Němečtí poslanci Evropského parlamentu vyzvali Řecko a Makedonii k nalezení řešení ohledně pojmenování Makedonie

Němečtí členové Evropského parlamentu (EP) vyzvali Řecko k nalezení kompromisního řešení ohledně pojmenování Makedonie. „Makedonie je Makedonie. Můžete říkat severní, jižní, západní nebo oblačná Makedonie, ale existuje. Spor o název země není největším řeckým problémem,“ poznamenal německý poslanec Daniel Cohn-Bendit.

ČEZ v Albánii žádá o pomoc Světovou banku

Distribuční společnost na albánském trhu patřící do Skupiny ČEZ čelí na tamním trhu
potížím. Regulátor totiž meziročně zvýšil ceny elektřiny u státem ovládané energetiky o 91%. CEZ Shpërndarje tak od ledna vykazuje ztrátu. ČEZ nyní vyzval Světovou banku (WB) k řešení této situace. Pokud k tomu nedojde, bude uplatňovat garance za 60 milionů eur, kterou WB k investici do albánské distribuce poskytla.

V Kosovu byla zahájená konference „Transatlantická síť TN2020“

Od 27.-29. března probíhá v Prištině konference „Transatlantická síť TN2020“, které se zúčastní skupina 40 lídrů ze Severní Ameriky, Mexika, ale i ze zemí, které ještě nezávislost Kosova neuznaly. Konference se koná na téma: „Posílení Balkánu“. Kosovský náměstek ministra zahraničí Petrit Selim k této události uvedl, že země učinila několik kroků k posílení komunikace mezi státy, které její nezávislost neuznávají. Především se pak soustředí na 5 členů Evropské unie (EU) – Řecko, Slovensko, Španělsko, Kypr a Rumunsko.

Dohoda o volném pohybu mezi Albánií a Černou Horou vstoupila v platnost

Albánské ministerstvo zahraničních věcí v pondělí oznámilo, že dohoda o volném pohybu s Černou Horou vstoupila v platnost, což znamená, že pro překročení hranic mezi oběma státy již nejsou nutné pasy. Pro pohyb mezi zeměmi od nynějška stačí průkaz totožnosti. Albánský místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Edmond Haxhinasto a ministr zahraničních věcí Černé hory Milan Rocen podepsali tuto smlouvu 14. prosince 2011. Albánie podepsala dohodu o volném pohybu také s Makedonii.

Belgie ratifikovala smlouvu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem

V úterý to potvrdilo belgické velvyslanectví v Bělehradě, které také uvedlo, že ratifikace byla formálně dokončená již 20. března. Belgie se tak stala 25. členem Evropské unie (EU), jenž smlouvu ratifikoval, zbývají pouze Rumunsko a Litva. Srbsko smlouvu podepsalo a ratifikovalo již v roce 2008. Tento dokument vytváří rámec pro smluvní vztahy mezi EU a zeměmi západního Balkánu. Každá takováto smlouva je přizpůsobená situaci v konkrétní zemi, přičemž zároveň stanoví společné politické a ekonomické cíle a stimulaci regionální spolupráce.

Komisař EU pro rozšiřování představil dokument o studii proveditelnosti pro Kosovo

Komisař Evropské unie (EU) Štefan Fule v úterý předal vrcholným představitelům Kosova dokument o studii proveditelnosti pro stabilizaci a přidružení, což je vnímáno jako první krok k členství v EU. „Studie proveditelnosti bude určovat kosovskou integrační politiku,“ uvedl Fule a dodal, že bude bedlivě sledovat pokrok země a poskytovat jí případně rady. Potvrdil také, že Kosovo se může spolehnout na podporu EU při upevňování demokracie, právního státu, hospodářského rozvoje, regionální spolupráce, podpory obchodu a investic a programu reforem v této zemi. Prezidentka Atifete Jahjaga uvedla, že země udělá vše pro  to, aby uspíšila evropskou integraci. Liberalizaci vízového procesu a zahájení studie proveditelnosti označila politička za významné kroky v tomto směru.

