Celková hodnota obchodních smluv uzavřených mezi Čínou a Německem v rámci jednání čínského premiéra Wen Ťia-pao a německé kancléřky Angely Merkel v Berlíně činí 15 miliard USD. Představitelé obou států uvedli, že v průběhu příštích pěti let chtějí země objem vzájemného obchodu zdvojnásobit na částku 200 miliard eur. Německo je v současné době nejvýznamnějším obchodním partnerem Číny ze států EU. Mezi podepsanými smlouvami je například dohoda mezi společnostmi Airbus a China Aviation Supplies o dodávce 88 letounů A320, která má hodnotu 7,5 miliard USD.
Archiv rubriky: Čína
Německo má v úmyslu rozvíjet své vztahy s Čínou
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle při příležitosti návštěvy čínského premiéra Wen Ťia-pao v Berlíně oznámil o úmyslu Německa rozvíjet i nadále bilaterální vztahy s Čínou. Podle slov ministra se není třeba obávat rostoucího významu Číny ve světě.
Australský think tank varuje před válkou v Asii
Lowy institut ve své zprávě oznámil, že považuje za velmi pravděpodobné vypuknutí války kvůli posledním sporům v Jihočínském moři. Podle odborníků čínská armáda zvyšuje ve sporné oblasti velmi rizikové aktivity v době, kdy jsou námořní trasy v Indo-pacifické Asii stále přeplněné, jsou zde obrovské nečerpané zdroje ropy a zemního plynu a zvyšuje se tření mezi Čínou a USA. Dalšími silnými aktéry jsou Indie a Japonsko spolu s menšími státy regionu (např. Vietnam). Čína ovšem v poslední době získává významnou vojenskou převahu v celé oblasti a začátkem tohoto měsíce vyslala do oblasti své největší vojenské lodě, které způsobili několik incidentů s vietnamským i filipínským námořnictvem. Dále se Čína tento měsíc chystá odhalit svou první letadlovou loď, což podle Lowy institutu významě narušuje rovnováhu regionu. Podle autorů zprávy Roryho Medcalfa a Raoula Heinrichse nevyhnutelně hrozí diplomatická krize, která může přerůst v ozbrojený konflikt. Americký senát včera v reakci na rozsáhlé napětí schváli rezoluci, která odsuzuje čínské použití síly ve sporných oblastech.
Čínský premiér na návštěvě Velké Británie kvůli obchodním jednáním
Čínský premiér Wen Jiabao je na návštěvě Spojeného království, aby se zde zúčastnil Čínsko-britského Strategického summitu. Kromě jednání o obchodních otázkách navštíví premiér Jiabao i továrnu automobilky MG Rover, která je vlstněna Šanghajskou automobilově-průmyslovou korporací (Shanghai Automotive Industry Corporation). V současné době se navíc mnoho evropských společností vyrábějících luxusní, ale technoogické zboží začíná orientovat na čínský trh z důvodu posilování tamní poptávky. Čína tak tvoří významné odbytiště firem z EU.
Čína prý zvládá boj s inflací a růstem cen potravin
Premiér Wen Jiabao dnes oznámil, že čínská ekonomika je schopná udržet si stávající růst a zároveň se vypořádat s nepříznivými vlivy, jakými jsou růst cen potravin a vysoká inflace. Podle slov premiéra Jiabaa budou ceny základních komodit do příštího roku pevně pod kontrolou.
Komunistická strana Číny je největší světovou politickou organizací
Podle tvrzení čelních představitelů partaje má nyní Komunistická strana Číny přes 80 milionů členů. V uplynulém roce zažádalo o přijetí do strany zhruba 21 milionů lidí, avšak pouhých 14% z nich bylo přijato. Každý z uchazečů musí mít podporu stávajícího člena a musí projít četnými prověrkami.
Čína jednala se zástupci libyjských rebelů
Vůdce libyjských povstalců a představitel tzv. přechodné Národní rady (TNC) se v Pekingu setkal s čínským ministrem zahraničí Yangem Jiechim. Ten po schůzce prohlásil, že TNC má v zemi nezpochybnitelnou a důležitou úlohu a je nutné ji brát jako plnohodnotného „partnera k jednacímu stolu“.
