Německý výrobce luxusních vozů Audi potvrdil koupi italského výrobce motocyklů Ducati

Firmy neoznámily výši této transakce, zdroj agentury Reuters však hovoří o asi 860 milionech eur. Audi je součástí největší evropské automobilky Volkswagen. Dozorčí rady jak Audi tak Volkswagenu již akvizici schválily, nyní jí musí prověřit antimonopolní úřady. Ducati se tak pravděpodobně stane 12. značkou v portfoliu Volkswagenu.

Bylo dokončeno pokládání druhé větve plynovodu Nord Stream

Zprávu oznámilo mezinárodní konsorcium energetických firem se sídlem ve Švýcarsku v čele s ruským gigantem Gazprom a za účasti německých firem BASF a E.ON Ruhrgas, nizozemské Gasunie a francouzského GDF SUEZ. Nejdelší podmořský plynovod na světě, který povede plyn po mořském dně na území Ruska, Finska, Švédska, Dánska a Německa, by tak mohl začít fungovat již na konci letošního roku. Výstavba stála 7,4 milairdy USD z čehož 30% hradí zmíněné konsorcium.

Německo nesouhlasí s rozšiřováním mandátu Evropské centrální banky

K tomuto kroku vyzval francouzský prezident Nicolas Sarkozy během své předvolební kampaně. Dle jeho názoru by se Evropská centrální banka (ECB) měla kromě kontroly inflace zabývat i ekonomickým růstem. To se však nelíbí vládnímu kabinetu německé kancléřky Angley Merkel, dle jehož názoru si má ECB zachovat nezávislost.

Jednání velmocí s Íránem bylo odloženo, izraelský premiér jej kritizuje, americký prezident kritiku odmítá

Jednání světových velmocí s Íránem v Istanbulu bylo odloženo na 23. května. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli podrobil USA kritice za jejich postup při jednání s Íránem. Odložením dalších kol jednání prý akorát dávají Íránu volný prostor k pokračování v obohacování uranu. Americký prezident Barack Obama tuto kritiku odmítá s poukazem na uvalení tvrdých sankcí na Írán.

V Istanbulu proběhlo první kolo jednání mezi Íránem a světovými mocnostmi

Dnes v Istanbulu probíhají rozhovory mezi zástupci Íránu a pěti členů Rady bezpečnosti OSN a Německa. Západní diplomaté po prvním kole diskuzí oznámili, že Saeed Jalili, hlavní vyjednavač Íránu, byl ochoten k jednání a nekladl si žádné podmínky za kterých bude či nebude jednat, jak to Írán dělal během posledního setkání stejného formátu před 15 měsíci. Spojené státy americké navrhly Íránu navíc ještě bilaterální rozhovory.

Rakouská spolková republika Dolní Rakousy chce odmítnout další výstavbu české jaderné elektrárny Temelín

Zprávu uvedl zemský rada Stephan Pernkopf. Posuzování vlivu této jaderné elektrárny na životní prostředí nyní probíhá kromě Česka i v Rakousku a Německu. Obě zmíněné země se přitom tradičně staví proti jaderné energii, Německo plánuje celkový odklon od jádra v roce 2022. Během návštěvy německé kancléřky Angely Merkel v Praze však bylo zmíněno, že Německo rozhodnutí České republiky v této věci respektuje. Třetí a čtvrtý blok elektrárny by dle společnosti ČEZ měl být postaven do roku 2025.

V Turecku bylo zahájeno jednání mezi Íránem a mocnostmi

V tureckém Istanbulu bylo zahájeno multilaterální jednání mezi stálými členy Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a USA), Německa a Íránu o íránském jaderném programu. Íránskou delegaci vede tajemník íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady Saeed Jalili.  Jednání mezi Íránem a mocnostmi 5+1  již probíhala v prosinci 2010 ve švýcarské Ženevě a v lednu 2011 v Istanbulu, ovšem bez úspěchu.

Německý tisk: Polsko, Velká Británie, Francie a Česká republika požadují, aby EU podpořila vývoj jaderné energie

Dle deníku Süddeutsche Zeitung tyto státy požadují aby EU dotovala vývoj jaderné energie, stejně jako podporuje energii z obnovitelných zdrojů. Zdrojem deníku je prý dopis zaslán těmito čtyřmi státy do Bruselu před plánovaným setkáním ministrů hospodářství a energetiky EU. Dle agentury AFP však francouzské ministerstvo průmyslu a polské ministerstvo hospodářství účast na této iniciativě popřely. Dle deníku tyto státy plánují nebo už staví nové jaderné elektrárny a prý navrhují, aby do budoucna bylo možné subvencovat výstavbu atomových elektráren a prodej proudu z jádra – stejně jako tomu je u solárních nebo větrných zařízení. Anonymní britský diplomat prohlásil, že zrovnoprávnění těchto dvou technologií by znamenalo silný impuls pro jadernou energii a současné snížení investic do obnovitelných zdrojů energie. Evropský komisař pro energetiku, Němec Guenther Oettinger prohlásil, že je „ochoten diskutovat o různých možnostech.“

Berlín vyzval Ukrajinu, aby poskytla léčbu ex-premiérce Tymošenko

Němečtí lékaři bývalou ukrajinskou premiérku Julii Tymošenko vyšetřili a uvádějí, že potřebuje urgentní léčbu na specializované klinice. K té Ukrajinu vyzval  německý komisař pro lidská práva Markus Löning. Politička odmítá péči domácích lékařů, které považuje za zaujaté.

