Dva britští zaměstnanci íránské agentury PressTV, kteří před několika dni zadrženi milicí, jsou podle šéfa milice Faraj al-Swehla podezřelí ze špionáže. Milicionáři údajně u novinářů našli „oficiální libyjské dokumenty, zařízení používaná izraelskou armádou a seznamy milicionářů a žoldáků, kteří bojovali na straně Muammara Kaddafi“. Milice ujistila, že poté, co dokončí vyšetřování, bude zahájeno standardní trestní řízení a oba novináři budou vydání do rukou státních orgánů.
Archiv rubriky: Írán
Prezident Obama zostřuje rétoriku v souvislosti s iránským jaderným programem
Americký prezident B. Obama jasně deklaroval, že Spojené státy nedopustí, aby Irán vlastnil jaderné zbraně. Toto silné vyjádření přichází v předvečer jednání s izraelským ministerským předsedou B. Netanyahuem, při kterém se oba politici pokusí překlenout vzájemné rozdíly a názorové neshody posledních měsíců a vytvořit jednotnou strategii vůči Iránu. Dle zástupců Bílého domu mají tato vyjádření zvýšit tlak na Irán vyzdvihnutím možnosti vojenské intervence a zároveň snížit šanci, že by k útoku přistoupil sám Izrael bez ohledu na mezinárodní dohodu. Vzájemné vztahy Izraele a USA byly v posledních měsících narušovány právě nejednotou v možném postupu proti Iránu. Izraelští zástupci si opakovaně stěžovali na přílišnou opatrnost a nejednoznačné poselství směrem k Iránu ze strany Spojených států. Pro prezidenta Obamu jde v předvolebním období o boj na více frontách – zatímco neklid okolo íránského jaderného programu a možnost války přispívají k politicky tolik nepopulárnímu nárůstu cen pohonných hmot v USA, nejednoznačný postoj k možnému vojenskému zásahu znamená ztrátu podpory mezi židovským obyvatelstvem.
Americký prezident Barack Obama varuje Izrael před útokem na Írán
V pondělí navštíví předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu Spojené státy Americké, kde se sejde s prezidentem Barackem Obamou. Barack Obama oznámil, že hodlá požádat izraelského premiéra, aby odložil jakýkoli útok na Írán. Americký prezident věří, že se projeví účinky ekonomických sankcí vůči Íránu. Upozornil ovšem také, že Írán poskytuje sponzoring některým teroristickým organizacím a tolerance jeho jaderného programu by znamenala značné riziko proliferace jaderných zbraní.
V Íránu probíhají parlamentní volby
Za hlavní soupeře íránských parlamentních voleb jsou považováni íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad a ajatolláh Ali Khamenei. Podle expertů je možné, že posílí duchovní moc v čele s ajatolláhem kvůli vnitřním záležitostem a také sporným prezidentským volbám v roce 2009, což by mohlo mít i vliv na prezidentské volby v roce 2013. Přesto ale agentura Reuters uvádí, že výsledek voleb by neměl mít vliv na íránskou zahraniční politiku.
USA prodaly Íránu 120 000 tun pšenice – Írán shromažďuje obří zásoby potravin
Írán zakoupil k překvapení většiny Američanů od USA 120 000 tun pšenice, jak uvádí ve svém prohlášení americké ministerstvo zemědělství s tím, že prodej pšenice do Íránu není nelegální. Sankce Západu na Írán v posledních měsících stále více ohrožují íránský export a import, což vede Írán k uskutečňování barterových dohod ve snaze zajistit dostatečně velké zásoby základních potravin pro 74 milionů obyvatel. Jen v únoru Írán zakoupil nebo směnil již 2 miliony tun pšenice z Ruska, Německa, Kanady, Brazílie a Austrálie, přičemž v nejbližších dnech očekává uzavření dohody o dovozu 1 milionu tun pšenice z Pákistánu.
