Podle plánu vojenské operace, který získala agentura Reuters, nepřistoupí mezinárodní společenství k vojenské operaci na sever Mali proti islamistickým skupinám dříve než v polovině příštího roku, neboť přípravy zaberou nejméně 6 měsíců. Francouzský prezident Francois Hollande ale před pár dny uvedl, že by ke stabilizaci Mali pomocí jednotek Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) mělo dojít do konce letošního roku. Jakákoliv intervence se tedy pravděpodobně neuskuteční dříve než dubnu anebo září. Celá operaci nemá podle plánu trvat déle než 120 dní.
Archiv rubriky: západní Afrika
V Sierra Leone začaly prezidentské, parlamentní a lokální volby
Od konce občanské války v roce 2002 začaly již třetí všeobecné volby, v nichž si obyvatelé zvolí nového prezidenta, parlament a místní samosprávy. Proti současnému prezidentovi Ernest Bai Koroma se postaví 8 kandidátů. O převahu v parlamentu se bude ucházet strana prezidenta Koroma Všelidový kongres (APC), Lidová strana Sierra Leone (SLPP) a Lidové hnutí za demokratickou změnu (PMDC). Výsledky by měly být známé do 10 dnů. Přes svůj rychlý ekonomický růst zůstává v zemi na 6 milionů obyvatel, kteří žijí za méně než 1,25 USD na den.
Evropské země debatovaly nad možností výcviku pro malijskou armádu
Ministři obrany a zahraničních věcí Itálie, Německa, Španělska, Polska a Francie diskutovali nad ustavením mise, jejímž cílem by byl výcvik malijské armády. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) a Africká unie (AU) plánují vyslat 3300 jednotek na sever Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické militantní skupiny. Evropa intervenci podpořila, zapojit se do ní chce nicméně pouze podporou a vojenským výcvikem.
Prezident Pobřeží slonoviny rozpustil vládu kvůli zákonu o manželství
Alassane Outtara, který stojí v čele Pobřeží slonoviny od roku 2010, rozpustil vládní kabinet koaličního premiéra Bedie po sporech ohledně zákona o manželství. Vládní strana prezidenta Outtary zákon, který měl zaručit rovnoprávnost v manželství, podporovala, nejsilnější koaliční strana PDCI byla proti. Ve většině afrických zemí má manžel větší právo v domácnosti než žena, což je zakotveno v národních legislativách. V prezidentských volbách v roce 2010 kandidoval i předseda koaliční PDCI Henri Konan Bedie, jenž skončil v prvním kolem na 3. místě, současný prezident Outtara slíbil koaličnímu partnerovi premiérský post, jestliže ho podpoří ve druhém kolem prezidentských voleb. Podle analytiků bude rozpuštění vlády znamenat další politickou nestabilitu Pobřeží slonoviny.
Africká unie podpořila a zaštítila rozmístění jednotek na sever Mali
Africká unie (AU) oficiálně podpořila více než 3 000 jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na sever Mali, kde islamistické skupiny převzaly kontrolu nad územím po březnovém převratu. Jednotky ECOWAS by se měly skládat převážně z vojáků Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. OSN varovala, že islamistické skupiny na severu západoafrické země vyžadují striktní výklad práva šaría, prosazují nucená manželství a prostituci.
ECOWAS schválilo rozmístění jednotek na severu Mali
Na summitu Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) se představitelé států dohodli na rozmístění 3000 jednotek na severu Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické skupiny. Jednotky ECOWAS se budou skládat především z vojáků z Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary budou jednotky rozmístěny ihned, jakmile OSN schválí vojenský plán operace, což by mělo být na konci listopadu nebo začátkem prosince.
V Libérii budou revidovat smlouvy na využití přírodní zdrojů
Podle prezidentky Libérie Ellen Johnson-Sirleaf budou muset být revidovány a pravděpodobně znovu vyjednávány smlouvy na využití přírodní bohatství, které měly být podle advokátní organizace Global Witness uzavírány nelegálně. „Je pravděpodobné, že mohlo dojít ke změnám smluv. Nyní probíhá vyšetřování policie,“ uvedla prezidentka Johnson-Sirleaf. V roce 2011 podepsala EU a Libérie dohodu o zastavení nelegálního vývozu dřeva do Evropy. Korupce patří k největším problémům Libérie, EU částečně financuje program v hodnotě 21 milionů USD k vytvoření právního rámce pro produkci dřeva.
Vojenská operace do Mali by měla být zaměřena i humanitárně
Podle prezidenta Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Petera Maurer musí být jakákoliv vojenská operace na sever Mali zaměřena i humanitárně. Na 500 000 obyvatel je v Mali závislých na zahraniční pomoci. „Jde o nestabilní region, kde lidé často trpí nedostatkem jídla. Hodně se mluví o tom, jak osvobodit sever, jak ho dobýt, ale málo se již uvažuje nad tím, jaký to bude mít humanitární dopad,“ řekl prezident Maurer. V současnosti vojenští odborníci z Afriky, USA a Evropy připravují plán vojenské intervence na sever Mali, který od březnového převratu ovládají islamistické skupiny.
