Thajská policie oznámila zatčení muže švédsko-libanonského původu, Attise Husseina, který je podezřelý z přílušnosti k militantnímu hnutí Hizballáh. Spolu s ním našla policie v jeho úkrytu 35 km jihovýchodně od Bangkoku 400 krabic s materiálem na výrobu bomby. Mj. byl nalezen dusičnan amonný, který se nejčastěji používá pro domácí výrobu trhavin. Policie předpokládá, že to byl materiál skladovaný pro přípravu teroristického útoku. Americká ambasáda v Bangkoku nedávno varovala před hrozbou teroristického útoku své občany. Zatím není jasné, zda muže bude soudit místní justice nebo bude deportován do vlasti.
Archiv rubriky: Severní Amerika
Čína kritizuje americké sankce na ropné společnosti obchodující s Íránem
Podle agentury AFP je hodnotí jako bezdůvodné. Spojené státy ve čtvrtek, 12. 1. 2012, uplatnily protiíránské sankce na první tři firmy. Čínský protest se týká především společnosti Zhuhai Zhenrong, která kromě obchodů na americké půdě také zprostředkovala dodávku benzínu do Íránu v hodnotě 500 milionů USD. „Vyjadřujeme velkou nespokojenost a odpor proti těmto krokům,“ prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Liu Weimin.
Spojené státy mají do března schválit lepší internetovou ochranu státních institucí
Americká vláda do dvou měsíců učiní rozhodnutí, zda rozšíří pilotní program Pentagonu, který má chránit státní počítačová data před hackery. Nyní ho používá například americká Národní bezpečnostní agentura. Eric Rosenbach, bývalý důstojník armádní rozvědky, potvrdil, že vzhledem k častým kybernetickým útokům je pro Ministerstvo obrany Spojených států tento zamýšlený krok důležitým článkem v posílení strategické obrany státu.
První incident mezi USA a Íránem v Perském zálivu
Video uvolněné Ministerstvem obrany USA ukazuje několik ozbrojených člunů íránských Revolučních gard blížících se ve velké rychlosti k USS New Orleans. Čluny nereagovaly na americké varování a přiblížily se na několik set metrů. Podobný incident se odehrál i u břehů Kuvajtu, kde se jiná ozbrojená plavidla Revolučních gard přiblížila k dobře viditelné lodi americké Pobřežní stráže, která v tu chvíli byla tažena jiným plavidlem. Ani při jednom incidentu nedošlo na střelbu. Ačkoli se oba incidenty udály již 6. ledna, zveřejnili je Američané až dnes. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán demonstruje svou schopnost zablokovat Hormuzský průliv, EU zvažuje uvalení embarga na íránskou ropu a USA uvalily zatím nejtvrdší sankce pro íránskou ekonomiku. Podle odborníků nyní tak všechny zúčastněné strany zvyšují svou vojenskou aktivitu, například Američané nyní navyšují počet svých vojáků v Kuvajtu na 15 000 a Velká Británie poslala do Arabského moře svou nejmodernější bitevní loď, torpédoborec HMS Daring. Stejně tak Spojené arabské emiráty (SAE) nedávno podepsaly novou dohodu o vojenské pomoci.
Apple zastavil prodej přístroje iPhone v Číně
Podle vedení společnosti jsou na vině nepokoje, které doprovázely uvedení nového modelu na trh. Čína je největším trhem s mobilními telefony na světě a pro společnost Apple je i druhým největším odbytištěm výrobků.
V Bulharsku začaly protesty proti těžebnímu průzkumu amerického giganta Chevron
Hlavní město Sofia, Shumen a přístav Varna se staly centrem protestů Bulharů proti udělení koncesí americkému těžařskému gigantovi Chevron, kterému bulharská vláda na léto povolila průzkumy zásob břidlicového zemního plynu na severovýchodě Bulharska v hlavní zemědělské oblasti Dobrudzha. Aktivisté za životní prostředí, ale i běžní občané požadují, aby bulharský parlament vyhlásil moratorium a později i právní zákaz na průzkum i těžbu břidlicového plynu. Podle protestujících je nová metoda těžby, tzv. hydraulické štěpení, vysoce riziková a po celém světě již došlo k několika případům otravy podzemních vod.