Pákistánská vláda brání projekt na vybudování plynovodu z Íránu
Pákistán bude usilovat o vybudování plynovodu mezi ním a Íránem i přes tlak mezinárodního společenství, uvedl ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. To řekl v reakci na projev americké ministryně zahraničí Hillary Clinton, která varovala, že by dohoda mohla vyvolat uvalení sankcí ze strany USA. Pákistánská vláda však tvrdí, že by tento mnohamiliardový projekt pomohl vyvést zemi z energetické krize. Írán by měl zásobovat Pákistán zemním plynem od roku 2014. Mezi oběma státy je přitom v jednání několik dalších obchodních i energetických kontraktů.
Izrael jedná se Spojenými státy o Íránu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštíví Spojené státy Americké, aby jednal s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně událostí v Íránu. Předmětem jednání bude především íránský jaderný program a potenciální nukleární hrozba. Izraelští představitelé citují komisi OSN, podle které se výzkum Teheránu přiblížil k výrobě jaderné bomby. USA varují Izrael před jednostranným vojenským útokem. USA zdůrazňují, že bude chvíli trvat, než se projeví účinky sankcí uvalených na Íránskou centrální banku. Americký ministr obrany Leon Panetta také upozornil, že případný vojenský úder na Írán nemusí přinést žádoucí efekt.
V Íránu končí volební kampaně, zítra začnou parlamentní volby
V Íránu končí volební kampaň, neboť zítra nastanou již deváté parlamentní volby od íránské revoluce. Íránský ministr vnitra Mostafa Mohammad Najjar uvedl, že je evidováno více než 48 milionů voličů na jejichž hlasování má dohlížet 850 000 kontrolorů ve 47 000 volebních místnostech. Írán také poprvé přešel na elektronický systém, který má volby překontrolovávat. Organizace Amnesty International uvádí, že je v zemi vyvíjen tlak na opozici.
Rusko modernizovalo radary v Sýrii za účelem varování před útokem ze strany USA nebo Izraele
Izraelská média v pondělí informovala o tom, že Rusko provedlo modernizaci své radiolokační stanice, nacházející se na jih od Damašku, s cílem účinnějšího varování před možnými útoky na Sýrii a Írán. Pokrytí radaru tak bylo rozšířeno na celé území Izraele a Jordánska, perský záliv Aqaba a sever Saúdské Arábie. Rusko vybavilo dodatečným zařízením také syrský radar na libanonském území a zavedlo výměnu údajů mezi oběma radarovými stanicemi. Podle izraelského portálu DEBKAfile je Rusko nyní schopné kontrolovat pohyby izraelských a amerických lodí a letadel ve východním Středomoří až po Kypr a Řecko. Ruský premiér Vladimir Putin v pondělí vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán, který je stále častěji ohlašován jako možnost zvažovaná izraelskými a americkými vojenskými plány, a zároveň varoval před „libyjským scénářem“ vývoje v Sýrii.
Zástupce hlavy Hizballahu: „Jsme připraveni na protiúder proti Izraeli“
Zástupce libanonského hnutí Hizballah Naim Qassem uvedl, že izraelský útok na íránský jaderný program by vedl ke „vzplanutí“ celého Blízkého východu a přensením konfliktu i za hranice státu Izrael. Šejk Naim Qassem také prohlásil, že bojovníci hnutí mají v současnosti mnohem lepší výcvik a výbavu než v roce 2006, kdy vedl jižní Libanon pod kontrolou Hizballahu válku s Izraelem, s tím, že je jich několik tisíc a jsou připraveni na „protiúder“ proti Izraeli.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila plánování dalších sankcí vůči Íránu
Ve výboru pro zahraniční vztahy Senátu Spojených států amerických oznámila americká ministryně zahraničí, že administrativa prezidenta Baracka Obamy plánuje uvalení dalších sankcí vůči Íránu. Především se hodlá zaměřit na penalizaci nestátních amerických firem a institucí, které provádí finanční transakce s Íránskou centrální bankou. Hillary Clinton také oznámila, že Kongres Spojených států amerických i administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy jsou v otázce sankcí názorově sjednoceny.
