Uprchlíci z konflikty zmítané Sýrie podle Úřadu pro uprchlíky OSN (UNHCR) nejčastěji směřují do Libanonu, Jordánska a Turecka. Část z nich žije v táborech, většina syrských uprchlíků však v současné době žije mimo ně, často v podnájmech či hostitelských rodinách. Příliv uprchlíků do sousedních států způsobuje řadu problému, například Libanon se potýká s napětím mezi etnickými a náboženskými skupinami, v Jordánsku se Syřané odmítají zdržovat v uprchlických táborech, jsou roztříštěni po celé zemi a řádně registrovaných je jich jen malá část. Jordánská vláda přitom statut uprchlíků neuznává.
Archiv rubriky: Sýrie
USA označily skupinu syrských rebelů za teroristy
Spojené státy americké zařadily skupinu syrských rebelů s názvem Nusra Front (NF) na seznam teroristických organizací. To má zmenšit riziko, že západní finanční a materiální pomoc syrské opozici nepadne do rukou teroristům, neboť podle americké vlády je NF spojencem irácké odnože Al-Kaidy. Členové NF představují jen zlomek syrských rebelů, patří však mezi nejzkušenější a nejlépe vyzbrojené bojovníky. V neděli se jejím členům podařilo obsadit část syrské vojenské základny poblíž Aleppa. Mnoho syrských rebelů proto považuje NF za klíčového spojence. Podporu NF vyjádřilo mnoho protirežimních skupin, včetně části členů Syrské svobodné armády (FSA), která je milicí opoziční Syrské národní rady (SNC).
Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii
Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Situace v Sýrii se bude projednávat na setkání v Maroku
Zástupci zemí tzv. Přátel Sýrie, kteří podporují změnu syrského režimu a odstoupení prezidenta Bashar al-Assada, se ve středu setkají v Maroku, kde chtějí projednat klíčové problémy současné situace v Sýrii. Země se sejdou poprvé od vzniku syrské opoziční vlády. Jednání se zúčastní i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, která následně navštíví Tunisko a Spojené arabské emiráty. Skupina Přátel Sýrie, která čítá na sto zemí, vznikla na podnět Francie.
Syrští rebelové obsadili vojenskou základnu
Rebelům bojujícím proti režimu prezidenta Bashara al-Assada se v neděli podařilo obsadit velkou vojenskou základnu Base 111 na severu Sýrie poblíž města Aleppo. Pro vládní jednotky je to další z řady porážek, které v poslední době utrpěly. Podle agentury AFP se obsazení základny účastnilo mnoho zahraničních bojovníků a celý útok byl veden skupinou Nusra Front (NF), která je napojena na iráckou odnož Al-Kaidy. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) se NF zapojuje do bojů v Sýrii stále více. Přítomnost skupin napojených na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytnout syrským rebelům zbraně.
Al-Kaida zasahuje do bojů v Sýrii
Skupina syrských rebelů s názvem Nursa Front (NF), která je financovaná iráckou odnoží Al-Kaidy, je jednou z nejlepších bojových sil v rámci syrské opozice. Irácká Al-Kaida poskytuje NF finance, zbraně a zkušené bojovníky. USA se obávají šíření vlivu Al-Kaidy a radikálního islámu v Sýrii, proto se podle listu New York Times snaží NF izolovat od zbytku syrské opozice. Přítomnost skupiny napojené na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytovat syrským rebelům zbraně. Vojenské úspěchy NF získávají mezi Syřany velkou podporu, zvláště ve srovnání s nečinností USA a západních zemí. NF používá v boji proti syrskému režimu i teroristické metody, podle části syrské opozice tak nahrává prezidentu Assasovi, který veškerou opozici označuje za zahraniční teroristy.
V Libanonu pokračují střety mezi příznivci a odpůrci syrského režimu
Na 6 mrtvých a 40 zraněných si vyžádaly sobotní boje v libanonském Tripolisu mezi sunnity a alawitskou menšinou, ke které se řadí i současný syrský prezident Bassar Al-Assad. V úterý zabila syrská armáda 22 libanonských sunnitů. Situace v Tripolisu je napjatá od počátku krize v Sýrii. V Libanonu působí silná šiítská strana Hizballáh, která je dlouholetým spojencem syrského Damašku. Téměř denně na syrsko-libanonské hranici bojují členové Hizballáhu a odpůrci režimu prezidenta Assada.
