Mezinárodní společenství a africké organizace by podle francouzského prezidenta Francois Hollande měly přestat otálet s vojenskou intervencí na sever Mali, který ovládají islamistické skupiny v čele se skupinou Ansar Dine, jež je známá svým spojením s teroristickou Al-Kaidou. Poté, co před týdnem prezident Hollande vojenskou operaci do západoafrické země podpořil, islamisté, především skupina AQIM, Francii pohrozili útoky na jejich obyvatelstvo. Situace je podle francouzského prezidenta dále neudržitelná a ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé západní Afriky. „Sahel se stal svatyní terorismu. Bezpečnost Evropy a Francie je v sázce,“ řekl ministr obrany Yves Le Drian. Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) již v červnu požádaly OSN o vydání mandátu k intervenci, resoluci umožňující vojenskou operaci ale schválilo OSN teprve před týdnem, pokud ale AU a ECOWAS do 45 dní dodají podrobný popis intervence. Guinea uvolnila pozdrženou dodávku zbraní malijské vládě, která byla zablokována v srpnu. Podle guinejského ministra obrany Abdoul Kabele Camara dodávka obsahovala tanky, obrněné transportéry a munici.
Archiv rubriky: západní Afrika
Angola vytvořila státní investiční fond v hodnotě 5 miliard USD
Státní investiční fond (FSA) ve výši 5 miliard USD, který má sloužit k investování do infrastruktury, výstavby hotelů a dalších projektů ze zisků z ropného bohatství země, ve středu vytvořila Angola. Jihoafrická země je druhým největším producentem ropy, v současnosti se snaží o diverzifikování své ekonomiky, která je závislá především na ropě. V rámci FSA by Angola měla investovat do cenných papírů pod vedením prezidentova syna Jose Filomeno dos Santos, který bude jedním ze tří dosazených členů rady, jež bude na správu fondu a jeho transparentnost dohlížet. Angola patřila mezi poslední členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která neměla vytvořený státní investiční fond. Ropa tvoří 95 % všech angolských exportních příjmů a kolem 45 % HDP. Tento rok by se ekonomický růst země měl dostat mezi 8 až 10 %, před rokem 2008 se avšak Angola pyšnila dvouciferným růstem. Opozice vytvoření fondu pochválila, ovšem dodala, že v zemi neexistuje transparentnost a korupce je všudypřítomná, obává se proto, že fond nebude sloužit obyvatelům Angoly, ale jejím představitelům. K podobnému kroku přistoupila již Nigérie, která vytvořila státní investiční fond ve výši 1 miliardy USD, k jeho plnému fungování ale brání politické spory.
Bývalá první dáma Ghany bude kandidovat na prezidentku pod novou politickou stranou
Konadu Agyeman-Rawlings, první dáma prezidenta Jerry Rawlingse, v sobotu oznámila svou kandidaturu na prezidentku. O post prezidentky se neúspěšně pokoušela již v minulosti pod záštitou vládnoucí strany Národní demokratický kongres (NDC), kterou založil její manžel. Z NDC nyní ale Agyeman-Rawlings odešla a chce založit novou politickou stranu. Jako důvod svého vystoupení uvedla špatné vládnutí NDC. „Vedení strany ztratilo svou morální převratu a zapojilo se do věcí, kterým by se mělo primárně vyhýbat, například korupci,“ uvedl její manžel a exprezident Rawlings. Agyemang-Rawlings dlouhodobě bojuje za ženská práva a většina analytiků tvrdí, že to byla právě ona, která měla významný vliv na politiku svého manžela během jeho prezidentského mandátu. Proti nominaci Agyemang-Rawlings staví vládnoucí NDC kandidaturu Johna Mahama, který stojí v čele státu od nečekané smrti prezident Johna Atta Millse v červenci. Ghana patří mezi jednu z nejstabilnějších zemí západní Afriky.
