Zároveň minist požaduje, aby vedení VZP zajistilo audit pojišťovny. Tento audit má být proveden dříve, než VZP získá vetšinový podíl akcií projektu IZIP. Na výsledku auditu bude také záviset to, zda setrvá ředitel VZP Pavel Horák ve své funkci či nikoli. U projektu IZIP má být také ověřena jeho efektivnost a je zde také možnost, že správní rada VZP projekt zruší.
Archiv rubriky: EU
Premiér České republiky Petr Nečas (ODS) odvolal ministra zemědělství Ivana Fuksu (ODS)
Premiér dnes předal jeho demisi prezidentovi Václavu Klausovi. Toto odvolání zanamená pro I. Fuksu konec jeho působení jak v dosavadním úřadu tak i ve vládě. Prozatím se mluví o možných nástupcích, mezi které patří např. Martin Kuba či Martin Říman.
Ministři financí eurozóny oddálili rozhodnutí o další finanční pomoci Řecku
Okamžitě po zveřejnění této zprávy došlo k dalšímu poklesu akcií na většině finančních trhů. Důvodem pro toto rozhodnutí je včerejší výrok řecké vlády, která oznámila, že nebude schopná snížit deficit státního rozpočtu v souladu s dohodou uzavřenou s EU a MMF. Další půjčka Řecku měla být schválena 13. října, avšak tento termín byl zrušen. Západoevropské akciové trhy zaznamenaly propad v rozmezí od 3,3% do 2,4%.
ČEZ se podle nového ředitele Daniela Beneše bude orientovat dále především na jadernou energetiku
A to i navzdory tomu, že globální tendence jak v Evropě, tak po celém světě hovoří především o odklonu od tohoto způsobu získávání energie. Krom výstavby dalších bloků Temelína i Dukovan by v Česku mohla v blízké době vyrůst i nová atomová elektrárna. Nové bloky JE Temelín by měly začít generovat elektřinu kolem roku 2022. Plány do budoucnosti se budou týkat také prodloužení životnosti JE Dukovany, která má podle původních předpokladů sloužit do roku 2025.
Mezinárodní měnový fond snížil předpokládaný růst HDP Rumunska
Šéf mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rumunsku Jeffrey Franks oznámil, že dosavadní prognózy růstu HDP Rumunska byly příliš optimistické. Dle jeho slov čeká Rumunsko nepochybně podstatně menší růst než 3,5 % a dle jeho osobního odhadu by se mohl držet na 2 %. Stejně tak MMF oznámilo, že Rumunsko musí nutně urychlit své reformy, aby se mu podařilo vyhnout problémům. Rumunsko v květnu 2009 získalo nouzovou půjčku od MMF, EU a Světové banky na dva roky ve výši 20 miliard euro výměnou za provedení klíčových reforem na snížení veřejných výdajů. V roce 2010 již rumunská vláda snížila platy všech státních zaměstnanců o 25 %.
Slovenská centrální banka očekává zpomalení ekonomiky země vlivem globální krize
Kondice finančního sektoru se podle Národní banky Slovenska zhoršuje. V zátěžových testech však slovenský bankovní sektor obstál a podle statistik se za poslední pololetí dokonce zvýšil čistý zisk bankovních institucí o čtyři pětiny. Podíl na tom má především nižší tvorba rezerv na „špatné“ úvěry a rozmach poskytování nových úvěrů domácnostem.
Maďarská vláda jedná s bankami o restrukturalizaci dluhů obcí
Po osmiměsíčním jednání se maďarský vládní kabinet usnesl na tom, že počínaje příštím rokem převezme tamní vláda od obcí dluhy a správu některých školských a nemocničních zařízení. Celkově by měl stát převzít dluhy v přepočtu za 15 miliard Kč. Tato forma pomoci by se měla týkat 19 obcí, jejichž příjmy nejvíce zaostávají za výdaji, a které by se bez státní pomoci nebyly schopny příští rok zaopatřit.
