150 dívek vypilo v úterý ve škole vodu, která byla otrávená a musely být hospitalizovány. Některé z nich jsou v kritickém stavu, ale nezemřela žádná. Lékaři potvrdili přítomnost otravy a cizího zavinění. Afghánští představitelé z tohoto činu obviňují radikální odpůrce vzdělávání žen a dívek, ale nejmenovali žádnou skupinu. Po vojenské operaci Spojených států amerických a svržení vlády Talibanu v roce 2001 bylo v zemi opět povoleno vzdělávání žen.
A to více než o rok. Australská premiérka Julia Gillard oznámila ve svém projevu, že stahování australských jednotek by mělo začít již v tomto roce, přičemž dokončeno by mělo být v polovině roku 2013. Původní plány počítaly s kompletním stažením na konci roku 2014. Austrálie má v současné době v Afghánistánu více než 1 550 jednotek a všechny by tak měli být staženy do následujících australských parlamentních voleb. Premiérka Gillard rozhodnutí odůvodnila tak, že do té doby již bude splněno poslání australských jednotek na tomto území.
V neděli hnutí Taliban provedlo koordinovaný útok na několik území Afghánistánu, včetně hlavního města Kábulu. Americký ministr obrany Leon Panetta zdůraznil, že se jednalo o útoky se symbolickou hodnotou pro Taliban, které nevedly k obsazení žádného území. Americká armáda přesto oznámila plánování jarní ofenzívy proti hnutí Taliban, kterou povedou jednotky NATO v čele s USA. Cílem ofenzívy má být zajištění hlavních cest do Kábulu z jihu a východu země a vyhnání talibánských ozbrojenců z provincie Ghazni.
Prezident Afghánistánu Hamid Karzai prohlásil, že nové boje v rámci jarní ofenzivy hnutí Taliban, kdy se podařilo bojovníkům Talibanu infiltrovat i do nejbezpečnějších oblastí hlavního města Kábul, jsou jasným selháním zpravodajských služeb sil NATO pod americkým vedením. Afghánský prezident označil selhání za tragické jak pro afghánské síly, tak „především pro NATO“, které by dle jeho slov mělo zahájit vážné vyšetřování. USA již afghánskou výzvu odmítly s tím, že útoky byly pravděpodobně vedeny radikální sítí Haqqani z autonomní pákistánské provincie Vazíristán, kde pákistánské jednotky podle tvrzení velení nezvládají vzhledem ke své vytíženosti s teroristickými sítěmi bojovat.
Albánský premiér Sali Berisha byl na své první návštěvě albánských vojáků sloužících v Afghánistánu v rámci mise NATO. Jeho návštěva albánských komand v Kandaháru byla z bezpečnostních důvodů udržována v tajnosti. Vedle návštěvy vojáků se měl Berisha setkat s vysokými predstaviteli NATO v zemi.
V neděli zahájilo hnutí Taliban rozsáhlý útok na mnoha místech Afghánistánu na cíle NATO v zemi. K útokům došlo v provinciích Kábul, Nangarhar, Logar a Paktia. Zabito bylo sedmnáct ozbrojenců hnutí Taliban. To tvrdí, že způsobilo těžké ztráty jak vojákům NATO, tak představitelům afghánských bezpečnostních sil. Afghánští představitelé zase tvrdí, že zabiti byli jen příslušníci Talibanu. Došlo také k nepovedenému pokusu o atentát na viceprezidenta Karima Khalili. Mluvčí Talibanu Zabiullah Mujahid řekl, že cílem útoku bylo ukázat Severoatlantické alianci, že Taliban je stále silný.
Uzavření nového kontraktu na nákup letounů se očekává na počátek roku 2013. Informace o novém výběrovém řízení se objevily poté, co vnitřní vyšetřování v rámci Letectva Spojených států amerických (USAF) odhalilo četná pochybení při uzavření původního kontraktu na 355 milionů USD v únoru tohoto roku. Podle vyjádření zástupců letectva byl tým, který učinil rozhodnutí o přidělení kontraktu společnosti Hawker Beechcraft nezkušený a nedržel se zavedených postupů pro zadávání výběrových řízení pro nákup vojenské techniky. Společnost Hawker Beechcraft v reakci podala na USAF žalobu. Letouny vybrané v rámci nového výběrového řízení by měly být dodány do Afghánistánu ve třetím čtvrtletí roku 2014, tedy s 15 měsíčním zpožděním oproti původnímu plánu.
V zemi se mají konat prezidentské volby a tato událost zároveň koliduje s kompletním stažením vojsk NATO ze země. To by podle afghánské hlavy státu mohlo znamenat ohrožení stability země. Jedním z možných řešení je posun prezidentských voleb na rok 2013, které by tak proběhly ještě za dohledu vojsk aliance. Ve čtvrtek na toto téma jednal prezident Hamid Karzai s generálním tajemníkem NATO, který zemi ubezpečil, že i přes stažení vojsk bude nadále probíhat spolupráce v otázce zajištění bezpečnosti a stability.
Admirál Bill McRaven, velitel amerických speciálních operací představil plán působení amerických ozbrojených sil v Aghánistánu. Plán předpokládá nahrazení tisíců amerických vojáků malými operačními týmy, ve kterých budou spolupracovat američtí a afghánští vojáci. Tyto týmy mají postupně nahradit konvenční armádu. Američané v nich budou afghánským vojákům ukazovat jak nalézt, rozpoznat a zničit nepřítele. V rámci těchto týmů zůstanou američtí vojáci na afghánském území i po roce 2014, kdy se mají americké vojenské jednotky ze země stáhnout. Plán budou diskutovat představitelé NATO na summitu v Chicagu v květnu roku 2012.
Afghánský ministr obchodu zároveň vyjádřil podporu indickým společnostem a jejich investicím do oblasti nerostných surovin. Jeho indický protějšek na oplátku přislíbil navýšení objemu investic do obchodu s mědí, železem a ropou. V červnu tohoto roku by také měla být podepsána obchodní smlouva týkající se investic do železné rudy, která je těžena v afghánské centrální provincii Bamyan.
K americké válečné letadlové lodi USS Abraham Lincoln se přidala v Perském zálivu také letadlová loď USS Enterprise. Podle představitelů 5. flotily amerického námořnictva, zakotvené v Bahrajnu, je přítomnost dvou letadlových lodí v oblasti Perského zálivu jen rutinní záležitostí. Loď má pomoci americké vojenské misi v Afghánistánu a v boji proti somálským pirátům.
Tuto pravomoc jim předaly USA prostřednictvím memoranda, které podepsal afghánský ministr obrany Abdul Rahim Wardak a nejvyšší spojenecký velitel, generál John R. Allen. Noční operace jsou častým nástrojem v boji proti povstalcům a i přes jejich efektivitu byly pákistánským prezidentem kritizovány. Dohoda přinesla řešení jednoho ze dvou klíčových témat, které se USA a Afghánistán zavázaly dojednat. Druhé z nich se týkalo otázky předání kontroly nad vězeňským zařízením Parwan afghánské vládě.
V neděli se podařilo představitelům Spojených států amerických a Afghánistánu dosáhnout dohody o nočních útocích. Tato otázka dlouhou dobu poškozovala vzájemné vztahy obou zemí. Prezident Afghánistánu Hamid Karzai tyto útoky odmítal, kvůli tomu, že k nim nebyly přizvány afghánské ozbrojené síly a kvůli civilním obětem. USA zase upozorňovaly, že tyto útoky jsou nutné k zajetí či zlikvidování příslušníků Al-Kaidy. Podle dohody bude nyní muset všechny tajné operace schválit panel složený ze zástupců afghánské vlády, tajných služeb a armády.
Nyní má tedy posádka, působící v provincii Bamyan v centrální oblasti země, celkem 140 členů. Úkolem novozélandských jednotek v oblasti je trénink afghánského policejního sboru a zajištění bezpečnosti. Novozélandská vojska mají na území zůstat do roku 2014.
Hnutí Taliban zaútočilo na základnu ve východním Afghánistánu a zabilo 10 příslušníků afghánských ozbrojených sil. Jednotky umístěné na základně byly vytrénovány s pomocí americké armády a měly za sebou pouze několik týdnů výcviku. Útoky Talibanu na afghánské jednotky mají za cíl ztížit výcvik afghánské ozbrojené síly a destabilizovat vládu prezidenta Hamida Karzaie. Další útoky byly v posledních dnech vedeny také proti americkým vojákům a jednotkám NATO v zemi.
Americký deník The New York Times uvedl, že američtí představitelé a tajné služby se obávají vzrůstajícího vlivu Íránu v Afghánistánu. Domnívají se, že Írán najímá agenty, kteří mají za úkol podněcovat protiamerické nálady v Afghánistánu. Jednalo se především o situaci v zemi po incidentu s pálením Koránu. Velitel amerických jednotek v Afghánistánu generál John R. Allen uvedl v Kongresu Spojených států amerických, že Írán může americkou pozici v Afghánistánu ohrozit, pokud se k tomu rozhodne. Zatím to ale Írán podle generála Allena neudělal, přesto varoval před možností, že Írán dodá afghánským povstalcům sofistikované zbraně.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes oznámil o tom, že v tranzitním bodu Uljanovsk nebude přítomen vojenský a civilní personál NATO, a že přeprava nákladu z a do Afghánistánu bude spadat pod plnou kontrolu celních orgánů Ruska. Spojené státy mají zájem o vytvoření tranzitního bodu NATO v ruském Uljanovsku za účelem stažení svých vojenských sil z Afghánistánu. Média dříve informovala o tom, že by Rusko mohlo se Severoatlantickou aliancí podepsat dohodu o multimodálním tranzitu nákladu z Afghánistánu, který by kombinoval letecký a pozemní transport.
Zadržený vůdce Sayf-ul-Rahman je podezřelý z několika útoků na bezpečnostní jednotky země a vraždění civilistů. Údajně je součástí „sítě Haqqani“, která působí v oblasti východního Afganistánu a hlavního města Kábul. Toto uskupení čelí obvinění z několika sebevražedných atentátů na afghánské bezpečnostním jednotky.
V provincii Paktika v Afghánistánu zastřelil afghánský policejní důstojník dalších devět policejních důstojníků. Mluvčí mise ISAF Joe Buccino řekl, že důstojník se nikdy neprojevoval podivně a útok byl překvapením. K útoku se přihlásil Taliban, kterému se daří infiltrovat afghánské ozbrojené síly a provádět tak operace v týlu. Americký generál John Allen řekl, že NATO pracuje na způsobu kontroly adeptů afghánských ozbrojených složek.
Hned poté co během jednání mezi Spojenými státy americkými a Pákistánem americký generál Martin Dempsey prohlásil, že se vztahy mezi oběma zeměmi zlepšují, zasáhly pákistánské území dvě americké rakety. Naváděné rakety zabily 4 ozbrojence z řad uzbecké milice. Pákistánští představitelé kritizují používání těchto raket a tvrdí, že mají na svědomí nejvíce životů civilistů. Americká armáda to popírá. Pákistán ovšem tvrdí, že střílení naváděných raket na území Pákistánu je porušením suverenity země. Spojené státy trvají na používání naváděných raket, protože Islamabád odmítá zneškodnit ozbrojené skupiny v oblasti Severního Waziristánu, odkud jsou podnikány útoky na americké vojáky v Afghánistánu.
Došlo k setkání nejvyšších amerických generálů s pákistánským armádním generálem Pervez Kayanim. Jedná se o první podobnou schůzku po útoku helikoptér Severoatlantické aliance na pákistánské území a neúmyslném zabití 24 pákistánských vojáků. Generál Martin Dempsey zdůraznil, že vztahy mezi Pákistánem a Spojenými státy se začínají zlepšovat. Doufá, že po stažení 23 000 amerických vojáků z Afghánistánu obnoví Pákistán zásobovací linie do Afghánistánu pro alianční vojáky.
Afghánští představitelé oznámili, že 5 afghánských vojáků bylo zabito při doprovázení konvoje Severoatlantické aliance. K incidentu došlo v západním Afghánistánu v noci, kdy došlo k tříhodinovému boji. Afghánští vojáci ozbrojeni samopaly typu AK-47 byli přemoženi povstalci, kteří používali i těžké zbraně včetně ručních protitankových granátometů (RPG). Mluvčí Afghánské národní armády v západním Afghánistánu Najibullah Najibi řekl, že se podařilo zabít 14 povstalců. Incident svědčí o stálé aktivitě ozbrojených povstalců v zemi.
Americká armáda oznámila zlepšení bezpečnosti amerických vojáků v Afghánistánu. Generál John Allen oznámil použití tzv. „Strážných andělů“, kteří budou hlídat jednotky i v nočních hodinách. Tato opatření mají i zabránit dalším incidentům, jako bylo zabíjení civilistů americkým seržantem Robert Balesem.