Německo ve středu obvinilo Rusko z bránění Radě bezpečnosti OSN, aby přijala rozhodná opatření proti násilným protirežimním protestům v Sýrii, informovala agentura AFP. Německý velvyslanec při OSN Peter Wittig řekl, že patnáctičlenná Rada „nesplnila své povinnosti“ tváří v tvář ruské opozice vůči evropskému návrhu rezoluce, která by mohla ohrozit Damašek „cílenými opatřeními.“ Velvyslanec dále také kritizoval ruské propojení diskuse o Sýrii se zákrokem NATO v Libyi. Dle velvyslance je to záminka, proč se nezabývat konstruktivním řešením syrské situace. Uvedl, že si nemyslí, že by se daly případy srovnávat.
Archiv rubriky: EU
Šéfka norské zpravodajské služby končí pro „porušení mlčenlivosti“ v Evropském parlamentu
Šéfka norské zpravodajské služby PST Janne Kristiansen odstoupila ze své funkce poté, co během projevu v Evropském parlamentu (EP) řekla „příliš mnoho informací“ a její řeč by mohla být pokládána za „porušení mlčenlivosti“ o aktivitách norských tajných služeb v Pákistánu. Norská ministryně spravedlnosti Grete Faremo pak oznámila, že rezignace má okamžitý účinek a že novým šéfem PST se stane dosavadní zástupce Roger Berg, a to až do odvolání.
Nově zvolený bulharský prezident a viceprezidentka skládají přísahu
Nově zvolený bulharský prezident Rosen Plevneliev a bulharská víceprezidentka Margarita Popova dnes složili přísahu v bulharském parlamentu. Inaugurace se zúčastnil také dosavadní prezident Georgi Parvanov, premiér Boyko Borisov a představitelé vládního kabinetu.
Izraelský premiér v Nizozemsku, které se přidalo k podpoře nových ostrých sankcí proti Íránu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na své návštěvě v Nizozemska ocenil prohlášení nizozemské vlády o tom, že podporuje tvrdé sankce na Írán. Ve svém projevu v Amsterdamu premiér Netanjahu, který je zde na dvoudenní návštěvě dále uvedl, že Nizozemsko je stejné jako Izrael – „malé rozlohou, ale velké duchem“ a že obě země stojí pospolu proti jaderným ambicím Íránu.
Poradce britského ex-premiéra Blaira připustil špionáž Velké Británie proti Rusku
Jonathan Powell, bývalý poradce britského ex-premiéra, jímž byl Tony Blair, připustil, že britská tajná služba používala speciální zařízení maskované do podoby kamene, za účelem špionáže Ruska před pěti lety. V roce 2006 tvrdil ruský televizní program, že má důkazy toho, že čtyři britští špioni používali maskované vysílače v moskevském parku s cílem odposlouchávat ruské agenty. V této době britské ministerstvo zahraničí reagovalo na obvinění údivem, ale bývalý poradce Powell nyní potvrdil, že obvinění byla pravdivá.
Britský premiér: „Argentina přijala „koloniální postoj“ ohledně Falklandských ostrovů“
Velká Británie zesílila svou rétoriku proti Argentině ve středu, kdy premiér David Cameron obvinil Buenos Aires z přijetí „koloniálního postoje“ vůči Falklandským ostrovům. Uprostřed rostoucího napětí před 30. výročí argentinské invaze, premiér sdělil, že v úterý svolal schůzi Rady národní bezpečnosti, kde bylo diskutováno právě téma ostrovů. Setkání se uskutečnilo poté, co Argentina přesvědčila členy obchodního bloku Mercosur – Brazílie, Paraguaye a Uruguaye – aby zavřely své přístavy pro lodě plující pod vlajkou Falklandských ostrovů. Premiér také uvedl, že Británie podporuje právo obyvatel Falklandských ostrovů na sebeurčení. „Tito lidé chtějí zůstat Brity. Dle našeho názoru od nich však chtějí Argentinci něco jiného.“
Finsko se připravuje na prezidentské volby
Ty se odehrají 22.ledna. Pokud v prvním kole nezvítězí žádný z 8 navržených kandidátů, další kolo voleb proběhne 5. února. Stávající prezidentka Tarja Halonen na znovuzvolení nekandiduje, neboť dle finské ústavy nemůže být zvolená více jak do dvou prezidentských období. Funkční období finského prezidenta činí 6 let. Nynějším favoritem na vítězství je podle veřejných průzkumů politik Sauli Niinistö.
Polský premiér: „Není možné ponechávat vedení unie Francii a Německu“
V den setkání s italským premiérem, jímž je Mario Monti, udělil polský premiér Donald Tusk rozhovor, ve kterém komentoval stávající vedení Evropské unie. „Je již jasné, že vedení se ujala německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Situace by se však neměla stát politickým monopolem, Evropu nemůžou řídit pouze dvě země.“ Řekl však také, že aktivitu Paříže a Berlína nelze kritizovat. Jsou to ostatní členové unie, kdo by se měl aktivněji zapojit. „Nejsou to závody a není nutná žádná forma konkurence. Vlády by měly odstoupit od logiky vytváření aliancí za snahou ochrany vlastních zájmů.“ Potvrdil také, že pokud euro přežije stávající krizi, Polsko bude dále usilovat o jeho zavedení.
