Alain Juppé, francouzský ministr zahraničí, tvrdí, že za francouzskou domněnkou, že Velké Británii by měl být rating snížen před Francií nebyla žádná politická strategie. Dle Francie byl tento krok srozumitelný, poté co George Osborne začal zpochybňovat francouzskou ekonomiku. Následkem toho, že britský premiér David Cameron neodsouhlasil vstup Velké Británie do francouzsko-německého návrhu nové fiskální unie, následovala řada mediálních útoků proti britské ekonomice vyvolána francouzskými vysokými úředníky. Včera však bylo rozhodnutí premiéra Camerona podpořeno britskými obchodními lídry. Průzkum odhalil, že 77% podpořilo britské veto a 63 % si žádá volnější vztah s Evropskou unií.
Archiv rubriky: Francie
Turecko obvinilo Francii z genocidy v Alžírsku
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan obvinil Francii z provádění masakrů v Alžírsku v době osmileté občanské války, kdy podle odlišných zdrojů bylo zabito 300 000-1 milion lidí (tedy 15% alžírské populace). Turecký premiér prohlásil, že „těla Alžířanů byla hromadně spalována v pecích“ a turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu srovnal francouzskou politiku v souvislosti s přijetím zákona o arménské genocidě s politikou „arabských diktátorů jako byl Kaddáfí či je al-Assad“.
Turecká spolupráce s Evropskou unii je ohrožená důsledkem francouzského zákonu o genocidě
Turecko už několik dnů hrozilo sankcemi, pokud francouzští poslanci schválí zákon, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy. Turecký ministr pro Evropskou unii Egemen Bagis teď hrozí bojkotem francouzského zboží. „Turecký národ je emocionální a dokáže reagovat. Turci si mohou vybírat v jakých obchodech budou nakupovat,“ řekl ve svém prohlášení. Ve Francii dnes žije půl milionu Arménu, kteří dle polského listu Gazeta Wyborcza, mají mnohem silnější lobbisty než francouzští Turci. Francouzští komentátoři připomínají, že Evropská unie, jejíž vztah s Tureckem je nyní ohrožen, zemi potřebuje ve strategických rozhovorech se syrským diktátorem a ke kontrole íránského rozvoje jaderného programu. Proti novému zákonu se vyhradili i historici, kteří tvrdí, že tímto způsobem je jim znemožněno pátrat po historické pravdě. Turecko, které se snaží stát členem EU již více jak 60 let, ztratilo naděje na vstup. Především Francouzi a Němci totiž s tímto krokem nesouhlasí. Dle tureckého velvyslance Candana Azera se turecko-francouzské vztahy zhoršily poté, co se francouzským prezidentem stal Nikolas Sarkozy, který dává jasně najevo své stanovisko nesouhlasu s tureckým vstupem do EU.
Turecká reakce na francouzský zákon se stále více stupňuje – byly zrušeny politické i vojenské projekty
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan oznámil politické a vojenské sankce v reakci na přijetí francouzského zákona o ilegalitě popírání arménské genocidy. Turecko již odvolalo svého velvyslance z Paříže a zrušilo všechny naplánované vzájemné politické návštěvy, stejně jako společné vojenské projekty, včetně společných cvičení. V Paříži dnes došlo také k protestům několika tisíc francouzských Turků.
Turecký velvyslanec byl odvolán z Francie
Turecko tento krok učinilo na protest poté, co francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy z let 1915-1916. Zatímco Arméni říkají, že za oběti této genocidy padlo více jak 1.5 milionů osob, Turci tvrdí, že konečná čísla se pohybují kolem 300 tisíc osob. Ankara dále tvrdí, že mnoho Turků také padlo poté, co se Arméni vzbouřili proti Osmanské říši. Asi 20 zemí již uznalo turecké počínání v těchto letech za genocidu. Velvyslanec Tahsin Burcuoglu opustí Francii již tento pátek. Další opatření budou oznámená tureckým premiérem, jimž je Recep Tayyip Erdogan, sdělila agentura AFP.
Francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním popírání arménské genocidy
Navzdory tureckým výtkám tak poslanci učinili nezákonným popírání, že zabíjení Arménů za 1. světové války byla genocida. Zákon získal podporu většiny hlasujících v Národním shromáždění. Na začátku příštího roku by tak měl návrh předstoupit před senát. Turecko odmítá označení „genocida“ a již upozorňovalo Francii na vážné důsledky toho, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé se veřejně postavil proti tomuto návrhu. Bude-li však prosazen, za veřejné popírání genocidy bude vyměřen trest roku vězení a pokuta 45.000 eur. Arméni říkají, že až 1,5 milionu lidí bylo zabito osmanskými Turky v letech 1915-16.
Francouzský prezident Sarkozy žádá vládu, aby přijala opatření ohledně stávky pracovníků letišť
„Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve středu vyzval vládu, aby přijala všechna nezbytná opatření, aby se zabránilo problematickému cestování způsobenému stávkou francouzských bezpečnostních pracovníků letiště,“ řekla vládní mluvčí Valerie Pécresseová. Stávka, která začala v pátek v Lyonu se protáhla na šest dní a způsobila zrušení několika mezinárodních letů. Pracovníci letiště poptávají lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Poté, co jednání mezi zástupci odborů a vedení selhaly, francouzská vláda prohlásila, že je připravená k nasazení 400 policistů, kteří nahradí stávkující zaměstnance.
Několik tisíc Turků protestuje v centru Paříže proti chystanému francouzskému zákonu o genocidě
Několik tisíc francouzských Turků demonstruje v centru Paříže před parlamentním hlasováním o návrhu zákona, který označuje za trestný čin popírání genocidy proti Arménům spáchané Turky v roce 1915. Kvůli zákonu již také výrazně vzrostlo napětí mezi Francií a Tureckem, neboť turecký premiér Tayyip Erdogan se proti zákonu ostře postavil, a v případě přijetí zákona hrozí tvrdými opatřeními ze strany Turecka. Turecký premiér také poslal osobní dopis francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu, ve kterém upozorňuje na francouzskou historii a nevyjasněné zločiny Francouzů například za občanské války v Alžírsku z let 1954- 1962 či na nejasné angažmá Francie za genocidy ve Rwandě v roce 1994.
Francie si je jistá, že Velká Británie podpoří záchranu eurozóny prostřednictvím MMF
Francie stále věří, že Británie pomůže financovat eurozónu navýšením zdrojů Mezinárodního měnového fondu. Mluvčí Ministra pro rozpočet Valérie Pécresse oznámila, že jakmile několik dalších států organizace G20 podpoří navýšení zdrojů MMF, Velká Británie se určitě přidá.
Ruská raketa Soyuz vynesla na oběžnou dráhu dalších šest satelitů
Jedním z nich je i francouzský satelit Pleiades-1, který je určený pro pořizování snímků ve vysokém rozlišení. Ten by měl být schopen rozpoznat detaily zemského povrchu od velikosti 50 cm. Poptávku po snímcích zemského povrchu ve vysokém rozlišení zaznamenávají především americké firmy GeoEye a DigitalGlobe. Satelit Pleiades-1 bude v příštím roce následován dalším satelitem Pleiades-2. Raketa Soyuz odstartovala ze základny ve Francouzské Guyaně.
Šéf Světové banky: „Výměnou názorů mezi Francii a Velkou Británii jsem znepokojen.“
Robert Zoellick, prezident Světové banky, ve svém prohlášení v pátek upozornil na některé z nevhodných komentářů mezi Velkou Británii a Francii v uplynulém týdnu. Ty přicházejí v době, kdy je dle pana Zoellicka EU daleko od vyřešení svých ekonomických problémů. Napětí vzniklo po rozhodnutí britského premiéra nepodepsat smlouvu zavazující Británii k užší finanční spolupráci s ostatními státy EU. Dle prezidenta Světové banky je důležité klíčové představitele evropských států motivovat k větší opatrnosti. Varoval, že populistické napětí často vede k protekcionismu.
