Hospodářský růst Mauritánie by měl navzdory poklesu těžby a snížené poptávky z Evropy dosáhnout podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) 6,2 %. Rozpočet má být po šesti letech opět vyrovnaný a státní rezervy mají dosáhnout 750 milionů USD. MMF očekává rovněž snížení nezaměstnanosti a nižší míru chudoby. Přesto MMF vyzval vládu, aby pokračovala v reformách, které mají zlepšit podnikatelské prostředí. Růst by v roce 2013 měl přesáhnout 6 % a inflace by měla zůstat stabilní. Mauritánie má zásoby železné rudy, mědi a zlata a je považována za spojence Západu proti vzrůstajícímu islamistickému radikalismu v regionu.
Archiv rubriky: západní Afrika
Pobřeží slonoviny otevře svůj vzdušný prostor pro Ghanu
Po útocích, kdy ozbrojenci napadli armádní kontrolní stanoviště v příhraničním městě Noe, uzavřelo Pobřeží slonoviny své hranice pro sousední Ghanu. Země z útoků viní stoupence svrženého prezidenta Laurenta Gbagba, který se skrývá v Ghaně. Nyní chce znovu otevřít vzdušný prostor, nicméně pozemní a námořní hranice zůstanou uzavřené. Po prezidentských volbách v roce 2010 dnes již bývalý prezident Gbagbo odmítl uznat porážku ve volbách a v zemi se rozpoutalo krvavé povolební násilí, v němž zemřelo na 3000 lidí.
Kamerunský exministr byl odsouzen k 25 rokům vězení
Bývalý ministr pro územní správu a bývalý kandidát na prezidenta Marafa Hamidou Yaya byl odsouzen ke 25 letům vězení za zpronevěru a předražený nákup prezidentského letadla v roce 2004. Stejný trest si v sobotu odnesl i bývalý ředitel dnes již zaniklé státní letecké společnosti CAMAIR Yves Michel Fotso. Exministr svou vinu odmítá. Ve vězení je také exministryně Jean-Marie Atangana Mebara a bývalý velvyslance v USA Jerome Mendouga. V roce 2006 zahájil prezident Paul Biya tzv. operace Sparrow Hawk, prostřednictvím níž chce bojovat proti korupci. Kritici ale namítají, že protikorupční kampaň je zaměřena jen na dříve vybrané politické oponenty.
Rada bezpečnosti OSN je znepokojena situací v Mali
V pátek Rada bezpečnosti OSN vyjádřila znepokojení nad „zvýšenou aktivitou teroristických elementů“ na severu Mali, včetně teroristické organizace Al-Kaida, a vyzvala všechny rebelské skupiny, aby přetrhaly s islamistickými extrémisty veškeré vazby. Pokud se situace nezlepší, je Rada bezpečnosti připravena zavést proti Mali sankce, jak dříve navrhlo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Příští týden by se mělo konat jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu. ECOWAS se připravuje na vojenský vstup na sever Mali, ovšem žádá OSN o mandát k intervenci. Mali se ocitlo v politickém chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat a svrhla přechodnou vládu.
Niger schválila rozpočet pro rok 2013
V pátek přijala vláda Nigeru rozpočet s nulovým deficitem ve výši 2,5 miliard USD, který je o 11 % nižší než v letošním roce. Rozpočet je podle vlády zaměřen na posílení růstu a zvýšení bezpečnosti v západoafrické zemi. Země bojuje s nedostatkem potravin v důsledku sucha a se vzrůstající aktivitou islamistických radikálů. Navzdory potravinové krizi, která zasáhla na 6 milionů obyvatel z celkové populace 15 milionů, Niger očekává hospodářský růst mezi 12 až 15 %. Niger je světovým producentem uranu, na jeho území byly nalezeny i zásoby ropy.
Opozice a vládní příznivci se střetli v Guiney
V hlavním městě Conakry se v pátek večer střetla opozice s příznivci vládní politiky. Důvodem jsou podle analytiků etnické spory. V zemi se navíc stále posouvá termín parlamentních voleb, které se naposledy měly konat 8. července. V Guiney roste napětí mezi etniky Peul a Malinkes. Prezident Alpha Conde, který byl zvolen na konci roku 2010, kdy byla ukončena vláda armády, patří k etniku Malinkes. Etnikum Peul vyčítá vládě, že jim brání k získání politického mandátu. Parlamentní volby jsou posledním krokem v přechodu zpět k civilní vládě. Volby byly odloženy poté, co se opozice obávala, že volební komise je neobjektivní. V roce 2008 proběhl v zemi vojenský převrat, který přerušil veškerou zahraniční pomoc. Země je největším světovým vývozcem bauxitu a má velké zásoby hliníku. Do konce září má Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodnout o tom, zdali má Guinea nárok na odpuštění 2 miliardového USD dluhu v rámci programu pro nejvíce zadlužené země.
