Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás se jasně vyjádřil k mírovým snahám Spojených států amerických, pokud Izraelci nezastaví výstavbu na všech okupovaných území, jednat se nebude.
Archiv rubriky: Blízký východ
Výsledky voleb v Afghanistánu stále nejsou známy, byly zrušeny mandáty
Afghánská volební komise zrušila platnost několika desítek poslaneckých mandátů, které mají být neplatné. Vzhledem k neustálým problémům s volbami a machinacemi v nich tak Afghánistán stále nemá jasno.
NATO se usneslo na datu odchodu z Afghanistánu
Do konce roku 2014 by měly všechny spojenecké jednotky opustit Afghanistán, přesto také padlo paradoxní rozhodnutí, že afghánskou vládu nenechá Severoatlantická aliance v bojích s Talibanem samotnou.
Světová obchodní organizace zasedne 30. listopadu ke svým kořenům
Tajemník Světové obchodní organizace ( WTO) Pascal Lamy hodlá se všemi 153 členy v Ženevě projednat tzv. dohodu z Doha, která byla v roce 2001 podepsána v Kataru a měla by zajistit proces realizace stávajících i budoucích obchodních dohod. Navazuje tak na jednání summitů G20 a APEC, které se sešli tento měsíc.
Nová íránská protivzdušná obrana
Íránská média uvedla, že tamní armáda vytvořila stejně efektivní obranný protivzdušný štít, jako má Rusko. Dosáhla toho vylepšením starších systémů, jelikož dodání nových právě z Ruska bylo blokováno sankcemi OSN.
Rusko zdarma dodá Libanonu zbraně
Libanonský premiér Saad Harírí po jednání s premiérem RF Vladimirem Putinem oznámil, že libanonská 60 000 členná armáda získá od Rusů šest helikoptér, 31 tanků, dělostřelecké granáty ráže 130 mm s asi půl miliónem kusů různé další munice zcela zdarma. Rusové tak jasně ukázali svůj zájem v regionu.
Írán nenechá omezovat svůj jaderný program
Íránský prezident M. Ahmadínežád nebude jednat o jaderném programu se světovými mocnostmi. Tvrdí, že účelem jaderných výzkumů je energetika a na tu má Írán právo. Vyzývá také k jasnému vyjádření se mocností k jadernému arzenálu Izraele.
Obama: U Londýna a v Dubaji zachyceny zásilky s výbušninami do USA
Prezident spojených států amerických Barack Obama komentoval objevení dvou podezřelých zásilek z Jemenu adresovaných židovským organizacím v Chicagu. Agentura ABC news uvádí, že zásilky, které podle vyšetřovatelů zřejmě obsahují nástražné výbušné systémy objevily bezpečnostní složky USA ve spolupráci se spřátelenými tajnými službami v noci ze čtvrtka na pátek washingtonského času. Prezident Obama řekl, že balíčky přišly z Jemenu, a že „nařídil, vynaložit veškeré úsilí při vyšetřování původu těchto podezřelých balíčků a jejich napojení na další teroristické spiknutí.“
Původní pozdně čtvrteční hlášení saudských tajných služeb hovořilo až o 15 výbušných zásilkách adresovaných z města Sanaa v Jemenu do Chicaga. Zásilka zachycená v Dubaii byla přepravována společností FedEx a zásilku v Anglii přepravovala UPS. Podle vyšetřovatelů byly obě zásilky zastaveny v půli své cesty do Chicaga, první na nákladním letišti East Midlands u Londýna a druhá na letišti v Dubaji. Američtí vyšetřovatelé uvedli, že balíček zajištěný v Dubaji obsahoval mobilní telefon a něco co by mohla být „rozbuška a časovač.“ Druhá zásilka, zajištěná ve Velké Británii, obsahovala tiskárnu, s jejíž tonerovými kazetami bylo zjevně manipulováno a ty obsahovaly téměř půl kila bílého namísto černého prachu, což vzbudilo podezření.
Vrchní ekonomičtí zástupci USA a Jižní Koreje se sejdou kvůli volnému obchodu
V uterý 2. 11. 2010 se sejdou jihokorejští zástupci spolu s představiteli Spojených států v San Francisku, aby se dohodli na uzavření dohody o volném obchodu mezi oběma zeměmi. Tato dohoda je připravována již od roku 2007, ale nyní ještě k jejímu schválení chybí vyřešení jistých problémů v obchodu s auty a hovězím masem.
KLDR nabízí ústupky Jižní Koreji za potravinovou pomoc
Výměnou za ústupky kvůli programu, který má zajišťovat setkávání se rodin rozdělených korejskou válkou, požaduje Severní Korea 500 000 tun rýže a 300 000 tun krmiva. Program funguje od roku 2000, byl ale přerušen v březnu, kdy severokorejské torpédo potopilo jihokorejské vojenské plavidlo.
Írán oficiálně přiznal finanční podporu Afghanistánu
Írán následoval prezidenta Afghánistánu Hámida Karzáía a přiznal, že posílá do prezidentského sídla velké částky v hotovosti. Odmítá ovšem, že by šlo o kupování si vlivu či o podporu Talibanu- jde jen o rozvojovou pomoc. Je ovšem zarážející, že o této činnosti neví íránští poslanci, kteří mají ze zákona jako jediní pravomoc rozhodovat o zahraniční pomoci. Stejně tak ale afghánský prezident hovoří i o USA, které to přiznává jen částečně.
Vatikán se vyjádřil proti okupaci arabských území Izraelem
Synod biskupů v čele s papežem Benediktem XVI. , který se sešel ve Vatikánu k reflexi dění na Blízkém východě, odsoudil okupaci palestinských území Izraelci. Ti prý, dle synodu, nemají právo nárokovat si Araby osídlené území svým výkladem Bible. Vatikán dále vyzval OSN a jiné mezinárodní společenství k prosazení schválených rezolucí k ukončení okupace Palestiny.
USA tlačí na Turecko kvůli Íránu
Americká vládní návštěva v Ankaře tlačila na představitele Turecka, aby snížili množství obchodu s Teheránem a soustředili se na zesilování mezinárodních sankcí. Turecko totiž, přestože je členem NATO a usiluje o vstup do EU, neustále prohlubuje své finanční a ekonomické vazby s Íránem. Objem obchodu chce Ankara dokonce ztrojnásobit ( jak uvedl turecký premiér Tayyip Erdogan minulý měsíc).