Dle bělehradského deníku Politika pokud dosavadní srbský prezident Boris Tadic rezignuje z funkce během dneška či zítřka, je zde reálná možnost, že předčasné prezidentské volby se budou konat ve stejnou dobu jako parlamentní a komunální volby, tedy 6. května. Nejzazší termín pro konání nových prezidentských voleb je 90 dnů od rezignace dosavadního prezidenta. Mluvčí parlamentu Slavica Djukic-Dejanovic uvedla, že pokud k rezignaci prezidenta v nejbližší době dojde, je schopná dočasně převzít jeho povinnosti.
Archiv rubriky: Balkán
Chorvatská ekonomika stagnuje
Národní statistický úřad v pondělí uvedl, že přes původní odhady růstu ekonomiky o 0,2% HDP v roce 2011, po revizi obchodních dat došel úřad k zjištění, že Chorvatsko v loňském roce zaznamenalo nulový ekonomický růst. Některé členské státy Evropské unie (EU) ve stejném roce zaznamenaly propad do recese.
V Černé Hoře panuje názorový rozpor o legitimitě možného znovuzvolení nynějšího prezidenta Vujanovice
Většina politiků černohorské vládnoucí Demokratické strany socialistů (DPS) se dle deníku Podgorica domnívá, že by se nynější prezident Černé Hory Filip Vujanović již neměl ucházet o znovuzvolení. Důvody jsou prý politické a právní povahy. Dle ústavy Černé Hory nesmí prezident zastávat funkci po dobu delší než dvě mandátní období. 2. prezidentské období Vujanovice končí na jaře, dle jeho příznivců byl však prezident poprvé zvolen do úřadu v roce 2003, tedy předtím, než Černá Hora získala v referendu v roce 2006 nezávislost, což teoreticky vede k možnosti dalšího znovuzvolení. Dle průzkumu veřejného mínění je prezident nyní nejoblíbenějším politikem v zemi.
Albánie pokročila v boji proti obchodování s lidmi
Během své návštěvy Washingtonu se šéf albánského Socialistického hnutí pro integraci Ilir Meta setkal s prezidentem helsinské komise Kongresu Spojených států amerických Christopherem H. Smithem, který pochválil úspěchy Albánie v boji proti obchodování s lidmi. Uvedl také, že pokrok v rehabilitaci obětí tohoto trestného činu je důležitým aspektem této bitvy. Oba představitelé dále uvedli, že v Albánii a její regionu byl v posledních letech zaznamenán pokrok v otázce lidských práv a demokratických norem. „Dnes je region mnohem stabilnější než v minulosti a směřuje k evropské integraci.“ dodal Smith.
Bulharský prezident navrhuje vytvoření kybernetického obranného centra NATO v Bulharsku
Bulharský prezident Rosen Plevneliev navrhl založit v Bulharsku kybernetické obranné centrum, které podle jeho slov zemi umístí mezi elitu hi-tech států. Prezident informoval o tom, že bulharská strana již vyzvala ke spolupráci představitele států v regionu, a že nyní probíhají na expertní úrovni jednání o možnosti společného nákupu vybavení. Státy regionu by podle něj měly jednou provždy zapomenout na minulost na Balkáně, a měli by v nových rozměrech rozvíjet regionální spolupráci.
Nezaměstnanost v Bulharsku v únoru stoupla na 12,4%
Oproti lednu 2012 tak stoupla o 0,2%. Ukazují to oficiální údaje Evropského statistického úřadu (Eurostat). Nejnižší míru nezaměstnanosti naopak vykazuje Rakousko (4,2%), Nizozemsko (4,9%) či Luxemursko (5,2%).
Vyslanec OSN v řecko-makedonské otázce názvu vyjádřil optimismus při řešení sporu
Vyslanec OSN Matthew Nimetz uvedl, že Řecko a Makedonie mohou překonat dlouhodobý spor „skutečným dialogem“. Každá strana by dle jeho názoru měla vzít v úvahu zájmy druhé strany. „Rezoluce OSN hovoří o manipulaci s totožnosti lidí. Věřím, že jsou to oni, kdo určují svou identitu. Je však zřejmé, že při tomto určování musí respektovat identitu jiných, zejména svých sousedů, „řekl Nimetz.
Srbské komunální volby v Kosovu se pravděpodobně neuskuteční
Zprávu sdělil srbský ministr pro Kosovo Goran Bogdanović, jenž také uvedl, že důvodem je snaha neporušovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Řekl také, že je v zájmu Srbska aby se na území Kosova uskutečnily jak parlamentní tak místní volby, tento krok by však mohl vyvolat velké napětí. Mluvčí srbského parlamentu Slavica Djukic-Dejanović přesto uvedla, že srbská vláda o možném uspořádání těchto voleb stále jedná s Prozatímní správní misí OSN v Kosovu (UNMIK).