Výsledky rozhovorů mezi Řeckem a věřiteli do konce týdne
Řecký ministr financí Evangelos Venizelos oznámil, že výsledky rozhovorů mezi Řeckem a věřiteli ohledně výměny dluhopisů přijdou do konce týdne. Jednání v minulém týdnu byla neúspěšná, tentokrát se však očekává shoda obou stran. Řecko požaduje odpis alespoň 50% svého dluhu. Restrukturalizace řeckého dluhu je podmínkou pro udělení další pomoci ze strany Evropské unie (EU) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Pokud bude dosaženo dohody, neznamená to ještě, že odpis části dluhu podepíší všichni věřitelé. Řecko tak přes možný úspěšný výsledek jednání nemusí dosáhnout požadované částky.
Eurozóna je na prahu „technické recese“, je nutné podpořit její růst
Takto vývoj unijních ekonomik komentoval předseda ministrů financí eurozóny Jean Claude Juncker. Je tak dalším z významných unijních představitelů, kteří vyzývají k snahám o rychlé řešení krize eurozóny. Pokud pokles výkonů ekonomik přijde v následujících třech měsících, situace ohrozí vlády, které přijímají úsporná opatření v rámci konsolidace svých rozpočtů. Pan Juncker považuje tyto protikrizové kroky za nedostatečné. Dle jeho názoru potřebuje unie jasnou prorůstovou politiku. Možné návrhy budou projednány na summitu Evropské unie koncem ledna.
Maďarský premiér Orbán: „Problémy ústavy lze snadno vyřešit“
Takto komentoval situaci ohledně problematické maďarské ústavy ve středu v projevu k poslancům Evropského parlamentu. Premiér take dodal, že dopis v tomto smyslu brzy obdrží í José Manuel Barroso, šéf Evropské komise (EK). Důsledkem rozporů v nově změněné maďarské ústavě zahájila EK tento týden právní kroky proti Maďarsku. Premiér ve svém pozdějším proslovu také uvedl, že je stoupencem politického soupeření a jeho země zastává evropské postoje. Tento týden však v zemi proběhly i demonstrace požadující odchod z unie.
Latinská Amerika podporuje Argentinu ve věci Falklandských ostrovů
Události posledních dní potvrdily, že za Argentinou stojí celá Latinská Amerika. Nárok Argentiny na Falklandské ostrovy podporují organizace MERCOSUR, Unasur nebo CELAC. Podpory se dostává i od jednotlivých států Latinské Ameriky. To zdůraznil speciální reprezentant pro integraci a sociální závazky argentinského ministerstva zahraničí Oscar Laborde. To by podle něj mělo vést k vyjednávání se Spojeným královstvím, přesně tak, jak o tom rozhodlo OSN. Britský premiér David Cameron uvedl, že budoucnost ostrovů záleží na jejich obyvatelích. Většina ostrovanů si přeje, aby Falklandy zůstaly pod Spojeným královstvím. Dále se k celé věci vyjádřil se slovy, že ,, trvající tvrzení o nároku Argentiny ohledně držení Falklandských ostrovů zavání kolonialismem“. To proto, že Argentina chce rozhodovat o lidech, kteří se cítí být součástí Spojeného království.
USA se znovu pokusí o vytvoření „vesmírného kodexu“
Spojené státy se tak připojí k úsilí Evropy a dalších států, které se snaží vypracovat kodex chování pro vesmírné aktivity. V rámci toho se též řeší, co udělat s velkým množstvím vesmírného odpadu, který znapříjemňuje jakoukoli činnost na orbitě. Toto prohlášení následuje zhruba týden po odmítnutí USA podepsat „Mezinárodní kodex chování pro činnosti v kosmickém prostoru“, protože podle Spojených států je tento dokument příliš restriktivní.
V lednu proběhne setkání státníků a vysokých funkcionářů na Světovém ekonomickém fóru v Davosu
Německá kancléřka Angela Merkel se tento měsíc zúčastní každoročního elitního setkání vlády a obchodních leadrů ve švýcarském Davosu. Hlavním tématem bude řešení dluhové krize, která ovládá globální trhy více jak dva roky. Předpokládaná účast představitelů vlády a privátního sektorů je 2600 osob. Setkání by se měla zúčastnit také šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagard, americký ministr financí Timothy Geithner, generální tajemník OSN Ban Ki-moon a generální tajmeník Ligy arabských států Nabil Elaraby. Dalšími tématy pětidenního výročního zasedání bude diskuze o vlně demonstrací a arabském jaru, ale i komentář k nadcházejícím prezidentským volbám v Rusku a Francii.
