Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh plánuje cestu do Spojených států, i přes závažné protesty jemenských občanů toužících po demokracii. Prezident Saleh přislíbil, že po měsících nepokojů z funkce odstoupí. Cestou do USA chce hlavně utéci před pozorností občanů a médií, a dát tak vládě prostor pro řádnou přípravu na nové volby. Jemenský prezident zde zároveň vyhledá i lékařskou pomoc, kvůli zranění z červnového bombového útoku na jeho osobu. Přesné datum cesty nebylo zatím určeno.
Archiv rubriky: Blízký východ
USA nabízejí 10 milionů dolarů za dopadení sponzora Al-Kaidy
USA nabízejí odměnu až 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení teroristy Yasin al-Suri. Al-Suri je zodpovědný za převod peněz pro Al-Kaidu a za hledání rekrutů z Íránu, Pákistánu a Afghánistánu. Je to poprvé, kdy se bezpečnostní složky takto zaměřily na sponzora teroristické organizace.
Kandidát republikánů na prezidenta USA označil Írán za „vůdce zla“
Republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney v rozhovoru pro The Wall Street Journal označil íránské vedení za „zlo“ a prohlásil, že pokud bude zvolen, „zbaví Írán jeho režimu“. „Záměrem Íránu je vytvoření říše zla na základě zdrojů Středního východu,“ prohlásil republikán Romney a dále řekl, že nesouhlasí s prezidentem Barackem Obamou, který řekl že USA mají společné zájmy se všemi lidmi na světě – „Existují lidé, kteří jsou zlí. Lidé, kteří mají jako svůj záměr podrobení a potlačování jiných lidí, ale Amerika je dobrá,“ reagoval Romney.
Kanada ostře vystoupila proti syrskému režimu
Kanadský ministr zahraničí John Baird odmítl tvrzení syrské vlády, že za sebevražedné bombové útoky v Damašku může Al-Kaida. Ministr Braid dále nechal zmrazit aktiva syrských vládních a vojenských představitelů, která mají v držení kanadské banky. Navíc byl zakázán veškerý export ze Sýrie do Kanady a obráceně přičemž kanadským firmám nebude dovoleno ani investovat do této země. John Braid tvrdí, že Assadův násilný režim musí padnout, což je to prý jen otázkou času.
Írán zahájil desetidenní námořní cvičení u nejdůležitějšího ropného tranzitu na světě
Íránské námořnictvo zahájilo cvičení v úžině Hormuz, která je podle analytiků celého světa velkou slabinou Západu. Někteří analytici a diplomaté jsou totiž přesvědčeni o tom, že v případě vypuknutí konfliktu Západu s Íránem by mohla íránská armáda obsazením úžiny Hormuz uzavřít nejdůležitější tranzitní ropnou stanici na světě. Írán totiž již v minulosti oznámil, že by mimo jiného tuto úžinu obsadil jako odpověď na americký či izraelský útok.
Rada Bezpečnosti OSN řeší návrh rezoluce proti Sýrii – jde i o zbrojní embargo, proti kterému překvapivě vystoupili Němci
Rada bezpečnosti v reakci na bombový útok v Damašku zahájila jednání o nové rezoluci , ve které chtějí Američané a Evropané uvalit další sankce proti Sýrii, a to včetně zbrojního embarga. Rusko již prohlásilo, že odmítá jakékoliv usnesení, které by bylo nespravedlivé s odvoláním na násilnou syrskou opozici. Rusové již přišli s vlastní rezolucí k Sýrii, ovšem ta je podle západních zemí nedostatečná. Německo se ale postavilo proti – „Pokud se od nás očekává podpora zbrojního embarga, nestane se tak. Zbrojní embargo v současnosti znamená přesně to, čeho jsme byli svědky v Libyi – nelze dodávat zbraně pro vládu, ale všichni ostatní mohou dodávat zbraně různým opozičním skupinám,“ řekl německý velvyslanec při Radě bezpečnosti.
