Důsledkem sucha ve Spojených státech amerických a na východě Evropě se cena potravin podle Světové banky (SB) zvýšila v červenci o 10 %. SB proto vyzvala vlády, aby posílily své potravinové programy, které mají ochránit nejzranitelnější skupinu obyvatel. Cena kukuřice a pšenice se od června do července zvýšila o 25 %, sója o 17 %, pouze rýže zaznamenala 4% pokles. Ohrožení jsou podle prezidenta SB Jima Yong Kima především lidé v Africe a na Blízkém východě.
Archiv rubriky: Asie
OSN varuje, že Írán zvyšuje produkci obohaceného uranu
Zpráva OSN ve svém závěru uvedla, že Írán zvýšil svoji produkci obohaceného uranu. Od poslední inspekce OSN, která proběhla v květnu tohoto roku, vyprodukoval Írán 189.4 kilogramů obohaceného uranu. Jedná se o nárůst 43, 8 kilogramů oproti minulému období. OSN také upozornila, že Írán přemístil své laboratoře na obohacování uranu a vyslovila podezření, že tak učinil proto, aby ztížil týmu OSN, jeho pozorovatelskou činnost. OSN také Írán vyzvala, aby se k podezřením okamžitě vyjádřil.
Vietnam se chystá vybudovat první trasu metra
V Ho Chi Minhově městě byla zahájena výstavba prvního úseku metra na území Vietnamu. Výdaje na stavbu přesahují částku 226 milionu USD a jsou hrazeny z městského fondu s pomocí japonské oficiální rozvojové pomoci. Délka trasy metra bude téměř 20 km a celkem bude mít metro 14 stanic. Uvedení do provozu se očekává v roce 2017.
V západočínské provincii Sichuan se upálili dva tibetští mniši
Incident se odehrál v pondělí ráno v blízkosti buddhistického kláštera Kirti, který se v posledních letech stal jedním z hlavních center protestů proti čínskému náboženskému útlaku v západní Číně. Podle zdrojů z organizace Free Tibet a rádia Svobodná Asie jsou obětmi dva mladí mniši z tohoto kláštera ve věku 17 a 18 let. Celkový odhad počtu osob, které se na protest proti čínské politice na území bývalého státu Tibet od masových protestů tibetských mnichů v roce 2009 upálily, tak stoupl na 51. Podle zpravodajské agentury BBC však může být nepřesné, neboť zahraniční novináři mají do oblasti zakázaný přístup.
Čínský export elektroniky v červenci zpomalil o 4%
A to především z důvodu poklesu poptávky na čínských exportních trzích. Celkový export elektroniky podle zdrojů čínského ministerstva průmyslu a informačních technologií v minulém měsíci dosáhl objemu 57,2 miliardy USD. Za prvních 7 měsíců tohoto roku pak Čína vyexportovala elektroniku v celkovém objemu 634,7 miliardy dolarů, což znamená nárůst o 1,5 procenta oproti stejnému období v minulém roce. Čínský export rostl hlavně do oblastí rozvíjejících se trhů jako jsou Thajsko, Indonésie či Rusko, export do evropských zemí pak výrazně poklesl.
Barmský prezident oznámil rozsáhlé změny ve složení vládního kabinetu
Barmský prezident Thein Sein tento týden oznámil výměnu 11 z celkových 29 ministrů. Jedná se tak o největší přeskupení vládních sil od převzetí moci civilní vládou v březnu minulého roku. Prezidentův krok vypovídá podle analytiků o snaze zachovat proreformní směr vládní politiky. Mezi ministerstva, kterých se změny týkají, patří mimo jiné ministerstva průmyslu, národního plánování, ekonomického rozvoje a zvláště pak ministerstvo informací, které bylo dosud vedeno jedním z nejvýznamnějších zastánců tvrdé linie, ministrem Kyaw Hsanem.
