Prezident USA Barack Obama podepsal nový zákon o národní obraně, který se zabývá i vojenským rozpočtem pro rok 2012 – americký armáda dostane 662 miliard dolarů. Návrh zákona reguluje zadržení, vyšetřování a stíhání osob podezřelých z terorismu. Podpisem prezidenta tak skončil měsíc tahanic o to, jak vyřešit jednání s osobami spojenými s terorismem, aniž by docházelo k porušování ústavy USA. Bílý dům dále prohlásil, že zákon bude vetovat, pokud by v něm měly být provedeny jakékoliv změny.
Archiv rubriky: Severní Amerika
Při nepovolené demonstraci Occupy Wall street se opět zatýkalo
68 sympatizantů hnutí Occupy Wall street bylo zatčeno při nepovoleném vniknutí do prostoru Zuccotiho parku v centru New Yorku (USA). Obviněni byli z vniknutí na cizí pozemek, narušování veřejného pořádku a jeden z demonstrantů z úroku na policistu, kterému pořezal ruce. Většina ze zadržených však již byla propuštěna. Podle expertů hnutí Occupy Wall street poslední dobou ztrácí na síle, přičemž tato akce byla první po delší době.
USA odmítly obvinění venezuelského prezidenta ze způsobování zdravotních potíží jihoamerickým vůdcům
USA odmítly spekulace venezuelského prezidenta Huga Chavez z možné odpovědnosti za rozšíření rakovinových nádorů mezi latinskoamerickými státníky. Tisková mluvčí americké vlády komentovala toto nařčení jako „hrozné a trestuhodné“ a odmítla se k situaci více vyjádřit.
USA prodají Saúdské Arábii stíhací letouny F-15 za 30 miliard
Spojené státy prodají svému spojenci na Blízkém východě 84 stíhacích letounů typu Boeing F-15. Letouny v hodnotě 30 miliard jsou součástí 60 miliardové dohody o zbraních, která byla schválena minulý rok Kongresem Spojených států. Součástí dohody jsou kromě letadel F-15 také helikoptéry, munice a rakety. Spojené státy tak chtějí Saudské Arábii pomoci v ochraně své suverenity na Blízkém východě. Zbraně prý mají sloužit především k obraně proti Íránu.
MZV Ruska označilo za hlavní cíl NATO v Libyi „likvidaci Kaddáfího“
Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace znovu vyzvalo k vyšetření zabití libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Ve své zprávě o stavu lidských práv ve světě uvedlo, že skutečným cílem „konceptu kolektivní bezpečnosti“ bylo od počátku svržení a zabití plukovníka. Jako doklad je ve zprávě připomenuta skutečnost, že likvidace plk. Kaddáfího byla součástí příkazu uděleného americkým, francouzským a britským jednotkám.
Afghánský prezident poprvé oficiálně vyjádřil podporu plánu na vytvoření „kanceláře“ hnutí Taliban
Tuto ideu již dříve plánovaly uskutečnit západní státy v čele s USA a Německem, které jsou již déle zapojeny do boje proti tomuto hnutí na afghánském území a přilehlých oblastech. Podle nich by se mělo vytvořit speciální místo mimo styčné plochy konfliktu, kde by bylo možné oficiálně vyjednávat s představiteli tohoto hnutí. Pravděpodobným místem založení tohoto stanoviště je Katar. Afghánský prezident Hamid Karzai dříve odmítal s návrhem souhlasit, jelikož západní mocnosti diskutovaly o tomto plánu bez něho.
Americké námořnictvo reaguje na cvičení íránské flotily: „nesmíte narušit fungování průlivu“
Americká pátá flotila uvedla, že není možné, aby Írán jakkoliv narušil mezinárodní dopravu v úžině Hormuz v Perském zálivu, která je nejvýznamnějším ropným uzlem na světě. Pokud by se tak stalo, Írán by podle amerického námořnictva vstoupil daleko mimo mezinárodní společenství a svět by pak musel „adekvátně reagovat. Íránský vrchní velitel námořnictva Habibollah Sayyari, který vede desetidenní vojenské cvičení, prohlásil, že uzavření úžiny nebude třeba, ovšem dle jeho slov by to bylo pro Írán „tak snadné, jako vypít sklenici vody.“
MZV Ruska: Americké úřady porušují lidská práva
Podle zprávy o mezinárodní situaci v oblasti lidských práv zveřejněné dnes Ministerstvem zahraničních věcí Ruské federace „pokračují USA i nadále v porušování lidských práv“. „Reálná situace ve Spojených státech je daleko od ideálů prohlašovaných Washingtonem,“ uvádí se v dokumentu. Zdůrazněny jsou zejména metody sociální kontroly soukromí Američanů a porušování mezinárodního humanitárního práva v ozbrojených konfliktech. Zpráva dále analyzuje situaci v Evropské unii, Gruzii a Kanadě.