„Reportéři bez hranic“ uveřejněnili seznam 10 nejnebezpečnějších států pro novináře
Žebříček zveřejnila organizace Reporteros sin fronteras (Reportéři bez hranic). Spolu s tímto mexickým státem se na předních pozicích umístil Egypt, Libye, Sýrie nebo Pobřeží slonoviny. Hlavním důvodem je fakt, že Veracruz se v posledních letech stal epicentrem mexického boje proti drogovým kartelům. Během roku 2011 zde byli zabiti 3 novináři. Po celém světě pak kvůli sve práci zemřelo na 66 osob a více jak 1000 jich bylo uvězněno.
Sýrie oznámila, že byla varována před dvěma dny Libanonem před Al-Kaidou
Mluvčí syrského ministerstva zahraničí Jihad Makdesi prohlásil, že Damašek obdržel před dvěma dny varování z Libanonu o přechodu bojovníků teroristické sítě Al-Kaida přes hranice do Sýrie z libanonského města Ersal. Sýrie spojuje tuto informaci s bombovým útokem, ke kterému došlo v Damašku.
Turecko obvinilo Francii z genocidy v Alžírsku
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan obvinil Francii z provádění masakrů v Alžírsku v době osmileté občanské války, kdy podle odlišných zdrojů bylo zabito 300 000-1 milion lidí (tedy 15% alžírské populace). Turecký premiér prohlásil, že „těla Alžířanů byla hromadně spalována v pecích“ a turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu srovnal francouzskou politiku v souvislosti s přijetím zákona o arménské genocidě s politikou „arabských diktátorů jako byl Kaddáfí či je al-Assad“.
V hlavním městě Sýrie došlo k velkému bombovému útoku
Při bombovém útoku v Damašku zahynulo na místě 40 lidí a dalších 150 lidí je těžce raněno. Útok dále těžce poškodil hned dvě státní budovy. Státní syrská média obvinila z útoku teroristickou síť Al-Kaida. Útok přišel necelý den po příjezdu prvních mezinárodních pozorovatelů z Ligy arabských států a podle expertů se jedná o jasný signál, že situace v Sýrii namísto uklidnění začíná eskalovat.
Turecká spolupráce s Evropskou unii je ohrožená důsledkem francouzského zákonu o genocidě
Turecko už několik dnů hrozilo sankcemi, pokud francouzští poslanci schválí zákon, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy. Turecký ministr pro Evropskou unii Egemen Bagis teď hrozí bojkotem francouzského zboží. „Turecký národ je emocionální a dokáže reagovat. Turci si mohou vybírat v jakých obchodech budou nakupovat,“ řekl ve svém prohlášení. Ve Francii dnes žije půl milionu Arménu, kteří dle polského listu Gazeta Wyborcza, mají mnohem silnější lobbisty než francouzští Turci. Francouzští komentátoři připomínají, že Evropská unie, jejíž vztah s Tureckem je nyní ohrožen, zemi potřebuje ve strategických rozhovorech se syrským diktátorem a ke kontrole íránského rozvoje jaderného programu. Proti novému zákonu se vyhradili i historici, kteří tvrdí, že tímto způsobem je jim znemožněno pátrat po historické pravdě. Turecko, které se snaží stát členem EU již více jak 60 let, ztratilo naděje na vstup. Především Francouzi a Němci totiž s tímto krokem nesouhlasí. Dle tureckého velvyslance Candana Azera se turecko-francouzské vztahy zhoršily poté, co se francouzským prezidentem stal Nikolas Sarkozy, který dává jasně najevo své stanovisko nesouhlasu s tureckým vstupem do EU.