Atény: „Snížení deficitu státního rozpočtu nejspíše neproběhne podle dohody s EU a MMF“
Deficit řeckého státního rozpočtu by měl podle řeckých odhadů čítat 8,5% HDP oproti 7,6% HDP, které stanovily pro rok 2011 EU a MMF. Následkem toho zaznamenaly evropské akciové trhy další výrazný propad, jenž se v průměru pohyboval okolo 2,5%.
Evropští výrobci zaznamenali v srpnu velký propad
Evropští výrobci na rozdíl od těch asijských zažívají nejhorší období za poslední dva roky. Odbyt spojený s poptávkou v eurozóně výrazně poklesl a ani ostatní export nenabírá stoupavé tendence. Celý problém je způsoben především ekonomickými problémy zemí, jakými jsou například Řecko, Portugalsko, Irsko a Španělsko, což se projevuje především na cenách akcií většiny evropských společností. Ekonomická recese v Řecku má navíc dle posledních odhadů trvat nejméně čtyři roky.
Standard & Poor´s udělilo Velké Británii nejvyšší možné hodnocení dlouhodobých ekonomických závazků- AAA
Toto ohodnocení značí, že je britská ekonomika momentálně jednou z nejdůvěryhodnějších a nejperspektivnějších v celé EU. Podle S&P na tom nese zásluhu především flexibilní finanční a měnová politika britské vlády. Jakékoliv snížení ratingu AAA by pro Velkou Británii znamenalo okamžitý nárůst hypotečních úroků a pro tamní vládu nepříjemný argument v rukou opozice.
Slovinský poslanec Evropského parlamentu: „Srbsko může získat statut kandidátské země EU již v říjnu“
Slovinský poslanec Evropského parlamentu (EP) a bývalý slovinský ministr obrany Jelko Kacin prohlásil, že Evropská komise navrhne pro Srbsko udělení statutu kandidátské země EU již v říjnu. Zároveň ale poslanec Kacin dodal, že nevěří v podporu všech členských států EU, které musí statut individuálně podpořit. Podle něj to může být způsobeno především posledními událostmi v Kosovu a přerušením rozhovorů Bělehrad – Priština. Stejně tak se domnívá, že Srbsko nepodpoří země, které mají své vojáky na hraničních přechodech mezi Kosovem a Srbskem, a je přesvědčen o tom, že jedinou cestou k úspěchu je obnovení dialogu s Kosovem.
V Praze se při premiéře filmu „Muž s dýmkou“ sešly bývalé i současné politické špičky
Dokumentární film „Muž s dýmkou“, který natočil režisér Josef Císařovský a produkovala společnost GRANT-Produkce, pojednává o životě Josefa Korbela, otce bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové. Bývalý československý diplomat, poradce Edvarda Beneše, americký pedagog a nebo například učitel dnes již také bývalé ministryně zahraničí USA Condoleezzy Riceové, tím vším byl Josef Korbel. Podle tvůrců je hlavním úkolem snímku připomenout dnešní společnosti tohoto muže a hodnoty, které zastával. Premiérové projekce a následné tiskové konference se zúčasnila jak samotná madam Albrightová (původním jménem Marie Jana Korbelová), tak například bývalý prezident České republiky Václav Havel nebo bývalý předseda KDU-ČSL a současný ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda. Mezi zúčastněnými byl také přítomen nynější ministr zahraničí ČR a zároveň předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg, který se osobně zasadil o vznik tohoto filmu. Madam Albrightová na tiskové konferenci řekla, že si velice váží lidí, jako je například Václav Havel, kteří za dob komunistického útlaku zůstali v České republice a bojovali zde za lidská práva a demokracii. Televizní premiéra dokumentu proběhne 17. listopadu na ČT2.