Japonsko se chystá do roku 2030 uzavřít všechny jaderné elektrárny
Japonská vládní Demokratická strana premiéra Yoshihika Nody tak zřejmě před nadcházejícími všeobecnými volbami reaguje na převládající veřejné mínění, které se po loňské katastrofě v elektrárně Fukushima přiklonilo na stranu odpůrců jaderné energetiky. Návrh premiéra je však široce kritizován zástupci energetických firem a obchodní lobby, kteří tvrdí, že tento krok povede k prudkému nárůstu ceny elektřiny, která přinutí velké společnosti přesunout výrobu a spolu s ní pracovní pozice do zahraničí. Loňské zemětřesení a vlna tsunami, které ochromily jadernou elektrárnu Fukushima, způsobily pozastavení plánovaného vládního programu z roku 2010, který počítal se zvýšením podílu jaderné energie na výrobě elektřiny do roku 2030 na více než 50% oproti stávajícím 30%. Demokratická strana je ohledně budoucnosti jaderné energetiky v Japonsku názorově nejednotná, a další vývoj tak zůstává nejasný.
Pákistánská ministryně zahraničí vyzvala USA k ukončení útoků bezpilotních letounů
Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbani Khar vyzvala USA k okamžitému ukončení všech útoků bezpilotních letadel na území Pákistánu. Útoky dronů označila za nelegální a kontraproduktivní. Napětí mezi Islamabádem a Washingtonem podle jejího názoru neskončí, dokud USA útoky nezastaví. Bezpilotním letounům NATO se ovšem podařilo před několika dny zabít jednoho z vůdců Talibanu. USA tak nemají zájem na ukončení těchto útoků. Kritizují také, že Pákistán není schopen teroristickou síť Haqqani, jež spolupracuje s Talibanem, zlikvidovat.
Rusko vyzvalo USA k urychlené ratifikaci Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek
Smlouva pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBT) byla přijata OSN již v roce 1996. Některé jaderné velmoci, jako např. USA, ovšem odmítly smlouvu podepsat. RIA Novosti citovala předsedkyni ruského senátu Valentinu Matviyenko, která vyzvala USA, aby smlouvu ratifikovaly. Učinila tak při příležitosti konání konference „From Nuclear Testing to Nuclear Free World (Od jaderných zkoušek ke svobodnému světu)“, která se koná v hlavním městě Kazachstánu, v Astaně. Konference se účastní 75 států a více než 200 mezinárodních organizací, včetně OSN a MAAE.
Američtí vojáci, kteří zavinili incidenty v Afghánistánu, byli administrativně potrestáni
6 amerických vojáků, kteří v únoru 2012 spálili na základně Bagram v Afghánistánu Korán a další náboženské texty a vyvolali tak v zemi rozsáhlé nepokoje, při nichž zahynulo na 30 lidí, byli potrestáni. Americká armáda jim snížila hodnost a zmrazila platy. Stejným způsobem byli potrestáni i 3 američtí vojáci, kteří vyvolali v Afghánistánu pohoršení, když pózovali s těly mrtvých povstalců. Oba incidenty tak byly vyšetřeny a posouzeny v rámci americké armády a nedošlo tak ke kriminalizaci obviněných. Administrativní trest byl obecně očekáván.
Spojené státy americké utržily v roce 2011 66,3 miliardy amerických dolarů za vývoz zbraní
Jedná se o trojnásobný nárůst v porovnání s předchozím rokem. Podle analytiků má největší podíl na prodeji vývoz do států v oblasti Perského zálivu, které se obávají především nestabilní situace v regionu v souvislosti s nestabilní situací Íránu. Celkový prodej zbraní Spojenými státy tvořil v loňském roce více než 75% celkového celosvětového obchodu se zbraněmi, na druhém místě se umístilo s velkým odstupem Rusko s prodejem v celkové hodnotě 4,8 miliardy amerických dolarů.