Kvůli zákonu o arménské genocidě hrozí Francii ohrožení vztahů s Tureckem
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan vyzval francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy k zablokování nového francouzského zákona „o arménské genocidě“. Podle tureckého premiéra by zákon měl vážné následky na vztahy obou zemí, neboť se podle premiéra Erdogana přímo zaměřuje na Turecko, turecký národ a turecké komunity žijící ve Francii, což je projev nepřátelství. Informaci uvedla agentura Anatolia.
Ratingová agentura Fitch přehodnotila vyhlídky Francie
Agentura sice potvrdila stávající AAA známku země, přehodnotila však její vyhlídky ze „stabilní“ na „negativní“. Negativní výhled obvykle znamená snížení hodnocení země v následujících 12-18 měsících. Firma oznámila, že zahájila změnu svého stanoviska na základě zvýšeného rizika vládních závazků vyplývajících z dluhové krize eurozóny. Dále agentura uvedla, že zvažuje snížení hodnocení Belgii, Španělsku, Slovinsku, Itálii, Irsku a Kypru. Těchto šest zemí již má hodnocení s negativním výhledem. Firma také komentovala summit unijních představitelů z 9.-10. 12.
Velká Británie se zúčastní rozhovorů o konkrétní podobě mezivládní smlouvy států Evropské unie
Britové se tak připojí k rozhovorům o konečné podobě fiskálních paktů jako pozorovatelé. Ačkoliv byli zástupci ostrovního státu na schůzky pozvání Evropskou komisí, která nadále zdůrazňuje možnost Velké Británie připojit se ke státům eurozóny a zbývajícím 9 členům EU zvažujících podporu návrhu, Británie dala jasně najevo, že svůj odmítavý postoj nezmění. Britský premiér David Cameron následně popřel, že by došlo k napětí vztahu mezi jeho zemí a Francii. Učinil tak poté, co francouzský ministr financí Francois Baroin označil britskou ekonomiku za velmi znepokojující.
Francie upadne podle odhadů do slabé ekonomické recese
Plánovaného růstu ekonomiky země ve výši 1% bude podle analýzy statistické agentury INSEE těžké dosáhnout. Francie by se do mírné recese měla přehoupnout v posledním čtvrtletí tohoto a prvním čtvrtletí příštího roku. Aby byl naplněn předpoklad 1% růstu pro rok 2012, musela by být zbylá polovina roku pro francouzskou ekonomiku v oblasti růstu 1,3%. Ekonomika země se dostala z rok trvající recese na jaře 2009. Analytici INSEE vidí problém, a zároveň příčinu, především ve stagnování investic a nezaměstnanosti v posledních dvou letech.
Předseda francouzské centrální banky: „Rating Velké Británie by měl být snížen jako první.“
Dle předsedy francouzské centrální banky Christiana Noyera je britská ekonomika slabší než francouzská. Americká ratingová agentura Standard and Poor’s ve své nedávné zprávě upozornila Francii na pravděpodobné snížení dosavadního hodnocení země. Dle pana Noyera má Velká Británie mnohem více dluhů, větší míru inflace či nižší růst ekonomiky. Británie reagovala tím, že již zavedla plán na snížení státního deficitu a její důvěryhodnost roste. Dle analytika BBC Chrise Morrise jsou takovéto úvahy známkou frustrace eurozóny, která se marně snaží získat důvěru investorů po pátečním summitu.
Francouzský ex-prezident Jacques Chirac dostal dvouletý podmíněný trest
Francouzský soud odsoudil bývalého francouzského prezidenta Jacquese Chiraca k dvouletému podmíněnému trestu odnětí svobody za zpronevěru veřejných financí. Jacques Chirac se podle soudu ve dvou případech týkajících se falešných pracovních míst během svého funkčního období 1977-1995, kdy byl starostou Paříže, dopustil nelegálního financování své strany. U soudu Chirac nebyl přítomen z důvodu závažných výpadků paměti.