Írán oznámil, že shromáždil dokumenty dokazující přímé zapojení americké CIA do atentátu na svého jaderného vědce
Íránská státní televize informovala o tom, že íránské ministerstvo zahraničí předalo v Teheránu švýcarskému velvyslanci, který je zde pověřen zastupováním amerických zájmů, dopis, v němž informuje o spolehlivých a nesporných důkazech zapojení amerických tajných služeb a CIA do atentátu spáchaného na íránského jaderného vědce. Podle informací íránské televize Írán zaslal i odsuzující dopis britské vládě, ve kterém poukazuje na to, že útoky na íránské jaderné vědce začaly poté, co v roce 2010 člen britských tajných služeb John Sawers prohlásil: „Jedním z našich nejdůležitějších úkolů je odhalovat úsilí cizích států vybudovat jaderné zbraně v rozporu s jejich mezinárodními právními závazky a identifikovat veškeré způsoby, jak zpomalit jejich přístup k životně důležitým materiálům a technologiím.“
Prezident USA telefonicky řešil s tureckým premiérem situaci v Sýrii a Íránu
Prezident USA Barack Obama v pátek telefonicky hovořil s tureckým premiérem Tayyip Erdoganem o situaci v Sýrii a íránském jaderném programu. Podle prohlášení Bílého domu se oba státníci shodli na tom, že budou pokračovat v podpoře „oprávněných požadavků syrského lidu a oba odsoudili brutální akce syrského režimu“. O názorech na íránský jaderný program již ale prohlášení nemluví, pravděpodobně i proto, že Turecko se nedávno jasně postavilo proti dalším sankcím na Írán a odmítlo dodržovat jiné sankce, než ty, které byly uvaleny OSN.
Americká ministryně zahraničí provede „bleskovou návštěvu“ západní Afriky
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton dle oznámení jejího ministerstva 16. – 17. ledna navštíví Libérii, kde bude přítomna inauguraci prezidentky Ellen Johnson-Sirleaf a jejímu druhému uvedení do úřadu, poté Pobřeží slonoviny, aby se setkala s drtivým vítězem voleb, prezidentem Alassane Outtarou, a vyjádřila mu tak podporu po povolebních bojích. Dále ministryně zahraničí USA navštíví Togo, které poprvé ve své historii vyhrálo kandidaturu na obsazení křesla Rady bezpečnosti OSN a jeho hlas bude důležitý pro americké snahy o uvalení dalších sankcí na Sýrii a Írán. Poslední zemí návštěvy budou Kapverdské ostrovy, kde bude řešeno nově nastolené strategické partnerství mezi oběma státy.
Kalifornský zaměstnanecký fond firmy Boeing daroval téměř 400 000 USD jedenácti jihokalifornským neziskovým organizacím
Tento grant, známý jako Crystal Vision Award, se udílí na inovativní projekty, které budou podporovat péči o životní prostředí. Mezi jinými byly peníze uděleny organizacím jako Aquarium of the Pacific na zmapování velrybí migrace, či San Bernardino National Forest Association na výuku „Jak řešit a vnímat problémy přírody“ pro děti. Employees Community Fund (ECF) je nezisková organizace vlastněná a řízená zaměstnanci firmy Boeing. Od svého založení v roce 1979 rozdělila více než 100 milionů USD na posílení zdraví a dobrých životních podmínek místních komunit. Jelikož firma Boeing platí za ECF všechny administrativní poplatky, tak 100% peněz fondu může jít do investic fondu.
Americký prezident Barack Obama představil plán na zefektivnění a reorganizaci vládních úřadů
Pro jeho uskutečnění však potřebuje povolení Kongresu USA, o které již oficiálně požádal. Dostane-li prezident tuto krátkodobou pravomoc, má v plánu sloučit úřady, jejichž oblasti působnosti se překrývají a ušetřit tak v horizontu 10 let přes 3 miliardy USD. Mezi jinými úřady prezident zmínil případné sloučení agentur, které se pohybují v oblasti obchodu a podnikání – Small Business Administration, Úřad zástupce obchodu USA, Export-Import Banky, Overseas Private Investment Corp. a Agentury pro obchod a rozvoj. Po dokončení reorganizace budou mít zákonodárci tři měsíce na to, aby ji buď schválili nebo odmítli.