Organizace Human Rights Watch kritizuje Čínu za nucenou deportaci uprchlíků z barmského státu Kachin
Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) Čína minulý týden donutila k návratu do etnickým konfliktem zmítané provincie Kachin na severu Barmy přibližně jeden tisíc uprchlíků. Podle zdrojů HRW existují plány na deportaci dalších 4 tisíc uprchlíků, kteří se v tuto chvíli nacházejí v provizorních uprchlických táborech v jihočínské provincii Yunnan. Organizace vyzvala Čínu k zastavení deportací a k respektování mezinárodních právních závazků. Boji, které vypukly v provincii Kachin na severu Barmy mezi Barmskou armádou a vzbouřeneckou Kachinskou nezávislou armádou v létě minulého roku, bylo postiženo několik desítek tisíc lidí. Konflikt podle odborníků znamená prozatím největší zkoušku pro novou barmskou civilní vládu a její reformní snahy.
Severoatlantické alianci se podařilo zabít jednoho z vůdců Talibanu
Severoatlantické alianci se podařilo v Pákistánu zabít jednoho z vůdců Talibanu – Maulawi Dadullaha. Podle zprávy ISAF byl Maulawi Dadullah, zvaný též Jamal, odpovědný za dodávky zbraní z Pákistánu pro afghánské bojovníky Talibanu. V útoku byl zabit i jeho zástupce, známý pouze pod přezdívkou Shakir. Podle velitelství mise ISAF nebyl při útoku zabit ani zraněn žádný civilista. Útoky bezpilotních letounů v Pákistánu vyvolávají dlouhodobé spory mezi NATO a Pákistánem.
USA vedou spor s Čínou ohledně radarového systému
Spojené státy americké požádaly Tokio o instalaci druhého varovného radarového systému X-band na japonském území. Vrchní představitel amerických ozbrojených sil Martin Dempsey oznámil, že tato jednání s Japonskem Washington vede. Zdůraznil také důležitost radarového systému pro bezpečnost Japonska i Spojených států amerických. Proti instalaci se vyslovila čínská vláda. Podle čínského ministra národní obrany se USA nesnaží zajistit bezpečnost celého regionu, ale pouze svoji vlastní bez dohody s ostatními státy v oblasti. USA se brání prohlášením, že systém není namířen vůči Číně, ale pouze vůči KLDR.
Jihokorejský soud: společnosti Samsung i Apple porušily patentní práva
Soud v Jižní Korey tak kromě udělení finančních pokut oběma společnostem zakázal prodej vybraných produktů v zemi. Ten se bude týkat mobilních zařízení Apple iPhone 3GS a iPhone 4, a také prvních dvou generací tabletů iPad. Společnost Samsung poté nebude moci nadále prodávat mobilní zařízení Samsung Galaxy první a druhé generace, a také další dva druhy tabletů. Soud zároveň zamítl žalobu společnosti Apple, podle které měla společnost Samsung okopírovat design některých jejich produktů. Obě společnosti nyní však nadále čekají na rozhodnutí soudu v kalifornském San José.
V Indii proběhla stávka více než 1 milionu zaměstnanců bankovního sektoru
Celkem dvoudenní celostátní stávka na protest proti reformním opatřením podle odhadů zasáhla přes 80 tisíc bankovních poboček, včetně největší banky v zemi Indické centrální banky. Stávku zorganizovalo celkem devět odborových organizací a její organizátoři uvedli, že plánovaná reformní opatření nejsou ani v zájmu bankovního průmyslu, jeho klientů či občanů samotných a naopak poškodí pouze státem spravovanou část bankovního sektoru. V jejich důsledku by mohlo mimo jiné dojít ke slučování některých bank, které by přineslo redukci počtu pracovních pozic.
Tádžická vláda souhlasí se stažením svých vojsk z Pamíru
Tádžické orgány a vůdci protestního hnutí v Pamíru oznámili o dosažení dohody týkající se stažení vládních vojsk z města Khorog a z celé autonomní oblasti Gorno-Badakhshan. Situace ve městě Khorog se vyostřila poté, co byl v noci na 22. srpna zavražděn bývalý polní velitel Imomnazar Imomnazarov, považovaný za jednoho z neformálních vůdců Pamíru. Demonstrace v Khorog, která začala ve středu, se zúčastnilo okolo 2000 lidí. Výše zmíněná dohoda zahrnuje rovněž plošnou amnestii účastníků protestů.
