Důvodem jsou protesty zlatníků po celé zemi. Ti se obávají, že navýšení daní i na „neznačkové“ šperky by výrazně negativně ovlivnilo jejich podnikání. Dovozní cla však zůstanou i nadále na stejné úrovni. Indie je největším světovým odběratelem zlata se 32% z celkové poptávky. Čína zahrnuje zhruba 20% poptávky, Evropa 13%, Blízký východ 12% a Severní Amerika 8%. 15% tvoří zbylé země a regiony. V roce 2011 se podle statistik do Indie dovezlo přes 933 tun zlata.
Archiv rubriky: Blízký východ
V Jemenu byl unesen saúdskoarabský konzul
Konzul Abdallah al-Khalidi působící jako zástupce generálního konzula Saúdské Arábie v Jemenu byl unesen v přístavním městě Aden. Saúdskoarabské velvyslanectví se již obrátilo na jemenské úřady ve snaze zjistit důvody únosu. Podle odborníků se bezpečnostní situace v Jemenu výrazně zhoršila od svržení prezidenta Ali Abdullah Saleha a bezpečnostní složky nejsou schopny kontrolovat situaci.
Společnost Shell má potíže s platbou za íránskou ropu
Společnosti Shell se nedaří zaplatit její současný dluh vůči Íránu, který se pohybuje okolo 1 miliardy USD, což představuje platbu za zhruba 8 miliónů barelů ropy. Situace je způsobena finančními sankcemi, které byly na Írán uvaleny Spojenými státy a Evropskou unií v souvislosti s jeho jaderným programem a díky kterým je nyní téměř nemožné využít pro platbu obvyklé bankovní cesty. Podle zdrojů ze společnosti se firma snaží udržet rovnováhu mezi dodržením sankcí a uchováním dobrých vztahů s islámskou republikou, která je druhým největším producentem ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Royal Dutch Shell je v současnosti druhým největším íránským korporátním klientem – denně vyveze ze země přes sto tisíc barelů ropy.
Účastníci mítinku v Soulu se shodli na trvající hrozbě jaderného terorismu
Prezident Spojených států Obama a další řečníci se shodli, že největší hrozbou světovému míru zůstávají i nadále atomové zbraně „v nesprávných rukou“. Americký prezident tak dle mnohých účastníků mířil na Írán a Severní Koreu. Dále byla probrána agenda týkající se ochrany jaderných zařízení, mírového využití jaderné energie a pašování jaderného materiálu, zejména vysoce obohaceného uranu.
Berlín se názorově rozchází v politice vůči Blízkému východu
Kancléřka Angela Merkel a spolkový ministr zahraničí Guido Westerwelle se rozcházejí v názorech na politiku vůči Izraeli. Zatímco kancléřka se zásadním otázkám ohledně Izraele vyhýbá, ministr Westerwelle naléhá na větší deklaraci podpory Palestincům. Rozpor může v regionu ohrozit německou pověst důvěryhodného partnera.
Amnesty International: Počet poprav v roce 2011 vzrostl na 676
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty Intenrational (AI) ve své zprávě uvádí, že za rok 2011 bylo popraveno nejméně 676 osob. Nárůst byl dle organizace zaznamenán především v Iráku, Íránu a Saúdské Arábii. Právě Írán dle AI nepřiznal nejméně 274 poprav. AI se také vyjádřila, že nejvíce poprav nadále probíhá v Číně, většina jich však zůstává utajená. Oproti roku 2010 přesto počet zemí, které přistoupily k popravám, klesl o tři na 20 zemí.
Pákistán postaví plynovody do Afghánistánu, Turkmenistánu a Indie stejně jako do Íránu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari na konferenci o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu (RECCA-V) v hlavním městě Tádžikistánu zdůraznil, že Pákistán z každou cenu dokončí projekt společného plynovodu s Íránem (Iran-Pakistan IP) a stejně tak že se zavazuje k vytvoření stejných regionálních plynovodů s Turkmenistánem, Afghánistánem a Indií (TAPI).
V Tádžikistánu zasedá konference o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu
V hlavním městě Dušanbe probíhá konference o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu (RECCA-V), které se zúčastní zástupci 70 zemí a mezinárodních organizací.
Turecko zavírá své velvyslanectví v Sýrii
Turecký velvyslanec v Sýrii oznámil, že ukončuje svou činnost v Damašku a opouští Sýrii. V Turecku zatím probíhá již druhé zasedání skupiny „Přátel Sýrie“, které se účastní představitelé syrské opozice ve snaze o své sjednocení. V Istanbulu se má mimo jiné řešit i otázka případného zahájení vyzbrojování syrských povstalců.