Írán odsoudil Izrael za vlastnění jaderných zbraní a nepodepsání Smlouvy o nešíření jaderných zbraní
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi na bezpečnostní konferenci ve švýcarské Ženevě prohlásil, že Izrael vlastní jako jediná země na Blízkém východě jaderné zbraně a narušuje tak rovnováhu v oblasti. Ministr Salehi zdůraznil, že Izrael jako jediný stát s jadernými zbraněmi nikdy nepřistoupil ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a jeho jaderná zařízení tím pádem nejsou kontrolována inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Izrael to, zda vlastní jaderné zbraně nikdy nepopřel ani nepotvrdil a dlouhodobě odmítá podepsat NPT, což vede k tomu, že nepodléhá žádné mezinárodní kontrole v této oblasti.
Vyslanec OSN pro Sýrii jednal s íránským a francouzským ministrem zahraničí
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, který je nyní zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států se v Ženevě, kde zasedá Rada OSN pro lidská práva, sešel s íránským ministrem zahraničí Ali Akbarem Salehi a francouzským ministrem zahraničí Alainem Juppé, aby společně jednali o Sýrii.
Írán chce pomoci v posilování libanonské armády
V Teheránu se dnes sešel libanonský ministr obrany Fayez Ghosn se svým íránským protějškem brigádním generálem Ahmadem Vahidi, který uvedl, že Írán přispěje k posílení libanonské armády. Podle íránského ministra obrany jsou pro posilování Libanonu 3 důvody: „Libanon čelí hrozbě ze strany Izraele, stejně tak potřebuje silnou armádu k posílení stability v regionu a také z toho důvodu, že Západ záměrně brání rozvoji libanonských ozbrojených sil.“ Íránský ministr Ahmad Vahidi také uvedl, že Izrael podporuje „ozbrojené gangy“, které bojují proti libanonské vládě.
V Teheránu probíhá íránsko-latinskoamerická konference
V rámci konference zástupci Íránu jednají s představiteli zemí Latinské Ameriky o možnostech zlepšování vzájemných vztahů. Podle úředníků íránského ministerstva zahraničí má Latinská Amerika zvláštní postavení v zahraniční politice Íránu kvůli možnostem vzájemné spolupráce kvůli geografické poloze či přírodním zdrojům. V současnosti je roční objem obchodu mezi Íránem a Latinskou Amerikou ve výši 5 miliard dolarů, přičemž hlavním obchodním partnerem Íránu je Venezuela.
Ruský premiér Vladimir Putin vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán
„Rusko se obává rostoucí hrozby vojenského úderu proti Íránu“, napsal ruský premiér V. Putin v článku zveřejněném v pondělí v deníku Moskovskiye novosti. „Pokud se tak stane, budou následky katastrofální, jejich skutečný rozsah nelze předvídat,“ uvedl. Rusko dle jeho slov navrhuje uznat právo Íránu na rozvoj civilního jaderného programu, včetně práva na obohacování uranu výměnou za dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nad jadernými aktivitami země. Premiér také dodal, že v tomto případě je nutné zrušit všechny jednostranné a mezinárodní sankce vůči Íránu. V roce 2011 navrhlo Rusko plán postupného řešení všech kontroverzních otázek íránského jaderného programu, na základě kterého by Írán mohl opět zahájit jednání a zmírnit pochybnosti MAAE o svých jednotlivých jaderných aktivitách, za což by byl „odměněn“ cestou částečného zrušení sankcí.
Senátor Spojených států amerických vyzývá ke snižování cen ropy
Senátor Schumer požádal ministryni zahraničí Spojených států Hillary Clinton, aby vyvinula diplomatický tlak na Saúdskou Arábii. Schumer poukazuje na nutnost kompenzovat klesající produkci Íránu a zamezit tak růstu ceny ropy. Ta se vyšplhala na 3,65 dolaru za galon a podle analytiků se může v příštích měsících dostat až na 4 dolary za galon. Schumer proto požaduje, aby Saúdská Arábie zvýšila svoji denní produkci o 2,5 miliónu barelů na 12,5 miliónu barelů.
V Sýrii bylo zahájeno referendum o nové ústavě
Bylo zahájeno chystané referendum o nové ústavě, která by měla pozbýt článek 8 o vůdčí pozici vládnoucí politické strany Baass a otevřít cestu k vytvoření pluralitní parlamentní demokracie, v rámci jejíž duchu by podle vlády měly proběhnout parlamentní volby do 3 měsíců. Referendum v Sýrii již podpořila Írán a Čína.
Írán chce s Pákistánem uzavřít barterovou dohodu o dovozu potravin
Pákistánský ministr pro vodu a energetiku Syed Naveed Qamar informoval o tom, že Írán požádal Pákistán o uzavření barterové dohody o dovozu milionu tun pšenice kvůli narušení dovozu základních potravin způsobenému sankcemi USA a EU. V úvahu podle pákistánského ministra připadá i import 200 000 tun pákistánské rýže do Íránu. Írán nabízí výměnou za potraviny železnou rudu a hnojiva. Pákistán nyní dle informací z pákistánského ministerstva obchodu zpracovává „některé náležitosti“ před tím, než bude schopen oznámit kdy přesně bude dohoda uzavřena.
Írán chce dále jednat s MAAE navzdory prohlášením západních diplomatů
Íránský velvyslanec pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE) oznámil, že Írán chce pokračovat v jednání s MAAE o svém jaderném programu, který označuje za čistě civilní. Agentura Reuters upozorňuje na velký kontrast mezi prohlášeními západních diplomatů a zástupců samotné MAAE a oznámeními Íránu, který se k rozhovorům stavá „optimisticky“. Naopak nejmenování západní diplomaté označují jednání za „velmi dlouhé a neplodné“ a MAAE již uvedla, že poslední jednání selhalo.
Ruský prezident projednal s vůdci arabských zemí situaci v Sýrii a vysvětlil ruské veto proti rezoluci
V průběhu dnešních telefonických rozhovorů s představiteli Saúdské Arábie, Iráku a Íránu, jejichž hlavním tématem byla situace v Sýrii, vysvětlil ruský prezident Dmitrij Medveděv důvody, které Rusko vedly k uplatnění práva veta při hlasování v OSN. Podle tiskové služby Kremlu prezident uvedl, že „bylo potřeba zabránit snahám některých regionálních a mimo-regionálních zemí využít jimi navrženou rezoluci k realizaci scénáře vnějšího zásahu do vnitřních záležitostí Sýrie“.
Americký generál M. Dempsey: „Úder na Írán by byl předčasný a vedl by k destabilizaci regionu“
Generál Dempsey poznamenal, že i případný úspěšný útok na íránská jaderná zařízení by znamenal pouze oddálení íránské snahy o sestrojení atomové bomby o několik let. Spojené státy se také obávají možných odvetných opatření ze strany islamistů v celém regionu, obzvláště v Iráku a Afghánistánu. Britský ministr zahraničních věcí W. Hague poté v rozhovoru s BBC vyzdvihl důležitost ekonomického tlaku a sankcí. V jejich souvislosti Írán zastavil prodej ropy do Velké Británie a Francie, což vedlo ke zvýšení současných cen na devítiměsíční maximum.
Jednání mezi MAAE a Íránem selhalo
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) oznámila, že jednání s Íránem o jeho jaderném programu selhalo, a to z toho důvodu, že Írán zamítl žádost MAAE, aby její inspektoři mohli navštívit i vojenský komplex Parchin jihovýchodně od hlavního města Teheránu, kde by podle MAAE mohlo docházet k testům výbušného potenciálu v údajných speciálních komorách. Podle analytiků by neúspěch jednání mohl zablokovat návrat k jednání mezi Íránem se světovými mocnostmi.