Chorvatsko se připravuje na efektivní využívání prostředků z fondů EU

Chorvatsko zvýšilo intenzitu příprav na plné členství v Evropské unii (EU) a jakmile se připojí k bloku, bude moci čerpat mnohem více peněz z jeho strukturálních fondů, než čerpá dnes v předvstupní fázi. Uvedl to chorvatský místopředsedy vlády a ministr pro místní rozvoj a fondy Evropské unie Branko Grcic po setkání s komisařem EU pro rozšiřování Štefanem Fule. „V období před přistoupením Chorvatska jsme měli k dispozici 150 milionů eur ročně, teď se však dostáváme do fáze, kdy budeme mít přístup k více než miliardě eur ročně, což vyžaduje značné přípravy.“ uvedl Grcic.

Albánský premiér vyjádřil podporu průvodu homosexuálů

Albánský premiér Sali Berisha uvedl, že Tirana je městem tolerance a Albánie zemí svobody. „Sexuální orientace je skutečná, bez ohledu na politické přesvědčení“. Oznámil také, že bez ohledu na to, co dříve uvedli jeho političtí spojenci, žádná strana se během průvodu nedopustí násilí. Zdůraznil, že nesnášenlivost nesmí být tolerována. Průvod homosexuálů by se měl v Tiraně konat 17. května.

Portugalsko podporuje Srbsko v integraci do EU

Portugalský prezident Anibal Antonio Cavaco Silva v pondělí během oficiální návštěvy srbského prezidenta Borise Tadice v Lisabonu uvedl, že Srbsko je části evropské rodiny a že doufá, že zahájení přístupových rozhovorů k EU s touto zemí začne co nejdříve. Dle jeho názoru členství Srbska v EU přispěje nejen stabilizaci situace na Balkánu, ale posílí i celý projekt unie. Silvia také potvrdil, že Portugalsko bude Srbsko na cestě k začlenění do EU podporovat, ačkoliv uvedl, že skutečný pokrok závisí na samotných Srbech.

Velká Británie podporuje Makedonii ve vstupu do EU a NATO

Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki vedl v pondělí jednání s britským státním tajemníkem a ministrem zahraničí Williamem Haguem ohledně NATO, makedonské spolupráci na misích této organizace, zejména pak v Afghánistánu, evropské integraci a dosavadním pokroku v této věci. Po schůzi Poposki uvedl, že Velká Británie snahy Makedonie v tomto směru velmi podporuje. Potvrdil také, že přístupová jednání by měla začít co nejdříve a do té doby má země prostor ke klíčovým reformám, které budou hrát velký význam v budoucnosti. Obě země se také dohodly na zvýšení hospodářské spolupráce. Poposki následně navštíví Prahu.

Ve Slovinsku probíhá referendum o právech homosexuálů

Slovinci v neděli v referendu hlasují o návrhu zákona schváleného parlamentem, jenž dává homosexuálním párům téměř stejná práva jako manželským svazkům. Návrh je tak liberálnější než dosavadní právní úprava z roku 1976. Konzervativní občanské organizace podporované katolickou církvi, které se zákonem nesouhlasí, shromáždily 40 tisíc podpisů potřebných ke svolání tohoto referenda. Dle návrhu by homosexuálové mohli získat „stejný právní status“ jako heterosexuální svazky, včetně dědictví, daní, či návštěv partnera v nemocnici. Jedinou výjimkou zůstává adopce, kde jeden partner může adoptovat dítě druhého partnera, společně však homosexuální pár adoptovat dítě nemůže.

Agentura Fitch potvrdila dosavadní rating Makedonie

Ratingová agentura Fitch potvrdila stávající rating Makedonie BB+ se stabilním výhledem, což dle premiéra země Nikoly Gruevski svědčí o vládní „zdravé“ hospodářské politice. „Potvrzení ratingu přichází v důsledku nízké zadluženosti země ve výši 26% HDP, stejně jako neustálých reforem, které zavádí vláda a státní instituce. Jsem rád, že se Makedonii podařilo udržet si svůj rating v době, kdy u řady evropských zemích došlo k jeho snížení“ komentoval věc premiér.