Mauritánský prezident byl postřelen, zranila ho vlastní armáda
V neděli byl mauritánský prezident Mohamed Ould Abdel Aziz letecky převezen na pooperační péči do Francie poté, co byl předchozí den postřelen. Střelba se odehrála v sobotu večer, když vojenská hlídka zahájila palbu na jeho konvoj asi 40 kilometrů od hlavního města Nouakchott. Celý incident označil prezident Aziz za nešťastnou náhodu a vyvrátil, že by se jednalo o pokus o vraždu. Do čela země se prezident Aziz postavil v roce 2008 po vojenském převratu, o rok později dostal prezidentský mandát od voličů. Mauritánie má dlouhodobě problém s islamistickými rebeli. Před vypuknutím vojenského převratu v Mali zahájila Mauritánie pomocnou vojenskou operaci proti islamistickým základnám na severu sousedního státu.
OSN přijala rezoluci k situaci na severu Mali, schválila misi afrických organizací
Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci, která umožní africkým organizacím vojenskou misi na sever Mali, který po březnovém převratu ovládly islamistické skupiny a vyhlásily nezávislý stát Azawad. Aby se vojenský zásah mohl uskutečnit, musí být do 45 dnů předložen Radě bezpečnosti OSN detailní plán operace. Přesto musí organizace nejprve vyčerpat všechny diplomatické možnosti. Plán intervence byl doposud překážkou, bez níž OSN mandát, o níž požádala malijská prozatímní vláda i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), odmítala vydat. ECOWAS již několik týdnů od převratu požádalo OSN, aby vydala mandát k vojenskému zásahu na sever západoafrické země, a navrhuje vytvoření armády o síle 3000 mužů. Příští týden se v hlavním městě Mali Bamako mají sejít zástupci ECOWAS, Africké unie (AU) a OSN, aby projednali současnou situaci v zemi, která podle ECOWAS ohrožuje stabilitu a bezpečnost západní Afriky. Poté, co francouzský prezident Francois Hollande podpořil misi na sever Mali, islamisté pohrozili, že pokud k intervenci společenství přistoupí „bude to cesta do pekla“. „V následujících dnech mu zašleme obrázky mrtvých francouzských rukojmích. Nebude moct ani spočítat těla francouzských emigrantů nejenom v západní Africe,“ oznámil mluvčí islamistické skupiny MUJWA Oumar Ould Hamaha.
Human Rights Watch: Islamistická Boko Haram by mohla být souzena za zločiny proti lidskosti
Během útoků militantní islamistické skupiny Boko Haram v Nigérii zemřelo během tří let nejméně 2800 lidí. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) by skupina za zločiny proti lidskosti mohla stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, neboť jejich útoky lze označit „za úmyslné etnické a rasové činy“. Boko Haram na severu Nigérie prosazuje vytvoření islamistického státu, v jehož právním řádu by bylo zakotveno islámské právo šaría. HRW rovněž obvinila část nigerijské policie a armády (JTF) z „fyzického týrání, tajného zadržování, vydírání a vypalování domů“. Vláda před časem potvrdila mírové rozhovory s některými členy Boko Haram, to ale skupina rezolutně popřela. Na začátku října bylo zatčeno několik úředníků, kteří měli předávat informace militantní islamistické skupině.
Islamisté na severu Mali podle OSN porušují práva žen a rekrutují dětské vojáky
Podle náměstka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivana Simonovice islamističtí rebelové, kteří krátce po vojenském převratu v březnu letošního roku vyhlásili nezávislý stát Azawad a deklarovali kontrolu nad dvěma třetinami malijského území, si „kupují loajalitu“ obyvatel tím, že ruší daně a platí za každého nového člena, který se přidá k jejich boji. Mali patří mezi nejchudší země světa, kde polovina obyvatel žije za méně než 1,25 USD na den. Islamisté zavedli v ovládaných oblastech islamistické právo šaría. „Porušování lidských práv je stále systematičtější. Zavedli extrémní verzi práva šaría, takže obyvatelstvu je porušována řada lidských práv, především práv žen,“ uvedl Simonovic. Běžnou součástí se stala nucená manželství, kdy je žena prodávána za méně než 1000 USD, mnohdy opakovaně. Podle Simonovic jde o skrytý obchod s lidským masem, zahrnující nucenou prostituci a znásilnění. Za rekrutování dětského vojáka lze získat až 600 USD. Nestabilita v Mali zhoršuje bezpečnostní a humanitární situaci v oblasti Sahelu, kde miliony lidí trpí hladomorem důsledkem sucha. Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) a Africké unie (AU) požádala již dříve o mandát k vojenské intervenci na severu Mali, o níž i vláda oficiálně požádala, Rada bezpečnosti OSN ale mandát doposud zvažuje.
