V Jemenu byl unesen saúdskoarabský konzul

Konzul Abdallah al-Khalidi působící jako zástupce generálního konzula Saúdské Arábie v Jemenu byl unesen v přístavním městě Aden. Saúdskoarabské velvyslanectví se již obrátilo na jemenské úřady ve snaze zjistit důvody únosu. Podle odborníků se bezpečnostní situace v Jemenu výrazně zhoršila od svržení prezidenta Ali Abdullah Saleha a bezpečnostní složky nejsou schopny kontrolovat situaci.

Vrchní velitel barmské armády hájí její dominantní roli v rámci politiky státu

Generál Aung Hlaing, jeden z nejmocnějších lidí v zemi, zdůraznil, že armáda jedná v zájmu celého státu. Toto prohlášení, učiněné ku příležitosti vojenského dne, přišlo pět dní před očekávanými doplňovacími volbami do barmského parlamentu. Vliv armády na politické dění v zemi je však hlavním cílem kritiky barmské opozice. Současný systém ale armádě zaručuje i nadále pevné postavení v zemi včetně 25% křesel v parlamentu.

Společnost Shell má potíže s platbou za íránskou ropu

Společnosti Shell se nedaří zaplatit její současný dluh vůči Íránu, který se pohybuje okolo 1 miliardy USD, což představuje platbu za zhruba 8 miliónů barelů ropy. Situace je způsobena finančními sankcemi, které byly na Írán uvaleny Spojenými státy a Evropskou unií v souvislosti s jeho jaderným programem a díky kterým je nyní téměř nemožné využít pro platbu obvyklé bankovní cesty. Podle zdrojů ze společnosti se firma snaží udržet rovnováhu mezi dodržením sankcí a uchováním dobrých vztahů s islámskou republikou, která je druhým největším producentem ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Royal Dutch Shell je v současnosti druhým největším íránským korporátním klientem – denně vyveze ze země přes sto tisíc barelů ropy.

Jižní Korea láká japonské firmy

Dle Kim Jong-shika, předsedy Jihokorejské obchodní komory, má mnoho japonských firem v úmyslu přesunout své továrny a sídla do Jižní Koreje. Důvodem jsou častá zemětřesení na východní straně Japonska. Podle databáze Teikoku (spol. monitorující jap. firmy) se již přesunulo 5,8 % firem do západního Japonska nebo do levnějších zemí. Další příčinou je také zvyšující se cena elektrické energie.

Účastníci mítinku v Soulu se shodli na trvající hrozbě jaderného terorismu

Prezident Spojených států Obama a další řečníci se shodli, že největší hrozbou světovému míru zůstávají i nadále atomové zbraně „v nesprávných rukou“. Americký prezident tak dle mnohých účastníků mířil na Írán a Severní Koreu. Dále byla probrána agenda týkající se ochrany jaderných zařízení, mírového využití jaderné energie a pašování jaderného materiálu, zejména vysoce obohaceného uranu.

Hrubý domácí produkt Srí Lanky opět meziročně vzrostl

Podle nejnovějších údajů místního statistického úřadu vzrostla hodnota HDP Srílanské republiky meziročně o 8,3 % a činí tedy 23,83 miliard USD. Srí Lanka tak pokračuje v trendu započatém v roce 2009, kdy v zemi byla ukončena 26 let trvající občanská válka. Tahounem ekonomiky zůstává, i přes rekordní nárůst podílu průmyslu, sektor služeb, který vytváří téměř 60% objemu HDP.

Čína jednala s Jihoafrickou republikou o dalším posílení obchodní spolupráce

Čínský prezident Hu Jintao a prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma se setkali při příležitosti konání summitu o jaderné bezpečnosti, který probíhá v hlavním jihokorejském městě Soul. Předmětem rozhovoru byla otázka perspektivy vzájemných obchodních vztahů. JAR je největším obchodním partnerem Číny v Africe a objem zahraničního obchodu mezi zeměmi vzrostl během minulého roku o 76%. Mezi nejvýznamnější odvětví spolupráce patří těžební průmysl, finanční sektor, telekomunikace a turistika. Vzájemné obchodní vztahy jsou trvale prohlubovány od roku 1998, přičemž významným milníkem se stal podpis Pekingské deklarace v roce 2010.

