Protesty proti zvýšení sankcí za nelegální těžbu zlata již trvají týden. Ve městě Puerto maldonado v peruánské části Amazonie stála roztržka s policisty 3 protestující život a několik osob je zraněno. Protestující horníci se hlavně bojí ztráty práce. Odhady hovoří až o 50 000 osob, které těží zlato v peruánské části Amazonie nelegálně, tzn. nemají k těžení příslušná povolení. Těm, kteří budou těžbu vykonávat i bez povolení hrozí až 10 let odnětí svobody. Tímto krokem vláda bojuje proti poškozování životního prostředí. Zároveň chce tak donutit ty, kteří povolení nemají, aby si je opatřili.
Archiv rubriky: Amerika
Dohoda o volném obchodu mezi USA a Jižní Koreou vstoupila v platnost
Uzavření tohoto kontraktu bylo po dlouhou dobu oddalováno. Dohoda byla podepsána před pěti lety a pro Spojené státy znamená největší dohodu tohoto typu za posledních šestnáct let. Jihokorejský parlament ji ratifikoval minulý rok. Vlivem této smlouvy by měly během následujících pěti let vymizet celní poplatky na 95% produktů obchodovaných mezi oběma zeměmi. Dále by podle jihokorejských úřadů mělo dojít k vytvoření 300 000 pracovních pozic v horizontu deseti let. Jižní Korea se v poslední době snaží otevírat svůj trh největším obchodním partnerům, nicméně i přesto panují mezi obyvateli i politiky obavy z dopadů tohoto kroku na domácí ekonomiku. Stejnou dohodu má Jižní Korea uzavřenou s EU a o podobném kroku jedná v současné době i s Čínou.
Boeing odmítá zaplatit penále ve výši 500 milionů USD indickým aeroliniím
Indický ministr civilního letectví Prashant Sukul přitom tvrdí, že při posledních jednáních souhlasil americký výrobce letadel se zaplacením těchto penalizací za škodu, která vznikla státním aeroliniím Air India za prodlevu při dodání objednaných letadel. Vedení společnosti Boeing však jakýkoliv souhlas se zaplacením 500 milionů USD indickému dopravci odmítá. Zpoždění při doručení 27 letounů 787 Dreamliner přitom činilo celé tři roky. Kvůli vývoji modelu 787 Dreamliner se opozdilo více zakázek Boeingu, nicméně vedení společnosti i přesto považuje tento typ za úspěšný a do budoucna klíčový.
Makedonský ministr zahraničí se setkal s delegací amerického Kongresu
Makedonský ministr zahraničních věcí Nikola Poposki jednal s delegací vedoucích poradců americké Sněmovny reprezentantů (dolní komora Kongresu), kteří Makedonii pracovně navštívili. Pan Poposki informoval hosty o politickém a hospodářském vývoji země, ale také o prioritách její zahraniční politiky – členství v Evropské unii (EU) a NATO. V tiskovém prohlášení také potvrdil odhodlání Makedonie budovat dobré sousedské vztahy, mír a trvalou stabilitu v regionu ve prospěch jejího dalšího sblížení s euro-atlantickými organizacemi. Obě strany si během jednání vyměnily názory na makedonsko-americké vztahy a strategické partnerství. Delegace zdůraznila, že je potřeba větší podpory amerického Kongresu pro brzký vstup Makedonie do NATO.
Americký prezident Barack Obama jednal s britským ministerským předsedou Davidem Cameronem
Britský ministerský předseda David Cameron navštívil Spojené státy americké a setkal se s americkým prezidentem Barackem Obamou. Hlavním účelem návštěvy byla demonstrace pevného spojeneckého svazku mezi USA a Velkou Británií. Státníci hovořili o aktuálních otázkách mezinárodní politiky, jako je situace v Afghánistánu, situace v Sýrii či jaderný program Íránu. Návštěva byla součástí přípravy na nadcházející summit G8.
Republikánští i demokratičtí zákonodárci požadují zachování termínu stažení amerických vojsk z Afghánistánu
Zákonodárci z obou velkých amerických politických stran se shodují na požadavku zachovat plán, který počítá se stažením amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2014. Podle nich není vliv událostí z poslední doby natolik významný, aby kvůli nim musely Spojené státy měnit svoji koncepci. Plán předpokládá stažení 23 000 vojáků v září tohoto roku a kompletní stažení amerických vojsk v roce 2014.