Albánský premiér se setkal s novou českou velvyslankyní

Bronislava Tomášová se u příležitosti přejetí funkce českého velvyslance v Albánii setkala se zdejším premiérem Salim Berishou. Pan Berisha velvyslankyni poděkoval za stálou podporu a cennou pomoc, kterou Česká republika zemi poskytla ve věci členství v NATO, liberalizaci vízového režimu a nyní s dalšími kroky směřujícími ke členství v Evropské unii (EU). Velvyslankyně Tomášová vyjádřila uznání své země za to, že Albánie přijala „akční plán“ podle doporučení Evropské komise (EK).

Předseda Evropské rady: „V červnu bude zahájeno jednání o přístupu k EU s Černou Horou“

Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy v Bruselu přivítal premiéra Černé Hory Igora Luksice, kde oba představitelé jednali o procesu přistoupení k Evropské unii (EU). Rompuy uvedl, že Černá Hora se v evropské integraci stala šampionem mezi zeměmi západního Balkánu získáním statusu kandidátské země v roce 2010. Oznámil také, že přístupová jednání začnou v červnu. Prvními tématy bude provádění právních předpisů a základních práv. Dále se bude diskutovat o boji proti korupci a organizovanému zločinu.

Chorvatská vláda uvalila embargo na dovoz íránské ropy

Na základě rozhodnutí vládního kabinetu premiéra Zorana Milanovice se Chorvatsko připojilo k Evropské unii (EU) ve věci uvalení embarga na dovoz, nákup a přepravu ropy a ropných produktů z Íránu. Chorvatsko se tak přizpůsobuje režimu sankcí zavedených zeměmi EU. Zákaz se týká také vývozu zařízení a technologií z Chorvatska do Íránu pro zdejší petrochemický průmysl. Vláda také rozhodla o vystřídání chorvatských kontingentů v Misi OSN pro referendum v Západní Sahaře (MINURSO) a Vojenské pozorovatelské skupině v Indii a Pákistánu (UNMOGIP).

Místopředsedkyně vlády Makedonie: „Situace v Makedonii je citlivá“

V rámci setkání s mluvčím kosovského parlamentu Jakupem Krasniqim místopředsedkyně vlády Makedonie Teuta Arifi uvedla, že nedávné etnické incidenty v Makedonii jsou citlivé a jsou brány velmi vážně. Pozitivně ohodnotila postoje kosovské a albánské vlády v této věci, které jsou, jak zdůraznila, „konstruktivní a v duchu euroatlantických procesů.“ Paní Arifi také připomněla, že „dohoda z Ochridu je hlavním pilířem stability v Makedonii „.

UNMIK odmítla pořádání srbských voleb v Kosovu

Tisková mluvčí Prozatímní správní mise OSN v Kosovu (UNMIK) Tanya Castle potvrdila, že mise odmítla uspořádání srbských lokálních voleb v Kosovu. Mluvčí také uvedla, že UNMIK ve středu dostala dopis od srbského ministra pro Kosovo Gorana Bogdanovice, jehož prostřednictvím srbská vláda požádala, aby UNMIK v rámci svého mandátu stanoveného rezolucí OSN č. 1244 uspořádala tyto volby teritoriu Kosova.

V Chorvatsku se koná druhý ročník britského podnikatelského fóra

V Chorvatsku se koná druhý ročník podnikatelského fóra, jehož se účastní desítky britských společností majících zájem o investování v Chorvatsku. Fórum pořádá britské velvyslanectví ve spolupráci s British investment agency. Účastníky jsou britské firmy zejména ze sektoru financí, cestovního ruchu a energetiky, které se chtějí seznámit s investiční politikou chorvatské vlády.