Evropský parlament: „Srbsko musí otevřít složky svých tajných služeb“
Evropský parlament (EP) vyzval Srbsko, jedinou evropskou zemi, která dosud neotevřela složky svých tajných služeb, aby tak učinilo co nejdříve. Nejvyšší srbští vládní činitelé tvrdí, že nemají nic proti otevření tajných souborů a odhalení jmen lidí, kteří pracovali pro tajné služby. Přestože Evropská unie (EU) neučinila otevření složek oficiální podmínkou pro zahájení přístupových rozhovorů, kritizovala Srbsko za nedostatek právní regulace tohoto problému.
Vojvodina požaduje federaci Republiky Srbsko
Pod heslem „Nová ústavní iniciativa oblasti Vojvodina“ asi 200 účastníků IV. Úmluvy o Vojvodině přijalo prohlášení, které požaduje vytvoření „federace Republiky Srbsko“, která by se skládala ze dvou samostatných republik, Srbska a Vojvodiny. Istvan Pastor z Aliance vojvodinských Maďarů zdůraznil, že je třeba trvat na tom, aby se srbská ústava změnila demokratickými a parlamentními prostředky. Iniciátoři této deklarace uvedli, že „otázka Vojvodiny je jedním z dosud nevyřešených problémů Srbska teď, když je Černá Hora samostatná a i Kosovo vyhlásilo nezávislost.“
Srbsko zadrželo 2 kosovské policisty, Kosovo incident označilo za únos
Srbská policie v sobotu zadržela dva příslušníky kosovských bezpečnostních sil. Kosovské ministerstvo vnitra tuto akci důrazně odsoudilo, hovoří dokonce o únosu. „Kosovští policisté hlídkovali v oblasti jejich odpovědnosti, tu v žádném okamžiku nepřekročili,“ tvrdí představitel ministerstva. Kosovo vyzvalo misi Evropské unie v Kosovu (EULEX) k okamžitému jednání v této věci a propuštění obou zadržených. Dle představitelů Srbska měli mít policisté u sebe automatické střelné zbraně, což Bělehrad „nehodlá tolerovat“. Incident se měl udat 3 km od srbských hranic u vesnice Merdare.
Premiér Boris Tadic: „Srbsko vstoupí do EU do roku 2018“
Srbský premiér se takto vyjádřil v rozhovoru pro italský deník ‚Il Sole 24 Ore‘. Uvedl také názor, že otázka Kosova nebude Srbsku bránit v evropské integraci. „Pokud v tomto roce získáme datum pro začátkem přístupových jednání, může Srbsko počítat se vstupem do unie do roku 2018,“ uvedl Tadic.
Srbsko bude v předčasných volbách volit i prezidenta
V Srbsku se tak 6. května uskuteční vedle parlamentních a komunálních voleb volba nástupce hlavy státu. Zprávu zveřejnila místní média. Dosavadní prezident Boris Tadic odstoupí z funkce již v dubnu, aby volby mohly být vypsány. K tomuto kroku totiž musí dojít alespoň 30 dnů od termínu hlasování.
Kosovo chce v tomto roce navázat diplomatický kontakt se zeměmi EU, které ho doposud neuznaly
První náměstek kosovského ministra zahraničí Ibrahim Gashi v exklusivním rozhovoru pro PressEXPRESS uvedl, že kosovské ministerstvo zahraničí hodlá v tomto roce navázat kontakt s pěticí zemí EU, které doposud neuznaly Kosovo, a to prostřednictvím mnohostranné diplomacie, veřejné diplomacie a občanských aktivit. Náměstek Gashi také připomněl dohody Kosova se Srbskem prostřednictvím technického dialogu a zvláště pak dohodu o regionálním zastoupení Kosova, která je prý „důkazem zodpovědnosti a dodržování závazků vůči mezinárodnímu společenství, což je údajně pozitivně vnímáno i pěti státy EU (Španělsko, Slovensko, Řecko, Rumunsko a Kypr). Jako příklad kosovské iniciativy Ibrahim Gashi uvedl velvyslanectví Kosova v České republice, které se aktivně snaží o uznání Kosova Slovenskem.
Makedonie pravděpodobně nebude na pořadu jednání NATO v Chicagu
Uvedl to chorvatský ministr obrany Ante Kontromanovic pro makedonský deník Dnevnik. Dotyčný dále uvedl, že Chorvatsko doufá v brzké vyřešení sporu o pojmenování Makedonie s Řeckem. Znovuobnovený dialog mezi představiteli obou stran konfliktu pokračuje již několik měsíců.
Evropský parlament přijal usnesení o pokroku Srbska
Evropský parlament (EP) přijal usnesení o pokroku Srbska v procesu integrace do EU. Toto usnesení uvádí, že Srbsko by mělo získat datum pro zahájení přístupových rozhovorů s EU co nejdříve, ale také zemi vyzývá, aby se zdržela konání místních voleb na území Kosova. Poslanci v usnesení zdůraznili, že Srbsko musí normalizovat vztahy s Kosovem a prohlubovat jeho reformní a protikorupční úsilí. Dokument také uvádí některé slabá místa země, především v souvislosti s reformou soudnictví, postavení médií a zacházení s národními a sexuálními menšinami.