Šanghaj zavádí opatření proti nedostatku elektrické energie
Elektrická síť zásobující čínskou finanční metropoli prý nemá dostatečnou kapacitu pro pokrytí největší poptávky po elektrické energii v době léta. Proto budou muset jak průmyslové podniky, tak firmy soustřeďující se na služby omezit a případně naprosto přerušit odběr elektřiny. Za toto ochromení mohou především dlouhá sucha a nedostatky v zásobování elektráren uhlím. Čína se potáká s energetickou krizí od března tohoto roku.
Singapur naléhá na Čínu, aby objasnila své nároky v Jihočínském moři
Podle singapurské vlády může za napětí v regionu právě dvojznačnost čínského jednání. Singapur samotný si nečiní žádné územní nároky na sporné vody Jihočínského moře, ale jde mu především o bezpečný a volný pohyb v tomto prostoru s četnými obchodními trasami. Konflikty prozatím vznikaly hlavně mezi vietnamskými a čínskými loděmi, na což čínská vláda reagovala vysláním jednoho z největších hlídkových plavidel.
Rusko a Čína odložily podpis smlouvy o dodávkách plynu
Prezidenti Ruska a Číny během mezinárodního investičního fóra v Petrohradu navzdory očekávání nepodepsali dohodu o dodávkách ruského plynu do Číny na příštích 30 let. O dohodě jednají strany již pět let, stále se jim však nepodařilo shodnout se na závěrečné podobě smlouvy, především na ceně. Smlouva by podle tiskové agentury Interfax mohla mít hodnotu až jeden bilion dolarů (17,1 bilionu Kč). Na základě předběžné dohody podepsané ruskou společností Gazprom a čínskou CNPC na podzim roku 2009 by mělo Rusko od roku 2015 dodávat Číně 68 miliard krychlových metrů plynu ročně, což je více než třetina současného objemu vývozu společnosti Gazprom a 60% celkového objemu spotřeby zemního plynu v Číně v loňském roce.
Čína vysílá do oblasti Jihočínského moře jedno z největších hlídkových plavidel
Hlídková loď Haixun-31 o výtlaku 3000 tun má dohlížet na dodržování námořní bezpečnosti v oblasti nárokované celkem šesti okolními státy. Čínská vláda nedávno vystoupila s prohlášením, že nepoužije sílu při řešení tohoto problému a podle slov ministra zahraničí by Čína dala přednost individuálním jednáním s každým z nárokujících států.
Agustin Carstens hledá podporu v Číně
Guvernér mexické centrální banky a jeden ze dvou kandidátů na post prezidenta Mezinárodního měnového fondu se snaží získat podporu rychle rostoucích asijských ekonomik. Bankéř Agustin Carstens má na své straně již většinu států Latinské Ameriky. Ty právě spolu s asijskými státy zvažují obsazení této klíčové pozice ne-evropským zástupcem.
Čína se přidává ke kritice budování jaderného štítu USA
Čína podpoří Rusko v kritice plánů USA na vybudování protiraketového štítu. Na výročním summitu v kazašské metropoli Astaně prohlásila Čína jako člen Organizace zemí šanghajské spolupráce (SCO) toto stanovisko za platné a vyjádřila názor, že protiraketový štít by mohl podkopat a zničit strategickou stabilitu a globální bezpečnost.
Čína nepoužije sílu při řešení sporu v Jihočínském moři
S tímto prohlášením vystoupila čínská vláda i přes stále trvající napětí po střetech vietnamských a čínských plavidel právě v tomto území. Jihočínské moře si nárokuje celkem šest států jihovýchodní Asie. Klíčové je především díky námořním trasám a potenciálním nalezištím ropy a zemního plynu.
Nepokoje v Číně-25 zatčených po střetu demonstrantů s policií
Ve městech v centrální a jižní Číně se strhla vlna nepokojů, při nichž obyvatelé vyjadřovali svoji nespokojenost s vládní korupcí a s konfiskacemi půdy místními úřady. Policie nakonec musela zakročit proti davu demolujícímu majetek v ulicích. Ačkoliv se nejednalo o žádné závažné nepokoje, celá situace ukazuje eskalaci protivládních nálad a výrazný nesouhlas místních obyvatel s vysídlováním kvůli rozsáhlým konfiskacím.
Chile a Čína zesilují spolupráci
Zástupci čínské a chilské vlády podepsali významné dohody týkající se především oblasti těžby, telekomunikace, zemědělství a financí. Chilský prezident Sebastien Piňera vyjádřil spokojenost s podpisem smluv. Čína se stala hlavním obchodním partnerem Chile.
