Prodej potvrdila kancléřka Angela Merkel, která je nyní na návštěvě Afriky, a ihned poté se ocitla pod palbou kritiky. Opozice chce záruku, že budou zbraně skutečně použity k ochraně angolských hranic před piráty a ne proti odpůrcům místního režimu. Německé ministerstvo obrany tento týden také potvrdilo, že kontroverzní prodej 200 tanků do Sýrie skutečně proběhl.
Archiv rubriky: Blízký východ
Pákistánská vláda hrozí, že stáhne jednotky z hranice s Afghanistánem kvůli omezení podpory USA
Pákistánský ministr obrany dnes řekl, že kvůli plánovaným škrtům v americkém rozpočtu, které sníží prostředky na boj proti terorismu na území Pákistánu o 800 milionů dolarů, může dojít ke stažení pákistánských vojáků, kteří nyní střeží bezpečnost hranic s Afghanistánem. Pákistánská vláda přitom tvrdila, že ačkoliv se sníží financování mise USA o třetinu, nebude to mít na situaci vliv a tamní vojáci situaci zvládnou.
Nevlastní bratr afghánského prezidenta zavražděn Talibanem
Vraždu Ahmada Waliho Karzaího má na svědomí šéf jeho ochranky, který spolupracoval s hnutím Taliban. Nevlastní bratr současného afghánského prezidenta měl velký vliv na jihu země. Za svojí kariéry byl obviňován z mnoha skandálů, ale i ze dvojí spolupráce jak s NATO, tak právě s Talibanem. Představitelé Talibanu označili jeho vraždu za jeden z nejvýznamnějších úspěchů za celou dobu probíhající války. Ahmad Wali Karzaí byl střelen do hlavy ve svém sídle v provincii Kandahár, za jeho života na něj byly spáchány ještě další dva útoky.
Turecko: Přívrženci PKK unesli 3 členy turecké armády
V jihovýchodní provincii Diyarbakır byli uneseni 2 vojáci a jeden zdravotník. Guvernér provincie Mustafa Toprak nařídil po zmizelých členech armády rozsáhlou pátrací operaci. Podle dostupných informací bylo auto se jmenovanou posádkou přepadeno přívrženci teroristické skupiny PKK. Útoky a spory s PKK poslední dobou nabývají na intenzitě – podobnými případy je nyní zmítán celý jihovýchod země – i přes to, že se lídr PKK Abdullah Öcalan nechal nedávno slyšet, že je načase v kurdské otázce postupovat již nenásilnými kroky.
Turecko se zaměřuje na vysokoškolské vzdělávání
Na podzim, v novém akademickém roce, otevře dalších 9 univerzit své dveře novým studentům. Celkový počet vysokých škol v zemi se tak vyšplhá na 166. Turecká vláda chce zajistit, aby všichni mladí lidé, kteří mají zájem o studium, měli možnost umístit se v kapacitních tabulkách přístupných univerzit. Zvýší se také počet možných přidělených stipendií. Z celkového počtu je asi 62 škol soukromých.
Na Kypru byla vyřazena z provozu největší elektrárna kvůli výbuchu vojenské základny
Na Kypru vybuchly sklady íránských zbraní uložených na základně Monchegorsk, které zabavila kyperská národní garda Evangelos Florakis. Oheň z výbuchu se rozšířil do největší elektrárny Vassilikos, která poskytuje polovinu elektrické energie celému Kypru. Jednalo se o íránské zbraně vezené z Íránu do Sýrie v roce 2009, které byly zabaveny na nátlak USA , který na Kypru zachycené plavby z Íránu do Sýrie v roce 2009 po nátlaku USA, které tvrdily, že se jedná o porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
V Sýrii byli předvoláni americký a francouzský velvyslanec
Sýrie oznámila, že povolala do hlavního města Damašku amerického velvyslance Roberta Forda a francouzského velvyslance Erica Chevalliera. Důvodem je návštěva obou velvyslanců ve městě Hama, kam velvyslanci dle svých slov dorazili, aby vyjádřili solidaritu s demonstranty. Sýrie naopak tvrdí, že se jedná o jasný důkaz zahraniční intervence, která podněcuje masové nepokoje.
