Německo respektuje postoj České republiky k fiskálnímu paktu

Sdělil to mluvčí německé kancléřky Angely Merkel, který zároveň řekl, že kancléřka při své úterní návštěvě Prahy 3.dubna neočekává, že by uslyšela souhlas od českého premiéra Petra Nečase ke zmíněné fiskální smlouvě. Dále uvedl, že kancléřka bude v Česku jednat o energetické politice a velkých evropských výzvách. Angela Merkel by se v den své návštěvy měla také setkat s českým prezidentem Václavem Klausem a zúčastnit se debaty se studenty Univerzity Karlovy.

RWE a E.On upustí od vývoje nukleární energie ve Velké Británii

Energetické skupiny RWE a E.On měly v plánu investovat do projektů s nukleární energií, nyní však oznámily konec těchto záměrů. Firmy uvedly, že financování podobných projektů je kvůli globální krizi čím dál tím náročnější. RWE bylo také zasaženo rozhodnutím Německa o postupném opuštění atomové energie. 

Německé firmy považují Českou republiku za „atraktivnější než Čínu“

Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) zveřejnila průzkum, ze kterého vyplývá, že německé firmy považují Českou republiku za nejatraktivnější lokalitu pro investice ve střední a východní Evropě, přičemž vlastní obchodní aktivity německé společnosti hodnotí ve většině případů optimističtěji než obecný vývoj české ekonomiky. Většina německých společností považuje podle ČNOPK Českou republiku z jejich pohledu za atraktivnější lokalitu, než je Čína a většina společností, které v České republice působí by prý svou volbu zopakovala.

Italský premiér: „Za začátek dluhové krize nesou zodpovědnost Německo a Francie“

Italský premiér Mario Monti během své návštěvy Japonska označil hlavní viníky začátku dluhové krize. Dle jeho názoru jsou těmito zeměmi Německo a Francie, které v roce 2003 pojaly Pakt růstu a stability zavazující země eurozóny k rozpočtovému deficitu do výše 3% HDP o něco „benevolentněji“ a tím, že nebyly potrestány, daly špatný příklad ostatním členům jednotného měnového bloku. V roce 2003 Německo vykázalo deficit 3,8% HDP, Francie 4,1% HDP. Rada ministrů financí (Ecofin), která rozhoduje o uplatňování sankcí za porušení těchto pravidel však potrestání obou zemí odložila.

Němečtí poslanci Evropského parlamentu vyzvali Řecko a Makedonii k nalezení řešení ohledně pojmenování Makedonie

Němečtí členové Evropského parlamentu (EP) vyzvali Řecko k nalezení kompromisního řešení ohledně pojmenování Makedonie. „Makedonie je Makedonie. Můžete říkat severní, jižní, západní nebo oblačná Makedonie, ale existuje. Spor o název země není největším řeckým problémem,“ poznamenal německý poslanec Daniel Cohn-Bendit.

Berlín se názorově rozchází v politice vůči Blízkému východu

Kancléřka Angela Merkel a spolkový ministr zahraničí Guido Westerwelle se rozcházejí v názorech na politiku vůči Izraeli. Zatímco kancléřka se zásadním otázkám ohledně Izraele vyhýbá, ministr Westerwelle naléhá na větší deklaraci podpory Palestincům. Rozpor může v regionu ohrozit německou pověst důvěryhodného partnera.

Německý ministr financí: „Plán na zavedení daně z finančních transakcí v EU je neaplikovatelný“

Dle Wolfganga Schaeuble není žádná šance na zavedení takovéto daně, jestliže má být podepsána všemi 27 členskými státy EU, dokonce ani kdyby jí podporovali všichni členové eurozóny. Pro rakouský deník Die Presse Schaeuble řekl, že se nepodaří uspět v realizaci plánu, zvláště pokud bude návrh blokován Velkou Británií a jinými státy EU.

Pracovníci německých letišť stávkují, požadují vyšší platy

Na letištích Tegel a Schoenefeld v Berlíně bylo prozatím zrušeno více jak 70 letů. Stávky jsou organizovány v rámci obecného protestu státních zaměstnanců a pracovníků v oblasti veřejných služeb, kteří trvají na zvýšení platů. Kolem tisíce letištních pracovníků stávkuje v Mnichově. Stejná akce se koná také v Brémách, Kolíně nad Rýnem, Stuttgartu, Düsseldorfu a Hanovu.

Německá kancléřka: „Fondy EFSF a ESM mohou několik let fungovat souběžně“

Německá kancléřka Angela Merkel v pondělí uvedla, že Evropský fond finanční stability (EFSF) a Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by mohly po dobu několika let fungovat paralelně. Právě ESM měl podle původního návrhu v červenci vystřídat dočasný záchranný fond EFSF. Společně by tak ochranný val eurozóny tvořilo kromě 500 miliard eur z ESM navíc 200 miliard eur z EFSF.  Dříve k navýšeni „eurovalu“ vyzval šéf EFSF. Kancléřka také znova potvrdila, že je proti odchodu Řecka z eurozóny.