Írán zahájil proces s mužem obviněným ze špionáže pro CIA
Americký občan íránského původu Amir Mirzai Hekmati podle íránských médií přiznal, že je špiónem CIA, učinil tak v rozhovoru pro íránskou televizi. Tvrdil, že kooperoval se CIA, ale neměl v úmyslu nijak poškodit tuto zemi. Americká vláda vypověděla, že došlo k falešnému obvinění a žádá tak Hekmatiho propuštění. Jeho rodina žijící v Arizoně říká, že Hekmati jel do Íránu pouze navštívit svou babičku.
Kanada může ztratit miliony dolarů kvůli sankcím proti Íránu
Kanadské provincii Québec hrozí ztráta milionů dolarů kvůli sankcím proti íránským investorům. Právě v této francouzsky mluvící části země jsou Íránci druhými největšími investory po Číňanech. Kanadské banky vlivem sankcí již nebudou poskytovat půjčky a zakládat účty íránským imigrantům. To se dotkne i rodin, jejichž členové pracují nebo studují v Kanadě a nemají žádné spojení s Teheránem.
Kanada a USA se v roce 2012 vyhnou krizi, jejich ekonomika prý na rozdíl od Evropy poroste
Kanadští ekonomové předpokládají ekonomický růst Kanady a Spojených států. Podle ekonoma Douglase Portera poroste ekonomika v Severní Americe v příštím roce o 2%, v Evropě naopak o 1%. V roce 2011 měla Kanada větší ekonomický růst než USA, Evropa i Brazílie. Tento růst by měl zpomalit asi o 2,3% v roce následujícím. Kanadskou ekonomiku samozřejmě také ovlivní státní dluhy Řecka, Portugalska a Itálie a jejich úsporná opatření.
Kanadští demokraté slibují velké změny
Brian Topp, kandidát na předsedu New Democratic Prty (NDP), slibuje velké změny, pokud strana vyhraje volby roku 2015. Hlavním bodem programu je omezení pravomocí předsedy vlády, který má nyní velký vliv hlavně při jmenování dalších státních úředníků. Dalším důležitým bodem je zrušení senátu. NDP zastává názor, že odstoupení od Kjótského protokolu byla jen zástěrka konkurenční Conservative Party of Canada, která tak chce odvrátit pozornost veřejnosti od jejich nečinnosti. Brian Topp tvrdí, že od zvolení konzervativců v roce 2006 se Kanada nikam nevyvinula.
Do USA dorazili poslední vojáci z mise v Iráku
24. 12. 2011 dorazily poslední ozbrojené jednotky z Iráku na americkou vojenskou základnu Fort Hood v Texasu. Tato základna má k dispozici asi 46 500 aktivních vojáků, z nichž 565 bylo od roku 2003 zabito v Iráku a Afghánistánu. Americký prezident Barack Obama se podle svého vyjádření nechystá posílat jednotky zpátky do Iráku, ani kdyby se situace zvrhla v občanskou válku.
Kongres USA definitivně schválil prodloužení daňových úlev
Poté, co Senát Kongresu USA schválil návrh na zachování daňových úlev pro více než 160 milionů Američanů, tak učinila i Sněmovna reprezentantů, kde má většinu Republikánská strana. Novela je výsledkem kompromisu republikánů s demokraty. Demokraté chtěli úlevy prodloužit, republikánská většina ve sněmovně však nikoli. Nakonec se obě strany dohodly na prodloužení do února, kdy by mělo být nalezeno dlouhodobější řešení. Tato událost je vnímána jako velké politické vítězství Baracka Obamy nad konzervativním hnutím v rámci republikánské strany, Tea Party.
Hackerská skupina Anonymous hrozí útoky v průběhu svátků
Tato hackerská skupina v médiích uveřejnila seznam institucí, které hodlá během svátků napadnout. Jsou mezi nimi i americká ministerstva (vnitřní bezpečnosti, obrany), významné bankovní skupiny (Goldman Sachs, JP Morgan Stanley) či bezpečnostní agentury (Stratfor). Právě poslední jmenovaná firma se prý již terčem útoku stala. Skupina Anonymous tvrdí, že se jim podařilo získat přes 200 GB souborů, jako například údaje o platbách kreditní kartou, či jména klientů a jejich emailových adres. Hackerská skupina následně údaje zveřejnila prostřednictvím odkazu na sociální síti Twitter. Internetové stránky této agentury v současné chvíli nejsou v provozu údajně kvůli jejich rekonstrukci.