Maďarský guvernér centrální banky bagatelizoval rozpory s premiérem
Rozpory se přitom týkají možného omezení nezávislosti centrální banky způsobeného změnou maďarské ústavy, která vstoupila v platnost 1. 1. 2012. Ředitel centrální banky Andras Simor uvedl, že premiér Viktor Orbán přislíbil, že banka zůstane nezávislou a on tak musí „věřit tomu, co premiér řekl“. Komentář přichází v době, kdy Evropská unie zahájila řízení proti Maďarsku. Důvěru unie podkopává dojem, že premiér Orban porušuje demokratické principy, čímž se zhoršují ekonomické problémy země.
Rumunská opozice vyzvala premiéra k odstoupení a požaduje předčasné volby
Rumunská opozice požaduje, aby odstoupil premiér Emil Boc kvůli vládním návrhům, které vyvolaly násilné protesty. Oznámil to vůdce levicové politcké aliance USL Crin Antonescu s tím, že vznesl požadavek na uspořádání předčasných voleb nejpozději do konce března. USL se již zavázala dodržet požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF), ale uvedla, že některá úsporná opatření by zrušila, mezi nimi snižování platů a navyšování daní z přidané hodnoty.
MMF potřebuje nejméně 500 miliard dolarů pro eurozónu
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že eurozóna potřebuje zhruba 500 miliard dolarů k tomu, aby mohla čelit dluhové krizi. Z tohoto důvodu se MMF hodlá obrátit na členské země, aby zvýšily své příspěvky do MMF.
Německo a Francie požadují, aby EU urychlila proces daňové koordinace
Německo a Francie tlačí na Evropskou unii, aby urychlila proces daňové koordinace, a to i přes námitky britské a irské opozice. Evropské vrcholné ekonomiky sepsaly dokument „Ways out of the crisis – Strengthen growth now!“, který obohatí zasedání evropských představitelů na summitu 29. ledna. Tento dokument předkládá řadu návrhů na oživení ekonomik bloku 27 států, znovu také vyzývá k zavedení daně z finančních transakcí a společného daňového základu. Dle názoru Francie a Německa by měly být všechny snahy o zavedení těchto kroků uspíšeny.
Velká Británie se připravuje na možný kolaps eurozóny
Britská vláda zahájila „rozsáhlé plánování“, pro případ, že by eurozóna zkolabovala. Ministr financí James Sassoon uvedl, že plány jsou zaměřeny „na všechny možné výsledky krize eurozóny“. Uvedl také, že Británie chce eurozónu jako silného a dynamického partnera a je na její představitelích, aby převzali vedoucí úlohu při podpoře eura jako měny.
BHP Billiton v tomto roce očekává rekordní odbyt železné rudy
Tento odhad byl zveřejněn i navzdory tomu, že se očekává globální zpomalení ekonomik. BHP navíc zaznamenalo 22% nárůst odbytu železné rudy v posledním čtvrtletí roku 2011. Podobně rekordní statistiky hlásí i největší rival BHP společnost Rio Tinto. Vedení BHP Billiton očekává v tomto roce vytěžení více než 159 milionů tun této suroviny. Poptávku ženou kupředu především Čína a Indie.
Francouzský prezident Sarkozy začal vyjednávat o zlepšení situace francouzského hospodářství
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy začal nové kolo jednání s představiteli podnikatelské sféry ohledně oživení francouzského hospodářství a snížení míry nezaměstnanosti, která se blíží k 10%. Setkání předchází francouzským prezidentským volbám v březnu. Nynější prezident dle průzkumů veřejného mínění ztrácí na oblíbenosti. Středeční setkání je zaměřeno především na vytváření nových pracovních míst. Jedním z prezidentových návrhů je pomoc podnikům snížením nákladů na zdravotní a důchodové dávky pro zaměstnavatele. Požaduje také zvýšit daň z obratu k vyrovnání nákladů na toto snížení. Opoziční socialisté tvrdí, že schůze začaly příliš pozdě a jsou zaměřeny pouze na zahájení prezidentské kampaně.
Rozpočtový deficit Bulharska za rok 2011 činí 2,1%
Bulharsko tak má jeden ze tří nejnižších rozpočtových deficitů v Evropě. Premiér země Bojko Borisov uvedl, že se Bulharsko snaží být vždy o krok napřed před Německem. Premiér také sdělil, že pověřil ministra hospodářství úkolem, aby byl v letošním roce zvýšen objem investic. „Aby se předešlo nedorozumění: našimi nejcennějšími investory jsou ti, kteří vytvářejí pracovní místa a pomáhají exportu.“
Ústavní komise francouzského Senátu se vyjádřila proti „zákonu o arménské genocidě“
Ústavní komise oznámila, že návrh zákona, který stanovuje jako trestný čin popírání událostí v Arménii a Turecku v roce 1915 jako je genocidu, je v rozporu s francouzskou ústavou. Závěr komise nemůže zabránit Senátu hlasovat o návrhu, ale podle deníku Hürriyet lze očekávat silný dopad na jednotlivé senátory. Kvůli tomuto zákonu již byly výrazně ochromeny vzájemné diplomatické vztahy mazi Francií a Tureckem.