Prezident Kyrgyzstánu podepsal demisi vlády
Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambayev dnes podepsal dekret o demisi vlády, a to v souvislosti s oficiálním oznámením o rozpadu koalice parlamentní většiny, k němuž došlo po odstoupení dvou koaličních politických stran – Ar-Namys („Čest“) a Ata-Meken („Vlast“). Nyní musí prezident udělit mandát k vytvoření nové koalice jedné z pěti parlamentních frakcí.
Spojené státy americké definovaly podmínky za kterých provedou intervenci v Sýrii
Americký prezident Barack Obama oznámil, že pokud syrský prezident Bashar Assad překročí „červenou linii“, tak Spojené státy americké provedou vojenskou intervenci v Sýrii. „Červená linie“ byla definována skrze použití chemických zbraní. Syrský prezident překročí tuto pomyslnou linii, pokud použije chemické zbraně, či pohrozí jejich použitím. Americký prezident Barack Obama tento krok konzultoval s britským premiérem Davidem Cameronem. Americký Pentagon již pro případnou vojenskou operaci vypracoval plány.
Velitel mise ISAF prohlásil, že za útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO stojí ve 25% Taliban
Velitel mise ISAF americký generál John R. Allen prohlásil, že za tzv. „Insider attacks“, neboli útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO, stojí z 25% Taliban. Americká armáda do té doby operovala s mnohem nižším číslem – cca 11%. Za hlavní příčinu Insider attacks ovšem stále americká armáda považuje neshody mezi vojáky NATO a jejich afghánskými kolegy. Nad útoky vyjádřil znepokojení i americký prezident Barack Obama. V letošním roce jich proběhlo 32 a zahynulo při nich 40 vojáků Severoatlantické aliance.
Nový Zéland chce urychlit stažení jednotek z Afghánistánu
Podle premiéra Johna Keye by se kontingent 145 vojáků měl s velkou pravděpodobností začít navracet v dubnu příštího roku, tedy o 6 měsíců dříve, než se očekávalo. Key zároveň zdůraznil, že plánované urychlení stahování jednotek nesouvisí se zvýšenými ztrátami na životech, které byly zaznamenány v nedávné době. Novozélandské jednotky přišly minulý měsíc o pět vojáků, včetně jedné ženy, kteří byli zabiti v provincii Bamiyan, která byla do této doby považována za jednu z nejbezpečnějších oblastí v Afgánistánu. Nový Zéland tak ve svém záměru urychlit návrat vlastních vojáků navazuje na podobný krok Francie.
Srí Lanka: vláda uzavřela většinu statních univerzit
Celkem 13 z 15 státních univerzit bylo na neurčitou dobu uzavřeno, a to sice v souvislosti se spory ohledně dalšího vývoje systému vzdělávání v zemi. Na počátku července letošního roku započali srílanští akademici nyní již téměř dvouměsíční stávku na protest proti vládním zásahům a způsobu financování vysokoškolského vzdělávání. Dle mnohých odborníků jsou tak v současné době studenti vystavení alarmující nejistotě ohledně vlastní budoucnosti. Ministr školství však tvrdí, že za protesty stojí pouze snaha o vytvoření politicky nestabilního prostředí a krize, která by mohla případně vést až ke státnímu převratu.
Generální tajemník OSN navštíví Írán, aby se zúčastnil hnutí nezúčastněných
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon na konci srpna navštíví Írán, aby se zúčastnil 16. setkání Hnutí nezúčastněných. Hnutí nezúčastněných se sejde v Teheránu mezi 26. – 31. srpnem za účasti delegací ze všech 120 členských zemí. Spojené státy americké a Izrael vyzvaly generálního tajemníka OSN, aby jednání v Íránu bojkotoval. Důvodem je íránský jaderný program, který je podle obou států zásadním ohrožení pro světový mír. Jednání se zúčastní i zástupce Sýrie. Mluvčí generálního tajemníka OSN oznámil, že jednání Ban Ki-moon využije k prohlubování vzájemných mírových svazků mezi členy sdružení.