Jemenský prezident pravděpodobně navštíví Spojené státy
Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh plánuje cestu do Spojených států, i přes závažné protesty jemenských občanů toužících po demokracii. Prezident Saleh přislíbil, že po měsících nepokojů z funkce odstoupí. Cestou do USA chce hlavně utéci před pozorností občanů a médií, a dát tak vládě prostor pro řádnou přípravu na nové volby. Jemenský prezident zde zároveň vyhledá i lékařskou pomoc, kvůli zranění z červnového bombového útoku na jeho osobu. Přesné datum cesty nebylo zatím určeno.
USA nabízejí 10 milionů dolarů za dopadení sponzora Al-Kaidy
USA nabízejí odměnu až 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení teroristy Yasin al-Suri. Al-Suri je zodpovědný za převod peněz pro Al-Kaidu a za hledání rekrutů z Íránu, Pákistánu a Afghánistánu. Je to poprvé, kdy se bezpečnostní složky takto zaměřily na sponzora teroristické organizace.
Byly prodlouženy programy Úmluvy o toxických a biologických zbraních
Ministerstvo zahraničí USA oznámilo, že bylo dosaženo pokroku v oblasti ochrany proti hrozbě biologických zbraní, po skončení celosvětového jednání 165 signatářů Úmluvy o toxických a biologických zbraních, která pochází z roku 1975 a zakazuje vývoj, výrobu a skladování biologických zbraní. „Budeme pokračovat v boji proti novým a vznikajícím biologickým hrozbám, které vyžadují koordinované a spojené úsilí,“oznámilo ministerstvo s tím, že byl prodloužen mezinárodní pracovní program na příštích 5 let.
Somálsko může přijít o každoroční americkou dotaci
Hladomorem zasažení Somálci mohou kvůli nejasnostem ztratit přístup ke stovkám milionů USD. V Somálsku je až čtvrt milionu obyvatel ohroženo hladomorem a zrušení pravidelné roční americké dotace by mohlo mít katastrofální následky. Americká Franklin Bank je poslední státní bankou, která dotace poskytuje, avšak kvůli státním protiteroristickým opatřením je pravděpodobné, že banka podporu ke 30. 12. 2011 ukončí. Podle vyjádření několika představitelů bank jde o obavy, že se poslané peníze dostanou do špatných rukou, například k teroristickým organizacím. Dle charitativní organizace Oxfam America je důležité, aby banky a somálské hawalas (podniky operující s převodem peněz) našly s vládou Spojených rychlé a efektivní řešení.
Kandidát republikánů na prezidenta USA označil Írán za „vůdce zla“
Republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney v rozhovoru pro The Wall Street Journal označil íránské vedení za „zlo“ a prohlásil, že pokud bude zvolen, „zbaví Írán jeho režimu“. „Záměrem Íránu je vytvoření říše zla na základě zdrojů Středního východu,“ prohlásil republikán Romney a dále řekl, že nesouhlasí s prezidentem Barackem Obamou, který řekl že USA mají společné zájmy se všemi lidmi na světě – „Existují lidé, kteří jsou zlí. Lidé, kteří mají jako svůj záměr podrobení a potlačování jiných lidí, ale Amerika je dobrá,“ reagoval Romney.
Kanada ostře vystoupila proti syrskému režimu
Kanadský ministr zahraničí John Baird odmítl tvrzení syrské vlády, že za sebevražedné bombové útoky v Damašku může Al-Kaida. Ministr Braid dále nechal zmrazit aktiva syrských vládních a vojenských představitelů, která mají v držení kanadské banky. Navíc byl zakázán veškerý export ze Sýrie do Kanady a obráceně přičemž kanadským firmám nebude dovoleno ani investovat do této země. John Braid tvrdí, že Assadův násilný režim musí padnout, což je to prý jen otázkou času.
V Rumunsku vstoupil v platnost zákon, jenž na rumunském území umožňuje umístění prvků protiraketové obrany NATO
Toto dnes oznámilo rumunské oddělení zahraniční politiky. Zpráva uvádí, že dohoda mezi Rumunskem a Spojenými státy umístit prvky protiraketové obrany vstoupila v platnost 23. prosince 2011. Mezivládní dohodu podepsali v říjnu ministři zahraničí – za USA Hillary Clinton a za Rumunsko Teodor Baconschi.
USA očekávají otevření zásobovacích cest do Afghánistánu
Zástupce amerického ministerstva zahraničí Mark Toner oznámil, že američtí představitelé očekávají od Pákistánu brzké otevření zásobovacích koridorů pro Afghánistán, které jsou životně důležité pro jednotky NATO. Podle Tonera je situace vážná a americké vedení jedná s pákistánskými úřady, přesto jsou ale podle něj USA schopny nalézt několik alternativních řešení. Islámábád uzavřel zásobovací cesty do Afghánistánu po leteckém útoku NATO na pákistánskou základnu 26. listopadu, při které zahynulo 24 pákistánských vojáků a 25 jich bylo zraněno.