Vietnam naplánoval na pondělí vojenské cvičení v Jihočínském moři
Podle Číny, jedné ze šesti zemí, která si toto území nárokuje, se tím vietnamské námořnictvo dopustí závažného porušení její suverenity a mělo by zastavit veškeré „invazivní akce“. Vietnamská armáda již vydala doporučení pro rybářské lodě, aby se v tomto území po dobu cvičení nezdržovaly. Poslední dobou se incidenty mezi civilními plavidly obou zemí vyskytují stále častěji.
Myanmar přijal během poslední doby rekordní investice
Za poslední rok přitekly do země investice v hodnotě 20 miliard dolarů. Největšími investory do ekonomiky Myanmaru byli Čína, Hong Kong a Thajsko, kteří dohromady vložili přes tři čtvrtiny investovaných financí. Myanmarská ekonomika se tak po nedávných volbách, které ukončily vládu vojenské chunty, začíná znovu otevírat okolnímu světu.
Čínská vláda přestane podporovat výrobce větrných elektráren, kteří jednají v rozporu s pravidly danými WTO
Čínské vedení tak učiní v reakci na stížnost ze strany USA. Američanům se nelíbilo, že čínská vláda dotuje firmy, které využívají ke konstrukcím domácí komponenty, čímž je prý nepřijatelně zvýhodňuje oproti ostatním výrobcům, kteří tuto podporu nemají. Ačkoliv čínská strana poměrně bez problémů stížnost akceptovala, experti na ekologii a obnovitelné zdroje se nyní obávají, že tamní vývoj k životnímu prostředí šetrných způsobů získávání energie se tímto výrazně zpomalí.
Čína brzy dokončí svoji první letadlovou loď
Ta bude postavena na platformě bývalého sovětského plavidla zkonstruovaného po roce 1980. Podobnou strategii pro budování svojí první letadlové lodě zvolila již dříve i indická armáda. Čína konstruuje své první plavidlo tohoto typu v přístavu Dalian na severovýchodě země. Loď bude schopna nést až padesát letadel a několik vrtulníků. Třísetmetrové plavidlo by mělo začít operovat v čínských vodách na konci tohoto roku, což dává Číně další výhodu ve stále napjatější situaci ve vodách Jihočínského moře. Čínská lidová osvobozenecká armáda v současnosti investuje nemalé prostředky do vývoje ponorek, nosičů balistických střel a svého prvního letounu s technologií stealth.
Prada míří na asijské akciové trhy
Společnost má v plánu nabídnout své cenné papíry v hodnotě 2,6 miliardy dolarů akciovému trhu v Hong Kongu. Stane se tak historicky první italskou společností obchodovatelnou na tamním trhu. Prada hodlá využít rostoucího zájmu obyvatel Asie o luxusní zboží a plánuje otevřít přes 70 nových poboček na tomto kontinentu do roku 2014, přičemž 30 z nich bude v Číně. Podle prohlášení vedení firmy se dá očekávat i brzká expanze do Ruska, Brazílie a na Blízký východ.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) nastává zlatý věk zemního plynu
Může za to především rostoucí poptávka po tomto druhu paliva, která by podle odhadů mohla do roku 2030 převýšit poptávku po uhlí a kolem roku 2035 vyrovnat zájem o ropu. K popularitě zemního plynu také přispívá současná situace jaderné energetiky a pochyby provázející její nynější využívání. Poptávka po zemním plynu bude tažena především Čínou a USA, na které jsou nyní kladeny veliké ekologické nároky.
Libyjský ministr zahraničí navštíví Čínu
Libyjský ministr zahraničí Abdelati Obeidi navštíví Čínu, oznámilo to čínské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností. Pravděpodobně se jedná o reakci libyjské vlády na to, že čínská vláda přiznala návštěvu svého egyptského diplomata v Benghazi u libyjských povstalců, který zde měl jednat s povstaleckou prozatímní Národní radou. Jin Gang, odborník na arabské záležitosti čínské Akademie sociálních věd, tvrdí, že Čína již pochopila fakt, že Francie, USA a Velká Británie donutí libyjskou vládu odejít a proto se otevírá komunikaci i s rebely – tomu se ovšem libyjská vláda snaží zabránit.