Společnost Shell čelí obvinění u soudu ze znečištění nigerijských vesnic
Jde o první případ, kdy anglo-nizozemská ropná společnost Shell bude čelit obvinění u civilního soudu v Nizozemsku za znečištění životního prostředí v zahraničí, kde měla Shell kontaminovat nigerijské vesnice v regionu Ogoniland. Žalobu na Shell podali čtyři nigerijští zemědělci a nizozemská část organizace Friends of the Earth, podle nichž ropné skvrny zničily zemědělskou půdu, která je hlavním zdrojem obyvatel, a kontaminovaly vodu. Podle jednoho ze žalobců Alfreda Akpana úniky ropy znečistily na 47 rybníků. Společnost obvinění odmítá a tvrdí, že nemohla postižené oblasti vyčistit z důvodu vysokého rizika nebezpečí v regionu, a dodává, že velká část znečištění byla způsobena krádežemi a sabotážemi. Pokud by zemědělci uspěli se svou žalobou, mohl by rozsudek odstartovat vlnu tisíce dalších nároků na náhradu školy. V srpnu přijala společnost Shell odpovědnost za dva úniky ropy v regionu v roce 2008 a 2009.
OSN: Příznivci exprezidenta Pobřeží slonoviny Gbagba destabilizují zemi ze sousední Ghany
Zastánci bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagba, který v roce 2010 odmítl uznat porážku v prezidentských volbách a který čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu, si podle OSN vytvořili základny v sousední Ghaně s cílem destabilizovat zemi. Část žoldáků se podle OSN nachází i v sousední Libérii. Příznivci exprezidenta Gbagba jsou obviňováni z útoků na hranici Pobřeží slonoviny, po nichž na několik dní uzavřela země hranice s Ghanou. Podle zprávy OSN hledají zastánci exprezidenta Gbagba nové členy a základny v boji proti současné vládě prezidenta Alassana Ouattary na severu Mali, který po vojenském převratu z března letošního roku ovládají islamistické skupiny. Mezi rebely, kteří s příznivci exprezidenta spolupracují, má patřit islamistická militantní skupina ze severu Mali Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida a která prosazuje striktní výklad islamistického práva. Zpráva OSN má podle agentury Reuters rovněž dokazovat, že vláda prezidenta Ouattary porušila zbrojní embargo OSN na dovoz vojenského rádiového zařízení, uniforem a nožů.
Námořní a pozemní hranice Pobřeží slonoviny s Ghanou se znovu otevřely
Po útoku z 21. září na armádní kontrolní stanoviště Noe na hranici Pobřeží slonoviny, při němž zemřelo několik lidí, uzavřela západoafrická země s Ghanou své hranice. Podle ministra obrany Paula Koffi Koffi obě země zpřísnily bezpečnost podél společné hranice, a proto se Pobřeží slonoviny rozhodlo hranici opět otevřít. „Prezident Alassane Ouattara rozhodl, že od pondělních sedmi hodin ráno bude pozemní a námořní hranice znovu otevřena.“ Z útoku jsou obviňováni příznivci exprezidenta Laurenta Gbagbo, který v roce 2010 odmítl uznat volební porážku, a v zemi se rozpoutalo násilí. V současnosti čelí bývalý prezident Gbagbo obvinění ze zločinů proti lidskosti u Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Část jeho příznivců pobývá v sousední Ghaně a podle analytiků jsou odpovědní za několik útoků v Pobřeží slonoviny. Ghana nyní slíbila pomoc ve vyšetřování.
