupil z pozice šéfa největší německé banky Deutsche Bank
Na pozici Ackermanna, který byl šéfem Deutsche Bank deset let, nastoupí dvojice Anshu Jain a Jürgen Fitschen, kteří nyní povedou německou banku společně. Anshu Jain je bývalý investiční bankéř indického původu, který doposud působil v londýnském finančním centru City. Jürgen Fitschen je dlouhodobým členem vedení Deutsche Bank. Minulý rok se stala Deutsche Bank největší evropskou bankou co do objemu majetku.
Německo dosáhlo světového rekordu v solární energii
Německo dosáhlo v pátek a v sobotu během poledne světového rekordu v produkci solární energie- vyprodukovalo více jak 22 gigawattů, tedy odhadem tolik, kolik vyprodukuje asi 20 jaderných elektráren v plném provozu. Zprávu zveřejnilo Mezinárodní hospodářské fórum pro obnovitelnou energii (IWR). Nyní Německo vyrábí asi 4% své energie ze slunce, z obnovitelných zdrojů pak asi 20%. Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima se rozhodlo odstavit všechny jaderné reaktory do roku 2022. Přes úspěchy v produkci se v zemi ozývá i kritika, především kvůli horší stabilitě elektrické sítě. Bavorský ministr ekonomiky Martin Zeil navíc dodal, že „cena za dodatečné vybudování potřebných elektrických sítí se pohybuje okolo 50 miliard eur“.
Maďarská vláda chce rozšířit jadernou elektrárnu v Paksi
Ta je v provozu od roku 1976. Pod vedením premiéra země Viktora Orbána vznikne tříčlenná komise (dalšími členy budou ministryně rozvoje Zsuzsa Németh a ministr hospodářství György Matolcsy), která se bude zabývat rozhodnutími ohledně rozšíření zmíněné elektrárny. Dva nové bloky by měly zahájit provoz mezi lety 2020-2030. V současné době jaderná energie pokrývá 40% energetických potřeb země, cílem Orbánovy vlády je zvýšit podíl jádra na 60%.
V otevřeném dopise ČNOPK české vládě požadují firmy, aby vzdělání bylo více zaměřené na praxi
Představitelé Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) zaslali dopis českému premiérovi Petrovi Nečasovi týkající se středního odborného vzdělání. Zdůraznili, že Česko je dle průzkumu již 7 let nejatraktivnější investiční lokalitou ve střední a východní Evropě, rozhodující faktor pro toto hodnocení však představuje kvalitní pracovní síla, jíž v zemi ubývá. Bariéry ČNOPK vidí v nedostatečném kontaktu studentů s reálným pracovním prostředím, v zastaralých či chybějících učebnicích či v nedostatečném platovém ohodnocení pedagogů s odborným vzděláním. Představitelé komory navrhují, aby stát předal část svých kompetencí týkajících se vzdělání podnikům. Ty by kromě odborného školení studentů převzaly část nákladů na vzdělání, které by byly později daňově uznatelné. Představitelé ČNOPK mj. upozornili na fakt, že problém je znám již nejméně pět let, prozatím však nebylo ve věci dosaženo znatelného pokroku.
Německá kancléřka se bude snažit přesvědčit ruského prezidenta k zesílení tlaku na Sýrii
Před očekávanou návštěvou Vladimira Putina v Berlíně oficiální zástupce německé vlády sdělil, že během společného jednání chce německá kancléřka Angela Merkel na ruského prezidenta apelovat, aby učinil správné rozhodnutí ohledně syrské otázky a zesílil tlak na režim syrského prezidenta Bašára al-Assada. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v interview pro agenturu Reuters však v souvislosti s tímto tématem zdůraznil, že pozice Ruska vůči syrské otázce je tvrdá a dobře odůvodněná a že „pokusit se ji změnit bude pravděpodobně marné“.
V Irsku se bude 31. května v referendu rozhodovat o ratifikaci rozpočtového paktu
Pakt rozpočtové kázně podepsalo 2. března 2012 v Bruselu 25 představitelů zemí EU, tedy všechny členské státy kromě České republiky a Velké Británie. Fiskální pakt vstoupí v platnost, jakmile ho ratifikuje nejméně 12 členských států. Irsko je jedinou zemí, která předložila otázku ratifikace fiskálního paktu k referendu. Výsledek hlasování je nejistý, poslední průzkumy však ukázaly, že 34% Irů chce hlasovat pro ratifikaci fiskálního paktu. Proti by podle průzkumu bylo asi 24%.