V Turecku zasedají představitelé syrské opozice
Na pozvání Turecka a Kataru zasedá v tureckém Istanbulu 300 zástupců syrských opozičních skupin, kteří zde spolu povedou smírčí jednání ve snaze sjednotit se a navrhnout mezinárodnímu společenství svou alternativu k syrskému prezidentovi Basharu al-Assadovi. Syrská opozice se totiž v posledních týdnech tříští a například ze Syrské národní rady (SNC) vystoupilo několik vůdčích členů kvůli nespokojenosti s narůstajícím vlivem Muslimského bratrstva, které se opírá o syrské sunnity.
Americký prezident a turecký premiér se sešli v Soulu
Prezident USA Barack Obama a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan se sešli při jednání prezidenta USA 25. března v jihokorejském Soulu. Dle prohlášení prezidenta USA budou obě země nadále spolupracovat v otázkách řešení současné krize v Sýrii. U otázky íránského jaderného programu pak mají dle slov prezidenta Obamy USA s Tureckem „podobné názory“ na to, že Írán „musí plnit své závazky“. Prezident Obama také otevřel otázku náboženských svobod v Turecku a turecký premiér Erdogan se ujistil, že USA nadále stojí na straně Turecka v boji proti Kurdské straně pracujících (PKK), kterou Turci považují za teroristickou organizaci.
Turecko a Norsko uzavřely své ambasády v Damašku
Dle anonymního tureckého diplomatického zdroje uzavřela země svou ambasádu v Sýrii kvůli zhoršujícím se bezpečnostním podmínkám. Aktivita na tureckém velvyslanectví tak byla pozastavená a všechen diplomatický personál opustil zemi. Turecký konzulát v severním městě Aleppo přesto zůstane i nadále otevřen. Turecko již vyzvalo syrského prezidenta Bashara al-Assada k odstoupení z funkce a zavedlo vůči zemi řadu sankcí. Také norské ministerstvo zahraničí se rozhodlo uzavřít své velvyslanectví v Damašku kvůli obavám o bezpečnost. Ačkoliv norský ministr zahraničí Jonas Gahr Stoere v pondělí uvedl, že ambasáda bude uzavřená až do odvolání, norští diplomaté budou v Sýrii nadále působit prostřednictvím dánského velvyslanectví.
Afghánský voják zabil dva britské příslušníky NATO
Afghánský voják zaútočil na příslušníky NATO a zabil dva britské vojáky. Poté byl zastřelen. Letos zahynulo v Afghánistánu 92 příslušníků spojeneckých vojsk. Tento útok přispívá k nedůvěře mezi aliančními vojáky a afghánskými jednotkami. Incident se stal v provincii Lashkar Gah před hlavní branou velitelství provinčního rekonstrukčního týmu.
Americký prezident Barack Obama se setkal s tureckým předsedou vlády
Americký prezident Barack Obama se v neděli sešel s tureckým předsedou vlády Recep Tayyip Erdoganem a probírali především situaci v Sýrii. Hovořili o neustávajícím násilí. Jenom během neděle bylo v Sýrii zabito 58 lidí. Americký prezident s tureckým předsedou vlády hledali způsob, jak podpořit protivládní opozici v Sýrii a jak přimět syrskou vládu k ukončení násilí v zemi. Oba státníci se setkali v jihokorejském hlavním městě Soulu, kde se bude tento týden konat summit o jaderné bezpečnosti.
Situace v Afghánistánu se neuklidňuje: Nastražená bomba zabila 8 lidí
Na silnici v provincii Jižní Kandahár vybuchla nastražená bomba a zabila 8 lidí z bezpečnostní hlídky. Jedním ze zabitých je i americký voják. K bombovému útoku se přihlásilo hnutí Taliban, které ukončilo mírové rozhovory se Spojenými státy. Incident se stal ve stejné provincii, kde americký voják zastřelil 17 civilních obyvatel. Hnutí Taliban nevěří, že americká armáda viníka spravedlivě potrestá.
Spojené státy americké zaplatily odškodné za oběti střelby Roberta Balese
Vláda Spojených států amerických zaplatila rodinám obětí útoku Roberta Balese ve vesnici Alokozai 50 000 dolarů za každého mrtvého a 11 000 dolarů za každého raněného. Americká armáda obvykle platí odškodné za civilní oběť ve výši 2 000 dolarů a za raněného civilistu 1 000 dolarů. Důvodem takto vysoké částky je snaha urovnat diplomatické vztahy s Afghánistánem. Rodiny obětí se k částkám mediálně nevyjářily. Dříve ovšem z jejich středu rezonoval více požadavek potrestání Roberta Balese než peněžní náhrady.