Izrael uznal nezávislý stát Jižní Súdán – nabízí hospodářskou pomoc
Izrael dnes oficiálně uznal samostatnost Jižního Súdánu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to oznámil po jednání svého kabinetu. Pro Izrael se jedná o zlomovou změnu v této oblasti, neboť stát Súdán s židovským Izraelem nemá diplomatické styky. Naopak převážně křesťanský jih, který se ze Súdánu vyčlenil, se k Izraeli postavil kladně, přičemž Izrael již nabídl hospodářskou pomoc.
Ministr obrany USA Panneta navštívil Afganistán
Americký ministr obrany Leon Panetta dnes navštívil Afganistán, jednalo se o první návštěvu tohoto čerstvě jmenovaného ministra. Prohlásil, že porážka teroristické organizace Al-Kaida je již „na dosah“, a vyjádřil přesvědčení, že USA musí v současné době pokračovat se systematickou likvidací hlavních vůdců organizace. Podle Pannetových odhadů je jich zhruba 10 až 20 v čele s hlavním šéfem Ajmánem, který se dle údajů americké konterarozvědky nachází někde na území Pakistánu.
Kanada stahuje své vojáky z Afghanistánu
Devítiletá bojová mise kanadských jednotek se chýlý ke konci a celkem 2 800 vojáků bude ještě letos staženo ze země. Kanadské ozbrojené síly oficiálně předaly kontrolu nad „svým“ územím jednotkám USA. Kanada je prvním z velkých účastníků afghánské mise, který letos stáhne své vojáky.
Jemenský prezident vystoupil v televizním vysílání poprvé od svého zranění
Prezident Ali Abdullah Saleh se ve svém projevu vyjádřil pro řešení jemenské situace formou dialogu mezi oběma stranami. Bouřící se obyvatelé stále žádají rezignaci současného prezidenta, který se léčí v Saudské Arábii. Státník odchod ze své funkce odmítá. Prezident Saleh byl popálen při útoku na jeho palác, který proběhl minulý měsíc.
Pákistán započal ofenzivu proti vzbouřencům v oblasti Kurram
Ozbrojené jednotky zaútočily proti povstalcům na severozápadě země. Oblast Kurram se nachází při hranici s Afghánistánem mezi dalšími kmenovými územími. Zatím je postup vojáků podle pákistánského ministerstva obrany snadný. Jedná se o další z řady podobných akcí v regionu, které podnikla pákistánská vláda za poslední roky.
Clinton: „Damašek musí přejít k pravým reformám.“
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton prohlásila, že Damašek se musí rozhodnout pro pravý přechod k demokracii, jinak prý bude čelit s postupem času stále organizovanějšímu odporu než doposud. Vůbec první schůzku opozičních představitelů, kterou vláda tento týden schválila, označila za významný, avšak v mnohém nedostačující krok. Reagovala tak na krvavé incidenty z východu Sýrie z dnešního dne, při kterých vyšly do ulic statisíce Syřanů, aby podpořili snahu o odstoupení současného syrského prezidenta Bašára Assada.
Byl ustanoven mezinárodní výbor pro prošetření povstání v Bahrajnu a jeho potlačení
Pětičlenný výbor vytvořený kvůli povstání v Bahrajnu je složen z odborníků na lidská práva a právních expertů, kterým má být umožněn neomezený přístup do úředních spisů a vyslechnutí všech svědků. Tento panel má podle slov předsedy pomoci obnovit bezproblémové soužití menšinové sunnitské skupiny s většinovými šííty. Předsedou výboru je egypťan Cherif Bassioun, který je profesorem práva a expertem OSN pro vyšetřování válečných zločinů, přičemž se podílel na založení Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu (ICC). Povstání vedla níže situovaná šíítská většina proti sunnitské královské rodině od února do března, demonstranti však byli nakonec rozehnáni za pomoci intervenčních sil ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.
Prezident Sýrie slíbil politický dialog opozici
Syrský prezident Bashar al-Assad oznámil, že hodlá opozici k 10. červenci vyzvat k zahájení rozhovorů, jejichž předmětem mají být i ústavní změny. Reakce opozice je ovšem negativní. Umírněnější považují dialog v současné situaci za nedostatečný krok a radikální aktivisté oznámili, že se konference nezúčastní, neboť by mohla být státními orgány zneužita ve stínu zabíjení a potlačování protestů.