Evropská centrální banka nesouhlasí s původním plánem pro záchranu Bankie
Původním plánem španělské vlády pro záchranu finančního ústavu Bankia bylo vydání dluhopisů., které by pak mateřská společnost Banco Financiero y de Ahorros (BFA) použila jako zástavu za hotovost, kterou by Evropská centrální banka (ECB) poskytla v rámci své tříměsíční refinanční operace. Tak by dluhopisy BFA nemusely jít na trh. Tento návrh však ECB zamítla. Vláda premiéra Mariana Rajoye tak rozhodla, že peníze pro finanční injekci do finančního ústavu Bankia získá na trhu. Informaci přinesl server Financial Times s odvoláním na činitele EU.
Španělská Telefónica připravuje veřejné nabídky v Německu a Latinské Americe
Tato opatření by mohla společnosti pomoci v plánech pro odprodání nestrategických aktivit a mohla by zvýšit finanční flexibilitu společnosti. Zároveň by mohla snížit míru zadlužení Telefónicy. Minulý týden agentura Standard & Poor’s snížila ratingové hodnocení Telefónicy i jejích dceřiných společností.
Barmská disidentka Aung San Suu Kyi vycestovala po 24 letech ze země
Předsedkyně opoziční strany Národní ligy pro demokracii Aung Suu Kyi je v současné době v Thajsku, kde se zúčastní Světového ekonomického fóra, které se od středy koná v hlavním městě Bangkoku. V rámci své cesty navštíví také uprchlický tábor nedaleko thajsko-barmské hranice. Podle oficiálních údajů žije na území Thajska přibližně 130 tisíc barmských imigrantů, kterým by po návratu do země hrozila perzekuce. Po návštěvě Thajska bude další cesta Suu Kyi směřovat do Evropy, kde navštíví mimo jiné také Norsko a Velkou Británii.
Britský nejvyšší soud rozhodl o vydání spoluzakladatele WikiLeaks Juliana Assange do Švédska
Nejvyšší britský soud tak potvrdil rozsudky soudů nižší instance z minulého roku. Assange už má pouze jedinou možnost jak nebýt vydán do Švédska, a to obrátit se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Julian Assange byl obviněn dvěma bývalými pracovnicemi WikiLeaks za sexuální obtěžování. Ve Švédku není sice Assange formálně obžalován, ale jelikož opustil zemi a odmítal se do ní vrátit, vydalo na něj Švédsko mezinárodní zatykač a usiluje o jeho vydání.
Některé státy vypověděly syrské diplomaty na protest proti masakru ve vesnici Houla
Poté, co generální tajemník OSN Ban Ki-Moon nařídil vyšetřit incident ve vesnici Houla , některé státy reagovaly vypovězením syrských diplomatů. Ke kroku se slovy francouzského prezidenta „po jednáních na vysoké úrovni s britským premiérem Davidem Cameronem“ rozhodla Francie, Velká Británie, Německo, Itálie a Austrálie. Stejný krok potvrdil i kanadský ministr zahraničních věcí John Baird.
Ruský prezident Vladimír Putin v tomto týdnu navštíví Bělorusko, Francii a Německo
Staronový ruský prezident Vladimír Putin ve čtvrtek navštíví Bělorusko, později se přesune do Německa a Francie. Všechny tři zmíněné státy jsou klíčovými obchodními partnery Ruské federace a prezident bude během své cesty rokovat s jejich hlavními představiteli – Alexandrem Lukašenkem, Angelou Merkel a Francoisem Hollandem. Jednání by se měla týkat dluhové krize v eurozóně a nynější situace v Sýrii.
Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault kritizoval kandidaturu německého ministra financí Wolfganga Schaeuble na šéfa euroskupiny
Dle francouzského premiéra Jean-Marc Ayraulta je Evropa „unavená klimatem úspor a škrtů zbaveným jakýchkoliv perspektiv“ s čímž spojuje právě německého ministra financí Wolfganga Schaeuble. Již dříve přinesl podobnou zprávu německý deník Der Spiegel, jenž uvedl, že francouzský prezident Francois Hollande nebude proti kandidatuře Schaeubla, pokud se ten vzdá postu ministra financí. Schaeuble toto stanovisko odmítá. V EU nyní probíhají i jednání ohledně obsazení postů ředitele Evropské banky pro obnovu a rozvoj a ředitele nového stálého mechanismu eurozóny – záchranného fondu ESM. Dle některých analytiků by mělo Německo, jako největší země eurozóny, získat jeden z těchto postů, nejpravděpodobněji právě post šéfa euroskupiny.