V Jemenu se protestuje proti věrným bývalého prezidenta ve vládě
V ulicích hlavního města Sanaa protestují demonstranti a požadují odstranění „věrných“ bývalého prezidenta Ali Abdullah Saleha z mocenských struktur ve vládě, ve vojenskéma bezpečnostním aparátu. Demonstranti rovněž vyzvali k trestnímu stíhání bývalého prezidenta Saleha a jeho spolupracovníků za vraždy tisíců protivládních demonstrantů během hlavních protivládních protestů.
Bývalý šéf MAAE: „informace o plánech Íránu vytvořit jadernou zbraň jsou převážně z Izraele a USA“
Bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Hans Blix v rozhovoru pro katarskou televizi Al-Jazeera zkritizoval zprávu MAAE z 8. listopadu 2011 o tom, že Írán vyvíjí aktivity, které by mohly vést ke snaze získat jadernou zbraň. Podle Hanse Blixe totiž MAAE získávala pro tuto zprávu informace převážně z amerických a izraelských zdrojů. „Můj názor je, že informace, ze kterých MAAE vychází, by měly být posuzovány velmi pečlivě a kriticky,“ prohlásil Blix a uvedl pro příklad události v Iráku, kde se často vycházelo z informací, které byly později vyvráceny nebo nepotvrzeny.
Rusko vyjádřilo podporu mírovým snahám vyslance OSN a Ligy arabských států pro Sýrii
Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyjádřil podporu vyslanci OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annanovi, který se snaží zprostředkovat mírový proces v Sýrii, při jeho návštěvě v Moskvě. Podle Ruska je mírové úsilí vyslance OSN a Arabské ligy poslední šancí, jak zabránit „dlouhé a krvavé občanské válce v Sýrii“, jak uvedl ruská prezident.
V Maroku se uskutečnil průvod desítek tisíc lidí na podporu Palestiny
Desítky tisíc Maročanů v hlavním městě Rabat vyšlo do ulic v rámci pochodu “ al-Adl Wal Ihsan (Spravedlnost a duchovno), který se uskutečnil na podporu palestinské věci. Pochod organizovaly islámská hnutí, která se staví do opozice vůči marocké vládě a králi. Zatímco policie uvádí, že průvodu se zúčastnilo přes 11 000 lidí, organizátoři hovoří až o 100 000 a agentura Reuters udává počet 40 000 lidí. Analytici se ale shodují, že jde o snahu opozice ukázat marocké vládě svou sílu.
Turecký ministr zahraničí: „Nebudeme navazovat žádné kontakty s kyperským předsednictvím EU“
Turecký ministr zahraničních věcí Ahmet Davutoglu v pátek v Bruselu zopakoval, že jeho země se nehodlá angažovat v jakémkoli, ať už oficiálním či neoficiálním kontaktu s příštím předsednictvím Evropské unie (EU), které po Dánsku přejme Kypr. Místo toho chce Turecko i nadále udržovat vztahy s Evropskou komisí (EK) a s vysokou představitelkou pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Toto potvrzení přišlo po páteční ministerské schůzce představitelů Turecka a EU. „Turecko velmi tvrdě tlačí na zúčastněné strany, společně s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moonem, s cílem vyřešit otázku Kypru do konce června,“ řekl také Davutoglu a obvinil Nikósii z chybějící politické vůle k vyřešení této záležitosti. Zdůraznil také, že dle Turecka EU pochybila, když přijala Kypr předtím, než byly vyřešeny územní spory s Tureckem. „Očekáváme, že EU požádat řecké Kypřany, aby do předsednictví zahrnuli i turecké Kypřany. Pokud by tato situace nastala, mohli bychom náš postoj přehodnotit.“
Ruský prezident D. Medveděv: „Porušení mezinárodního práva ve vztahu k Sýrii a Íránu by vedlo k anarchii“
Ruský prezident Dmitrij Medveděv ve svém dnešním projevu na konferenci o euroatlantické bezpečnosti v Moskvě upozornil na nepřípustnost hrozeb vnějšího vojenského vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí, a zdůraznil, že je třeba je vnímat jako pokus o porušení mezinárodního práva. Podle jeho slov se „v poslední době opět zvýšil počet těch, kteří navrhují použít zbraně jako argument při řešení problémů. Bez ohledu na to, jakými dobrými úmysly jsou motivovány pokusy vnutit své názory a svou vůli odpůrcům, jsou tyto snahy v rozporu se zásadami mezinárodního partnerství a vzájemné úcty v mezinárodních vztazích.“ Jako příklad uvedl D. Medveděv události kolem Íránu a Sýrie.
Vyslanec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii navštíví Rusko a Čínu
Vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan navštíví o víkendu Rusko, kde se sejde s ruským prezidentem Dmitrij Medveděvem a ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem kvůli řešení současné situace v Sýrii. Po Rusku zamíří Kofi Annan do Číny, kde bude diskutovat s čínskými představiteli stejné téma.