Demokratická republika Kongo udělila výjimečné lukrativní koncese společnosti Trans-M, která je vlastněna libanonským podnikatelem Ahmede Tajideene, který zároveň vlastní společnost Kongo Futur, kterou USA považují za skrytý podnik libanonského islamistického hnutí Hizballah. Společnost Kongo Futur od roku 2010 čelí cíleným sankcím ze strany USA a vedla ke stále více rostoucím obavám z obchodních aktivit Hizballahu v Africe. Podle expertů jsou koncese udělené konžskou vládou na těžbu stovek tisíc hektarů deštného pralesa schopné generovat příjmy v řádu stovek milionů dolarů po dobu více než 25 let. USA považují Hizballah za jednu u „nejnebezpečnějších teroristických organizací“ a dlouhodobě ho obviňují z praní špinavých peněz a z obchodu s narkotiky, což Hizballah popírá.
Archiv rubriky: Amerika
Příští týden americká ministryně zahraničí pravděpodobně rozhodne o pokračování vojenské pomoci Egyptu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton by příští týden mohla definitivně rozhodnout o tom, zda budou USA pokračovat v posílání vojenské pomoci do Egypta ve výši 1,3 miliardy dolarů ročně. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí s odvoláním na neshody mezi USA a Egyptem v otázce „demokratických svobod“. Ačkoliv prezident Obama dříve uvedl, že chce nadále pokračovat v pomoci Egyptu, americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že rozhodnutí se teprve připravuje. Americký Kongres již schválil vojenskou pomoc 1,3 miliardy dolarů pro Egypt na fiskální rok 2012, kteýr končí 30. září a stejně tak do Egypta poslal dalších 250 milionů dolarů hospodářské pomoci a dalších 60 milionů dolarů do rozvojového fondu. Americký zákon nově ovšem pro pokračování podpory Egypta vyžaduje, aby egyptská vláda podporovala přechod k civilní vládě, uspořádala svobodné a spravedlivé volby a garantovala svobodu projevu, shromažďování, náboženského vyznání a nárok na řádný soudní proces. Zákon ale také počítá s udělením výjimky, kterou může vydat americký ministr zahraničí, shledá-li pokračování ve vojenské pomoci za národní zájem USA.
Venezuela zvýší kapacitu svých přístavů
Díky investicím a vybavení za 50 milionů dolarů se zvýší kapacita venezuelských přístavů. To oznámila ministryně vodní a vzdušné dopravy Elsa Gutierrez. Veškeré vybavení, které Venezuela nakoupila díky smlouvám s Čínou a Finskem, by se mělo do země dostat do 2 měsíců. Ministryně dále uvedla, že se do budoucna počítá i se spoluprací s portugalskými společnostmi, díky kterým by měly být služby venezuelských přístavů ještě více zlepšeny.
Brazilský federální soudce zamítl souzení bývalého vojenského kolonela
Brazilský federální soud zamítl vyšetřování činů důstojníka Sebastião Curió Rodriguese de Moury. Ten byl obviněn z únosu a mučení 5 příslušníků levicové guerrily během 20 let trvající vojenské vlády v Brazílii. Začátek vyšetřování potěšil i OSN. Soud svůj rozsudek zdůvodnil přítomností zákona o milosti, vydaném v roce 1979. Ten garantuje soudní imunitu v případě, že se jednalo o činy politicky motivované a byly spáchány během vojenské diktatury mezi lety 1964- 85.
Prezident Chávez je zpět ve vlasti
Prezident Venezuely Hugo Chávez se vrací zpět do vlasti po 3 týdenním pobytu na Kubě. Tam prezident podstoupil operaci, během níž mu byla vyňata maligní léze z oblasti pánve. Sám prezident potvrdil, že žádné pooperační komplikace nenastaly. Ve Venezuele ještě podstoupí léčbu radioterapií.
Indie je pod stále větším tlakem ze strany USA kvůli dovozu íránské ropy
„Pokud se Indii nepodaří dostatečně omezit dovoz íránské ropy, mohly by USA být nuceny blokovat všem indickým bankovním platbám přístup do svého bankovního systému,“ uvedlo zpravodajství Bloomberg s odvoláním na amerického veřejného činitele, který si nepřál být jmenován. Indie ovšem již opakovaně uvedla, že bude nadále pokračovat v importu ropy z Íránu, která tvoří 12% indické spotřeby, přičemž Indie je dnes 2. největším dovozcem ropy z Íránu po Číně v hodnotě 12 miliard dolarů ročně. Írán a Indie již kvůli americkým sankcím zahájily jednání i o možném přechodu na platby za ropu ve zlatě.
Vatikán považuje kubánské embargo za neúčinné
Mluvčí Vatikánu oznámil názor Svatého stolce na embargo uvalené na Kubu Spojenými státy. Embargem prý pouze trpí kubánská veřejnost a v průběhu let ztratilo na své účinnosti. Vatikán se tak vyjádřil před oficiální návštěvou papeže Benedikta XVI. na Kubě. Papež bude na návštěvě latinské Ameriky od 23. března. Při své cestě navštíví Kubu a Mexiko. Již dříve papež vyslovil přání setkat se s bývalou hlavou kubánského státu Fidelem Castrem.
Zakladatel mexického drogového kartelu Los Zetas odsouzen ke 35 letům vězení
To oznámil federální úřad generálního prokurátora. Soud ve státě Tamaulipas obvinil Jaimeho Gonzáleze Durana z organizovaného zločinu a únosů. Jaime Gonzalez Duran byl zatčen již v roce 2008. Během akce měl u sebe na 150 000 dolarů a vojenskou zbraň.
Venezuela pošle na 15 000 vojáků do svého pohraničí
Vojáci, nasazení do pohraničí země s Kolumbií, Brazílií a Guyanou, budou bojovat proti obchodu s drogami. To potvrdil ministr obrany gen. Henry Rangel Silva. Dodal, že hlavním cílem operace je vystopovat a zničit laboratoře, ve kterých jsou drogy připravovány. Jejich zničení by mohlo vést k vymýcení překupníků v oblasti. Gen. Henry Rangel Silva zastává svou funkci od ledna tohoto roku. To i přes to, že USA v roce 2008 jeho jméno přidala na seznam klíčových osob pro obchod s drogami. Podle něj měl gen. Rangel Silva podporovat kolumbijskou levicovou guerrilu FARC.
Ropná společnost Chevron pozastavuje své práce v brazilských vodách
Operace společnosti jsou, podle jejího vyjádření, zastaveny jen dočasně. Stává se tak v důsledku loňské havárie, kdy do brazilských vod vyteklo, podle brazilského ministerstva téměř 417 000 litrů ropy. Za nehodu, způsobenou podceněným tlakem ropy v jejím ložisku, společnost zaplatila sankce za znečištění vod.
Velká Británie reaguje na výhružky Argentiny ohledně ropy v oblasti Falkland
Velká Británie se vyjádřila ke včerejšímu oznámení argentinského ministra zahraničí Hectora Timermana, ve kterém ministr uvedl, že Argentina hodlá podniknout právní kroky kvůli průzkumu ropných ložisek ve vodách u Falklandských ostrovů. Podle ministra zahraničí Timemana totiž ropa i zemní plyn, nalezené v těchto vodách patří Argentině. To proto, že Argentina si území Falkland nárokuje. Ministerstvo zahraničních věcí Velké Británie se o věci vyjádřilo jako o ,,ilegálním zastrašování“. Premiér David Cameron opět zdůraznil, že země bude i nadále pokračovat v ochraně a obraně Falklandských ostrovů.
Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Severní Koreou je v ohrožení
Představitelé Severní Korey oznámili připravované vypuštění družice na oběžnou dráhu pomocí raketového zařízení. Spojené státy americké označily tuto akci za vysoce provokativní. Tyto kroky ohrožují dohodu mezi USA a Severní Koreou, ve které se Pchjongjang zavázal k pozastavení jaderného programu, a USA za to přislíbily Severní Korey potravinovou pomoc. Tento krok Severní Korey porušuje požadavky Rady bezpečnosti OSN. Představitelé Jižní Korey vyzvali svého severního souseda k respektování mezinárodních úmluv.
