Sněmovna se má zabývat úspornými opatřeními v sociální oblasti, novelou školského zákona a trestního zákoníku

Poslanecká sněmovna by se dnes měla zabývat schvalováním úsporných opatření v sociální oblasti a novely školského zákona, která hovoří o zachování současné podoby státních maturit přinejmenším na příští rok. Dále by měla pokračovat v projednávání novely trestního zákoníku. Ta má mimo jiné zpřísnit tresty za úplatkářství.

Polský parlament odmítl změny zákona o potratech

Polští poslanci zamítli poměrně liberální zákon navrhovaný levicí, který by umožňoval pojišťovnou hrazené přerušení těhotenství do 12. týdne a zavedl by do škol sexuální výchovu. Současně parlamentem neprošel zákon, jenž měl potraty zakázat úplně. V katolickém Polsku tak sále platí jedny nejpřísnější podmínek pro provádění potratů.

Podle francouzského prezidenta by spojenci mohli přistoupit k preventivními útoku na Írán

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na poradě francouzských velvyslanců podpořil zpřísnění mezinárodních sankcí vůči Íránu a dále uvedl, že USA a Izrael útok na íránská jaderná zařízení nevylučují. Nicolas Sarkozy si podle svých slov nepřeje eskalaci napětí ve světě, přesto se zmínil o existenci vážného podezření, že se Teherán snaží vyrobit jadernou zbraň.

Dnešní jednání sněmovny začalo se zpožděním, pokračovat bude až do noci

Dnešní jednání Poslanecké sněmovny začalo s dvouhodinovým odkladem a potrvá až do noci. Zpoždění bylo způsobeno přestávkou, kterou si vzala ČSSD na zasedání svého poslaneckého klubu. Poslanci projednávají například předlohy sociální reformy, o jejichž konečných podobách bude sněmovna moci rozhodnout nejdříve příští týden. Dále se bude zabývat například posuzováním vládního návrhu na změny v nemocenské.

Zítra se uskuteční pařížské jednání o Libyi

Ve čtvrtek se v Paříži sejdou představitelé světových velmocí i států, které se podílejí na politice v Libyi, aby projednali budoucí pomoc současné Národní radě Libye (NTC). Libyjská prozatímní vláda se již nechala slyšet, že budou odměněni ti, kteří podporovali povstání proti Muammarovi Kaddafimu. Za jednáním v Paříži stojí Velká Británie a Francie, které podle svých slov chtějí dokázat, že se v Libyi nemusí zopakovat stejná chyba jako v Iráku, kde se doposud nedaří nastolit trvalý mír a stabilńí demokratickou vládu. Setkání „přátel Libye“ se zúčastní na 60 států a mezinárodních organizací, mezi kterými nebudou chybět ani Čína a Rusko, a to v den 42. výročí převzetí moci v Libyi Kaddafim.

Francouzský exprezident Jacques Chirac stane příští týden před soudem

Jacques Chirac čelí obvinění ze zaměstnávání fiktivních osob na pařížské radnici v době, kdy byl starostou. V letech 1992 – 1995 měl pobírat plat za 28 neexistujících osob, za což mu hrozí až 10 let odnětí svobody. Je velmi pravděpodobné, že i v případě potvrzení exprezidentovy viny odejde pouze s podmíněným trestem.

Ukrajinský prezident Viktor Janukovič je na návštěvě Polska

Na jednání v severopolské Juratě dnes ukrajinský prezident jednal se svým polským protějškem Bronislawem Komorowskim o společných zájmech obou zemí. Polská strana, která kritizuje příliš vřelé vztahy Ukrajiny s Ruskem, by ráda Ukrajinu více otevřela západu. Jedním z klíčových témat rozhovorů zůstává pořadatelství mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012.

Česká republika uznala Libyjskou národní radu

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg oznámil, že Česká republika s ohledem na rostoucí váhu přechodné Národní rady nyní uznává, že se reálně stala jediným legitimním politickým představitelem libyjského lidu. Česká republika je podle slov ministra odhodlána rozvíjet plnohodnotnou spolupráci s novou dočasnou vládou Libye, přičemž se hodlá angažovat nejen bilaterálně, ale i v rámci EU, OSN či NATO. Stejně tak hodlají Češi nabídnout své zkušenosti z přechodu k demokracii.