Islamistická skupina Ansar Dine souhlasila s humanitární pomocí a jednáním s malijskou vládou
Jedna z islamistických militantních skupin Ansar Dine, která ovládá sever Mali, souhlasila s humanitární pomocí na její území. Rovněž Ansar Dine připustila možné jednání s malijskou vládou, jež požádala mezinárodní společenství o vojenskou pomoc v boji proti rebelům. Desítky tisíc lidí důsledkem konfliktu opustilo své domovy, většina z nich uprchla do sousední Burkiny Faso. Podle Červeného kříže jsou potraviny na severu Mali kvůli vysoké ceně nedostupné, chybí i zdravotní péče a pitná voda. Skupina Ansar Dine, která bývá považována za spojence teroristické Al-Kaidy, ve svém prohlášení uvedla, že se uprchlíci mohou vrátit zpět do svých domovů. V posledních týdnech se objevil tlak na mezinárodní společenství, aby vojensky vstoupilo na sever Mali a pomohlo konsolidovat zemi. OSN rezoluci již schválila, čeká jen na podrobné plány operace. V úterý egyptský prezident Mohamed Mursi ale jakoukoliv vojenskou intervenci odmítl. Na severu Mali od březnového převratu pouhý měsíc před plánovanými prezidentskými volbami působí tři hlavní islamistické skupiny: Ansar Dine, Národní hnutí za nezávislost Azawadu (MNLA), které sjednocuje Tuaregy, a Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao).
Záplavy si v Nigérii vyžádaly 363 mrtvých a 2 miliony lidí bez domova
Trvalé deště a následné povodně, které byly nejhorší za posledních padesát let, si v Nigérii vyžádaly životy 363 lidí a na 2 miliony obyvatel přišlo o své domovy. Postiženy byly především oblasti v okolí řeky Niger. Prezident Goodluck Jonathan označil záplavy za „národní pohromu“, část zemědělců již sčítá ztráty. Prezident Jonathan ale vyloučil, že by povodně měly za následkem potravinovou krizi v zemi. Záplavy přerušily až pětinovou produkci ropy Nigérie. Celkově zasáhly záplavy podle Národní agentury pro nouzové situace (NEMA) 7,7 milionů Nigerijců.
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.
Nigerijská policie zatkla 100 demonstrantů za nezávislost Biafry
V pondělí se konal pochod na podporu povstání za nezávislost Biafry na Nigérii v letech 1967 až 1970. Na sto lidí bylo během pochodu v hlavním městě regionu Enugu, kde se nachází velká část ropných ložisek v zemi, zatčeno. V neděli slavili členové biafrického sionistického hnutí den narození zesnulého Chukwemeka Odumegwu Ojukwu, který byl vůdcem Biafry při vyhlášení nezávislosti v šedesátých letech. Počátkem konfliktu byl vojenský převrat v roce 1966. Důsledkem bojů zemřelo na 1 milion obyvatel, většina z nich na hladomor nebo nemoci.
Politici v Ghaně si zvýšili plat, společnost nešetří kritikou
Ghanský parlament schválil bez veřejného projednání výrazné zvýšení platů pro prezidenta, ministry a poslance. K navýšení navíc došlo zpětně, vztahuje se k roku 2009 a později. „Máme právo to vědět, vždyť jsme plátci daní,“ rozhořčil se předseda antikorupční skupiny Vitus Azeem. Měsíční plat prezidenta se navýšil ze 4 240 USD na 6 357 USD, poslanci obdrží měsíčně 3 800 USD namísto 2 225 USD a ministři dostanou 4 770 USD a k osobnímu užití mohou například využít dva automobily. Podle BBC je minimální plat v Ghaně 75 USD a státní úředníci si nevydělají více než 500 USD. V čele západoafrické země stojí John Dramani Mahama, který v červnu nahradil zesnulého exprezidenta John Atta Mills. Nové prezidentské volby se budou konat v prosinci.
Guinea jmenovala novou volební komisi
Guinejský prezident Alpha Conde v pondělí jmenoval 25člennou volební komisi, která má být kompromisem mezi vládnoucí stranou a opozicí. Přesto má opozice ke komisi výhrady a tvrdí, že jeden její člen byl bez důvodu nahrazen. Deset míst obsadila vládnoucí strana, 10 členů navrhla opozice a 5 dalších bylo jmenováno občanskou společností. Prezidentem volební komise se stal bývalý ministr zahraničních věcí v přechodné vládě Bakary Fofana. V roce 2008 proběhl v Guiney vojenský převrat, dosud armáda zcela nepředala moc, neboť se parlamentní volby od minulého roku stále odsouvají. Země navíc po vojenském převratu přišla o velkou část zahraniční pomoci ve výši stovek milionů USD. Evropská unie finanční prostředky uvolní teprve, jestliže Guinea uspořádá volby do konce tohoto roku. Již nyní diplomaté tvrdí, že volby neproběhnou dříve než v dubnu 2013.