Srbský veřejný dluh se v roce 2011 zvýšil o 2,4 miliardy eur

Srbský veřejný dluh na konci roku 2011 činil 14,5 miliardy eur, tj. o 2,4 mld. eur více, ve srovnání s koncem roku 2010. Informaci dnes zveřejnila Národní banka Srbska (NBS). Podle odhadu banky tak v roce 2011 veřejný dluh dosáhl 45,8% HDP. Srbské ministerstvo financí zveřejnilo o něco nižší odhad- 45,1% HDP. Rozdíl plyne z toho, že obě instituce nyní pracují s jinými odhady HDP za rok 2011. Konečné údaje o tomto ekonomickém ukazateli ještě nebyly Národním statistickým úřadem zveřejněny.

Americká ministryně zahraničí Clinton: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy“

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton po setkání s chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusič uvedla: „Chorvatsko je lídrem v oblasti jihovýchodní Evropy a plnohodnotným členem transatlantického společenství, s nímž budou USA spolupracovat při řešení globálních problémů“. Paní Clinton dále zmínila, že USA vítají Chorvatsko na cestě do EU a jeho vedoucí roli v regionu. Zdůraznila však, že zemi stále čeká mnoho výzev. Dle paní Pusič Chorvatsko může přispět ke stabilizaci celého regionu, což je dle její vyjádření společným zájmem obou zemí. Bilaterální jednání zahrnovalo situaci v regionu, závazky Chorvatska v NATO a mise v Afghánistánu, stejně jako další zahraničně-politické otázky.

Bosna a Hercegovina má v úmyslu požádat o členství v EU v červnu

Úředníci v Bruselu ve středu oznámili, že Bosna a Hercegovina chce podat žádost o členství v Evropské unii (EU) během několika měsíců, předtím však musí změnit svou ústavu, aby tak ukončila diskriminaci národních menšin. „Naším cílem je podat důvěryhodnou žádost o členství v červnu,“ uvedl Bakir Izetbegovič, muslimský zástupce v tripartitním předsednictví Bosny a Hercegoviny, po setkání s předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Pan Izetbegovič vyjádřil naději, že země změní svou ústavu, aby splnila rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který uvádí, že systém bosenské reprezentace rozdělené mezi muslimy, Srby a Chorvaty diskriminuje Romy a Židy, kteří se ucházejí o veřejnou funkci. Dle pana Barossy jsou požadované změny ústavy „rozhodující podmínkou“ pro podepsání dohody o stabilizaci a přidružení s EU, což je důležitým krokem na cestě ke členství v EU.

Chorvatský ministr obrany se setkal s vedoucím Delegace EU

Chorvatský ministr obrany Ante Kotromanović se dnes setkal s vedoucím Delegace EU v Chorvatsku, velvyslancem Paulem Vandorenem. Ministr seznámil velvyslance s iniciativami zemí regionu v rámci tzv. Smart defence koncepce Severoatlantické aliance a využívání společných obranných schopností, mimo jiné zde zmínil spolupráci s Českou republikou v otázce sjednocení výcviku pilotů. Rozhovor se týkal rovněž další restrukturalizaci chorvatských ozbrojených sil a nových strategických obranných dokumentů, zaměřených zejména na vybavení a modernizaci armády.

Evropská komise pozoruje pokroky Albánie ohledně plnění doporučení nutných pro zahájení jednání o získání kandidátského statusu

Ředitel pro rozšíření v Evropské komisi (EK) Stefano Sannino, začal s pozorováním, jak Albánie plní doporučení ze strany mezinárodního společenství. Dnes ráno proběhla schůzka pana Sannina s albánským premiérem Sali Berishem, zatímco později se dotyčný setká s ministrem zahraničních věcí Edmondem Haxhinastem. Dříve svou dvoudenní návštěvu země dovršil vysoký představitel EK Pierre Mirel, který je součástí Komise pro stabilizaci a přidružení.