USA zvažují poskytnutí tajných dat Rusku
Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zvažuje poskytnutí tajných dat k vzdušným raketám Ruské federaci. Výměnou požadují zahrnutí ruských radarových základen do protivzdušné obrany Evropy. Pentagon zatím nesdělil, zdali se bude jednat o důležitá data známá jako VBO („Velocity at burnout“), která slouží ke zjištění rychlosti rakety ve chvíli, kdy jejímu motoru dojde palivo a vznítí se. Právě tato data požaduje Moskva jako výměnu za její začlenění do systému protivzdušné obrany. Tato data jsou klíčová k pochopení celého systému a k jeho překonání. Politici z republikánské strany s poskytnutím citlivých dat nesouhlasí.
Ministr obrany USA na návštěvě Afghánistánu
Návštěva ministra Leona Panetty nebyla předem nijak avizována a podle mluvčího amerického ministerstva obrany byla naplánována ještě před nedávným incidentem, který stál život 16 afghánských civilistů. Leon Panetta se při své návštěvě setká s vůdčími představiteli jednotlivých afghánských provincií, prezidentem Hamidem Karzaim i tamními americkými jednotkami. Mezi americkými jednotkami přítomnými v Afghánistánu nyní panují obavy z „odvetných“ útoků z řad hnutí Taliban.
Experti předpovídají aktivní sezónu hurikánů
Předběžná data Centra předpovědi počasí Národní oceánské a atmosferické administrace ( NOAA) hovoří o 14- 23 tropických bouří, které by měly zachvátit okolí Mexického zálivu, Karibského moře a Atlantického oceánu v roce 2012. 8- 14 z bouří by mohlo dosáhnout statutu hurikánů 1. a 2. druhu. 3- 5 z nich by mohlo být klasifikováno ještě vyššími stupni. NOAA dále upozornila, že většina z bouří by měla ovlivnit americké pobřeží Mexického zálivu.
OSN očekává 110 hlav států a vlád na konferenci Rio +20
Podle mluvčího OSN generální tajemník Ban Ki-moon osobně apeloval na vlády a prezidenty zemí, aby se konference zúčastnili a podpořili tak její úspěch. Rio +20 se bude konat v červenci v Rio de Janeiru. Navazuje tak na Earth Summit Río’92, který se konal před 20 lety. Na Rio +20 se bude definovat model pro příštích 20 let, jehož základními kameny je ochrana ekosystémů, zvýšení kvality života nebo vymýcení chudoby. Generální tajemník OSN již před týdnem oznámil, že věří v bezproblémové proběhnutí konference.
Argentinský vrchní soud povolil možnost potratu znásilněným ženám
Uměle vyvolaný potrat totiž podle rozhodnutí vrchního soudu z roku 2010 je v rozporu s ústavou a smlouvou o lidských právech. V roce 2010 nižší soud uznal možnost potratu v případě, kdy žena byla znásilněna. Tehdy se jednalo o případ 15 leté dívky, která otěhotněla po té, co byla znásilněna. Vrchní soud ale později jeho rozhodnutí odvolal. I přes tento zákaz ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že ročně jde k potratu na 500 000 žen. Ročně 100 z nich neprofesionálně provedený zákrok stojí život. Proti rozhodnutí vrchního soudu je např. argentinský biskup.
V Brazílii začíná soud s důstojníkem kvůli porušování lidských práv
Porušování lidských práv se měl důstojník Sebastiao de Moura dopustit během 20 let trvající vojenské vlády. Obviněn je i z únosů a mučení 5 členů komunistické guerrily, které byly uskutečněny v 70. letech minulého století. Dosud je všech 5 osob pohřešovaných. Tento bývalý kolonel je první osobností vojenské vlády, která stanula před soudem kvůli porušování lidských práv. Minulý rok prezidentka země Dilma Rousseff podepsala zákon, který ustanovuje komisi, vyšetřující zneužívání lidských práv. Mezi ně patří i zločiny, spáchané za vojenské vlády.
