Americký prezident Barack Obama pozval beninského prezidenta Yayi Boni, etiopského premiéra Meles Zenawi, ghanského prezidenta Johna Millse a tanzanského prezidenta Jakaya Kikwete k jednání G8 v Camp David, které se bude konat 19. a 20 května. Na programu summitu bude otázka bezpečnosti potravin v Africe. Podle OSN se sice index cen potravin v dubnu mírně snížil, stále ale zůstává relativně vysoký.
Archiv rubriky: západní Afrika
Státní zástupci žádají 80 let vězení pro Charlese Taylora
Minulý týden odsouzený bývalý liberijský prezident by mohl dostat za válečné zločiny, včetně verbování dětských vojáků, během občanských válek v Libérii a Sierra Leona až 80 let vězení. Charles Taylor svou vinu odmítá. O výši trestu rozhodne speciální soud pro Sierra Leonu v Haagu 30. května.
Univerzity podle ghanského ministra zvyšují nezaměstnanost v zemi
Podle ministra pro zaměstnanost Moses Asaga jsou soukromé univerzity důvodem zvyšujícího se počtu nezaměstnaných v zemi. Každoročně se ke studiu na univerzitě rozhodne 6 % Ghaňanů. Svým prohlášením ministr Asaga reagoval na výtku Odborového svazu obchodu, že vláda dostatečně nevytváří nová místa. Ministr Asaga tvrdí, že v posledních třech letech vytvořila vláda na 1,7 milionů nových pracovních míst, avšak podle místních médií v Ghaně neexistují oficiální statistické údaje o zaměstnanosti.
Ernest and Young: Podíl přímých zahraničních investic do Afriky se zvyšuje
Podle společnosti Ernest and Young se přímé zahraniční investice (FDI) na africkém kontinentu v roce 2011 navýšily o 27 %. Afrika doteď přijala kolem 80 miliard USD, do roku 2015 by se FDI mohly zvednout až na 150 miliard USD. V současnosti se FDI začínají vracet na hodnoty investic, které do Afriky proudily před finanční krizí. Značná část FDI byla v minulém roce investována do Zambie, Ghany, Botswany, Tanzanie, Kapverd a Mauriciu.
Evropská unie uložila sankce představitelům vojenské vlády v Guiney-Bissau
Rada EU se připojila k Hospodářskému společenství západoafrických států (ECOWAS) a uvalila sankce na šest členů vojenské vlády, kteří v polovině dubna provedli vojenský převrat v zemi. Rada EU zakázala osobám vstup na území států EU a zmrazila jejich účty.
Vojenské jednotky v Mali obsadily základnu protivládních odpůrců
Provládní síly převzaly kontrolu nad hlavní vojenskou základnou odpůrců vojenské vlády, která stojí v čele země od vojenského převratu z druhé poloviny března. Dvoudenní boje vypukly v pondělí večer v hlavním městě Bamako. Podle ředitele nemocnice v Bamaku Abdoulaye Nene Coulibaly při střetech zemřelo nejméně 14 lidí a dalších 40 bylo zraněno.
Inflace Pobřeží slonoviny klesla na 0,6 %
Podle Národního statistického úřadu se meziroční inflace v západoafrické zemi v březnu snížila na 0,6 %, oproti únorové inflaci pohybující se na hranici 2 %. V polovině března Mezinárodní měnový fond (MMF) předvídal zemi 8% růst HDP v letošním roce. Ekonomika země představuje asi 40 % z celkové africké měnové unie CFA franku, kterou tvoří osm zemí.
ECOWAS uvalil sankce na Guineu-Bissau
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) přistoupilo k cíleným sankcím vůči vůdcům vojenské vlády, která v polovině dubna provedla vojenský převrat, a uvalilo na zemi diplomatické, hospodářské a finanční sankce. ECOWAS k sankcím přistoupil poté, co vojenská vláda odmítla plán na uspořádání voleb do 12 měsíců, v nichž by byla předána moc civilní vládě. V pátek vojenská vláda propustila zadrženého prozatímního prezidenta Raimunda Pereiru a bývalého premiéra Carlose Gomese Juniora.