Americký prezident Barack Obama doufá ve zlepšení vztahů s Pákistánem

Americký prezident Barack Obama sdělil na summitu v Soulu, že věří ve zlepšení vztahů mezi Pákistánem a Spojenými státy americkými. Dodal, že je třeba nalézt „Rovnovážný přístup“ ke vzájemným vztahům, který zohlední jak suverenitu Pákistánu, tak americké zájmy v regionu. Vzájemné vztahy se znatelně zhoršily po útocích vojsk NATO na území Pákistánu, při kterých zahynuli pákistánští vojáci. Pákistánský parlament rozhoduje o nové podobě dohody mezi Washingtonem a Islamabádem.

Severní Korea odmítá kritiku amerického prezidenta Baracka Obamy

Představitelé Korejské lidově demokratické republiky odmítli kritiku, kterou na jejich adresu pronesl americký prezident Barack Obama. Na summitu o jaderné bezpečnosti v Soulu řekl americký prezident Barack Obama, že považuje plán Severní Korey na vypuštění satelitu do vesmíru pomocí balistické střely za cestu k izolaci a snížení bezpečnosti regionu.  Představitelé Severní Korey sdělili, že moratorium na střely dlouhého doletu se netýká satelitů pro mírové účely. Pchjongjang oznámil, že Severní Korea se nezvdá svého práva vysílat mírové satelity.

Berlín se názorově rozchází v politice vůči Blízkému východu

Kancléřka Angela Merkel a spolkový ministr zahraničí Guido Westerwelle se rozcházejí v názorech na politiku vůči Izraeli. Zatímco kancléřka se zásadním otázkám ohledně Izraele vyhýbá, ministr Westerwelle naléhá na větší deklaraci podpory Palestincům. Rozpor může v regionu ohrozit německou pověst důvěryhodného partnera.

Amnesty International: Počet poprav v roce 2011 vzrostl na 676

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty Intenrational (AI) ve své zprávě uvádí, že za rok 2011 bylo popraveno nejméně 676 osob. Nárůst byl dle organizace zaznamenán především v Iráku, Íránu a Saúdské Arábii. Právě Írán dle AI nepřiznal nejméně 274 poprav. AI se také vyjádřila, že nejvíce poprav nadále probíhá v Číně, většina jich však zůstává utajená. Oproti roku 2010 přesto počet zemí, které přistoupily k popravám, klesl o tři na 20 zemí.

Pákistán postaví plynovody do Afghánistánu, Turkmenistánu a Indie stejně jako do Íránu

Pákistánský prezident Asif Ali Zardari na konferenci o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu (RECCA-V) v hlavním městě Tádžikistánu zdůraznil, že Pákistán z každou cenu dokončí projekt společného plynovodu s Íránem (Iran-Pakistan IP) a stejně tak že se zavazuje k vytvoření stejných regionálních plynovodů s Turkmenistánem, Afghánistánem a Indií (TAPI).

Turecko zavírá své velvyslanectví v Sýrii

Turecký velvyslanec v Sýrii oznámil, že ukončuje svou činnost v Damašku a opouští Sýrii. V Turecku zatím probíhá již druhé zasedání skupiny „Přátel Sýrie“, které se účastní představitelé syrské opozice ve snaze o své sjednocení. V Istanbulu se má mimo jiné řešit i otázka případného zahájení vyzbrojování syrských povstalců.

V Turecku zasedají představitelé syrské opozice

Na pozvání Turecka a Kataru zasedá v tureckém Istanbulu 300 zástupců syrských opozičních skupin, kteří zde spolu povedou smírčí jednání ve snaze sjednotit se a navrhnout mezinárodnímu společenství svou alternativu k syrskému prezidentovi Basharu al-Assadovi. Syrská opozice se totiž v posledních týdnech tříští a například ze Syrské národní rady (SNC) vystoupilo několik vůdčích členů kvůli nespokojenosti s narůstajícím vlivem Muslimského bratrstva, které se opírá o syrské sunnity.

Americký prezident a turecký premiér se sešli v Soulu

Prezident USA Barack Obama a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se sešli při jednání prezidenta USA 25. března v jihokorejském Soulu. Dle prohlášení prezidenta USA budou obě země nadále spolupracovat v otázkách řešení současné krize v Sýrii. U otázky íránského jaderného programu pak mají dle slov prezidenta Obamy USA s Tureckem „podobné názory“ na to, že Írán „musí plnit své závazky“. Prezident Obama také otevřel otázku náboženských svobod v Turecku a turecký premiér Erdogan se ujistil, že USA nadále stojí na straně Turecka v boji proti Kurdské straně pracujících (PKK), kterou Turci považují za teroristickou organizaci.