Ředitel CIA při jednání s tureckým premiérem hovořil o obavách z vývoje v Iráku
Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus při setkání s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem vyjádřil obavy z možného procesu s iráckým viceprezidentem Tareqem al-Hashemi na základě obvinění ze zapojení do teroristické činnosti. Silné obavy již v prosinci vyjádřil i vůdce iráckých sunnitů Iyad Allawi. Vicepremiér Hashemi je obviněn z objednávání bombových útoků proti iráckým civilistům i vládním úředníkům v posledních letech, a to včetně koordinovaných bombových útoků z prosince 2011 v hlavním městě Bagdádu, které dle úřadu premiéra měly být cíleny i na iráckého premiéra Nouriho al-Maliki. 19. prosince 2011 vyšetřovací výbor iráckého ministerstva vnitra vydal zatykač na iráckého vicepremiéra, který proto uprchl do autonomního Kurdistánu a obvinění popírá. Během společného jednání dále ředitel CIA a turecký premiér probírali i nadcházející, po jednání v Tunisku, druhé zasedání „prátel Sýrie“, které se bude konat v Istanbulu a má řešit mimo jiné i otázku vyzbrojování syrských rebelů.
Britský premiér: „Svět počítá se spojenectvím Britů a Američanů“
Britský premiér David Cameron a americký prezident Barack Obama označili spojenectví obou zemí za „unikátní a zásadní“. Toto označení předchází britské návštěvě Washingtonu. Během společného setkání by oba představitelé měli projednávat to, co nazývají „další fázi“ v Afghánistánu, kdy se aliance bude snažit předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi od roku 2014 Afgháncům. Dalšími tématy bude nynější situace v Íránu a Sýrii. V otázce rostoucího napětí mezi Izraelem a Íránem ohledně íránského jaderného programu oba představitelé vyjádřili názor, že je zde „dostatek času a prostoru pro diplomatické řešení“.
Jihoafrická republika zvažuje snížit dovoz íránské ropy
Jihoafrická ministryně pro energetiku Elizabeth Dipuo Peters uvedla, že země chce do konce května představit plán na diverzifikaci dovozu ropy. Írán je předním dodavatelem ropy do Jihoafrické republiky. a íránská ropa tvoří 29 % veškeré dovážené ropy do země. Ministryně pro energetiku přiznala, že jde o reakci na tlak Spojených států amerických, které sankcionují Írán pro údajný jaderný program.
Americký voják, který zastřelil 16 civilních obyvatel v Afghánistánu, možná dostane trest smrti
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že americký voják, 38 let starý seržant, který ve vesnici Alokozai zabil 16 civilistů, může dostat trest smrti. Prezident Hamid Karzai označil incident za neodpustitelný a afghánský parlament se nakonec usnesl na požadavku veřejného soudního procesu v Afghánistánu. Podle dohody mezi Afghánistánem a USA patří ovšem američtí vojáci, kteří spáchali trestné činy, pod judikaturu amerického vojenského tribunálu a jsou souzeni podle amerického vojenského práva.
Studenti v Afghánistánu se bouří proti americké přítomnosti v zemi
V afghánském městě Jalalabad došlo k demonstracím několika stovek studentů, kteří odmítají americkou přítomnost v zemi. Protesty jsou reakcí na nedávné události, ke kterým v Afghánistánu došlo – pálení Koránu na americké základně Bagram a útok na civilní obyvatelstvo ze strany amerického vojáka. Profesor bezpečnostních studií na King’s College v Londýně Malcom Chalmers zdůraznil, že se nedomnívá, že by tyto protesty ovlivnily americký odchod ze země v roce 2014.
Americký prezident Barack Obama kritizuje Čínu pro porušování obchodních pravidel
Americký prezident Barack Obama ve svém proslovu obvinil Čínu z porušování obchodních pravidel. Zmínil především restrikce, které Peking uvalil na export elektroniky, hlavně plochých obrazovek a hybridních autobaterií. V americkém Kongresu již delší dobu roste nespokojenost s čínským chováním na trhu, především ve spojitosti s manipulacemi s čínskou měnou. Spojené státy požádaly Světovou obchodní organizaci, aby tyto kauzy prošetřila.