Globální akciové trhy zaznamenaly největší čtvrtletní propad
Například akcie na německých trzích ztratily v průměru 25% svojí hodnoty od konce června. Podobně jsou na tom i ostatní evropské a americké země. Průměrná výše inflace v EU se díky tomu vyšplhala na 3%. Trhy se propadly nejvíce za poslední dekádu.
Chorvatsko se snaží penalizovat albánský export
Chorvatsko na obchodním jednání mezi EU a balkánskými zeměmi přišlo s návrhem, který může ohrozit albánský export. Většina albánského vývozu je založena na surovinách, které pocházejí ze zahraničí, proto Chorvatsko požaduje, aby kvóty pro naplnění značky „made in Albania“ byly navýšeny ze současných 45% na 75% produktu původem z Albánie. To by samozřejmě způsobilo i zvýšení poplatků, které Albánie musí platit za vývoz zahraničního zboží. Výsledkem je, že albánský export by téměř zdvojnásobil svou cenu, což by bylo pro albánský export fatální, jak říká Flamur Hoxha, předseda albánské Národní komory oděvního průmyslu. Nové kvóty na vývoz by měly být přijaty již v listopadu, ale albánské ministerstvo hospodářství tvrdí, že Albánie nebyla dostatečně zapojena v procesu vyjednávání a i přes chorvatské návrhy není nic závazně přijato.
V Bulharsku zasedla Národní bezpečnostní rada – protiromské protesty pokračují
Více než 2000 lidí v hlavním bulharském městě Sofia protestovalo proti „beztrestnosti Romů“ a volali po přísnějších trestech. Kvůli stále většímu etnickému napětí dnes zasedla Národní bezpečnostní rada Bulharska. Vyzval k tomu prezident Georgi Parvanov, který po jednání rady mimo jiné slíbil přísnější kontroly osob, které podezřele rychle zbohatly, a přísné tresty pro podněcovatele národnostní nesnášenlivosti.
Rakousko po Německu schválilo rozšíření EFSF
Dolní komora rakouského parlamentu schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF). Rakousko tak zvýší své garance ve fondu z 12,2 na 28,7 miliardy eur. Hlasování o rozšíření podpořila i opozice. Rakousko je již čtrnáctou zemí ze 17 zemí eurozóny, která podpořila dohodu eurozóny o navýšení finančních garancí EFSF na 780 miliard euro. chválili červencovou dohodu představitelů eurozóny, která počítá se zvýšením celkových finančních garancí v záchranném fondu na 780 miliard euro.
Španělsko pokročilo v restrukturializaci finančního trhu
Znárodněním spořitelen Unnim, Catalunya Caixa a Novacaixa Galicia pokročila restruktualizace španělského finančního trhu. Tyto ústavy byly hlubuce zasaženy finanční krizí, která ve Pyrenejském poloostrově takřka zničila trh s realitami, v němž měly tyto spořitelny velký podíl aktiv.
V Polsku se konal summit Východního partnerství
Šest zemí bývalého SSSR se v rámci svého členství v tzv. Východním partnerství sešlo na již 2. summitu ve Varšavě. Polský premiér Donald Tusk slíbil podporu zemím jako je Ukrajina, Moldavsko či Gruzie v jejich evropských ambicích, ovšem prohlásil, že nemůže přislíbit plné členství v EU. Přesto Polský premiér za EU slíbil zjednodušení vízového režimu za jasně daných podmínek nebo otevření evropských trhů. Zatím má největší šance na podepsání smlouvy o volném obchodu Ukrajina, která ale čelí tlaku z Ruska, které v případě podepsání takové smlouvy hrozí ochlazením vztahů. Pro EU je také důležitý výsledek procesu s bývalou ukrajinskou premiérkou Julií Tymošenko. Bělorusko summit ignorovalo, přesto Polsko vydalo prohlášení i k němu – pokud propustí všechny politické vězně a uspořádá svobodné parlamentní volby, otevře se mu cesta k půjčkám a mezinárodním grantům.