Počet zabitých novinářů v Sýrii stále narůstá
Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyjádřila znepokojení ze zvyšujícího se počtu zabitých novinářů v Sýrii. ,,Jedná se o zločin spáchaný proti jednotlivcům a porušení jejich nezcizitelných lidských práv na svobodu projevu, zároveň je to zločin proti právu společnosti na přístup k informacím,“ řekla generální ředitelka. UNESCO uvedlo, že za poslední rok zemřelo násilnou smrtí v Sýrii přibližně 40 novinářů, jen od konce listopadu jich bylo zabito 8. Generální ředitelka Irina Bokova vyzývá orgány a ozbrojené síly k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Útoky na novináře jsou nejen porušením Ženevských konvencí, ale i rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o jejich ochraně v ozbrojených konfliktech.
Syrský konflikt způsobuje nedostatek potravin
Organizace OSN Světový potravinový program (WFP) tento týden varovala, že eskalace násilí v Sýrii způsobuje v zemi nedostatek potravin. Byla zničena řada továren, poškozeny byly farmy i celková infrastruktura země. Produkci a distribuci potravin rovněž omezuje nedostatek pohonných hmot. Podle listu Washington Post se objevují i případy přepadávání nákladních aut převážejících potraviny. Situace je nejhorší na severu Sýrie, kde probíhají již od léta intenzivní boje.
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Bahrajn hostí mezinárodní konferenci světové diplomacie
V Bahrajnu se tento víkend uskuteční tzv. Manamský dialog, konference pořádaná bahrajnskou vládou a londýnským Mezinárodním institutem strategických studií (IISS). Jedná se o každoroční setkání vybraných špiček světové diplomacie. Hlavním tématem letošní konference bude situace v Sýrii. Britský ministr zahraničí William Hague se chystá promluvit i na téma konfliktů v regionu zasaženém Arabským jarem. V samotném Bahrajnu došlo v únoru 2011 k nepokojům, které byly potlačeny za pomoci Saudské Arábie. Situace od té doby zůstává napjatá.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
NATO bude jednat o rozmístění raket Patriot na turecko-syrské hranici
Na jednání 28 ministrů zahraničních věcí v Bruselu se bude jednat o rozmístění raket Patriot, které mají chránit Turecko před útoky ze Sýrie. NATO možnost raket obhajuje slovy, že jde o „čistě obranný“ akt. Rozmístění raket, o něhož požádalo Turecko, jde proti odmítavému postoji Ruska, jehož ministr zahraničí Sergei Lavrov se účastní. Již dříve americký prezident Obama uvedl, že pokud syrský prezident Bashar al-Assad použije chemické zbraně proti vlastním lidem, bude „čelit následkům“, syrská vláda využití chemických zbraní zcela vyloučila. Analytici podle BBC předpokládají, že samotné rozmístění může trvat týdny.
Představitelé Ruska a Turecka se sešli k jednání, tématem byla situace v Sýrii
Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Syřané mohou svět informovat o dění v zemi i bez internetu, díky Googlu a Twitteru
Americká společnost Google se rozhodla obnovit službu Speak2Tweet, prostřednictvím níž mohou Syřané informovat o situaci v Sýrii i bez připojení k internetu, který již několik dní v zemi nefunguje. Speak2Tweet umožňuje zanechávat nahrané vzkazy na sociální síti Twitter prostřednictvím pevné či mobilní telefonní linky. Služba Speak2Tweet byla zprovozněna společnostmi Google a Twitter před dvěma lety v souvislosti s výpadkem internetu během revoluce v Egyptě.
Syrští Kurdové oslavují osvobození města na severovýchodě Sýrie
Vojáci prezidenta Bashar al-Assada se stáhli z města Derek na severovýchodě Sýrie, většina obyvatelstva města jsou Kurdové. Kurdské politické strany od začátku povstání proti prezidentovi Assadovi v roce 2011 posilují a zasazují se o autonomii kurdského obyvatelstva. Doposud změny v kurdských oblastech v Sýrii proběhly nenásilnou formou.