Policejní prezident Petr Lessy plánuje obnovit nábor nových příslušníků policie

Důvodem je očekávané opouštění policejních sborů. Počet policistů se má dle odhadů snížit na cca 39 tis. Toto číslo je ale pro efektivní funkci policie příliš nízké (dle analýz by mělo být policistů v zemi 40 309). Policejní prezident chce také požádat ministra vnitra Jana Kubiceho o navýšení rozpočtu.

Útoky žhářů již druhý týden sužují německá velkoměsta

Mladí vandalové se evidentně inspirovali nepokoji ve Velké Británii. Nejedná se o organizované protesty ale o jednorázové akce, proti nimž je policie většinou bezmocná. V Berlíně shořelo třikrát více aut než za celý loňský rok a v Hamburku dokonce hořela banka. Policie již ve městech posílila hlídky a nasadila i vrtulník s termovizí.

Wikileaks: USA významně ustoupily Česku

Server Wikileaks zveřejnil na svých stránkách informace o tom, že USA v roce 2008 významně ustoupily Česku při uzavírání smlouvy o výstavbě protiraketového radaru. Spojené státy se prý zavázaly, že pobyt všech amerických vojáků v zemi bude výlučně spojen s obsluhou protiraketového krytu. Jiní vojáci právo na pobyt nemají. Podle serveru Wikileaks se jedná o raritní dohodu, neboť USA mají s ostatními spojenci v NATO obecné, široce založené smlouvy o pobytu svých vojáků.

Slovenský prezident Ivan Gašparovič rozlítil maďarskou vládu

Příčinou diplomatické roztržky je premiérovo tvrzení, že šéf Ligy maďarské sounáležitosti v meziválečném Československu János Esterházy měl blízko k Adolfu Hitlerovi, a z toho důvodu by neměl mít v Košicích bustu. Pro Maďary je Esterházy symbolem boje proti antisemitismu, neboť se během války otevřeně vyslovil proti deportacím Židů a sám jich stovky zachránil.

4000 slovenských lékařů hodlá podat výpověď

Slovenské lékařské odborové hnutí dnes začalo sbírat podpisy lékařů, kteří hodlají odejít na protest proti transformaci nemocnic na akciové společnosti, jež má proběhnout do konce roku. Dalším požadavkem lékařů je zvýšení platu na trojnásobek průměrné mzdy. Ministr zdravotnictví Ivan Uhliarik tvrdí, že si lékaři v akciových společnostech vydělají o 400 eur více, podle odborů je to však o 100 eur méně než dosud.

Stát se dohodl s církvemi na sedmnáctiletém přechodném období

Na čtvrtečním společném zasedání se zástupci církví a státu shodli v otázce přechodného období, po které bude stát církve stále podporovat, ačkoliv jim už bude zároveň vydávat majetek, případně majetkové odškodnění. První tři roky bude stát přispívat stejnou částkou jako doposud, tedy 1,445 miliardy korun ročně, od čtvrtého roku se částka každým rokem sníží o pět procent. Celková délka období byla stanovena na 17 let.

Ministr školství Josef Dobeš bude s odboráři řešit platy pedagogů a ostatních zaměstnanců škol

Ministr školství Josef Dobeš (VV) se má dnes sejít spolu se zástupci školských odborářů k jednání o platech učitelů a ostatních zaměstnanců škol. Odboráři se budou zajímat zejména o to, kde ministr najde finance na zvýšení platů učitelů, aby zároveň zachoval současné platy kuchařkám, školníkům a hospodářkám, jak slíbil, či to, jakým způsobem bude řešit petici za učitele bez vysokoškolského vzdělání.

Věci veřejné zveřejní výsledky auditu hospodaření strany

Vládní strana Věci veřejné dnes zveřejní výsledky auditu, který měl za úkol prověřit hospodaření strany. Ta si ho objednala, aby osvětlila nejasnosti, které se objevily ve financování strany poté, co finančně analytický útvar ministerstva financí zahájil vyšetřování poslance VV Michala Babáka, který měl nedostatečně doložit původ financí, které složil na stranický účet.

Výbor rozhodl o doporučení vydat předsedu poslanců VV Víta Bártu a poslance Jaroslava Škárku k trestnímu stíhání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor dal ve čtvrtek Poslanecké sněmovně doporučení k vydání předsedy poslanců VV Víta Bártu a poslance Jaroslava Škárku (dříve VV) k trestnímu stíhání, a to kvůli podezření z korupce. O případném vydání ke stíhání sněmovna musí ještě rozhodnout.