Spojené státy uplatnily protiíránské sankce na první tři společnosti
Jsou jimi čínská firma Zhuhai Zhenrong (největší dodavatel ropných produktů do Íránu), singapurská Kuo oil a FAL Oil company Ltd. ze Spojených arabských emirátů (společnosti rafinující íránskou ropu). Sankce se týkají všech, kteří obchodují s energetickým sektorem Íránu. Spojené státy zrušily těmto třem firmám vývozní licence pro USA a odstřihly je od financí americké Export Import banky a půjčky 10 milionů USD od amerických finančních institucí.
Kanadská vláda hodlá zrušit zákaz sdělování výsledků voleb v době jejich trvání
Tento zákaz byl uveden v praxi v roce 1938, z důvodu neovlivnění voličů před jejich odevzdáním hlasovacích lístků. Vláda tak chce dle svého vyjádření sladit zákon s realitou 21. století, kdy se informace šíří přes sociální sítě a další média. Dnes je za porušení tohoto zákazu pokuta 25 tisíc CAD. „Občané by měli mít právo svobodně diskutovat o výsledcích voleb beze strachu z pokuty,“ řekl kanadský ministr pro demokratickou reformu.
Armádní zpravodajský analytik Bradley Manning bude obžalován a souzen vojenským tribunálem USA
Doporučil to Paul Almanza, podplukovník americké armády, který byl pověřen přezkoumáním důkazů v kauze zveřejnění tisíců tajných vládních souborů na serveru Wikileaks. Je doporučeno obžalovat Manninga ve 22 bodech obžaloby, mezi nimi i z napomáhání nepříteli a zavinění zveřejnění tajných dokumentů. V případě uznání vinným ve všech bodech obžaloby hrozí obžalovanému propadnutí všech platů a propuštění z armády. Manning je obviněn ze stažení více než 700 tisíc tajných či důvěrných souborů tajného armádního protokolu, k němuž měl jako analytik snadný přístup.
Nový velvyslanec USA v Rusku Michael McFaul zahájil výkon své funkce
Dle vyjádření americké ministryně zahraničí Hillary Clinton je Michael McFaul, jeden z tvůrců politiky „restartování“ vztahů mezi Moskvou a Washingtonem, v současné době nejvhodnějším kandidátem na post velvyslance v Rusku. Sám diplomat se domnívá, že „restart“ ještě zdaleka není dokončen, ale naopak jej čeká další, náročnější fáze, přičemž „shoda zájmů a hodnot není zcela zřejmá“. Michael McFaul byl před přijetím nové funkce hlavním poradcem amerického prezidenta Obamy v otázkách týkajících se vztahů s Ruskem. Ruská odborná veřejnost mezitím hodnotí výběr USA jako „zdrženlivý“, podle názoru ředitele Mezinárodního institutu politické expertízy Jevgenije Minchenka by ostrá kritika na adresu ruského vedení byla pro amerického prezidenta úderem a poukázala by na nesprávnost jeho dosavadních rozhodnutí, proto volí Washington spíše konzervativní scénář vztahů s Moskvou.
USA plánují obnovení diplomatických styků s Barmou
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton v pátek prohlásila, že Spojené státy budou usilovat o navázání opětovných diplomatických styků s Barmou, jako odměnu za reformy armádou podporované vlády. „Po konzultaci se členy Kongresu a na příkaz prezidenta Baracka Obamy, zahájíme proces výměny velvyslanců s Barmou,“ uvedla Hillary Clinton ve svém prohlášení.
Společnost Enbridge, která dostala na starost projekt ropovodu Northern Gateway zaznamenala v USA 175 havárií od roku 2002
Kanadská firma Enbridge, která má mít na starosti stavbu ropovodu Northern Gateway z kanadské provincie Britská Kolumbie do Alberty, je odpovědna za 159 ropných havárií a 16 nehod týkajících se přepravy zemního plynu ve Spojených státech za posledních 10 let. Národní energetická rada již zahájila vyjednávání o stavbě ropovodu a spolehlivost firmy Enbridge bude jedním z hlavních bodů agendy jednání. Kanadská konzervativní vláda projekt tvrdě prosazuje a odmítá veškeré ekologické protesty a zahraniční radikální skupiny, které proti ropovodu protestují.