Největší aerolinky Nigérie zrušily všechny vnitrostátní lety
Největší nigerijská letecká společnost Arik Air stornovala všechny vnitrostátní lety poté, co úředníci z Federálního leteckého úřadu Nigérie (FAAN) zablokovali vstup pasažérů na palubu letadla v hlavním městě Lagosu. Důvodem je podle FAAN nezaplacení letištních poplatků. To ovšem společnost odmítá a ředitel provozu Arik Air kapitán Ado Sanusi uvedl, že „slova o nezaplacených letištních poplatcích v řádech milionů USD jsou vymyšlená“. Cestujícím budou podle společnosti navráceny peníze za letenky a bude jim nabídnuto ubytování v hotelu.
Mezinárodní měnový fond předpokládá vyšší ekonomický růst Senegalu
Ekonomický růst Senegalu by se podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) měl v příštím roce zvýšit z očekávaných 3,7 % na 4,3 %. Důvodem je dokončení projektů v energetice, infrastruktuře a zemědělství, které by měly vést k posílení ekonomiky. Inflace v zemi byla v prvním pololetí letošního roku 1,5 %, MMF předpokládá, že do konce roku zůstane pod 2 %. Senegal by podle MMF měl mírně snížit deficit svých veřejných financí, aby se dostaly v roce 2013 na méně než 5 % hrubého domácího produktu (HDP). Mezi roky 2000 až 2010 totiž vzrost státní dluh na 6,7 % HDP. Prezident Macky Sall po nástupu do úřadu slíbil snížení vládních výdajů.
Senegal zrušil senát, ušetřené peníze mají jít na prevenci proti záplavám
Senegalští poslanci odhlasovali návrh prezidenta Macky Sall a zrušili senát. Asi 15 milionů USD, které byly vyhrazené pro horní komoru parlamentu, budou použity na protipovodňová opatření. Kritici ovšem tvrdí, že zrušení stočlenného senátu je snahou prezidenta omezit příznivce ex-prezidenta Abdoulaye Wadeho. Rovněž byl zrušen post viceprezidenta, který zavedl v roce 2009 bývalý prezident Wade, ale nikdy nebyl obsazen. Předměstí hlavního města Senegalu Dakaru trpí častými záplavy. Letos během nich podle BBC zemřelo až 13 lidí a tisíce lidí se ocitlo bez domova.
ECOWAS se připravuje na vojenský vstup do Mali
Vojenská intervence Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) by měla mít tři fáze. Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore, který na začátku září oficiálně požádal o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým militantním skupinám na severu země, předpokládá, že teprve ve třetí fázi nasadí ECOWAS vojáky. Velvyslanec OSN z Pobřeží slonoviny Youssoufou Bamba nasazení vojáků až ve třetí fázi odmítá a na jednání Rady bezpečnosti OSN uvedl, že takové rozhodnutí bude obtížné a strategicky nerozumné. ECOWAS společně s Africkou unií (AU) žádá OSN o mandát k intervenci. OSN si ale vyžádalo přesné plány operace. Jednání Valného shromáždění OSN o situaci v oblasti Sahelu je naplánované již na tento měsíc. Mali upadlo do politického chaosu poté, co v březnu armáda provedla vojenský převrat. Humanitární situace v Mali se podle politiků a mezinárodních organizací zhoršuje.
Mezinárodní měnový fond schválil vyplacení půjčky Sierra Leone v hodnotě 6,9 milionů USD
V pondělní Mezinárodní měnový fond (MMF) schválil, že vyplatí západoafrické zemi půjčku ve výši 6,9 milionů USD a dodal, že ekonomické vyhlídky Sierra Leone jsou v letošním roce příznivé z důvodu zvýšených příjmů ze železné rudy. V roce 2010 získala Sierra Leone od MMF půjčku v hodnotě 45,4 milionů USD k obnově země po občanské válce, která proběhla v letech 1991 až 2002. Příjmy západoafrického státu pocházejí především z exportu minerálů. MMF předpokládá, že by se příjmy z nerostných surovin mohly zvýšit až o 51,4 % v letošním roce.
Gambijský prezident pozastavil popravy
V důsledku četných mezinárodních protestů pozastavil gambijský prezident Yahya Jammeh vykonání dalších 37 poprav. Od jeho srpnového slibu došlo k popravě 9 lidí, poprvé za posledních 27 let. Podle organizací za lidská práva se jednalo hlavně o politické vězně. Tresty se setkaly s nesouhlasem lidsko-právních organizací i Africké unie (AU), jež zaslala Jammehovi varování před jejich uskutečněním. Opoziční lídr Sheikh Sidia Bayo v pátek oznámil, že po vykonání poprav plánoval vytvořit exilovou vládu v sousedním Senegalu s cílem sesadit nynějšího prezidenta.