Al-Kaida nabízí výměnu zajatců
Podle americké společnosti SITE, která se zabývá online aktivitami osob podezřelých z terorismu, africká odnož Al-Kaidy nabízí výměnu zajatců. Za propuštění britského občana Stephena Malcolma, který byl zajat na konci února v Mali, požaduje propuštění britského vězně Sheikh Abu Qatada, který je podezřelý z přípravy útoků na Světové obchodní centrum 11.9. 2001. Velká Británie se k tomu zatím nevyjádřila.
Vojenská vláda Guiney-Bissau propustila prozatímního prezidenta a expremiéra
Armáda oznámila propuštění prozatímního prezidenta Raimunda Pereira a bývalého premiéra Carlose Gomese Juniora, které zadržela při převratu 12. dubna. Vojenská vláda rovněž uvedla, že bude akceptovat plán Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), které do země vyšle na 600 mužů.
Prezident Guiney oznámil odklad parlamentních voleb
Parlamentní volby, které se měly konat 8. července, se podle prezidenta Alpha Condé konat nebudou. Důvodem je získání více času na odstranění vzniklých problémů v registračním systému voličů. Opozice krok přivítala s tím, že odklad přidá volbám na důvěryhodnosti. Nové datum voleb prezident neuvedl, podle ústavy musí datum stanovit nejpozději 70 dní před konanými volbami. Parlamentní volby mají být posledním krokem v přechodu od vojenské k civilní vládě. Ustanovení nového parlamentu může obnovit zahraniční finanční pomoc.
Vojenská vláda v Mali odmítla přechodný plán ECOWAS
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) uvedlo, že by se volby, v nichž by armáda předala moc civilní vládě, měly konat během následujících 12 měsíců. To vojenská vláda odmítla s argumentem, že se bude držet dříve podepsané dohody, na základě níž byla vytvořena přechodná vláda v čele s premiérem Dioncounda Traore. Volby by se podle původní dohody měly konat do konce května. Mezinárodní společenství se domnívá, že Mali vzhledem k separatistickým bojům na severu země nestihne řádné volby ve stanoveném čase připravit.
ECOWAS se dohodl na vyslání vojáků do Mali a Guinea-Bissau
Představitelé Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se shodli na vyslání vojáků do obou zemí, v nichž proběhl vojenský převrat. ECOWAS očekává, že země během následujících 12 měsíců uspořádají prezidentské volby a předají moc civilní vládě. Na 600 vojáků by mělo být ihned posláno do Guiney-Bissau a další 3000 vojáků má v Mali podpořit vládní boje proti Tuaregům na severu země. Vojenská vláda Guiney-Bissau už před časem oznámila, že bude vstup zahraničních jednotek na své území považovat za okupaci.
Bývalý liberijský prezident Charles Taylor byl shledán vinným za válečné zločiny
Speciální soud pro Sierra Leonu v Haagu pod záštitou OSN shledal bývalého liberijského prezidenta vinným z válečných zločinů. Jde o prvního afrického prezidenta odsouzeného mezinárodním tribunálem. Charles Taylor byl shledán vinným ve všech jedenácti případech obžaloby, mimo jiné z vraždy, znásilňování a verbování dětských vojáků během válek v Libérii a Sierra Leone, během nichž bylo zabito více než 50 000 lidí. Charles Taylor i nadále vinu odmítá a celý proces považuje za politicky motivovaný. O výši trestu se rozhodne 30. května.
Burkina Faso stanovila datum doplňujících parlamentních voleb
Volby by se měly uskutečnit 2. prosince letošního roku společně s komunálními volbami. Volby mají navýšit počet poslanců v parlamentu ze současných 111 na 127 členů. Většinu v podobě 57 křesel má v parlamentu Congress for Democracy and Progress, strana prezidenta Blaise Compaore, který stojí v čele Burkina Faso 25 let. Zemi v roce 2011 zasáhla vlna protestů za lepší životní podmínky a zvýšení platů.
