Izraelská armáda oznámila, že úspěšně otestovala nové pokročilé rakety na základně mimo Tel Aviv z účelem testování nového pohonného systému. Zdroje z izraelské armády odmítli uvést více informací z důvodu bezpečnosti, ovšem zahraniční zpravodajství tvrdí, že se jedná o dalekonosné rakety Jericho, které jsou schopné nést jadernou hlavici k útoku na Írán. Začátkem tohoto týdne izraelský premiér Benjamin Netanjahu mimo jiné vyjádřil obavy z nového íránského jaderného programu a stejně tak izraelské vedení jednalo o možném preventivním útoku na Írán, není ale známo, že by bylo učiněno nějaké rozhodnutí.
Archiv rubriky: Írán
Turecko a Írán budou společně bojovat proti kurdským rebelům
Mezitím, co již třetí den pokračuje turecká ofenzíva proti kurdským separatistům na hranicích Turecka s Irákem, se dohodl íránský a turecký vládní kabinet na společném postupu v otázce eliminace hrozby ze strany kurdských ozbrojenců. Obě země považují odstranění teroristické hrozby v podobě kurdských rebelů za bezpodmínečně nutnou záležitost.
Írán žádá o přístup k muži zadrženému v USA kvůli podezření z plánování atentátu na saúdského velvyslance
Íránská islámská republika je obviňována z podílení se na přípravě atentátu na velvyslance Saúdské Arábie v USA. Zadržený Íránec byl odhalen tajným agentem vydávajícím se za nájemného vraha, jenž se nechá na vraždu velvyslance najmout. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád obvinění ze spojitosti svojí země s plánováním atentátu odmítá. Íránské ministerstvo zahraničí již oficiálně zažádalo o přístup k obviněnému prostřednictvím švýcarské ambasády, která zastupuje zájmy USA v Íránu.
Time Square v New Yorku obsadili demonstranti – protestuje se nejen proti Wall Street, ale i válce s Íránem a na podporu Palestiny
Demonstranti na Manhatanu dodrželi svá slova a po pochodech celým centrem New Yorku obsadili Time Square, kde pokojně, ale hlasitě, protestují. Stovky lidí nyní již neprotestují jen proti nadnárodním korporacím, ale také proti „válečnému štvaní“. Lidé kritizují války v Afghánistánu a Iráku a vyzývají k zabránění války s Íránem. „Lži, lži a lži Pentagonu vedou k nespravedlivým válkám! Nechceme válku, ale práci, vzdělání a zdravotní péči“ hlásají letáky. Stejně tak demonstranti masivně podporují uznání palestinského státu. „Bude s námi celý svět, doufám, jen v USA se protestuje ve více než 100 městech,“ prohlásil jeden z demonstrantů. Všichni, kteří se účastní protestů, se shodují – „je čas změnit svět.“ Mezi demonstranty jsou zastoupeny všechny věkové kategorie a spoustu dobře vydělávajících lidí se k protestům přidává vždy po skončení pracovní doby, tedy večer, kdy jsou demonstrace tradičně největší. Hnutí Occupy Wall Street je v ulicích New Yorku již 30 dní v kuse. Stejně tak je ale v ulicích k vidění silná policejní přítomnost, přičemž policisté jsou po desítkách vybaveni plastovými pouty. Lidé se shodují, že jde o záměrnou demonstraci policejní připravenosti kdykoliv zasáhnout.
Podle USA plánoval Írán atentát na saúdskoarabského velvyslance
Na atentátu v USA velvyslance Adela al-Džubeira měli dle amerických vyšetřovatelů pracovat dva Američané íránského původu. Atentátník Manssor Arbabsiar byl zadržen na newyorském letišti a k činu se přiznal. Podle jeho výpovědi byl údajně najmut íránskou revoluční gardou al-Kuds. Druhý atentátník Gholam Shakuri je zatím na útěku. Zástupci íránu prohlásili, že vražda není v jejich režii a celá situace je výmyslem USA. V důsledku těchto skutečností Washington také zvažuje zavedení nových sankcí proti Íránu.