OSN: Pomoc potřebují i okolní země Sýrie
Tajemnice pro humanitární pomoc za OSN Valerie Amos vyzvala mezinárodní společenství k pomoci sousedním státům Sýrie, problémem je především velký příliv uprchlíků. Od začátku konfliktu se odhaduje, že uprchlo ze Sýrie více než 440 000 občanů, což vytváří v zemích ekonomické a sociální problémy. V Libanonu je na 130 000 lidí bez domova, v Jordánsku je to dokonce 240 000 lidí, mnozí z nich jsou navíc zraněni a potřebují zdravotní péči. Okolní země své hranice se Sýrií prozatím neuzavírají, libanonský ministr sociálních věcí Wael Abu Faour potvrdil, že hranice zůstávají otevřené.
Ruský premiér podporu Francie a EU syrské opozici odmítl
Francie jako první evropská země uznala vládu syrské opozice za legitimního představitele syrského lidu, což ruský premiér Dmitry Medvedev kritizuje. „Touha po změně politického režimu v jiném státě prostřednictvím uznání nějakému politickému uskupení jako plnohodnotné vlády se mi nejeví jako civilizované,“ řekl premiér Medvedev. Rusko podle premiérových slov nebude podporovat ani jednu stranu konfliktu a zůstane nestranné. Západní státy naopak dlouhodobě kritizují Rusko za jeho nesouhlasný postoj k uvalení sankcí na Sýrii.
Syrská opozice žádá o značnou finanční pomoc
Jestliže režim prezidenta Bashar al-Assada zkolabuje, bude muset Sýrie podle opozičního představitele George Sabra získat 60 miliard USD, aby zabránila kolapsu ekonomiky. Pomoc by podle Sabra měla připomínat Marshallův plán, který poskytly USA Evropě, aby se zotavila z následků druhé světové války. V konfliktu mělo přijít na 2,5 milionů Syřanů o své domovy. Velká Británie mezitím uznala opoziční vládu za legitimního představitele syrského lidu, EU vytvoření jednotné přechodné vlády přivítala, nicméně plnou legitimitu neuznala.
Islamisté chtějí v Sýrii vytvořit vlastní islámský stát
Islamistické rebelské skupiny v syrském městě Aleppo odmítly opoziční vládu a požadují vznik samostatného islámského státu. „Vyjadřujeme náš odmítavý postoj k tzv. spikleneckému projektu národní aliance. Jednomyslně jsme se shodli na společném vytvoření islámského státu,“ uvedla skupina ve videu. Představitel opoziční koalice Moaz al-Khatib reagoval vzápětí s tím, že bude chtít s rebely jednat o „spolupráci v zájmu syrského lidu“.
EU nebude následovat Francii a pravděpodobně neuzná syrskou opozici za legitimní vládu
Ministři zahraničních věcí zemí EU se sejdou v pondělí, aby projednali situaci na Blízkém východě. Jedním z bodů jednání bude i uznání syrské opozice za legitimní vládu syrského lidu. Podle agentury Reuters nebudou ministři následovat Francii a plně nepřiznají legitimitu syrské opozici. Důvodem je i obvinění rebelů z válečných zločinů, kteří bojují proti vládě prezidenta Bashar al-Assada. Britský ministr zahraničí William Hague uvedl, že země musí nejprve znát plány opozice. Vytvoření jednotné opoziční vlády byla jednou z podmínek pro vyslání pomoci do země a zastavení občanské války. Opozice požádala mezinárodní společenství o zbraně, EU nicméně před časem uvalila na Sýrii embargo na export zbraní. K summitu se následně připojí i ministři obrany, kteří budou jednat o vojenské operaci na sever Mali, kam by EU mohla vyslat 200 jednotek, které by měly za úkol výcvik malijské armády.
USA se zdráhají uznat syrskou opozici za legitimní vládu
Podle USA musí nově vytvořená koaliční vláda teprve prokázat svou váhu jednáním, než může být uznána za legitimní vládu syrského obyvatelstva. Největší opoziční strana Syrská národní rada (SNC) byla kritizována za neefektivní jednání. Evropská unie uvalila embargo na prodej zbraní do Sýrie, francouzský prezident Francois Hollande již dříve zvažoval možnost vyzbrojení opozice, jestliže bude vytvořena přechodná vláda. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že USA pošle 30 milionů USD na pomoc postiženým oblastem v Sýrii prostřednictvím Světového potravinového programu OSN.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.