Americký senátor McCain zdůraznil svůj požadavek americké vojenské intervence v Sýrii
Americký senátor John McCain prohlásil, že situace v Sýrii došla do momentu, že existuje reálná možnost setrvání syrského prezidenta Bashara Al-Assada u moci. Zdůraznil, že prezident Assad je diplomatický spojenec Íránu a sponzoruje teroristické organizace v Iráku. John McCain požaduje zahájení americké pomoci syrským povstalcům ve vojenské i humanitární podobě.
Cisco Systems jedná o převzetí společnosti NDS za 5 miliard dolarů
NDS je firmou založenou v Izraeli v roce 1988 s nynějším sídlem v Londýně. Specializuje se na vytváření softwaru pro velké televizní sítě. Dle informací je nabídka o 35% vyšší než odhadovaná cena firmy z roku 2009. Vlajkovou lodí společnosti je šifrovací a přístupový systém VideoGuard, který je integrován do celé řady set top boxů.
Republikán R. Santorum: „Pokud chce být Portoriko americkým státem, musí přijmout angličtinu jako svůj hlavní jazyk“
Republikánský kandidát Santorum pronesl tento výrok při interview v rámci své předvolební kampaně v zemi. Portoriko je v současnosti přidruženým státem USA s oficiálními jazyky španělštinou a angličtinou. V plánovaném listopadovém referendu by jeho občané měli rozhodnout o tom, zda se chtějí stát plnoprávným státem unie či dále zachovat současný status. Ačkoliv R. Santorum vyjádřil svoji podporu na sebeurčení obyvatel Portorika, jeho výrok o přijmutí angličtiny je v rozporu s ústavou Spojených států, která o nutnosti podobného postupu nikde nehovoří. Kongres USA se již při mnoha příležitostech snažil prosadit zákon, který by ustanovil angličtinu jako oficiální jazyk, nikdy se mu to však nepodařilo. Některé státy podobný zákon přijaly v rámci svého vlastního zákonodárného procesu, jedním z nich je např. Florida s početnou hispánskou populací.
Vláda spojených států se snaží zmírnit obavy o odkladu výroby a růstu cen bitevníků F-35
V průběhu tohoto týdne se americká vláda zaručila osmi partnerským národům, že již nadále nebude docházet k dalším odkladům v plánovaném postupu testování a výroby strategického bitevníku F-35 Joint Strike Fighter. Spojené státy již potřetí restrukturalizovaly svůj program výroby tohoto stroje, za který je zodpovědná firma Lockheed Martin a ve kterém se počítá s investicemi v objemu okolo 382 miliard amerických dolarů. V programu je kromě samotných Spojených států zapojena Velká Británie, Austrálie, Turecko, Kanada, Dánsko, Norsko, Itálie a Nizozemí. Z důvodu rostoucích nákladů a odkladů v testování však již několik států (např. Japonsko se 42 objednanými stroji) vyjádřilo možnost od programu odstoupit a zrušit původní objednávky, což by podle výrobce mělo za následek další zvyšování ceny.
Prezident Obama se při schůzce s britským ministerským předsedou Cameronem dotkl i otázky využití ropných rezerv skladovaných pro případ krize
Dle zdroje blízkého jednání otevřel prezident Obama tuto možnost v rámci schůzky obou politiků v Bílém domě. Zatím nebylo učiněno žádné rozhodnutí, oba státy však budou nadále spolupracovat na společném řešení bezpečnostních i energetických problémů. Americké SPR (Strategic Petroleum Reserves) čítají v současnosti okolo 700 milionů barelů ropy, což představuje v hypotetickém případě krize zásobu na období 30 dnů. Z pozice prezidenta Obamy jde o snahu řešit v předvolebním období obzvláště palčivý problém neustálého zvyšování cen ropy a pohonných hmot, který je jednou z příčin stoupající nespokojenosti Američanů s energetickou politikou své administrativy.