Írán blokuje britskou internetovou stránku ministerstva zahraničí
Teherán tak zamítl přístup ke stránce britského velvyslanectví v Íránu. Tato stránka by údajně měla být od dneška připsaná na seznam cenzurovaných internetových zdrojů. Tento krok upevnil napětí mezi Velkou Británii a Íránem poté, co Íránci zaútočili na britské velvyslanectví ve své zemi. Britský ministr zahraničí William Hague řekl, že blokování webových stránek je „kontraproduktivní“. Varoval, že Británie bude pokračovat v jednání s íránským lidem, „a to i prostřednictvím internetu.“
Turecká reakce na francouzský zákon se stále více stupňuje – byly zrušeny politické i vojenské projekty
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan oznámil politické a vojenské sankce v reakci na přijetí francouzského zákona o ilegalitě popírání arménské genocidy. Turecko již odvolalo svého velvyslance z Paříže a zrušilo všechny naplánované vzájemné politické návštěvy, stejně jako společné vojenské projekty, včetně společných cvičení. V Paříži dnes došlo také k protestům několika tisíc francouzských Turků.
Velení armády USA přiznalo pochybení při zabití 24 pákistánských vojáků na hranici s Afghánistánem
Americké velení podle oficiální zprávy přiznává plnou zodpovědnost za celý incident, nicméně však tvrdí, že v dané chvíli selhala komunikace mezi oběma stranami a že američtí vojáci jednali v sebeobraně. Vlivem tohoto incidentu došlo k uzavření pákistánských hranic pro konvoje NATO cestující do Afghánistánu. Z pákistánské strany, která již dříve požadovala formální omluvu, zatím nepřišla žádná reakce.
Turecký velvyslanec byl odvolán z Francie
Turecko tento krok učinilo na protest poté, co francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním veřejné popírání arménské genocidy z let 1915-1916. Zatímco Arméni říkají, že za oběti této genocidy padlo více jak 1.5 milionů osob, Turci tvrdí, že konečná čísla se pohybují kolem 300 tisíc osob. Ankara dále tvrdí, že mnoho Turků také padlo poté, co se Arméni vzbouřili proti Osmanské říši. Asi 20 zemí již uznalo turecké počínání v těchto letech za genocidu. Velvyslanec Tahsin Burcuoglu opustí Francii již tento pátek. Další opatření budou oznámená tureckým premiérem, jimž je Recep Tayyip Erdogan, sdělila agentura AFP.
Syrská opozice volá po pomoci OSN, situaci v Sýrii označila za „genocidu“
Syrská národní rada, opoziční uskupení, požádala OSN o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti. Podle Syrské národní rady by Rada bezpečnosti OSN měla zahájit krizovou diskusi o „velké genocidě“, ke které podle syrské opozice právě dochází. Podle Syrské národní rady bylo v posledních 2 dnech zabito v provincii Idlib vládními silami 250 lidí. Informace ovšem zatím nemohou být plnohodnotně ověřeny. Do Sýrie by zatím dnes měli dorazit první zahraniční pozorovatelé dle dohody Damašku s Ligou arabských států.
Francouzští poslanci schválili návrh zákona, který činí ilegálním popírání arménské genocidy
Navzdory tureckým výtkám tak poslanci učinili nezákonným popírání, že zabíjení Arménů za 1. světové války byla genocida. Zákon získal podporu většiny hlasujících v Národním shromáždění. Na začátku příštího roku by tak měl návrh předstoupit před senát. Turecko odmítá označení „genocida“ a již upozorňovalo Francii na vážné důsledky toho, vstoupí-li návrh zákona v platnost. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé se veřejně postavil proti tomuto návrhu. Bude-li však prosazen, za veřejné popírání genocidy bude vyměřen trest roku vězení a pokuta 45.000 eur. Arméni říkají, že až 1,5 milionu lidí bylo zabito osmanskými Turky v letech 1915-16.
Saúdská Arábie ukončila svůj program pomoci pro Bosnu a Hercegovinu – celkem poslala 560 milionů dolarů
Saúdská Arábie oznámila ukončení svého téměř desetiletého programu pomoci pro Bosnu a Hercegovinu. Rijád zahájil program podpory v prvním roce války v Bosně v letech 1992-95 a celkem v rámci pomoci poslal 560 milionů dolarů. Podpora byla použita především na boj s chudobou a pro rozvoj zdravotnictví, infrastruktury a kultury, řekl to saúdskoarabský velvyslanec Eid bin Mohammed al-Thaqafi. Podle něho nastal čas na ukončení pomoci a zahájení rozvoje hospodářských vztahů mezi Saúdskou Arábií a Bosnou a Hercegovinou.