Byl zveřejněn 1. celosvětový žebříček států podle bezpečnosti zajištění jaderného materiálu
Americká nevládní organizace Iniciativa za omezení jaderné hrozby zveřejnila tento seznam poprvé. Nejlépe v žebříčku dopadla Austrálie, nejhůře pak KLDR. Kanada se z celkového počtu třiceti dvou států disponujících jaderným materiálem umístila na 10. příčce spolu s Německem a Velkou Británií. Stejně jako USA, které zaujaly 13. místo, má Kanada poměrně velké množství jaderného materiálu, necelých 500 kg. Posun na světovém žebříčku zdržují ratifikace smluv z roku 2005 o fyzické obraně jaderných materiálů a o jaderném terorismu.
Japonský ministr zahraničí: „Stabilní ceny ropy mají být klíčové hledisko při uvalování sankcí na Írán“
Tento cíl by měl být pro ukládání sankcí vůči Íránu rozhodující. Vyšší ceny ropy by totiž výrazně prospěly právě Íránu. Ministr Koichiro Gemba zároveň zdůraznil, že by veškeré sankce navrhované ze strany USA měly být pečlivě a moudře zváženy. Japonsko již dříve v tomto týdnu vyjádřilo podporu Spojeným státům v jejich postupu vůči Íránu tím, že japonská vláda podnikne opatření vedoucí k omezení závislosti na íránské ropě.
JP Morgan Chase hlásí nižší zisk za čtvrtý kvartál, zisky za celý uplynulý rok jsou však větší
Tato bankovní společnost z Wall Street zaznamenala za poslední tři měsíce roku 2011 zisk 3,7 miliardy dolarů, což je o 23% méně než ve stejném období v předcházejícím roce. Důvodem pro tento pokles je prý slabší výkonnost investiční divize tohoto finančního gigantu. Celkový profit JP Morgan Chase za rok 2011 však činil necelých 19 miliard USD, což je o 9% více než za rok 2010.
Prezident USA Barack Obama požádal Kongres USA o zvýšení dluhového stropu o 1,2 bilionu dolarů
Je to třetí a poslední žádost o zvýšení dluhového stropu Spojených států, která je „povolena“ na základě dohody mezi Kongresem a Bílým domem ze srprna loňského roku. Dohoda byla po dlouhých sporech uzavřena, aby administrativa USA měla na vyplácení mandatorních výdajů. Vládní výdaje a jejich výška jsou i nadále terčem kritiky republikánských zákonodárců. Kongres má nyní 14 dní na posouzení žádosti, Obama však varoval před případnými námitkami, které hodlá vetovat.
Americká ambasáda v Thajsku varuje před teroristickou hrozbou v Bangkoku
Americká velvyslankyně Kristie Kenney považuje tuto hrozbu pro americké občany v Bangkoku za vážnou a velmi věrohodnou. Velvyslanectví rozeslalo během pátečního rána naléhavou zprávu, ve které je před touto hrozbou varuje. Ve zprávě je též doporučení americkým občanům, aby na sebe ve společnosti neupozorňovali a v oblastech výskytu západních turistů se pohybovali se zvýšenou opatrností.
Japonsko omezí odběr íránské ropy
Po setkání se svým americkým protějškem učinil japonský ministr financí Jun Azumi prohlášení, ve kterém říká, že japonská vláda podnikne konkrétní kroky, aby snížila závislost země na ropě importované z Íránu. Americký ministr financí Timothy Geithner zároveň řekl, že očekává japonskou a čínskou podporu v otázce sankcí proti íránskému ropnému průmyslu, aby tak bylo možné zarazit íránské jaderné ambice. Japonsko je druhým největším odběratelem íránské ropy a tamní vláda již požádala ostatní státy Perského zálivu o pomoc při případných výpadcích zásobování. Pro Japonsko jsou dostatečné zásoby ropy klíčové, především kvůli výpadkům energie spojeným s problémy jaderné elektrárny Fukushima.