Austrálie vyhostila ze země syrského diplomata
Vláda Julie Gillard tímto vyjádřila protest proti masakru v syrském městě Houla. Ministr zahraničních věcí Bob Carr oznámil, že syrský diplomat Jawdat Ali má 72 hodin na to, aby opustil zemi. Austrálie zároveň navýšila sankce, které zahrnují finanční a cestovní omezení a společně s Evropskou unií a Spojenými státy uvalila na Sýrii zbrojní embargo.
Podle předsedy Evropské komise by země eurozóny měly přijít s časovým plánem dosažení plné hospodářské unie
Podle předsedy Evropské komise (EK) José Manuela Barrosa by představení tohoto harmonogramu bylo důležité, i kdyby se samotné uskutečnění úplné hospodářské unie mělo uskutečnit mnohem později. Barroso dodal, že by se tak podařilo ujistit investory o budoucnosti bloku jednotné měny, neboť je důležité mít definovaný trend a cíl. Předseda EK tak reaguje na výzvu lídrů EU, kteří požádali minulý týden čtyři nejvýše postavené úředníky EU, včetně Barrosa, aby přišli s nápady, jak by eurozóna mohla plné hospodářské unie dosáhnout.
Slovenské banky budou muset obyvatelům s nízkým příjmem poskytovat vedení účtu za jedno euro měsíčně
Slovenská vláda touto regulací poplatků chce ochránit klienty komerčních bank na Slovensku před případným zvyšováním poplatků. Tento vládou určený balík bankovních služeb, ve kterém je zřízení a vedení účtu, poskytnutí platební karty a určitý počet transakcí, bude určen pro klienty, kteří nevydělávají více než je minimální mzda. Podle odhadů bude zvýhodněný účet moci používat kolem 250 000 lidí. Premiér Robert Fico dále pohrozil, že pokud budou banky dále zvyšovat poplatky za své služby, mohla by jeho vláda prosadit tento zvýhodněný účet pro všechny.
Řekové si chtějí udržet euro i za cenu pokračování úspor, tvrdí nový průzkum
Podle agentury Kapa Research si chce euro zachovat kolem dvou třetin Řeků i přes pokračování úsporných opatření. Koalice radikální levice (SYRZA), která politiku úspor tvrdě odmítá, získala v průzkumu o 3,2% více než v květnových volbách, kde získala 16,8%. Pravicová a proevropská Nová demokracie (ND) by však podle průzkumu zaznamenala nárůst o 7,3% oproti původním 18,5% a spolu se socialisty ze strany PASOK, pokles z 13,2% o 0,2 procenta, by měli šanci získat nadpoloviční většinu v parlamentu a poté sestavit vládu. Předčasné volby se v Řecku budou konat 17. června.
Rekapitalizace Bankie bude provedena vydáním dluhopisů
Vydáním dluhopisů finančního ústavu Bankie by se tak španělská vláda měla vyhnout přímé finanční injekci do banky. Podle agentury Reuters tímto způsobem vláda pomůže i regionům. Španělská vláda by měla do pátku přijmout nový mechanismus. Ten jí umožní postavit se za dluhy španělských dluhopisů.
Španělský premiér odmítá zahraniční pomoc pro své banky
Španělský premiér Mariano Rajoy ubezpečil, že Španělsko nehodlá žádat o zahraniční pomoc pro své banky. Zároveň vyzval, aby ohrožené banky v eurozóně podporoval Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Dodal, že konečné rozhodnutí ve věci Bankie v Madridu ještě nepadlo. V pátek totiž tento bankovní ústav zažádal vládu o finanční pomoc ve výši 19 miliard EUR. Podle zdrojů z vlády Španělsko neustále o vývoji situace svého bankovního systému informuje Evropskou centrální banku (ECB).
Evropské akcie kvůli obavám o Španělsko klesly
Především západoevropské akcie dnes utrpěly mírné ztráty vůči počátečnímu růstu. Investoři mají totiž obavy o Španělsko, které by kvůli bankovním problémům mohlo spadnout do dluhové krize. Největší propad zaznamenala burza v Madridu a to pod tlakem propadu akcií bank Santander a BBVSA. Index madridské burzy se propadl o 2,2%. Akcie problémové Bankie se propadly o 12%.
V Petrohradu proběhne summit Rusko – EU
V ruském Petrohradu se bude ve dnech 3. a 4. června konat 29. summit Rusko – Evropská unie. Oznámilo o tom v pondělí tiskového oddělení Kremlu. V čele ruské delegace se summitu zúčastní prezident Ruské federace Vladimir Putin, s delegací Evropské unie do Petrohradu zavítají předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso.