Afghánský prezident Hamid Karzai při jediném rozhovoru, který během své návštěvy USA poskytl, odmítl, že by navrhoval úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu. Prezident Karzai podle CNN uvedl, že Afghánistán stále potřebuje určitou míru přítomnosti amerických sil, především pro zajištění širší bezpečnosti a stability země. Proto také prezident Karzai ujistil amerického prezidenta Baracka Obamu o tom, že Afghánistán poskytne imunitu těm americký vojákům, kteří v zemi zůstanou i po roce 2014, na kdy je plánováno úplné stažení ostatních zahraničních vojenských misí. Prezident Hamid Karzai odmítl uvést počet amerických vojáků, kteří by v Afghánistánu měli setrvat, to musí dle afghánského prezidenta rozhodnout USA
Archiv rubriky: Afghánistán
Americké jednotky ukončí vojenské akce v Afghánistánu na jaře tohoto roku
Shodl se na tom americký prezident Barack Obama se svým afghánským protějškem Hamidem Karzaim. Dohoda je vrcholem rozhovorů mezi oběma prezidenty během třídenní návštěvy prezidenta Karzaiho v USA. Oba státníci zároveň podpořili uskutečnění rozhovorů mezi afghánskou vládou a zástupci Talibanu v Doha v Kataru. V současné době je Afghánistánu dislokováno na 66 tisíc amerických vojáků. Předání plné odpovědnosti za bezpečnost země afghánským silám, včetně nasazení do ozbrojených operací vůči ozbrojencům Talibanu, tak tedy nastane dříve, než se původně očekávalo. Američtí vojáci budou po předání odpovědnosti afghánským bezpečnostním složkám působit výhradně jako poradci, jejich úplné stažení z Afghánistánu se předpokládá do roku 2014.
Zástupci Afghánistánu a USA jednali o další podobě asijské země
Americký ministr obrany Leon Panetta při schůzce s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim uvedl, že společné úsilí v budování suverénního Afghánistánu, který bude schopen sám vládnout a zajistit bezpečnost na svém území, vstoupilo do své poslední fáze. Během návštěvy prezidenta Karzaiho se také řeší podmínky bilaterální bezpečnostní dohody, jež určí počet amerických vojáků, kteří v Afghánistánu zůstanou po odchodu všech zahraničních jednotek, jež je naplánováno do konce roku 2014. Bílý dům v úterý nastínil možnost, že z Afghánistánu budou staženy i všechny americké jednotky. V pátek je na programu třídenní afghánské návštěvy setkání prezidenta Karzaiho s prezidentem Obamou.
Afghánský prezident Hamid Karzai je na klíčové návštěvě USA
Prezident Hamid Karzai dnes přiletěl do USA na třídenní návštěvu. Během ní se setká s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ostře sledovaná schůzka obou státníků má nastínit budoucí podobu americké přítomnosti v Afghánistánu během následujícího přechodného období, kdy se čeká postupné stažení vojenských jednotek ISAF a postupné předání kontroly nad územím afghánským bezpečnostním složkám. To se má uskutečnit do roku 2014. Podle analytiků budou jednání tvrdá. Karzai, který požaduje stažení amerických jednotek z afghánských měst a vesnic a který zaujímá zdrženlivý postoj k podepsání dlouhodobě závazných bezpečnostních smluv s USA, bude zřejmě požadovat záruky na dodávky těžkých a tzv. inteligentních zbraní a zdravotního materiálu. Americká vláda dosud investovala do Afghánistánu více než 120 miliard USD, částku, kterou je podle afghánských diplomatů stále těžší ospravedlnit, vzhledem k tomu, že situace v zemi je stále nestabilní a míra korupce obrovská.
Vůdce jedné z hlavních pákistánských povstaleckých organizací Mullah Nazir byl zabit při útoku bezpilotních letounů
Mullah Nazir je jedním z nejvýše postavených povstaleckých vůdců, které se zatím podařilo americké armádě pomocí dronů zneškodnit. Útok byl proveden v blízkosti města Wana v Jižním Wazíristánu, neklidném regionu na severozápadě Pákistánu, ve kterém operuje několik povstaleckých organizací vysílající ozbrojence do bojů s jednotkami ISAF v Afghánistánu. Útoky bezpilotních letadel na území Pákistánu jsou dlouhodobě kritizované pákistánskou vládou, avšak zabití Mullaha Nazira může podle analytiků vyvolat hlubokou krizi mezi Washingtonem a Islámábádem. Pákistánští vojenští velitelé vnímali Nazira jako klíčovou postavu pro udržení vnitřní bezpečnosti, jelikož byl všeobecně znám svými spory s pákistánskou odnoží Talibanu.
OSN odsuzuje smrtící útoky na pracovníky OSN působící v Pákistánu
Dětský fond OSN (UNICEF) a Světová zdravotní organizace (WHO) prozatím pozastavují veškeré aktivity v rámci kampaně na pomoc proti dětské obrně v celém Pákistánu. Nedávné útoky na pracovníky OSN si vyžádaly 8 lidských životů během 2 dnů. Žádná skupina se doposud nepřihlásila k útoku, ale o Talibanu je známo, že se dlouhou dobu kriticky vyjadřuje proti zmíněné kampani. Pákistán, Afganistán a Nigérie jsou jediné země, kde je choroba endemická, tedy přenositelnost viru nebyla nikdy zastavena.
OSN usnadňuje některým členům Talibanu cestovat za účelem mírových rozhovorů
Rada bezpečnosti OSN v pondělí obnovila sankce proti talibanskému režimu, nicméně zjednodušila cestování pro členy hnutí, kteří se nacházejí na tzv. černé listině. Od udělení výjimek v rámci cestování si diplomaté slibují postupné mírové kroky a usmíření s Afganistánem. Usnesení OSN vyzývá afgánskou vládu ke koordinaci za účelem posouzení osob, které by se měli objevit na zmíněné listině. Sankční výbor Rady bezpečnosti OSN bude po cestujících vyžadovat cestovní doklad, identifikační kartu a uvedení cíle cesty a délku pobytu, která nesmí překročit 9 měsíců.
Za útok na americkou společnost v Kábulu se přihlásil Taliban
Hnutí Taliban se přihlásilo k odpovědnosti za pondělní atentát v Kábulu, při kterém přišli o život dva místní civilisté. „Sebevražedný atentátník ve vozidle zaútočil na americkou společnost zabývající se ostrahou,“ sdělil ve svém prohlášení mluvčí Talibanu Zabihullah Mujahid. Napadená firma, která rovněž slouží ke skladování paliv do vojenských základen, měla být dlouhou dobu v zájmu Talibanu. Teroristické organizaci se daří v boji pokračovat na základě nových technologií ve zbrojení, ke kterým se za více jak deset let trvající války dostala.
Dva vysocí afghánští úředníci byli zavražděni
Ve východní provincii Laghman byla v pondělí ráno zastřelena 2 neznámými muži Nadia Siddiqi, ředitelka úřadu pro záležitosti afghánských žen. „Zahájili jsme vyšetřování a uzavřeli místo činu,“ oznámil agentuře AFP policejní šéf Ahmad Sherzad. Druhým zabitým úředníkem se stal generál Mohammad Musa Rasoli, policejní prezident provincie Nimroz, jehož vozidlo při cestě do práce zasáhla bomba. K incidentu došlo v regionu Herat na západě země. Generál Rasoli vážným zraněním podlehl v nemocnici. V Afghánistánu jsou znatelné jen velmi malé pokroky směrem k rovnoprávnějšímu postavení žen, zejména ve venkovských oblastech, předchůdkyně ředitelky Siddiqi Hanifa Safi byla rovněž zavražděna. Vláda dlouhodobě deklaruje cíl zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, z níž do 2 let odejdou vojska NATO.
Šéf afghánské rozvědky Asadullah Khalid byl vážně zraněn při bombovém útoku
Podle informací afghánského ministra vnitra byl šéf rozvědky Asadullah Khalid zraněn v dolní části těla po sebevražedném atentátu v centru Kábulu. Atentátník se zřejmě vydával za mírového posla Talibanu. Není však zatím jasné, jak se Talibanu povedlo dostat se tak blízko k jednomu z prioritních cílů v zemi. Asadullah Khalid působí ve funkci šéfa afghánské rozvědky od září tohoto roku a je znám svým tvrdým a nekompromisním postupem vůči povstalcům. Afghánský prezident Hamid Karzai v prohlášení po útoku uvedl, že šéf rozvědky Khalid byl operován a zotavuje „velice dobře“. Zároveň útok odsoudil jako zbabělý akt terorismu.