Írán se v sobotu sejde se světovými mocnostmi v Istanbulu

Íránští představitelé se v sobotu sejdou se zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa v Istanbulu. Hovořit budou o íránském jaderném programu. Írán již naznačil ochotu hledat kompromis a přestat s obohacováním uranu na 20%. Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad řekl, že Írán bude ochoten ke kompromisu, ale Západ musí přestat s jednáním, které je založeno na urážkách a nátlaku. Západní diplomaté očekávají, že Írán na jednání nepřijde s ničím, čím by přesvědčil Evropu a Spojené státy americké k ukončení ekonomických sankcí.

V Německu roste popularita Pirátské strany

Podle průzkumu pro televizní stanici RTL by se Pirátská strana stala v případě voleb třetí nejsilnější stranou v zemi s 13% hlasů a tímto výsledkem by přeskočila své největší rivaly, stranu Zelených. Pirátská strana zaznamenala úspěch ve státních volbách v Berlíně a v Sársku, a přestože se strana nemůže dohodnout na vedení a hlavně politické strategii, její popularita stále roste.

Írán zastavil export ropy do Německa

Íránská agentura PressTV informuje o tom, že Írán rozhodl o zastavení vývozu své ropy do Německa den poté, co byl zastaven vývoz ropy do Španělska. Írán tak již nevyváží ropu do Francie, Velké Británie, Řecka, Španělska, Německa, Itálie a Portugalska, přičemž Česká republika, Belgie a Nizozemí íránskou ropu přestaly dovážet.

Německý ministr zahraničí podpořil právo Íránu na vlastní civilní jaderný program

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle v rozhovoru pro Bild am Sonntag uvedl, že Írán má jako člen Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a signatář Dohody o nešíření jaderných zbraní (NPT) právo na rozvoj svého jaderného energetického programu a na jaderný vývoj v civilní oblasti. Německý ministr zahraničí dále vyzdvihl dlouhodobé úsilí Německa o nalezení diplomatického řešení ve sporu mezi Západem a Íránem o íránský jaderný program, který USA a Izrael považují za nebezpečný a obviňují Írán ze snahy o získání jaderných zbraní. Írán všechna tato obvinění popírá a MAAE ve své zprávě hovoří o možnosti, že by Írán takové snahy případně mohl mít, podle kritiků ovšem MAAE vychází především z informací amerických a izraelských tajných služeb.

Írán možná nabídne kompromis na jednání s velmocemi

Šéf Íránského jaderného programu Fereidoun Abbasi naznačil, že Írán nabídne kompromis na jednání příští týden. Teherán bude opět jednat se zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa v Istanbulu. Fereidoun Abbasi řekl, že Írán je připraven skončit s obohacováním uranu na 20 % a pokračovat v obohacování na nižší úrovni. Pro využití obohaceného uranu na vojenský účel je třeba uran obohacen na 90 %. Spojené státy a některé další země ovšem varují, že Írán má kapacity pro obohacení v této míře.

Islámští misionáři chtějí v Německu distribuovat 25 milionů kopií Koránu

Zprávu přinesly noviny Die Welt, které informují, že misijní cíle misionářů dosud nikdy nedosáhly takovéhoto měřítka.To je zřejmě důvod, proč jsou německé bezpečnostní složky údajně znepokojeny. Po celém Německu bylo zřízeno na 100 informačních center, především ve velkých městech. Přístup islámských misionářů je jednoduchý a efektivní. Němečtí muslimové jsou povinní při koupi Koránu zaplatit za distribuci další kopie. Zájemce o Korán si může kopii případně objednat zdarma online.