Další kampaň republikána N. Gingriche je po posledních prohrách na jihu USA v ohrožení
Bývalý předseda Sněmovny reprezentantů se i přes vynaložený čas a finance v rámci kampaně zaměřené na státy Alabamu a Mississippi nedokázal v preferencích dostat před své soupeře a v obou státech obsadil druhé místo za R. Santorumem. N. Gingrichovi se za celou dobu primárek podařilo získat vítězství jen ve dvou státech – v Jižní Karolíně a ve svém domácím státě Georgii, kde po dvě dekády zastával úřad kongresmana. Mnozí komentátoři a politologové otevřeně hovoří o konci jeho nadějí na prezidentský úřad. Natalie Davis, profesorka politologie na Birmingham Southern College se vyjádřila, že „volby v obou státech byly Gingrichovou poslední šancí ukázat, že je schopen vítězit. Pokud nedokáže vyhrát ani v Alabamě, nedokáže již vyhrát v žádném jiném státě. Toto byla jeho poslední možnost a on ji ztratil.“ Sám N. Gingrich se po vyhlášení výsledků vyjádřil zcela jasně pro pokračování v kampani až do konání republikánské nominační konference v Tampě, která proběhne v srpnu tohoto roku.
Republikán R. Santorum ovládl primárky na jihu USA
Republikánský prezidentský kandidát Santorum zvítězil ve státech Alabama i Mississippi, na druhém místě skončil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů N. Gingrich a třetí nejvyšší počet hladů získal dosavadní vedoucí kandidát M. Romney. Volba tak naznačuje, že M. Romney má stále problémy s oslovením konzervativních voličů na jihu USA. Pro R. Santoruma je naopak vítězství v těchto státech dobrým příslibem pro další volební vývoj a pro případ, že by žádný z kandidátů nezískal v rámci primárek dostatečnou podporu a o soupeři prezidenta Obamy by se rozhodovalo až na republikánské nominační konferenci v Tampě.
OSN přivítala zahájení vyšetřování bývalého brazilského plukovníka obviněného z válečných zločinů
Komise pro lidská práva při OSN přivítala zahájení vyšetřování brazilského bývalého plukovníka Sebastião Curió Rodrigues de Moura v otázkách zmizení mnoha lidí během vojenské vlády v Brazílii. Mluvčí Vysokého komisaře pro lidská práva při OSN Rupert Colville označil tento soud za první krok Brazílie k vyrovnání se s minulostí.
Afghánský prezident vyzval NATO ke stažení na své vojenské základny, Taliban pozastavil mírové rozhovory s USA
Afghánský prezident Hamid Karzai vyzval síly NATO, aby opustily afghánský venkov a menší vesnice a soustředily se již pouze do velkých základen v reakci na zastřelení 16 civilistů americkým vojákem. Současně s tím také hnutí Taliban informovalo o pozastavení vznikajících mírových rozhovorů s USA v Kataru.
Argentina hodlá podniknout právní kroky kvůli průzkumu ropných ložisek ve Falklandských vodách
To oznámil argentinský ministr zahraničí Hector Timerman. Právě ve vodách blízko Falklandských ostrovů byla britskými společnostmi nalezena ložiska ropy. Ta se tedy nachází na sporném území, které je zaoceánským územím Velké Británie. Argentina si na něj, kvůli historickému hledisku dělá nárok, což vede ke sporům mezi oběma zeměmi. V únoru Argentina podala oficiální stížnost k OSN kvůli údajné militarizace Falkland britskou armádou a námořnictvem. To i pro to, že Velká Británie k souostroví vyslala svůj torpédoborec Dauntless.
Američtí zákonodárci hrozí snížením pomoci Hondurasu ve věci vyšetřování vražd
Dopis adresovaný americké ministryni zahraničí Hillary Clinton podepsalo na 94 členů Kongresu. V něm žádají snížení vojenské a policejní pomoci Hondurasu, který bojuje s vysokým číslem vražd novinářů. Tento krok zdůvodňují faktem, že honduraská vláda nezaznamenala žádný větší úspěch v boji proti kriminalitě. Jen od nástupu momentálního prezidenta Porfirio Lobo Sosy v roce 2010 bylo v zemi zabito 19 novinářů. Podle statistik lokálních skupin pro podporu lidských práv je Honduras jednou z nejnebezpečnějších zemí pro novináře. Právě tyto skupiny spekulují i o snaze vlády mít nadvládu nad médii. Prezident Lobo Sosa to ale popřel.