Ministerstvo financí USA uvalilo sankce na íránské aerolinie Mahan Air
Důvodem k tomuto kroku je prý fakt, že se společnost podílela na přepravě ozbrojenců, kteří měli za cíl zaútočit na saúdskou delegaci v USA. Aerolinky Mahan Air jsou podezřelé ze spolupráce s hnutím Hizballáh a íránskými ozbrojenci Quds, o jejichž přepravu na Blízkém východě se měla společnost starat.
Nepokoje na východě Saúdské Arábie
V provincii Quatif na východě Saúdské Arábie, kde žije převážná část šíítské menšiny, vypukly střety mezi místními a bezpečnostními složkami. Celkem došlo ke zranění 14 osob, přičemž bylo zraněno i osm policistů. Ministerstvo vnitra Saúdské Arábie prohlásilo, že se jednalo pouze o „skupinu psanců a výtržníků, kteří budou nyní hnáni k zodpovědnosti za činy vedoucí k nejistotě.“ Ministerstvo vnitra dále uvedlo, že za nepokoji stojí cizí země, která podněcuje místní s cílem podkopat národní bezpečnost Saúdské Arábie. s podněcováním z cizí země, jejímž cílem je podkopat národní bezpečnosti a stability. Saúdská Arábie tradičně označuje za viníka vnitřních nepokojů Írán, ve kterém dominují šííté.
Íránský vrchní velitel námořnictva: „Írán vyšle své lodě k pobřeží USA“
U příležitosti 31. výročí války mezi Irákem a Íránem pronesl ve své řeči vrchní velitel íránského námořnictva admirál Habibollah Sajjari prohlásil, že Írán udělá to samé, co ostatní „arogantní velmoci“, a zajistí svou silnou vojenskou přítomnost u amerických břehů v Atlantickém oceánu. Íránské námořnictvo v současnosti operuje v Indickém oceánu, kde chrání svá obchodní plavidla. V lednu 2011 dokonce vyslal Írán své dvě válečné lodi přes Suezský kanál do Středozemního moře, což bylo všeobecně vnímáno za provokaci Izraele (viz. Egypt čelil tlaku Íránu i Izraele a Íránské válečné lodě smějí proplout Suezem).
Írán chce stát za novou infrastrukturou Súdánu
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad v rámci své státní návštěvy v Súdánu prohlásil, že jeho země chce pomoci s budováním nové infrastruktury Súdánu. Súdán zatím opět podpořil jaderný program Íránu a obě země se shodly na svém strategickém spojenectví při obraně islámské entity.
Íránský prezident navštíví Súdán
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad dorazil do Súdánu, aby prohloubil ekonomické apolitické vztahy obou zemí. Írán spolu s Čínou patří dloudobě k zastáncům súdánského prezidenta, kterým je Omar Hassan al-Bashir obviněný Mezinárodním trestním tribunálem z válečných zločinů v dlouhotrvajícím konfliktu v Dárfúru. Na Súdán jsou uvaleny tvrdé obchodní sankce USA a po odtžení Jižního Súdánu ztratil Súdán významnou část svého ropného bohatství, proto se nyní bude zaměřovat na spolupráci s Íránem, se kterým má mimo jiné i úzké vojenské vztahy díky dohodě o vzájemné spolupráci z roku 2008.
Írán chce vytvořit přímou „horkou linku“ Teherán – Washington
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad v OSN na své tiskové konferenci oznámil, že by přivítal zřízení „horké linky“ se Spojenými státy, která by mohla pomoci odvrátit případný konflikt v Perském zálivu. Írán zároveň prostřednictvím svého prezidenta oznámil státům NATO, že pokud vyklidí Perský a Ománský záliv, zajistí Írán sám bezpečnost dodávek energetických surovin v blízkovýchodním regionu, čímž je k tomu nepřímo vyzývá.