ECOWAS zvažuje vyslání vojáků do Guiney-Bissau
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) by mohlo do Guiney-Bissau poslat až 600 vojáků k ochraně politických institucí a k zajištění sestavení úřednické vlády. Ovšem vojenská vláda Guiney-Bissau varovala, že všechny zahraniční jednotky, které vstoupí do země, bude považovat za nepřátelské a bude v souladu s tím jednat.
Stávka těžařů uranu na týden zastaví těžbu v Nigeru
Zaměstnanci společnosti Imouraren ve středu přistoupili k týdenní stávce. Důvodem je spor s vedením společnosti za lepší pracovní podmínky. Těžba se zastaví v dolu Areva, který ročně produkuje 5000 tun uranu. Ke stávce se připojí na 800 zaměstnanců.
V Mali byla jmenována přechodná vláda, klíčové posty drží armáda
Na základě dohody s Hospodářským společenstvím západoafrických států (ECOWAS) jmenoval prozatímní prezident Diouncounda Traore novou vládu, tři klíčové posty zůstávají v rukou v armády. Vojáci získali resort obrany, ministerstvo vnitřní bezpečnosti a ministerstvo pro místní záležitosti. Celkově bylo jmenováno 24 ministrů. Přechodná vláda má dovést zemi k volbám, jejichž datum zatím nebylo stanoveno.
Pobřeží Slonoviny vydá tříleté dluhopisy v hodnotě 120 milionů USD
Cílem země je získat finanční prostředky na obnovu hospodářství, zejména v oblasti infrastruktury. Dluhopisy budou uvedeny na západoafrické burze pro investory v rozmezí 23. dubna až 22. května. Úrokové sazby se budou pohybovat v rozmezí 6 až 6,67 %. Ekonomika Pobřeží Slonoviny výrazně zpomalila v roce 2011, kdy došlo ke čtyřměsíčnímu konfliktu po prezidentských volbách.
Mezinárodní trestní soud prošetří násilí v Mali
V Mali chce Mezinárodní trestní soud (ICC) prošetřit zprávy o zabíjení obyvatelstva, znásilňování žen a verbování dětských vojáků. ICC se zaměří na násilí, které propuklo v lednu a vyvrcholilo březnovým převratem. Ten odsoudilo mezinárodní společenství.
Prozatímní premiér Mali chce jednat s Tuaregy
Prozatímní premiér Cheick Modibo Diarra, který byl jmenován v polovině dubna, uvedl, že je připraven jednat s Tuaregy na severu země. Prvořadým krokem má být jednání, dodal ovšem, že „všechny možnosti řešení jsou možné“. Tuaregové na severu země vyhlásili samostatný stát Azawad a zavedli islamistické právo šaría.
Místopředseda vládní strany v Guiney-Bissau odmítl vést přechodnou vládu
Manuel Sherif Nhamadjo, místopředseda nejsilnější parlamentní strany PAIGC, v pátek odmítl vést přechodnou vládu, která má během dvou let dovést zemi k volbám. Manuel Sherif Nhamadjo neúspěšně kandidoval v březnových prezidentských volbách. Africká unie (AU) i Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) označilo přechodnou vládu za nelegální.
V minerálních dolech v Sierra Leone propukly protesty
Během dvoudenních protestů za vyšší platy a lepší pracovní podmínky ve městě Bumbuna, 15 kilometrů od minerálního dolu Tonkolili, zemřela jedna žena a nejméně 6 dalších bylo zraněno. Protesty vypukly v úterý a pokračovaly i ve středu. Ve čtvrtek se mnozí vrátily zpět do práce. Společnost African Minerals‘ Sierra Leone označila protesty za „projev občanské neposlušnosti“.