Německá kancléřka Angela Merkel se vyjádřila proti odchodu Řecka z eurozóny

V rozhovoru pro britskou BBC se německá kancléřka Angela Merkel vyjádřila, že by bylo obrovskou politickou chybou, pokud by zadlužené Řecko opustilo eurozónu. Na otázku jak vidí budoucnost Řecka, odpověděla, že země má řadů problémů, ale snaží se je překonat. Dále uvedla, že rozhodnutí států stát se členy eurozóny nebylo pouze ekonomické, ale i politické a po odchodu Řecka by zajisté nastala otázka, kdo bude další.

Šéf EFSF vyzval k navýšení „eurovalu“

Německý šéf záchranného fondu eurozóny vyzval ke zvýšení kapacity tzv. eurovalu. To by prý mohlo pomoci uklidnit finanční trhy, které stále nejsou přesvědčeny, že dluhová krize eurozóny už skončila, řekl dnes šéf dočasného Evropského fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling. O víkendu také další německá média přinesla zprávy, že Berlín přestal navýšení „eurovalu“ bránit.

Německá strana CDU je pravděpodobně ochotná dělat ústupky opozici

Německá kancléřka Angela Merkel a další přední politici německé strany CDU jsou podle německých novin Süddeutschen Zeitung ochotní udělat ústupky pro souhlas opozice s fiskálním paktem Evropské unie (EU). Za souhlas s touto smlouvu byl již opozici nabídnut program proti vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a program na podporu růstu ekonomik zemí jižní Evropy.

Nový německý prezident složil slavnostní přísahu

Nový prezident Německa Joachim Gauck dnes složil slavnostní přísahu a pronesl svůj první projev na schůzi Spolkového sněmu a Spolkové rady. Ve svém projevu se mimo jiné zmínil, že v Německu se odehrál zázrak demokracie po druhé světové válce, a že je pro jednotnou Evropu. Gauck je historicky prvním nestraníkem na postu německého prezidenta.

První zahraniční návštěva nového německého prezidenta povede do Polska

Nově zvolený německý prezident Joachim Gauck si pro svou první oficiální návštěvu zahraničí vybral Polsko. Zemi navštíví již v pondělí, kdy se setká s polským prezidentem Bronisławem Komorowskim a premiérem Donaldem Tuskem. V roce 2004 si jako první navštívenou zemi Polsko vybral i tehdejší německý prezident Horst Köhler. Většinou však první státníkovy kroky směřují do Francie.

Německo postrádá 8,4 miliard eur na investice do infrastruktury

Německá vláda postrádá okolo 8,4 miliard eur na plánované investice do dálnic, železničních tratí a další infrastruktury pro období do roku 2015. Uvádí to německý deník Bild-Zeitung s odvoláním na vládní dokument. Vláda v tomto období plánuje investovat téměř 16 miliard eur právě do infrastruktury, nemá však dostatek financí na pokrytí nejnutnějších investic.

Evropská komise zahájí vyšetřování v odvětví letecké dopravy Belgie, Francie a Německa

Evropská komise (EK) bude zkoumat, zda finanční dohody mezi veřejnými orgány a letišti v Charleroi (Belgie), Angouleme (Francie) a Dortmundu (Německo), jakož i slevy a marketingové dohody uzavřené mezi těmito letišti a některými z leteckých společností, která tato letiště využívají, jsou v souladu s pravidly státní podpory EU. Komise tak rozšířila vyšetřování ohledně výhod poskytnutých nízko-nákladové letecké společnosti Ryanair, která začala působit na letišti v Charleroi.

Prezident Evropské centrální banky Draghi: „Nejhorší část krize eurozóny je za námi“

Takto se vyjádřil prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi ve středečním interview pro německé noviny, když se snažil zmírnit úzkost Němců z rostoucích cen. Dále dodal, že ECB je schopna jednat a provést preventivní opatření, jakmile by měla inflační
rizika růst.

Starostové z německého Porúří vyjádřili nesouhlas s Paktem Solidarity II

Na města z průmyslové oblasti na západě Německa Porúří doléhá finanční krize. I přesto však musí v rámci Paktu Solidarity II zasílat finance do bývalého východního Německa a to bez ohledu na jejich samotnou finanční situaci. Pomoc by měla trvat až do roku 2019. Nesouhlas s touto politikou vyjádřili pro deník Spiegel starostové Klaus Wehling a Frank Baranowski.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které přestaly nakupovat ropu z Íránu

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které se rozhodly zastavit odběr ropy z Íránu. Jedná se o Japonsko, Belgii, Francii, Českou republiku, Německo, Řecko, Itálii, Nizozemí, Polsko, Španělsko a Velkou Británii. Hillary Clinton ocenila nelehké rozhodnutí těchto zemí a upozornila, že stále dalších 12 zemí nakupuje ropu z Íránu. Těmto 12 zemím hrozí ekonomické sankce. Hillary Clinton zdůraznila, že se díky sankcím podařilo snížit objem íránského exportu ropy a izolovat íránskou centrální banku.