Na katarského vládce byl spáchán atentát, Írán popírá, Katar se nevyjadřuje
Na katarského emíra Hamida bin Chalifa Saniho měl být spáchán atentát nedaleko jeho paláce v hlavním městě Doha. Na kolonu vozidel s emírem údajně zaútočili ozbrojenci a zranili samotného emíra Saniho. Íránská ambasáda ovšem událost zcela popírá a velvyslanec v Doha tvrdí, že se katarský emír zdržuje v hlavním městě Francie. Katarská vláda ovšem o incidentu zcela mlčí. Podle egyptského listu Al-Fadzhar je to ovšem proto, že Katar na událost uvalil úplné informační embargo. Je možné, že událost má souvislost s podporou vzniku palestinského státu a organizace Hamas, kterou podle jiných agentur katarský vládce vyjádřil v pondělí v Doha.
Íránská policie zadržela 5 členů Al-Kaidy
Podle íránské tiskové agentury IRNA zadržela policie pět členů teroristické sítě Al-Kaidy v provincii Kerman na východě země. Podle policie se zadržení chystali do země dopravit velké množství výbušnin s cílem provádět různé sabotáže. Od prosince minulého roku zadržela íránská policie 9 teroristů.
Wikileaks: „USA požádaly ČR o uskladnění iránského uranu.“
Dle serveru Wikileaks požádaly Spojené státy americké Českou republiku v diplomatické depeši z prosince 2007 o to, aby země dočasně uložila na svém území iránský uran. Tato žádost však byla odmítnuta Karlem Schwarzenbergem, který označil akceptování požadavku za „politickou sebevraždu“ pro Stranu zelených, za kterou zastával ve vládě pozici ministra zahraničí.
Íránská první jaderná elektrárna je v provozu
V noci začala první íránská jaderná elektrárna Bushehr dodávat energii do sítě, informovala o tom národní agentura ISNA. Podle mluvčího Organizace pro atomovou energii Hamid-Khadema Qaemi bude elektrárna fungovat až do 12. září, kdy má být spuštěn standardní provoz, pouze na 40% svého výkonu. Elektrárna Busher stála přes miliardu amerických dolarů a má podle plánů dodávat až 1000 Megawattů. Pro Írán se má jednat pouze o první z řady jaderných elektráren, které mají vytvořit síť po celé zemi a snížit tak její závislost na ostatních zdrojích energie. Ačkoliv se západ obává, zda se nejedná o další krok k vytvoření jaderné bomby, odborníci se shodují, že nikoliv, neboť Rusko bude mít pod kontrolou dovoz obohaceného uranu a stejně tak i odvoz vyhořelého jaderného paliva, které má být poté použito k výrobě plutonia.
Podle francouzského prezidenta by spojenci mohli přistoupit k preventivními útoku na Írán
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy na poradě francouzských velvyslanců podpořil zpřísnění mezinárodních sankcí vůči Íránu a dále uvedl, že USA a Izrael útok na íránská jaderná zařízení nevylučují. Nicolas Sarkozy si podle svých slov nepřeje eskalaci napětí ve světě, přesto se zmínil o existenci vážného podezření, že se Teherán snaží vyrobit jadernou zbraň.
Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov: Jednání o íránském jaderném programu může být brzy obnoveno
Írán přijal zatím blíže nespecifikovaný ruský návrh, rozhovory o kontroverzním íránském jaderném programu by tak mohly být v nejbližší době obnoveny. Oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po středečním jednání se svým íránským protějškem Alím Akbarem Sálehím v Moskvě. Šest mezinárodních zprostředkovatelů (Rusko, USA, Francie, Británie, Čína a Německo) vyzývají Teherán, aby upustil od svého programu obohacování uranu, Írán však nadále trvá na svém právu na rozvoj mírové jaderné technologie.
Rusko kritizuje nové sankce USA vůči Íránu
Ruské ministerstvo zahraničí odsoudilo rozšíření amerických sankcí proti Íránu, zaměřené na íránskou leteckou společnost Air Iran a provozovatele přístavů Tidewater, které údajně umožňovaly přepravu zbraní a vojenského materiálu. Podobná opatření mohou dle prohlášení ministerstva postihnout také ruské společnosti spolupracující s íránskými podniky, jež podléhají sankcím. Podle Moskvy podkopávají podobné kroky základy spolupráce tzv. „šestky“, mají negativní dopad na autoritu Rady bezpečnosti OSN a posilují podezření, že restrikční politika USA vůči Íránu má jiné cíle, než zabránit této zemi v šíření jaderných zbraní.