Amnesty International: Nigerijská armáda zneužívá svého postavení v boji proti Boko Haram
Mezinárodní lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) ve své zprávě obvinila nigerijskou armádu z mimosoudních poprav, násilných zmizení a mučení během bojů proti militantní islamistické skupině Boko Haram, která chce na severu Nigérie zavést islámské právo šaría. Armáda obvinění rezolutně odmítá. Podle AI armáda vypalovala kostely a školy a útočila proti médiím. „Lidí, kteří žijí v neustálém strachu a nebezpečí z útoků Boko Haram, čelí porušování lidských práv ze strany armády, která je má chránit,“ uvádí AI ve své zprávě. Boko Haram má na svědomí stovky mrtvých na severu a ve středu země od roku 2009.
EU zvažuje vyslání 200 jednotek k výcviku malijské armády
Vojenské jednotky, které by Evropská unie mohla poslat do Mali, by se ale nesměly účastnit bojů, jejich úkolem by byl pouze výcvik malijské armády. V Mali po březnovém vojenském převratu ovládly sever země, tedy skoro dvě třetiny Mali, islamistické militantní skupiny, z nichž mnohé prosazují přísný výklad islámského práva šaría. V Evropě se šíří obavy z možného islámského terorismu. Mali již před časem požádalo OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země, mezinárodní společenství přímý zásah stále zvažuje. „Je zde snaha některých členských států pomoci Mali, ale jen na cvičebním bojišti. Neslyšel jsem od nikoho, že by byl ochoten poslat své vojáky do boje,“ uvedl úředník z EU pro agenturu Reuters. Evropa zvažuje tři možné scénáře: pouhý výcvik, výcvik a vybudování armádní struktury, anebo obě možnosti včetně vedení operací. Malijská armáda totiž čítá na 6 000 až 7 000 špatně vyzbrojených vojáků. Největší islamistická skupina v Mali Ansar Dine veřejně deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida a je mezinárodním společenstvím obviňována z rekrutování dětských vojáků. Evropa se obává, že by se region mohl stát oblastí pro obchodníky s léky, cigarety i lidmi, přičemž peníze by následně mohly financovat terorismus.
Senegalský prezident odvolal ministra vnitra a ministra zahraničních věcí
Senegalský ministr vnitra Mbaye Ndiaya a ministr zahraničních věcí Alioune Badara Cissse byli odvoláni z vlády prezidenta Macky Salla, jde o první změnu vlády po jeho šesti měsících v čele země. Ministra vnitra Ndiaya, který byl kritizován za zásah proti příznivcům uvězněného náboženského vůdce, nahradil pensiovaný generál Pathe Seck. Na post ministra zahraničních věcí byl jmenován diplomat a senegalský velvyslanec v Paříži Mankeur Ndiay. Ačkoliv prezident Sall na začátku svého volebního období snížil počet ministerských míst ve vládě ze 40 na 25, nyní byla vláda o pět ministrů rozšířena, například investigativní novinář Abdoul Latif Coulibaly se stal ministrem pro dobré vládnutí. Prezident Macky Sall porazil v březnových volbách svého předchůdce Abdoulaye Wade. Ve svém volebním programu slíbil boj s korupcí a ekonomické reformy, které povedou ke vzniku nových pracovních míst.
Vůdce vojenského převratu v Guinea-Bissau byl zatčen
Kapitán Pansau N’Tchama, který se spolu s armádou ujal moci v dubnu během prezidentských voleb, byl zatčen a obviněn z útoku na kasárny, při němž zemřelo šest lidí. Kapitán N’Tchama se před několika dny vrátil z Portugalska a přechodná vláda, která byla po převratu armádou jmenována, obvinila svou bývalou koloniální mocnost z účasti na útoku. Během minulého týdne bylo zatčeno i několik další osob. Přechodná vláda rovněž obvinila i příznivce bývalého premiéra Carlos Gomes Juniora, jenž byl svržen právě vojenským převratem, z účasti. Guinea-Bissua má za sebou dlouho historii vojenských převratů od získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1974. Žádný ze zvolených politiků nevydržel u moci do konce svého volebního období.