Francouzský prezident zahájil výstavbu vysokorychlostního železničního koridoru v Maroku
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy slavnostně zahájil práce na stavbě vysokorychlostní železniční tratě, která má v Maroku v vzniknout do roku 2015 a zkrátit skoro pětihodinovou cestu z města Casablanca do města Tanger dlouhou 350 km na dvě hodiny cesty. Jedná se o první takový projekt v celé Africe i v arabském světě. Podle dohody z roku 2007 budou pouze francouzské firmy jako je strojírenská skupina Alstom SA zajišťovat plánování, výstavbu i samotný provoz marockých rychlovlaků a to včetně energie. Maroko také plánuje postavit další 220 km dlouhé vysokorychlostní železničního spojení mezi městem Tangier a Kenitra, tento projekt by měl být částečně financován z prostředků francouzských úvěrů a částečně z darů od Kuvajtu, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Bývalý marocký ministr financí Mohamed Berada ale investice kritizuje, neboť jsou dle něj příliš velké a mohly být použity na tvorbu nových pracovních míst v současné ekonomické krizi. Naopak Národní železniční operátor ONCF tvrdí, že vysokorychlostní železniční spojení jsou nutná ke splnění rostoucích požadavků spojených s větší intenzitou dopravy.
Evropská centrální banka urgovala Itálii ke snížení deficitu státního rozpočtu
V dopise adresovaném italskému premiérovi Silviu Berlusconimu stálo, že by italská vláda měla urychleně provést nezbytné kroky k redukci deficitu státního rozpočtu. Reformy by se měly týkat jak daňového, tak pracovního zákoníku. Zároveň by Itálie měla znovu získat ztracenou důvěru investorů. Dopis byl podle BBC odeslán již v srpnu a následně poté proběhl v Itálii prodej státních dluhopisů. Některé z navrhovaných kroků však dosud ještě nebyly zavedené.
Analytici společnosti Ernst & Young tvrdí, že platební neschopnost Řecka je nevyhnutelná
Pravděpodobnost ekonomické recese v eurozóně je tudíž čím dál tím větší. Dle zprávy Ernst & Young je zde velké nebezpečí, že události předběhnou politické dění. Otázkou tedy je, kdy se neschopnost splácet projeví a jak ji bude možné řešit. Zpráva poukazuje na problémy Irska a Portugalska, které prý zcela jistě budou mocnými hybateli dalšího ekonomického dění v EU.
Německá dolní komora parlamentu podpořila rozšíření EFSF
Dolní komora německého parlamentu schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF), z něhož bude vyplácena pomoc zadluženým státům eurozóny. Německo, které bude do fondu přispívat nejvíce celými 211 miliardami euro (dosavadní příspěvek činil 123 miliard euro), se tak přidalo k Finsku, Slovinsku, Belgii, Španělsku, Francii, Řecku, Irsku, Itálii, Lucembursku a Portugalsku. Celkové garance mají být v EFSF navýšeny na 720 miliard euro. Fond tak bude schopen poskytnout půjčky v původně zamýšleném objemu 440 miliard eur, přičemž má získat další rozšířené pravomoci. Plán sice ještě musí schválit horní komora parlamentu a Spolková rada v pátek, ovšem očekává se, že obě instituce tak učiní.
Požár rafinérie Shell v Singapuru se podařilo dostat pod kontrolu
Požár rafinerie společnosti Royal Dutch Shell, který včera vypukl nedaleko singapurských břehů je označován za největší požár rafinerie vůbec. Vedení Shellu však oznámilo, že se podařilo dostat celou událost pod kontrolu. Části rafinerie byly preventivně odstaveny a hasiči stále ještě pracují na úplném uhašení objektu. Tento incident je již druhým vážným problémem pro Royal Dutch Shell po nedávném úniku ropy z těžební plošiny v Severním moři.