Tuaregové mírní slova o nezávislosti a stovka žen protestovala v Timbuktu proti právu šaría
Jedna z největších povstaleckých skupin v Mali etničtí Tuaregové, kteří na jaře letošního roku vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad, nyní mírní své postoje. „Požadujeme právo na sebeurčení, což nemusí nutně znamenat odtržení. Chceme jen právo na život, na zdravotní péči, vzdělání a svobodu projevu,“ uvedl Ibrahim Ag Assaleh, člen skupiny MNLA. Tuaregové, kteří obviňovali malijskou vládu v hlavním městě Bamaku ze zanedbávání zájmů severu, sice vyhlásili nezávislost, ovšem následně radikálnější skupiny islamistů, především skupina Ansar Dine, která bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida, převzala kontrolu nad rozsáhlým územím a zavedla islámské právo šaría. V sobotu na protest proti striktnímu islámskému právu ve městě Timbuktu vyšla více než stovka žen do ulic. Islamisté dav následně rozehnali. Od dubna platí v Timbuktu přísný výklad islámského práva šaría, který například zakazuje hudbu a nutí ženy, aby nosily šátky. „Jsme unavení. Nutí nás nosit šátky a loví nás jako bandity, pokud příkaz porušíme,“ uvedla Cisse Toure, jedna z protestujících.
V Guiney bylo odvoláno 11 ministrů
Prezident Alpha Conde odvolal kvůli restrukturalizaci kabinetu 11 ministrů. Důvod jejich odvolaní není známý. Odvolání ministrů ještě zvýšilo napětí v západoafrické zemi, kde se dlouhodobě odsouvá termín parlamentních voleb. Z vlády byl odvolán například ministr zemědělství Jean Marc Telliano a ministr pro výstavbu a rozvoj měst Mathurin Bangoura, kteří čelili obvinění z korupce. Exministr Bangoura byl zároveň generálem, který působil ve vládě od vojenského převratu a vlády vojenské junty v letech 2008-2010. Podle spekulací by měl post ministra pro zahraniční záležitosti zaujmout bývalý premiér a diplomat Francois Louceny Fall, další jména zůstávají prozatím neznámá. Současný prezident Conde byl zvolen na konci roku 2010, čímž byla ukončena vojenská vláda. Od roku 2008 má země důsledkem vojenského převratu přerušenou veškerou zahraniční pomoc. Finanční prostředky ze zahraničí by mohl obnovit až výsledek parlamentních voleb. Volby byly ale již několikrát odloženy.
Pobřeží slonoviny získalo úvěr v hodnotě 556 milionů USD na výstavbu nové elektrárny
Výstavba nové vodní elektrárny, na jejíž postavení se Pobřeží slonoviny dohodlo na úvěru ve výši 556 milionů USD s čínskou Export-Import Bank, by měla začít do konce letošního roku. Podle ministra pro energetiku a těžební průmysl Sabati Cisse bude čínská Export-Import Banka financovat projekt z 85 %, zbylých 15 % vloží Pobřeží slonoviny. Obě strany se dohodly na 2% úrokové sazbě a devítiletém odkladu splátek pro půjčku na 20 let. K podpisu smlouvy by mělo dojít v první polovině listopadu. Výstavba nové vodní elektrárny Soubre by měla trvat 5 let. Pobřeží slonoviny na rozdíl od okolních států Subsaharské Afriky nemá problémy s výpadky elektřiny a část své elektřiny exportuje do Ghany, Burkiny Faso, Beninu, Toga a Mali. Vláda přislíbila, že restrukturalizaci energetického sektoru podpoří 500 miliony USD.
Islamisté na severu Mali veřejně popravili muže, demonstrovali tak právo šaría
V březnu využili islamisté nepřehledné situace po vojenském převratu a deklarovali ovládnutí severu Mali, včetně vyhlášení nezávislého státu Azawad. Následně na ovládaném území zavedli právo šaría. Nejméně 100 lidí v úterý sledovalo v Timbuktu popravu muže, který byl obviněn z vraždy. Veřejná poprava měla být demonstrací islamistů o striktním výkladu islámského práva šaría, přestože většina muslimského obyvatelstva v oblasti s vyhlášením práva šaría nesouhlasí. „Byl zabit stejným způsobem, jakým on zabil svou oběť. Tak to šaría požaduje,“ uvedl Sanda Ould Boumana, mluvčí povstalecké islamistické skupiny Ansar Dine. Podle místních se jednalo o muže, který byl členem etnické skupiny Tuaregů, sjednocených v MNLA. Hnutí MNLA bylo původně spojencem islamistických skupin na severu země, ovšem poté, co MNLA odmítlo islamistický stát a přiklonilo se k sekulárnímu pojetí, přerušila povstalecká skupina Ansar Dine s MNLA jednání. Během posledních měsíců byl ve jménu šáría ukamenován k smrti pár obviněný z cizoložství a jako trest bylo vykonáno několik amputací. Ve čtvrtek má Rada bezpečnosti OSN projednávat žádost Mali o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země.