Republikánští kandidáti se střetnou v jedné z rozhodujících předvolebních bitev na jihu země
Úterní primárky ve státech Mississippi a Alabama představují pro každého z kandidátů zásadní moment v předvolební kampani. N. Gingrich má poslední šanci, jak se vítězstvím udržet v dalším boji o republikánskou nominaci. Pro R. Santoruma naopak volby představují možnost Gingriche finálně odstavit od kandidatury a sjednotit tak konzervativní opozici před rozhodujícím bojem s M. Romneym, pro kterého by případné vítězství mohlo znamenat finální triumf potřebný pro republikánskou prezidentskou nominaci. Předvolební odhady jsou zatím velmi vyrovnané, konečné rozuzlení tak přinese až dnešní den.
Zemřel držitel Nobelovy ceny za chemii S. Rowland
Sherwood Rowland zemřel po dlouhém boji s Parkinsonovou chorobou v 84 letech v USA. Byl jedním z prvních vědců, kteří upozornili na škodlivý vliv freonů na ozonovou vrstvu v atmosféře. V roce 1995 byl jedním ze tří vědců oceněných Nobelovou cenou, kteří vypočítali, že při nezměněném používání freonů v rámci aerosolových sprejů a deodorantů bude během několika desetiletí ozónová vrstva zcela zničena, což bude mít katastrofické důsledky pro život na Zemi.
Část afghánského parlamentu požaduje vydání amerického vojáka zodpovědného za masakr civilistů na jihu země
Incident mimořádně zkomplikoval postavení mezinárodních jednotek v zemi. Při střelbě zahynulo celkem 16 lidí, z toho 9 dětí. Čtyřem zabitým dívkám bylo méně než šest let. Podle prvních informací se voják pokoušel neúspěšně dostat do několika domů a poté, co se mu do jednoho podařilo proniknout, zastřelil celou rodinu a několik těl zapálil. Dle americké armády jde o 38letého muže, který v rámci ozbrojených sil slouží již 11 let, třikrát byl nasazen v Iráku a v prosinci roku 2011 se dostal do Afghánistánu. Je ženatý a má dvě děti. Po masakru se vrátil zpět na základnu, kde se sám přihlásil a byl zadržen.
Firma Yahoo žaluje Facebook pro porušení deseti patentů
Jedná se tak o první soudní spor mezi světovými hegemony v oblasti vyhledávání a sociálních sítí. Žaloba přichází v době, kdy je každá z firem v diametrálně odlišné situaci. Zatímco Facebook se v současnosti připravuje na emisi akcií v odhadované hodnotě deseti miliard dolarů, což by vyjadřovalo celkovou hodnotu společnosti okolo částky 100 miliard amerických dolarů, Yahoo prochází finanční krizí a podle deníků Wall Street Journal se mnoho zaměstnanců obává propouštění. Yahoo žaluje Facebook za porušení práva duševního vlastnictví v rámci patentů zaregistrovaných v období mezi roky 1999 a 2010. Obě společnosti jsou stále propojeny rozsáhlou obchodní a technologickou spoluprací, která by touto žalobou mohla být do budoucna ohrožena.
Obliba amerického prezidenta Obamy klesá
Podle posledních průzkumů deníku Washington Post a televizní stanice ABC se 59% dotázaných vyjádřilo negativně vůči Obamově ekonomické politice. V popředí problémů stojí především stoupající cena ropy a s ní související zdražování pohonných hmot v USA. Jejich ceny se v posledních měsících dostaly na historická maxima, v současnosti je průměrná cena 3 dolary a 76 centů za galon. Celá situace je ještě zvýrazněna probíhající předvolební kampaní, ve které je energetická politika Bílého domu dlouhodobě kritizována. Republikánům se mimo jiné nelíbí prezidentova neochota řešit situaci zvýšením produkce ropy. Prezident Obama se v této souvislosti vyjádřil, že není dlouhodobě přijatelné takové řešení, které by vycházelo z pouhého navyšování těžby za situace, kdy USA již nyní spotřebovávají 20% světové produkce ropy.