Afghánská Kabul Bank pravděpodobně zpronevěřila až 900 milionů USD do rukou domácí politické elity
Vyplývá to z výsledků auditu zpracovaného dvěma nezávislými auditorskými společnostmi, jehož výsledky zveřejnily The New York Times. Kabul Bank měla poskytnout od roku 2010 úvěry přesahující 900 milionů USD pouhým 19 osobám a společnostem napojeným na vládnoucí afghánské elity. Úvěry byly zprostředkovány na základě falšovaných razítek a padělaných dokumentů. Většina peněz byla tímto způsobem pravděpodobně nenávratně ztracena. Jedním z podezřelých z provádění nelegálních transakcí je i bratr současného prezidenta Hamida Karzaiho Mahmoud. Podezření z korupce v Kabul Bank vedlo v roce 2010 téměř ke krachu této instituce. Rozsáhlé investice zahraničních investorů, kteří se obávali důsledku pádu Kabul Bank na křehkou afghánskou ekonomiku, tento finanční ústav zachránily. Odborníci se však obávají, že se situace v bance, do níž stále proudí většina zahraničního kapitálu, bude opakovat.
Šéf CIA David Petraeus rezignoval na svůj post
David Petraeus odstoupil z pozice šéfa CIA kvůli nemanželskému poměru, prezident Obama následně přijal jeho rezignaci, přestože neporušil žádné předpisy. David Petraeus svůj krok zdůvodnil tím, že jeho jednání bylo „nepřijatelné“ pro představitele zpravodajské služby. V čela CIA následně stanul jeho zástupce Michael Morell. Před svým nástupem na post šéfa CIA v srpnu minulého roku byl David Petraeus velitelem amerických jednotek v Afghánistánu, velitelem koaličních sil v Iráku a působil i na Blízkém východě a střední Asii. David Petraeus byl uznávaným generálem republikánů i demokratů.
Afghánský prezident požaduje po USA dodávky inteligentních zbraní
Afghánský prezident Hamid Karzai uvedl, že již několikrát žádal, aby USA poskytly inteligentní zbraně a letouny Afghánistánu. Dodal, že zatím nedošlo k dohodě a USA odmítají zbraně prodat. Příští týden se bude konat další kolo jednání. Afghánský prezident řekl, že pokud nedojde ke shodě, tak si Afghánistán zbraně koupí od Ruska, Číny či Indie. Vztahy mezi Kábulem a Washingtonem se zhoršily. Leon Panetta vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat.
Americký ministr obrany vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat
Afghánský prezident Hamid Karzai 4. října pronesl ostrou kritiku vůči USA a jejich počínání v Afghánistánu. Americký ministr obrany Leon Panetta na to v reakci dnes řekl, že současný pozitivní politický vývoj v Afghánistánu byl dosažen 2 000 oběťmi amerických vojáků. Podle amerického ministra obrany by měl afghánský prezident Spojeným státům děkovat za jejich oběti a ne je kritizovat. Hamid Karzai také kritizoval, že USA stále váhají nad dodávkami inteligentních zbraní afghánské armádě.
Americkou základnu v Afghánistánu zasáhlo 8 raket
Americkou leteckou vojenskou základnu Bagram v afghánské provincii Parwan zasáhlo 8 raket. Mluvčí hnutí Taliban Zabihullah Mujahid se přihlásil k tomuto útoku. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Na základně Bagram došlo v únoru 2012 k incidentům s pálením Koránu a dalších posvátných muslimských knih. Násilí v zemi se zatím americkým silám společně s členy mise ISAF nedaří redukovat. Základna Bagram byla již v minulosti několikrát napadena Talibanem.
Afghánský prezident kritizuje USA
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval americké vojenské velení a politické představitele, že vedou válku v Afghánistánu a nezaměřují se více na zahraniční hrozby pro Afghánistán, jako je například Pákistán. vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem se zhoršily. Afghánský prezident také kritizoval západní média, že hovoří o budoucím kolapsu Afghánistánu, až vojska USA a NATO v roce 2014 odejdou. Podle Hamida Karzaie se život v Afghánistánu změnil hodně k lepšímu a vyzval své krajany žijící v zahraniční, aby se vrátili do Afghánistánu.