V hlavním městě Iráku došlo ke koordinovaným bombovým útokům – 57 lidí na místě zemřelo
Došlo k hromadné vlně 14 bombových útoků, které byly s největší pravděpodobností koordinovány. Při útocích na místě zahynulo 57 lidí a další desítky byly zraněny. Podle analytiků se jedná o jasný znak prohlubující se krize mezi muslimskými Sunnity a Šiíty, která naplno propukla jen několik dnů po stažení armády USA po 9 letech. V zemi také naplno propukl politický boj, když byl obviněn sunnitský irácký viceprezident Tariq al-Hashemi z teroristických aktivit, který veškerá obvinění popírá jako vykonstruovaná v čele s iráckým premiérem. Šiítský premiér Nouri al-Maliki mezitím vyzval k vydání viceprezidenta, neboť viceprezident al-Hashemi se nyní nachází pod ochranou kurdské autonomie.
Několik tisíc Turků protestuje v centru Paříže proti chystanému francouzskému zákonu o genocidě
Několik tisíc francouzských Turků demonstruje v centru Paříže před parlamentním hlasováním o návrhu zákona, který označuje za trestný čin popírání genocidy proti Arménům spáchané Turky v roce 1915. Kvůli zákonu již také výrazně vzrostlo napětí mezi Francií a Tureckem, neboť turecký premiér Tayyip Erdogan se proti zákonu ostře postavil, a v případě přijetí zákona hrozí tvrdými opatřeními ze strany Turecka. Turecký premiér také poslal osobní dopis francouzskému prezidentovi Nicolasovi Sarkozymu, ve kterém upozorňuje na francouzskou historii a nevyjasněné zločiny Francouzů například za občanské války v Alžírsku z let 1954- 1962 či na nejasné angažmá Francie za genocidy ve Rwandě v roce 1994.
Irácký premiér vyzývá kurdské autority k vydání viceprezidenta Tariqa al-Hashemi
Ten byl nedávno obviněn z podílení se na teroristických útocích na místní vládní a bezpečnostní představitele. Irácký viceprezident se v současnosti nachází ve městě Irbil, kde je pod ochranou tamní kurdské regionální samosprávy. Premiér Nouri al-Maliki dnes také připustil, že irácké vládě potrvá ještě dlouhou dobu, než dosáhne potřebné stability.
V Turecku byli pozatýkáni novináři kvůli údajnému teroristickému spiknutí
Turecká policie zatkla více než 30 novinářů, které podle svého vyjádření podezírá z vazeb na kurdské rebely, kteří bojují s tureckou vládou o nezávislost Kurdů. V posledních měsících bylo zatčeno již několik stovek osob kvůli podobným důvodům, byli mezi nimi starostové měst s podezřením z vazeb na zakázanou kurdskou Stranu práce (PKK), kterou Turecko obviňuje ze separatismu a terorismu.
Na severu Sýrie se rozhořely tvrdé boje před chystaným příjezdem mise Ligy arabských států
V syrské provincii Idlib u hranic s Tureckem se rozhořely vůbec nejprudší boje místních povstalců složených z dezertérů syrské armády, které podle neoficiálních zpráv podporuje Turecko, proti syrské armádě. Celkem bylo přes noc zabito nejméně 60 lidí a zničeno 17 bojových vozidel syrské armády, jak vyplývá z různých zpráv místních, syrské vlády i světových informačních agentur. Boje se spustili těsně před příjezdem pozorovatelské mise Ligy arabských států, které se podařilo dohodnout se syrskou vládou. Důvodem může být snaha povstalců zajistit si co nejlepší vyjednávací pozici do budoucna.