V Pobřeží slonoviny začne soud s generálem obžalovaným za povolební protesty
Klíčový spojenec bývalého prezidenta Laurent Gbagba generál Dogbo Ble bude jako obviněný čelit soudnímu jednání za rozpoutání násilí po prezidentských volbách v letech 2010 až 2011. Generál Ble byl velitelem republikánské gardy exprezidenta Gbagba, který odmítl v roce 2010 uznat výsledky voleb a odstoupit. Generála Ble v dubnu 2011 zajaly francouzskými jednotkami spolu s OSN. Obžalovaných je kromě generála Ble i dalších sedm úředníků armády. Bývalý prezident Gbagbo je souzen u Mezinárodního trestního soudu (ICC), kde čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti. Generál Gle už v roce 2002 u vojenského soudu čelil obvinění, že zabil bývalého vůdce vojenského převratu generála Roberta Guei, který byl rival exprezidenta Gbagba.
Pobřeží slonoviny predikuje v příštím roce 9% ekonomický růst
Mluvčí vlády Pobřeží slonoviny Bruno Kone v úterý uvedl, že země očekává ekonomický růst 8,6 % v letošním roce a pro 2013 predikuje 9% růst. Původně se růst pro rok 2012 odhadoval na 8,1 %, jedná se o první nepřerušenou sezónu od občanské války, která dočasně zastavila ekonomickou činnost v podnikání. Podle mluvčího Kone vláda předloží návrh na rozpočet západoafrické země pro rok 2013 ve výši 7,5 miliard USD, což znamená 17% navýšení oproti letošnímu rozpočtu.
V Nigérii byl zatčen mluvčí Boko Haram, skupina rezolutně odmítá mírová jednání
Mluvčí militantní islamistické skupiny Boko Haram Abu Qaqa byl podle agentury Reuters zajat bezpečnostními jednotkami Nigérie. Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría na severu Nigérie, odmítá prohlášení vlády o mírových jednáních. Prezident Goodluck Jonathan v srpnu oznámil, že rozhovory s Boko Haram probíhají tzv. zadními kanály, tj. pouze s některými členy, nikoliv skupinou jako celek. Vůdce Boko Haram Abubakar Shekau ve videu, které zveřejnil na severu Youtube, ale kategoricky odmítl, že by k podobným rozhovorům docházelo. „Nikdy jsme neusilovali o rozhovor a nesedneme si vládními představiteli, dokud budou zabíjet naše členy,“ uvedl Shekau. Vůdce Boko Haram rovněž popřel informaci, že by byl mluvčí Qaqa, vlastním jménem Anwal Kontagora, mrtvý, pouze potvrdil, že byl zajat nigerijskými bezpečnostními jednotkami. Militantní islamistická skupina je považována za jednu z největších hrozeb nigerijské společnosti a svou činnost Boko Haram zintenzivnila v roce 2010.
V Nigérii bylo zatčeno několik úředníků armády, měli předávat informace militantní Boko Haram
V neděli bylo v severovýchodním nigerijském státě Borno zadrženo několik úředníků armády, které policie podezřívá z předávání informací militantní islamistické skupině Boko Haram. Úředníky udal bývalý pracovník imigračního úřadu, jenž byl zatčen minulý měsíc a který se doznal, že je členem Boko Haram. Jméno úředníka policie tají. Podle mluvčího armády v severovýchodním státu Borno Sagir Musa se měl úředník podílet na teroristických útocích ve státech Borno a Yobe. Militantní skupina prosazuje na severu Nigérie islamistické právo šaría. Jen v letošním roce zemřely stovky lidí důsledkem útoků Boko Haram. Militantní skupina je spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida.