Bývalý francouzský ředitel ropné společnosti byl vydán ke stíhání do Toga
Loik Le Floch-Pringent působil jako ředitel v mezinárodní ropné společnosti Elf firm. Nyní byl vydán z Pobřeží slonoviny do Toga, kde čelí obvinění z braní úplatků a podvodů. Jeho právník veškerá obvinění odmítá a za vyšetřováním svého klienta vidí politickou motivaci. Loik Le Floch-Pringent se měl podle obžaloby dopustit podvodu ve výši 48 milionů USD. Již dříve byl zatčen za zpronevěru veřejných prostředků ve výši více než 350 milionů USD, za níž dostal pětiletý trest.
Nigérie získala půjčku od čínské banky v hodnotě 600 milionů USD
Nigérie podepsala smlouvu o úvěru s čínskou Export-Import Bank s 2,5% úrokem na dobu 20 let se sedmiletou dobou odkladu. Půjčku v hodnotě 600 milionů USD chce západoafrická země využít na výstavbu železnice, která by spojovala hlavní město Abuja s okolními městy. Železnici má vybudovat čínská Civil Engineering Construction Corp a měla by být dokončena do roku 2015. Na 500 milionů USD z čínského úvěru bude vyčleněno na výstavbu železnice, zbylých 100 milionů USD připadne tzv. Galaxy Backbone projektu, který má dát mladým lidem lepší přístup k technologiím. Očekává se, že Nigérie uzavře v následujících týdnech dohodu s Čínou na dalších 500 milionů USD, které mají sloužit k vybudováním čtyř letištních terminálů ve městech Abuja, Kano, Port Harcourt a Enugu. Čína poskytuje africkému kontinentu půjčky s často nižším úrokem než je tržní.
OSN: Libérie selhává v boji proti krvavým diamantům
Podle nové zprávy OSN chybí v Libérii dostatečná politická vůle k vymýcení krvavých diamantů, které financují konflikty v Africe. Schopnost vlády podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-Moona selhává především v regulaci diamantového průmyslu, který dosahuje 30 miliard USD. Prezidentský výbor pro diamanty se podle OSN v letošním roce nikdy nesešel a technický výbor byl svolán v červenci poprvé za sedm měsíců. V roce 2003 se liberijská vláda zavázala k dodržování tzv. Kimberleyho procesu, který má pomoci vymýtit obchod s krvavými diamanty. Krvavé diamanty pomohly financovat i občanskou válku v Libérii, která trvala od roku 1989 do 2003.
Pobřeží slonoviny plánuje investovat do zemědělství
Představitel ministerstva zemědělství Pobřeží slonoviny oznámil, že země plánuje investovat více než 5 miliard USD do zemědělství do roku 2015. Cílem je zvýšit výnosy kakaové produkce a započít vývoz rýže během čtyř let. Vláda pro zemědělství vyčlenila 750 miliónů USD z programu poválečného rozvoje na podpoření ekonomického růstu, jehož výše činí 20 miliard USD. Zbývající část peněz pokryjí dárci a soukromí investoři. Peníze budou použity ke zvýšení výnosů a zlepšení kvality zemědělských produktů, uskladňovacích podmínek či zavlažovacích systémů. Vývoz kakaa za sezónu 2010/11 dosáhl rekordních 1,5 miliónu tun, přesto analytici predikují pokles za předpokladu, že by k investicím do zemědělského sektoru nedošlo.
Niger: Mezinárodní potravinová pomoc byla ukradena
Podle nigerského ministr vnitra a veřejné bezpečnosti Abdou Labo byla mezinárodní potravinová pomoc určená obětem záplav na západě země ukradena lidmi, jež byli pověřeni jejím spravováním a rozdělováním mezi postižené. Dále dodal, že proběhne vyšetřování podezřelých, ale neprozradil, jaké množství potravin chybí. Pomoc zorganizovaná OSN čítala 6300 tun potravin určených obětem srpnových povodní, při nichž zemřelo na 68 lidí a půl milionu zůstalo bez domova.
Vysílače nigerijských mobilních operátorů jsou pod ochranou policie
Nigerijský policejní šéf Mohammed Abubakar nařídil 24hodinový dohled nad všemi vysílači mobilních operátorů poté, co militantní skupina Boko Haram napadla vysílací stožáry na severu země. K útoku došlo ve středu večer a měl za následek narušení chodu 9 mobilních společností. Důvodem napadení byl podle Boko Haram fakt, že společnosti pomáhají nigerijským bezpečnostním složkám se sledováním členů skupiny. Představitelé hlavních poskytovatelů mobilních služeb, kteří se sešli v pátek v Lagosu, policejní nařízení o dohledu uvítali. Dle odhadu expertů se škody za poškozené vysílače vyšplhají na několik miliónů dolarů.