Francie brzy uvolní zmrazených 230 milionů euro pro Libyi
Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé při své návštěvě v Libyi uvedl, že Francie „velmi brzy“ uvolní pro libyjskou centrální banku 230 milionů euro, které byly zmrazeny předchozí libyjské vládě. Francouzský ministr to oznámil na tiskové konferenci s libyjským premiérem Abdel Rahim al-Kibem. Dále Francie Libyi ujistila, že pracuje v Radě bezpečnosti OSN na tom, aby byly co nejdříve vydané zmrazené miliardy dolarů ostatními státy a OSN v souvislosti s nedávnou libyjskou žádostí o jejich uvolnění.
CARICOM odmítá nařknutí prezidenta Sarkozyho
Prezident Sarkozy nedávno prohlásil, že země CARICOMu jsou tzv. daňovým rájem. Země jako Antigua a Barbuda, Barbados nebo Trinidad a Tobago jsou podle něho využívány k praní peněz. Organizace jeho výrok okomentovala slovy „nevhodná charakteristika“. Ta ale může mít dopad na ekonomiky všech členských států. COTED (Council of trade and economic developement) ale poukázal na to, že se státy CARICOMu snaží dodržovat ekonomický rámec, který je v souladu s celosvětovým standardem.
Francouzští socialisté již počítají se svým nástupem k moci – chtějí země EU přesvědčit k eurobondům
Francouzský socialistický kandidát na prezidenta Francois Hollande, který je považován za favorita na sesazení prezidenta Nicolase Sarkozyho, oznámil, že socialisté budou chtít znovu projednávat fiskální pakt EU. Hollande dále řekl, že pokud bude zvolen prezidentem, bude se snažit přesvědčit své evropské partnery k vydání společných evropských dluhopisů a ke spojení státních dluhů tak, aby byl umožněn větší zásah Evropské centrální banky (ECB) na dluhových trzích. Socialisté pak obviňují současného francouzského prezidenta, že podlehl německému tlaku a ohrozil francouzskou politiku svým plánem na snižování schodku.
Bývalý francouzský premiér Dominique de Villepin bude kandidovat na prezidenta
Bývalý francouzský premiér Dominique de Villepin oznámil svou kandidaturu na post francouzského prezidenta jako nezávislý kandidát. Toto rozhodnutí může negativně ovlivnit kandidaturu současného prezidenta Nicolase Sarkozyho, neboť oba kandidáti jsou ze stejné strany politického spektra. Dominique de Villepin v únoru opustil středo-pravou stranu Nicolase Sarkozyho UMP a byl soudem shledán vinným za účast na pomlouvačné kampani proti současnému prezidentovi. Socialistický senátor Andre Vallini se k tomuto oznámení vyjádřil: „Nemyslím si, že je to pro nás dobrá zpráva, ale je to špatná zpráva pro pana Sarkozyho, pravice se opět o trochu více rozděluje.“ Podle odborníků ale Dominique de Villepin nemá na zvolení reálnou šanci.
Francie vydala bývalého panamského diktátora zpět do vlasti
Francie vydala dle předchozího rozhodnutí 77 let starého Manuela Antonio Noriega do Panamy, kde nastoupí k výkonu trestu za vraždu svých dvou politických oponentů během své vojenské vlády v letech 1983 – 1989. Bývalý diktátor Noriega už strávil více než 20 let ve vězení v USA kvůli obchodu s drogami a ve Francii pro praní špinavých peněz. Manuel A. Noriega ovšem v době své vlády úzce spolupracoval se CIA a drogovými kartely, což mu vynášelo miliony dolarů, v roce 1990 byl pak za pomoci americké armády zatčen.
Areva očekává propad hluboko do červených čísel
Francouzská státní společnost na výrobu jaderných reaktorů očekává podle tamního ministra průmyslu Erica Bessona ztrátu hodnoty svých aktiv zhruba na úrovni 1 miliardy eur. Důvodem je podle vedení společnosti plánovaný odklon mnoha evropských vlád od jaderné energetiky po japonské katastrofě. Francouzský gigant prý ale nebyl stoprocentně v pořádku ani před tímto obdobím. Bližší detaily budou spolu s novou strategií společnosti uveřejněny příští týden.