Členové OSN se na řešení situace v Mali neshodli
Ve středu se členové OSN na každoročním setkání Valného shromáždění OSN při otázce řešení současné situace v Mali rozdělili na dva tábory. Zatímco Francie a některé sousední státy Mali požadovaly vojenskou intervenci na sever západoafrické země, kde islamističtí povstalci vyhlásili nezávislý stát Azawad, Spojené státy americké uvedly, že Mali musí nejprve ustanovit řádně zvolenou vládu. V březnu proběhl v západoafrické zemi vojenský převrat, který svrhnul přechodnou vládu. Následně byla ustanovena prozatímní vláda, termín voleb nebyl doposud určen. Islamističtí povstalci ovládají skoro dvě třetiny země a sousední státy je obviňují ze spolupráce s teroristickou skupinou Al-Kaida. Francie a sousední země Mali argumentují ve prospěch vojenského zásahu tím, že současná situace ohrožuje regionální stabilitu a bezpečnost. USA naopak vidí řešení v demokraticky zvolené vládě, která nestabilitu země ukončí politickým vyjednáváním a obnovením právního státu. Diplomaté jsou k přijetí mandátu, který by vojenskou intervenci umožňoval, spíše skeptičtí. Někteří členové OSN ale upozorňují, že v zemi hrozí humanitární krize. Na 400 000 obyvatel totiž důsledkem nestability přišlo o své domovy.
Guiney se podařilo vyjednat odpuštění dluhu ve výši 2,1 miliard USD
Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) odpustí silně zadlužené západoafrické zemi dluh v hodnotě 2,1 miliard USD. V současnosti se zahraniční dluh Guiney pohybuje kolem 3,2 miliard USD, odpuštění bude tak znamenat snížení dluhu o dvě třetiny. Pomoc MMF a SB je určena k nastartování rozvojových projektů v zemi.
Burkina Faso plánuje otevřít šest nových dolů
Podle ministra pro těžbu Salif Lamoussa Kabora by v Burkině Faso mělo vzniknout hned 6 dolů, které zdvojnásobí příjmy z nerostného bohatství. Vláda rovněž chce připravit novou legislativu, která bude těžbu regulovat. Podle současného návrhu zákona bude muset každá těžařská společnost odvést 20% daň z nákupu licence a vláda plánuje i další daňové změny, které mají přinést více peněz do rozpočtu. V současnosti tvoří příjem z nerostného bohatství asi 12,7 % HDP. „S navýšením počtu dolů na 14 bychom se měli dostat na 20 až 25 % HDP. To je náš cíl,“ uvedl ministr Kabora. Země má velké zásoby drahých minerálů a zinku.
Nigerijská armáda deklaruje smrt 35 členů militantní Boko Haram
Nejméně 35 islamistů z militantní skupiny Boko Haram zemřelo na severovýchodě země po střetu s armádou, dalších více než 60 členů zadržela armáda v nigerijských státech Adamawa a Yobe. Zásah armády proběhl z neděle na pondělí, v hlavním městě státu Yobe, v Damaturu, byl uložen zákaz vycházení. Město Damaturu patří mezi nejčastější cíle skupiny Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría. Při útocích Boko Haram zemřelo ve střední a severní Nigérii od roku 2010 na 1400 lidí.
Mali písemně požádalo OSN o schválení vojenského zásahu v Azawadu
Podle francouzského ministra zahraničí Laurent Fabius Mali požádalo OSN v dopise z 18. září o schválení mandátu k okamžitému vojenskému zásahu na severu země proti islamistickým rebelům. Západoafrická země se domáhá kapitoly 7 v Chartě OSN, která umožňuje udělit mandát, zahrnující diplomatické i ekonomické sankce, včetně vojenské intervence. Vláda Mali požaduje podle svého tvrzení schválení okamžitého zásahu proti ozbrojeným skupinám a pašerákům drog na severu země, které je ale v současnosti pod kontrolou islamistů a kmenů Tuaregů, kteří zde v dubnu vyhlásili nezávislý a neuznaný stát Azawad. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) požádalo OSN o mandát již v červnu. Ve středu bude Valné shromáždění OSN projednávat celkovou situaci v oblasti Sahelu.