Generálnímu tajemníkovi NATO byl prodloužen mandát
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen byl zvolen Severoatlantickou radou na čtyři roky a funkce se ujal v roce 2009. V roce 2012 mu tedy měl mandát skončit. Severoatlantická rada se ovšem rozhodla prodloužit mandát do 31. července roku 2014. Důvodem je především plánované stažení vojsk NATO z Afghánistánu právě v roce 2014.
Čína a Afgánistán podepsaly řadu bezpečnostních a ekonomických smluv
Smlouvy jsou výsledkem překvapivé návštěvy vrchního velitele čínské veřejné bezpečnosti a vlivného člena politbyra komunistické strany Zhou Yongkanga v Kábulu. Zhou Yongkang je nejvyšším čínským politickým představitelem, který Afghánistán navštívil za posledních 50 let. Mezi podepsanými smlouvami je kromě dohod o čínských investicích do sektoru těžby afghánských nerostných surovin též smlouva o zapojení Číny do výcviku afgánských bezpečnostních sil. Čína a další země sousedící s Afghánistánem se podle analytiků snaží postupně zvyšovat v této zemi svůj vliv s ohledem na blížící se začátek stahování jednotek mise ISAF v roce 2014.
NATO uzavřelo smlouvu s Jižní Koreou
Zástupce generálního tajemníka Severoatlantické aliance Alexander Vershbow podepsal v Bruselu na velitelství NATO smlouvu s jihokorejským velvyslancem při Alianci o vzájemné spolupráci. Smlouva předpokládá kooperaci Severoatlantické aliance a Jižní Korey v některých klíčových oblastech bezpečnosti. Jedná se např. o boj proti terorismu či o podporu mnohonárodních peacekeepingových misí. Jižní Korea také přispěla 50 miliony USD na chod afghánského fondu Severoatlantické aliance (Afghan National Army Trust Fund).
V Afghánistánu došlo k útoku na základnu Severoatlantické aliance
Na základnu Bagram, kterou sdílí jednotky mise ISAF a afghánské ozbrojené síly, dopadlo několik střel. 3 příslušníci afghánských ozbrojených sil byli zabiti a 2 příslušníci mise ISAF byli zraněni. Severoatlantická aliance vyšetřuje kdo je za útok zodpovědný a jakým způsobem byl útok proveden. Zatím ještě není ani jasné, zdali se jednalo o rakety nebo o střelbu minometem. Velitelství NATO považuje ohrožení základy za alarmující.
V Afghánistánu došlo k výbuchu nedaleko velitelství NATO
Nedaleko velitelství Severoatlantické aliance v hlavním městě Afghánistánu Kábulu došlo k výbuchu, při kterém zahynulo 6 civilistů. Útočníci byli ve věku 13 – 20 let. Útok byl specifický tím, že k výbuchu došlo v diplomatické čtvrti, která bývá pokládána za bezpečnou. K útoku se přihlásilo hnutí Taliban. Svoje znepokojení vyjádřila ambasáda Spojených států amerických.
Novozélandská vláda potvrdila datum, ke kterému začne stahovat své jednotky z Afganistánu
Vláda tak potvrdila nedávné prohlášení premiéra Johna Keye a stanovila datum začátku stahování jednotek na duben příštího roku. Na společné tiskové konferenci to oznámili ministr zahraničí Murray McCully a ministr obrany Jonathan Coleman. Stahování jednotek, které se uskuteční po předpokládaném dokončení předání odpovědnosti za bezpečnost v provincii Bamyan lokálním bezpečnostním složkám v říjnu letošního roku, bylo podle ministrů schváleno velením ISAF a oznámeno všem partnerům v dostatečném předstihu. Dřívější datum stahování novozélandských jednotek z Afganistánu má širokou podporu vládních i opozičních stran. V parlamentu se však také vyskytují názory, že přesun jednotek by se neměl řídit určitým datem, ale měl by nastat co nejdříve, a to z důvodů vzrůstajícího počtu útoků v regionu.
V Pákistánu došlo k útoku na příslušníky americké ambasády
2 příslušníci americké ambasády v Pákistánu byli zraněni, když v jejich autě vybuchla bomba. K útoku došlo v pákistánském městě Peshawar. Americká diplomacie to označila za jednoznačný teroristický útok. Peshawar je městem, které leží na cestě do Afghánistánu a k útokům zde dochází poměrně často. Američané jsou v zemi velmi nepopulární, kvůli útokům bezpilotních letounů, které v rámci NATO v Pákistánu podnikají.