Exprezident Pobřeží slonoviny zůstane ve vazbě v Haagu
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zamítl požadavek bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagbo, který požádal o vycestování do zahraničí za zdravotní léčbou. Soudci jeho žádost nevyslyšeli, obávali se, že by mohl uprchnout. Exprezident čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během čtyř měsíců trvajícího povolebního násilí v roce 2010, kdy o život přišlo na 3 000 lidí a na milion obyvatel ztratilo své domovy. Bývalý prezident Gbagbo obvinění odmítá. Konflikt propukl, když exprezident odmítl uznat svou porážku v prezidentských volbách a zpochybnil vítězství svého oponenta a současného prezidenta Alassane Ouattary. Podle lidsko-právní organizace Amnesty International od srpna bylo v Pobřeží slonoviny nelegálně vězněno a mučeno více než 200 lidí, včetně příznivců exprezidenta Gbagbo. Země nařčení rezolutně popřela. V říjnu uvedla OSN, že část podporovatelů bývalého prezidenta se skrývá v Ghaně, ze které cílí své útoky na policii a vojenské základy v Pobřeží slonoviny.
Alžírsko se jako další země přiklonilo k intervenci na sever Mali
Alžírsko je největší africkou zemí a největším africkým producentem a exportérem ropy, s Mali zároveň sdílí 2 000 kilometrů dlouhou hranici. Severoafrická země bývá považována za regionálního vůdce, který by případnou intervenci za pomoci mezinárodních organizací mohl vést, přestože stále preferuje diplomatické řešení. Jedním z hlavních důvodů možné vojenské operace na sever Mali je obava Alžírska z rozšíření rebelských militantních skupin na jeho území, včetně tisíců uprchlíků. V Mali navíc působí skupina Tuaregů, která by se případně mohla spojit s Tuaregy na severu Alžírska, čehož se země obává. Alžírsko bylo dosud k vojenské intervenci značně rezervované, v případě dlouhotrvajících bojů by část zahraničních vojáků působila na jeho území, což Alžírsko příliš nepodporuje.
Africká unie obnovila Mali pozastavené členství
V březnu letošního roku důsledkem vojenského převratu v Mali, který svrhl přechodnou vládu v Bamako, pozastavila Africká unie (AU) členství západoafrické zemi. Nyní toto opatření ruší a nabízí Mali pomoc s uspořádáním nových voleb. Mali se znovu může účastnit všech jednání a aktivit AU. Organizace rovněž zvažuje vojenskou intervenci na sever země, který ovládají islamistické militantní skupiny v čele s Ansar Dine, jež v ovládaných oblastech zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Přesto je AU připravena kdykoliv začít vyjednávat s rebelskými skupinami, pokud vůli k jednání projeví. Tento měsíc schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která podpoří vojenskou intervenci, pokud mezinárodní společenství do 45 dnů předloží podrobný plán operace. Vojenský zásah podporuje i Francie, tento týden se k ní přidalo i Německo. „Ze severu Mali je nutné překročit pouze jedinou mezinárodní hranici a ocitnete se u Středozemního moře. Jestli Mali situaci nezvládne, jestli rebelové své výcvikové tábory rozšíří a stanou se globální teroristickou hrozbou, nebudou ohrožovat pouze Mali a severní Afriku, ale také Evropu,“ řekl německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle.
Mauritánský prezident byl propuštěn z pařížské nemocnice
Ve středu byl prezident Mohamed Ould Abdel Aziz propuštěn z nemocnice, kde se zotavoval ze střelného zranění z poloviny října. Střelbu označil prezident Abdel Aziz za nešťastnou náhodu, neboť ho postřelil vlastní voják, a vyloučil jakýkoliv pokus o vraždu. Prezident Abdel Aziz patří mezi přední spojence Západu v boji proti rebelským skupinám, které spolupracují s teroristickou skupinou Al-Kaida. Mauritánie uskutečnila několik útoků na základny islamistických militantních skupin v sousedním Mali ještě před vypuknutím vojenského převratu v západoafrické zemi z března letošního roku.
Vojenskou intervenci na sever Mali po Francii podpořilo i Německo
V pondělí německá kancléřka Angela Merkel řekla, že by Německo mohlo hrát nemalou roli při vojenské intervenci na sever Mali, který po březnovém převratu a svržení prozatímní vlády ovládly islamistické skupiny v čele s Ansar Dine, jež bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaidou. „Demokratické státy nemohou akceptovat, že mezinárodní terorismus najde bezpečný úkryt na severu Mali. Víme, že malijská armáda je slabá, potřebuje vnější pomoc a podporu, proto nad evropskou misí v podobě materiální a logistickou podpory lze uvažovat,“ uvedla kancléřka Merkel. Již v červnu Hospodářské společenské západoafrické států (ECOWAS) a Africká unie (AU) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever Mali, o níž požádala samotná malijská vláda, OSN dala v říjnu společenství 45 dnů na předložení podrobného plánu operace.