Poslanci ČSSD chtějí požádat o mimořádnou schůzi sněmovny

V příštím týdnu chce poslanecký klub ČSSD požádat o uskutečnění mimořádné schůze Poslanecké sněmovny. Poslanci by se měli zabývat například nákupem transportních letounů CASA pro armádu či spornou zakázkou VZP na dodání počítačového programu na odhalování dlužníků za za 108 milionů korun. Řešit by se měla také žádost sněmovny o odvolání Alexandra Vondry z ministerské funkce kvůli kauze Promopro, které nebylo dosud vyhověno.

Polský exprezident Lech Walesa odmítl převzít vysoké litevské státní vyznamenání

Litva chtěla bývalému polskému prezidentovi udělit vyznamenání za rozvoj dobrých přátelských vztahů, Lech Walesa jej však přijme až poté, co Litva začne plně respektovat práva třímilionové polské menšiny. Dlouhodobě napjaté vztahy mezi Polskem a Litvou způsobil zákaz litevské vlády používat jména v polské podobě a nově také školský zákon nařizující polským školám v Litvě vyučovat některé jazyky v litevštině.

Finanční pomoc zemím eurozóny není v rozporu s německou ústavou

Německý ústavní soud v Karlsruhe rozhodl ve prospěch zadlužených států eurozóny, když zamítl žalobu, podle níž mělo být poskytnutí loňského záchranného balíčku Řecku v rozporu s německým i evropským právem a zároveň porušením Lisabonské smlouvy. Podle žalobců euro zachrání pouze vystoupení problémových zemí z eurozóny na dobu nezbytně nutnou k uzdravení jejich ekonomik. Ústavní soud také rozhodl, že o budoucích finančních injekcích musí společně s vládou rozhodovat i rozpočtový výbor Spolkového sněmu.

Jacques Chirac bude souzen v nepřítomnosti

Francouzský exprezident, který je obviněn ze zaměstnávání fiktivních osob na pařížské radnici, si podle svých slov sám přeje, aby se proces uskutečnil. Soud v pondělí uznal pravdivost lékařské zprávy, která Jacquese Chiraca shledává neschopným účastnit se soudního líčení z důvodů neurologického onemocnění. Verdikt by měl být vynesen za tři týdny.

Itálii zasáhla masivní stávka proti úsporným opatřením

Lidé po celé Itálii dnes odmítli pracovat a vydali se do ulic, aby protestovali proti úsporným opatřením, které se chystá prosadit kabinet premiéra Silvia Berlusconiho, aby umožnil získání finanční podpory od Evropské centrální banky. Osmihodinové stávky pojmenované CGIL se účastnilo přes 6 milionů Italů, kteří protestují proti úsporám ve výši 45,5 miliardy euro. Došlo k narušení provozu veřejné a letecké dopravy po celé zemi, což podle expertů podtrhuje vážnost situace ve třetí největší ekonomice eurozóny.

SPD zvítězila v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku

Vítězství sociálních demokratů znamená prohru pro Angelu Merkelovou v jejím vlastním volebním okrsku. Spekuluje se o tom, že SPD (získala 36% hlasů) vytvoří s Die Linke (17% hlasů) koalici. Hranici 5% hlasů překročila kromě Zelených i krajně pravicová NPD. Vládní Křesťanští demokraté, kteří se se ziskem 24% hlasů umístili na druhém místě, zřejmě odejdou do opozice.

Proces s Jacquesem Chiracem byl zahájen v jeho nepřítomnosti

Francouzský exprezident čelí obvinění ze zaměstnávání fiktivních lidí na pařížské radnici v době, kdy byl starostou města, za což mu hrozí až desetiletý trest. Dle lékařské zprávy, kterou dnes obdržel soud, však osmasedmdesátiletý exprezident není ze zdravotních důvodů schopen odpovídat na pokládané otázky. Soud nyní čeká na výsledky jím vypsané nezávislé expertizy, podle níž se rozhodne o pokračování procesu.

Novým náměstkem ministra financí pro finanční trhy se stane Radek Urban

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) bude mít od poloviny září nového náměstka pro finanční trhy. Bude jím současný místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele Investiční společnosti České spořitelny Radek Urban. Na tomto postu nahradí Kláru Król Hájkovou, která se chystá do Londýna a stane se novou zástupkyní ČR v Evropské bance pro obnovu a rozvoj.

Velká Británie obnovuje své stálé diplomatické zastoupení v Libyi

britský premiér David Cameron ve svém projevu před britským parlamentem týkajícím se Libye oznámil, že Spojené království obnovuje svou plnou diplomatickou přítomnost v Tripolisu, hlavním městě Libye. Stálé zastoupení bude prozatím vykonávat dosavadní zvláštní vyslanec britské vlády John Jenkins. Premiér Cameron ve svém projevu také prohlásil, že Británie i její spojenci v NATO budou pokračovat v provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN tak dlouho, jak bude zapotřebí k ochraně civilistů, přičemž Velká Británie je dle jeho slov připravena prodloužit mandát NATO na tak dlouho, jak bude nutné. Britský premiér také v souvislosti s tím představil stanovisko své vlády, dle kterého syrský prezident Bashar al-Assad ztratil veškerou legitimitu a musí odstoupit.