Írán předvolal velvyslance Velké Británie kvůli obviněním z napomáhání Sýrii
Íránské ministerstvo zahraničí si předvolalo britského chargé d’affaires Jany Marriotta kvůli obvinění vznesenému britským ministrem zahraničí Williamem Haguem, která označilo za bezdůvodná a nepodložená. Ministr zahraničních věcí Velké Británie tento týden v britském parlamentu ve svém projevu prohlásil, že Írán je spojencem Sýrie a podporuje militantní skupiny Hamas a Hizballah v anti-izraelském postoji. Dále prohlásil, že Írán napomáhá Sýrii v potlačování protestů, při kterých zemřely již stovky Syřanů., tím, že poskytuje syrskému vedení poradenství. Írán prý kombinuje brutální potlačování své opozice s vyvážením svých praktik do spojeneckých států.
V Íránu se stupňuje napětí mezi prezidentem a parlamentem – prezident Ahmadínežád údajně jednal protiprávně
Íránský parlament schválil tvrzení svého energetického výboru, který ve své zprávě došel k závěru, že íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád jednal protiprávně, když se rozhodl odvolat ministra pro ropný průmysl a jeho agendu zahrnout do svého úřadu. Prezident Ahmadínežád odvolal ministra ropného průmyslu Massouda Mirkazemiho v rámci svého plánu na sloučení několika ministerstev a snížení jejich počtu z 21 na 17. To se nelíbí konzervativním vládnoucím elitám. Íránský parlament zároveň rozhodl, že věc podstoupí soudům, které mají v této otázce rozhodnout. Íránští zákonodárci se v posledních měsících již několikrát střetli s prezidentem v zásadních politických otázkách a obecně se zvyšuje tlak na prezidenta, aby odstoupil.
Írán odmítl přelet letounu s německou kancléřkou Merkelovou
Letoun s německou kancléřkou Angelou Merkel musel kroužit nad Tureckem, jelikož Teherán zamítl přelet letadla nad svým územím. Celý incident trval asi dvě hodiny, poté přišlo z hlavního města Iránu nové povolení. Kancléřka Merkelová cestovala z Berlína do Dillí, kde měla naplánovanou státnickou návštěvu. Německé Ministerstvo zahraničí okamžitě předvolalo iránského velvyslance v Berlíně a požaduje vysvětlení celé záležitosti, která může podle expertů přerůst až v diplomatickou rozepři.
KLDR údajně vyměňovala raketovou techniku s Íránem
Podle OSN měla Severní Korea i navzdory zákazu jakéhokoliv obchodu s jadernou a raketovou technologií sdílet a vyměňovat určité technologické poznatky s Íránem. KLDR provedla minulý rok dva jaderné testy a na konci roku údajně vstoupila do poslední fáze obohacování uranu. Tamní armáda však zatím ještě nedisponuje dostatečně výkonným nosičem, který by mohl donést těžší jaderné hlavice na větší vzdálenost.
Spojené státy americké mají strach z turecko-íránských obchodních smluv
USA jsou znepokojeny rostoucími obchodními vztahy Turecka s Íránem. USA dále varovaly turecké banky, protože jednají s íránskými protějšky, které jsou na černé listině OSN. David Cohen, náměstek pro terorismus a finančního zpravodajství, potvrdil, že navštívil Turecko, aby vyzval k nutnému úplnému naplnění a dodržování rezoluce 1929 Rady bezpečnosti OSN proti Íránu. Dále doporučil Turkům, aby zvážili své vlastní sankce. Turecko naopak reaguje tak, že se rozhodně nejedná o jakékoliv porušování rezoluce a všechna jednání, která s Íránem vede údajně mají za cíl větší otevřenost íránského nukleárního programu.