V Moskvě byli zadrženi demonstrující občané Sýrie
Moskevské policie zadržela 40 občanů Sýrie, kteří stáli s portréty syrského prezidenta Bašára Asada a provolávali provládní hesla u budovy ruské zpravodajské agentury RIA-Novosti, kde probíhala tisková konference představitele syrské opozice Radwana Ziadeha. I přes zadržení zůstává na místě stále mnoho syrských občanů, vyjadřujících svůj nesouhlas s opozicí.
Syrská opozice vyzvala Rusko k podpoře rezoluce RB OSN
Syrská opozice vyzývá Rusko, aby podpořilo případnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN vůči Sýrii. Oznámil to představitel syrské opozice Radwan Ziadeh, pobývající na návštěvě v Moskvě. Podle jeho slov má Rusko v Radě bezpečnosti zaujmout pozitivnější pozici a nejen podpořit rezoluci, ale stát také u vzniku změn, které opozice požaduje.
Guvernér afghánské centrální banky rezignoval na svoji funkci a opustil zemi
Abdul Qadeer Fitrat uprchl do USA prý kvůli obavám o svůj život, které jsou spojeny s vyšetřováním údajné korupce v soukromé Kábulské bance. Ta kvůli četným finančním únikům minulý rok téměř vyhlásila bankrot. Abdul Qadeer Fitrat se podle svých slov do země vrátit nehodlá.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují ze zmaření dialogu
Ministři zahraničních věcí Arménie a Ázerbájdžánu se vzájemně obvinili ze zavinění selhání pátečního jednání o Náhorním Karabachu. Podle vyjádření arménského ministra zahraničí Edwarda Nalbandiana nebyl Ázerbájdžán ochoten přistoupit na dohodu, která je výsledkem čtyř let jednání zprostředkovávaných OBSE, a požadoval její rozsáhlé úpravy. V reakci na to ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mamedyarov prohlásil, že Jerevan chce příliš mnoho ústupků. Dohoda předpokládá návrat sporného území Ázerbajdžánu s tím, že Náhorní Karabach bude s Arménii spojen koridorem. Karabach by měl mít dočasný status se zárukami autonomie, o jeho konečném statusu by pak po několika letech rozhodli obyvatelé v referendu.
Rusko kritizuje nové sankce USA vůči Íránu
Ruské ministerstvo zahraničí odsoudilo rozšíření amerických sankcí proti Íránu, zaměřené na íránskou leteckou společnost Air Iran a provozovatele přístavů Tidewater, které údajně umožňovaly přepravu zbraní a vojenského materiálu. Podobná opatření mohou dle prohlášení ministerstva postihnout také ruské společnosti spolupracující s íránskými podniky, jež podléhají sankcím. Podle Moskvy podkopávají podobné kroky základy spolupráce tzv. „šestky“, mají negativní dopad na autoritu Rady bezpečnosti OSN a posilují podezření, že restrikční politika USA vůči Íránu má jiné cíle, než zabránit této zemi v šíření jaderných zbraní.
Jednání v Kazani nepřinesla řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem
Prezidenti obou zemí během rozhovorů zprostředkovaných ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem nepodepsali smlouvu, která by mohla ukončit léta válek a sporů o Náhorní Karabach. V jakých konkrétních otázkách se obě země neshodly nebylo zveřejněno.
Taliban označil americké stahování z Afganistánu za symbolické
Podle islámského radikálního hnutí Taliban je postupné stahování amerických vojáků z afgánské mise pouze symbolické gesto, které nehraje významnou roli. Taliban prohlásil, že zapotřebí jsou mnohem důležitější kroky, které v případě nevyplnění budou mít za náskledek posílení boje proti zahraničním jednotkám. Afgánský prezident Hamid Karzáí však Obamův plán na stahování 10 tisíc amerických vojáků do konce roku přivítal s potěšením.
USA započne se stahováním vojáků z Afganistánu
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že v červenci tohoto roku bude zahájeno již dlouho očekávané stahování amerických vojáků z afgánské mise. Do konce roku jich odejde 10 000 a do konce příštího léta pak dalších 23 000. Status bojové mise se tak postupně změní z bojové na podpůrnou a bude omezena i činnost tzv. rekonstrukčních týmů.