Indická uhelná produkce zaznamenává problémy

Důvodem je odhalení zprávy vládního auditora, v níž bylo uvedeno, že Indie přišla kvůli prodávání uhelných pánví pod cenou o více než 210 miliard USD. Podle Financial Times prý navíc 60 z 86 ujednaných kontraktů na dodávky uhlí do března 2011 nebylo naplněno včas. Indická uhelná produkce se tak oproti plánovanému cíli propadla o 50%. Skandál navíc otřásá pozicí vládnoucí Kongresové strany, kterou výrazně zasáhla i předchozí korupční aféra, ve které kvůli falešným telekomunikačním licencím přišla indická státní kasa o více než 40 miliard USD. Indie je jedním z největších světových producentů uhlí.

Společnost Honda Motor obnovila výrobu v Thajsku

Honda je tak poslední z japonských automobilek, která v regionu obnovila svoji výrobu. Automobilky Toyota Motor a Nissan Motor tak učinily již na konci roku 2011. Rozsáhlé povodně, které během minulého roku zaplavily přes dvě třetiny thajského území, ovlivnily ekonomickou situaci mnoha významných japonských výrobců.

Společnost Hauwei vyřazena z výběrového řízení o projekt pro australskou vládu v hodnotě 37,5 miliardy USD

Této čínské společnosti věnující se výrobě mobilních technologií bylo již minulý rok doporučeno, aby se o zakázku neucházela. Dle australské vlády byla společnost vyloučena kvůli bezpečnostním obavám. Projekt Australská národní širokopásmová síť má za cíl napojit na internet každou australskou domácnost, což si podle premiérky Julie Gillard vyžaduje maximální opatrnost. I přes nezdar v tomto výběrovém řízení má Hauwei ambice na to stát se největším prodejcem mobilních zařízení pro telekomunikace a internet do konce tohoto roku. Společnost již operuje na asijském, africkém i evropském trhu. Kvůli bezpečnostním obavám však byl Kongresem USA zamítnut její vstup na americký trh.

Japonsko pokračuje ve zbavování se závislosti na jaderné energetice

V celé zemi je v současné době v provozu pouze jediný reaktor z celkového počtu 54. Poslední z prozatím běžících reaktorů, ležící na ostrově Hokkaido, má být odstaven v letošním květnu. Odstavování reaktorů je následkem obav a protestů z řad obyvatelstva, které se obává podobného nebezpečí, jenž bylo způsobeno nehodou v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. Vláda se důsledkem toho potýká s nedostatkem elektrické energie, což si vyžádalo jak vládní nařízení omezení firemních spotřeb o 15%, tak větší závislost na fosilních palivech.

Čína a USA sjednotily postoj vůči plánovanému vypuštění severokorejského satelitu

Prezidenti obou zemí se dohodli na „koordinované odpovědi“ v případě jakékoliv potenciální provokace ze strany KLDR. Za tu je považován i plán vypuštění severokorejského satelitu, který by měla na oběžnou dráhu vynést raketa dlouhého doletu balistického typu. To je ovšem v rozporu s nařízením Rady bezpečnosti OSN, které zakazuje jakékoliv testy či odpálení těchto raket. Plánované vypuštění satelitu již vyvolalo i reakci ze strany Japonska. Prezidenti Číny i USA jsou v současné době v jihokorejském Soulu  na konferenci o jaderné bezpečnosti.

Prezident Spojených států amerických Barack Obama se sešel s představiteli světových velmocí v Soulu

Americký prezident Barack Obama se v Soulu sešel s čínským prezidentem Hu Jintao a ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Hovořil s nimi o nukleárních a bezpečnostních tématech, především o íránském jaderném programu a o severokorejském plánu vypustit balistickou střelu se satelitem do vesmíru. Představitele Severní Korey Barack Obama upozornil, že balistické střely nezvýší jejich bezpečnost, ale naopak sníží. S čínským prezidentem pak řešil otázku čínského postoje k Severní Korey. S ruským prezidentem poté diskutoval otázku dalšího odzbrojování a zmínil omezení nejen strategických, ale i taktických zbraní. Přestože mezi oběma velmocemi panují neshody, především ohledně Sýrie, tak Dmitrij Medveděv označil vztahy Washingtonu a Moskvy za dobré.