Evropský parlament přijal usnesení o pokroku Kosova
Evropský parlament (EP) zamítl požadavek Kosova, aby bylo v dokumentech EP doprovázeno poznámkou pod čarou odkazující na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 a stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Takto je nyní Kosovo zastoupeno na regionálních fórech dle dohody se Srbskem. Parlament také přijal usnesení o pokroku Kosova a vyzval mezinárodní olympijský výbor, aby umožnil zemi soutěžit na Letních olympijských hrách v Londýně letos v létě. Usnesení EP také zdůrazňuje, že Kosovo se musí více angažovat v boji proti korupci, organizovanému zločinu a splnit ekonomické reformy a reformu volebního systému.
Amnesty International: Bosna a Hercegovina by se měla začít zabývat případy žen znásilněných během války v letech 1992-1995
Dle statistiky Amnesty International (AI) bylo v letech 1992-1995 na území Bosny a Hercegoviny znásilněno 20- 50 tisíc žen. Organizace zdůrazňuje, že většina pachatelů nebyla potrestána, ačkoliv od těchto události uběhlo již 16 let. AI také uvedla, že vláda Bosny a Hercegoviny by měla dodržet svůj slib z roku 2010 a zřídit národní program pro ženy, které se staly obětmi těchto trestných činů.
Zástupci USA a Kosova dnes podepíši první komplexní bilaterální dohodu o další spolupráci
Americký velvyslanec v Kosovu Christopher Dell a kosovská prezidentka Atifete Jahjaga dnes v Prištině podepíší první komplexní bilaterální dohodu mezi vládou Spojených států amerických a Republikou Kosovo. Americké velvyslanectví v Kosovu oznámilo, že podpis této dohody znamená významný úspěch pro partnerství obou vlád. Dohoda stanoví postupy pro plánování a provádění další diplomatické, politické, hospodářské a kulturní spolupráce mezi oběma zeměmi.
Italský ministr zahraničí: „Itálie je proti pořádání srbských voleb v Kosovu“
Italský ministr zahraničí Giulio Terzi požaduje, aby byla respektována suverenita Kosova ve věci pořádání místních srbských voleb. Pokud jde o integračních procesy v Kosovu, Terzi zaručil pomoc Itálie v jednáních s pěti zbývajícími členy EU, kteří dosud neuznali nezávislost Kosova a uvedl, že tento fakt nebude v žádném případě bránit integraci Kosova směrem k EU.
Ministři Makedonie a Řecka jednali o spolupráci v oblasti obrany
Makedonský ministr obrany Fatmir Besimi se setkal s řeckým protějškem Dimitrisem Avramopoulosem během středeční návštěvy velitelství Jihovýchodní evropské brigády (SEEBRIG) v Larisse. Společně ministři jednali o bilaterální spolupráci v oblasti obrany, stejně jako o možnostech jejího zlepšování. Oba politici zdůraznili význam euroatlantické integrace a regionální spolupráce, s ohledem na regionální bezpečnosti a rozvoj. SEEBRIG se skládá ze sedmi zemí – Albánie, Bulharska, Řecka, Itálie, Makedonie, Rumunska a Turecka.
Makedonie otevírá první honorární konzulát v České republice
Ministr zahraničí Makedonie Nikola Poposki se ve středu zúčastnil oficiálního otevření honorárního konzulátu Makedonie v České republice. Ten se nachází ve městě Hradec Králové. Makedonským konzulem pro východ ČR se stal Jiří Flídr, předseda představenstva společnosti ZVU POTEZ. Pan Flídr otevření konzulátu komentoval slovy: „Mým hlavním cílem bude propojení makedonských a českých podnikatelských komunit. Stále je zde prostor pro další spolupráci.“
Bulharský premiér: „Bulharsko se stane centrem přepravy plynu na Balkáně“
Bulharský premiér Bojko Borisov uvedl, že země se kvůli účasti na projektu plynovodu South Stream stane strategicky důležitým přepravcem plynu na Balkánu. Vyjádřil také naději, že vláda vyjedná nižší ceny zemního plynu, neboť v současné době platí Bulharsko za zemní plyn nejvíce v Evropě. Premiér také uvedl, že tuto otázku již projednával s ruským premiérem a budoucím prezidentem Vladimírem Putinem. Borisov také vyjádřil naději, že plynovod bude spuštěn do roku 2015 a že stejný vývoj nastane u projektu Nabucco. Dále informoval, že země upustila od plánu výstavby 2.000 megawattové jaderné elektrárny Belene na Dunaji. Tomuto projektu se totiž nepodařilo přilákat důležité zahraniční investory.