Rusko plánuje v dubnu výrazně odklonit dodávky ropy do ČR, Polska a Německa

Rusko v dubnu výrazně sníží dodávky ropy do ČR, má v plánu dodat pouze 80 tisíc tun ropy ve srovnání s obvyklým měsíčním objemem 400 tisíc tun. Ropu chce přesměrovat do svých vlastních přístavů, včetně nově vybudovaného terminálu Usť-Luga v Leningradské oblasti. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odkazem na sdělení obchodníků, podle nichž chce Rusko v průběhu čtvrtletí krátit dodávky i do Polska a Německa. V posledním desetiletí Rusko zastavilo tranzit ropy přes bývalé sovětské státy jako Lotyšsko, Litva, Estonsko a Ukrajina, a to za účelem zvýšení nezávislosti vlastní infrastruktury na tranzitu. Zároveň staví nové exportní terminály na pobřeží Baltu, Černého moře a Tichého oceánu – poslední z nich, terminál Usť-Luga na pobřeží Baltu, navržený v době vrcholu tranzitního sporu mezi Ruskem a Běloruskem, začal fungovat minulý měsíc. Přes Bělorusko vede ropovod Družba prostřednictvím kterého Rusko denně přepraví přibližně jeden milion barelů ropy do rafinerií v Polsku, Německu, Česku, Maďarsku a na Slovensku. Podle obchodníků by výpadek zásobování přes ropovod Družba mohl vést k tomu, že by Česká republika byla nucena zvýšit nákupu dražší ropy ze středomořských přístavů.

Německo a Švýcarsko podepsaly novou dohodu o společném postupu v boji proti daňovým únikům

Dodatek k původní smlouvě byl podepsán dnes zástupci obou stran ve Švýcarsku. Německá státní pokladna by díky této změně mohla v příštím roce získat navíc až 10 miliard eur. Přísnější podmínky, které v původní smlouvě nebyly, vyžadovalo Německo.  Dle nové dohody, pokud mají němečtí občané ve Švýcarsku nepřiznaný majetek, mohou se vyhnout trestu, pokud přistoupí na jednorázovou platbu ve výši 21-41% z objemu tohoto majetku. Původní sazba daně hovořila o 19-34%.

Německá kancléřka Angela Merkel navštívila Českou republiku

Během své návštěvy Prahy se Angela Merkel zúčastnila společně s českým premiérem Petrem Nečasem přednášky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde zazněly názory obou představitelů na další vývoj Evropské unie (EU). Zatímco Nečas preferuje koordinaci politiky sedmadvacítky, která by vedla k tomu, že by se politici nevzdávali svých pravomocí ve prospěch unie, dle kancléřky budou v budoucnosti národní státy předávat čím dál více kompetencí právě Bruselu. Nečas uvedl, že roste míra rozhodování orgánů, které občany fakticky nezastupují, jelikož evropský lid dle něj fakticky neexistuje. Dle kancléřky však s vyšší mírou integrace do budoucna vznikne i povědomí „evropské veřejnosti“. K tomuto dodala: „Pokud chceme hájit společné hodnoty, musíme vystupovat společně.“ Oba politici také uvedli, že společné sousedské vztahy jsou nyní pravděpodobně nejlepší v historii, což dokazuje i rekordní míra vzájemného obchodu ve výši 65 miliard eur. Shoda panovala i v posílení konkurenceschopnosti členských států bloku, iniciativě udržitelného růstu evropských ekonomik a odmítnutí společných evropských dluhopisů. Úrokové sazby dluhopisů jsou dle kancléřky faktorem konkurenceschopnosti jednotlivých států, proto nemůžou být stejné pro všechny členy bloku. Nečas také dodal, že Česká republika je „stínovým signatářem“ fiskálního paktu, jelikož ačkoliv smlouvu nepodepsala, její pravidla fakticky dodržuje.

Pochod proti kapitalismu ve Frankfurtu skončil násilnostmi

Povolený protestní pochod proti kapitalismu v německém Frankfurtu, který vedl k rozestavěné budově Evropské centrální banky, skončil potyčkou s policií. Podle odhadů se protestu zúčastnilo kolem 3000 demonstrantů. Při střetu bylo 465 protestujících zadrženo a německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung informoval o 15 zraněných policistech, přičemž jeden údajně skončil na jednotce intenzivní péče.

Kyjev a Berlín vedou jednání o léčbě expremiérky Julie Tymošenko v SRN

Německá vláda vede jednání s ukrajinskou stranou o možnosti léčby bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenko, která se nyní nachází ve věznici v Charkově, v Berlíně. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung probíhají jednání bezprostředně mezi administrací prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče a Úřadem spolkové kancléřky Angely Merkel.

Němečtí odboráři se dohodli s vládou na zvýšení mezd

Dva miliony státních zaměstnanců se tak dočkají v následujících letech zvýšení mezd až o 6,3%. Touto dohodou byly zastaveny výstražné stávky státních zaměstnanců v zemi, ke kterým se na začátku týdne připojilo již 34 tisíc lidí.  Dle dohody bude tak zaměstnancům se zpětnou platností od 1. ledna navýšená mzda o 3,5% , další navýšení pak přijde v lednu a srpnu 2013. Ministr vnitra Hans-Peter Friedrich jenž vedl jednání, uvedl, že dohoda bude stát vládu 550 milionů eur.