Šéf guinejské národní volební komise odstoupí
Prezident guinejské národní volební komise (CENI) Louceny Camara ve středu oznámil, že odstoupí ze svého postu v důsledku bezvýchodné situace ohledně parlamentních voleb a několikaměsíčnímu tlaku ze strany opozice. Dále požádal své podpůrce, aby ho nepodpořili při restrukturalizaci CENI. Západoafrická země se snaží nastolit civilní vládu od roku 2010, přechod je ale mařen opakovaným odkládáním parlamentních voleb zaviněným spory mezi politickými rivaly. Opozice nynějšího prezidenta Alpha Conde tvrdí, že prezident upevňuje moc upravováním volebních zákonů v jeho prospěch. V důsledku neshod se opozice nebude dále podílet na chodu Prozatímní národní rady a bude bojkotovat národní volební komisi.
Mauritánie deportovala bývalého libyjského šéfa tajných služeb zpět do Libye
Bývalý šéf libyjských tajných služeb z doby vlády Muammara Kaddafi Abdullah al-Senussi je nyní držen v hlavním městě Libye Tripolisu poté, co byl vydán Mauritánií, kde se měl zodpovídat z březnového ilegálního vstupu do země a používání falešných dokladů. Al-Senussi stane před libyjskými soudy kvůli zločinům, jež údajně spáchal během vlády exprezidenta Kaddafiho. Podle BBC bude proviněný al-Senussi podroben výslechu, jak jen to bude možné. Bývalý šéf rozvědky dále čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti před Mezinárodním trestním soudem (ICC) a ve Francii byl již odsouzen k doživotnímu vězení.
Mali oficiálně požádalo o vojenskou pomoc proti islamistickým rebelům
Prozatímní malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) o vojenskou pomoc v boji proti islamistickým rebelům na severu země. Prozatímní prezident Traore svou žádost přednesl prezidentu Pobřeží slonoviny Alassane Ouattarovi, který v současnosti předsedá ECOWAS. Společenství už před časem uvedlo, že je připraveno poslat 3000 mužů na sever Mali, ovšem požádalo OSN o mandát k vojenské intervenci. Rada bezpečnosti OSN si ale vyžádala podrobnější plány o zásahu. Mali se nachází v politické krizi od března, kdy byl v zemi proveden vojenský převrat.
Světová banka slíbila Pobřeží slonoviny podporu
Prezident Světové banky (SB) Jim Yong Kim v úterý vyjádřil podporu Pobřeží Slonoviny během tiskové konference s prezidentem Alassane Outtara. Prezident Kim si je jistý, že se země úspěšně zotaví z povolebních násilností, při nichž zahynulo na 3000 lidí. Zemi také sužuje vysoká nezaměstnanost mladých lidí, nárůst chudoby a slabá infrastruktura. SB poskytla západoafrické zemi pomoc ve výši 1 miliardy USD. Další finanční pomoc by mohla být udělena Mezinárodní asociací pro rozvoj (IDA), fondem spravovaným SB určeným pro 81 nejchudších zemí světa. Outtara predikuje, že ekonomický růst Pobřeží slonoviny pro tento rok přesáhne hranici 8 % a do roku 2014 dosáhne dvojciferných čísel a země by podle prezidenta Ouattary mohla do roku 2020 zaujmout významné postavení na mezinárodním trhu. V roce 2010 exprezident Laurent Gbagbo, který nyní čelí obvinění u Mezinárodního trestního soudu (ICC) za zločiny proti lidskosti, odmítl uznat svou porážku v prezidentských volbách. Podle Hospodářské komory Pobřeží slonoviny povolební krize způsobila ztrátu na 80 000 až 120 000 pracovních míst v soukromém sektoru.
Kvůli únikům přerušil Shell dodávky ropy do Nigérie
Ropná společnost Royal Dutch Shell oznámila, že zastavila ropné dodávky do Nigérie, jež je hlavním producentem ropy v Africe. K přerušení došlo poté, co společnost odhalila únik paliva ke konci srpna na ropovodu směřujícím k exportnímu terminálu Bonny. Případ bude podroben vyšetřování. Shell neposkytl informace, zda bude produkce incidentem ovlivněna. Úniky paliv jsou v Nigérii běžné. Podle společností stojí za většinou případů zloději, kteří ropovody vyhodí do povětří či z nich přímo čerpají.