Wikileaks: „USA požádaly ČR o uskladnění iránského uranu.“

Dle serveru Wikileaks požádaly Spojené státy americké Českou republiku v diplomatické depeši z prosince 2007 o to, aby země dočasně uložila na svém území iránský uran. Tato žádost však byla odmítnuta Karlem Schwarzenbergem, který označil akceptování požadavku za „politickou sebevraždu“ pro Stranu zelených, za kterou zastával ve vládě pozici ministra zahraničí.

Wikileaks: „Vondra je nejvetším spojencem USA v ČR.“

Server Wikileaks zveřejnil zprávu o tom, že v diplomatické depeši americké ambasády v Praze z března 2009 byl současný ministr obrany Alexandr Vondra považován za největšího spojence Spojených států amerických v ČR. Vondra v té době zastával v kabinetu bývalého premiéra Mirka Topolánka pozici ministra pro evropské záležitosti.

Human Rights Watch: „americká CIA a britská M16 pomáhaly libyjské vládě chytat disidenty“

Organizace Human Rights Watch uvedla, že tajné služby USA a Velké Británie spolupracovaly s libyjskou vládou a dovážely do země uprchlé disidenty a zároveň své vězně na mučení. Podle Human Rights Watch byly nalezeny stovky dokumentů v kanceláři uprchlého libyjského ministra zahraničních věcí Moussi Koussi, ve kterých je i čilá korespondence mezi úředníky obou tajných služeb a libyjským ministrem, který byl zároveň šéfem tajných služeb. Z dokumentů například vyplývá, že současný vojenský velitel Tripolisu prozatímní vlády Abdel Hakim Belhadj byl v v roce 2004 chycen CIA a dopraven do Libye, kde byl předán libyjským tajným službám. Dokumenty podle Human Rights Watch potvrzují informace o praktikách administrativy bývalého prezidenta USA George W. Bushe, kdy byly např. osoby podezřelé z terorismu předávány do dalších zemí k výslechu.

Itálie uvolní libyjským rebelům 2,5 miliardy Euro

Italský ministr zahraničí Franco Frattini oznámil, že se Itálie nejpozději do dvou týdnů pokusí uvolnit dva a půl miliardy Euro, které byly zmrazeny libyjské vládě. Celkem Itálie zabavila pouze na svém území 7 miliard Euro. Libyjská vláda totiž investovala do italských společností a vlastnila 7,5 % na největší italské bance UniCredit, jednoprocentní podíl měli Libyjci i na ropné a plynárenské společnosti Eni a zhruba 2% na skupině Finmeccanica, která funguje v leteckém a obranném průmyslu.

EU se obává obrovského množství zbraní v Libyi

Agostino Miozzo, zvláštní představitel EU v Libyi oznámil, že Evropská unie požaduje, aby prozatímní libyjská vláda, Národní rada (NTC), začala co nejrychleji řešit bezpečnostní problém vyvstávající z obrovského množství zbraní v oběhu a nekontrolovaných hranic. EU se obává, že by zbraně mohly nejen zaplavit ostatní trhy, ovšem že by se také mohly dostat do rukou islamistickým milicím, které se revoluce snaží využít k posílení svých pozic. Dále EU požaduje reorganizaci ozbrojených sil rebelů a armádního velení, které bude schopné adekvátně kontrolovat hranice i pořádek v zemi.

Polské školy v Litvě zůstaly zavřené

Mnoho rodičů v září odmítlo poslat své děti do polských škol, aby tak vyjádřili nesouhlas s novým školským zákonem, který zavádí povinnou výuku některých předmětů v litevštině. Početná polská menšina v Litvě má strach, že brzy dojde k úplnému uzavření polských škol. Polsko-litevské vztahy jsou již delší dobu napjaté kvůli zákazu litevských úřadů používat polská jména ve své tradiční podobě. Nový školský zákon hodlá prověřit Evropská komise.

EU uvalí embargo na dovoz ropy ze Sýrie

Zástupci sedmadvacítky se dnes dohodli na dalším zpřísnění ekonomických sankcí vůči syrskému režimu, jenž 95% procent své ropy vyváží do EU. Došlo k rozšíření seznamu osob a firem, kterým byl zakázán vstup na území EU. Ropné embargo vstoupí v platnost v půlce listopadu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zavádění sankcí odsoudil, neboť podle něj žádné problémy neřeší. Od pátku, kdy v Sýrii opět zesílily protivládní protesty, přišlo o život 14 demonstrantů.