Rada bezpečnosti OSN odmítla plán armády vytvořit úřednickou vládu, která by zemi do dvou let měla dovést k volbám, a hrozí zemi sankcemi. Podle OSN je ustanovení přechodné vlády protiústavní a žádá okamžité navrácení moci civilní vládě. Případné sankce OSN by směřovaly na jednotlivé členy vojenské vlády Guiney-Bissau.
Archiv rubriky: západní Afrika
Firma Actis chce ročně investovat do Afriky 300 milionů USD
Soukromá investiční společnost Actis chce využít rozvíjející se africké trhy a investovat ročně 300 milionů USD, především na větších trzích afrického kontinentu, tj. v Jihoafrické republice, Egyptě a Nigérii. Finanční prostředky chce rozdělit do jednotlivých investic ve výši 50 milionů USD a více. Společnost v loňském roce vykoupila za 434 milionů USD jihoafrickou firmu Tracker, která vyrábí sledovací zařízení pro vozidla.
Volby v Guiney-Bissau by se měly konat do dvou let
Vojenská vláda oznámila, že volby, v nichž by mělo dojít k předání moci civilní zvolené vládě, by měly proběhnout do dvou let. Zemi by do těchto voleb měla dovést přechodná úřednická vláda, kterou se dle vyjádření vojenských představitelů armáda chystá v nejbližší době jmenovat. Mezitím po Africké unii (AU) pozastavila členství Guiney-Bissau i Světová banka.
Royal Dutch Shell by mohl investovat v Nigérii 4 miliardy USD
Generální ředitel společnosti Royal Dutch Shell Peter Voser uvedl, že finanční prostředky společnosti by měly jít na zvýšení produkce ropy a snížení spalování zemního plynu. Projekty v hodnotě 4 miliard USD by měly být připraveny do roku 2015. Ropná společnost Shell je dlouhodobě kritizována za spalování zemního plynu v zemi, která trpí nedostatkem energie, přestože patří mezi nejvýznamnější africké výrobce energie.
Ghana usiluje o úvěr ve výši 6 miliard USD od čínské banky
V roce 2010 Ghana podepsala s čínskou bankou Export-Import Bank úvěr v hodnotě 13 miliard USD, nyní chce získat úvěr ve výši 6 miliard USD, který by dále využila na nové dopravní, vzdělávací a zdravotnické projekty. Podle ghanského viceprezidenta Johna Mahama dopadly první schůzky se zástupci banky dobře.
Bývalý nigerijský guvernér byl odsouzen londýnským soudem na 13 let
Bývalý guvernér státu Delta v Nigérii James Ibori dostal 13 let vězení za zpronevěru 77 milionů USD. James Ibori se ke zpronevěře peněz přiznal. Zatčen byl Ibori v dubnu 2011 v Dubaji. Ve vězení by mohl zůstat jen 4,5 let. Čtyři roky z trestu už strávil ve vazbě v Londýně a Dubaji a v polovině trestu bude mít nárok na podmínečné propuštění. V čele státu Delta stál James Ibori v letech 1999 až 2007.
Mali má nového prozatímního premiéra
Maliská armáda jmenovala prozatímního premiéra, kterým se stal bývalý astrofyzik americké NASA Cheick Modibo Diarra. Nový prozatímní premiér Mali působil mimo jiné i ve společnosti Microsoft Corp, která ho považovala za svého zástupce č. 1 v Africe.
V Mali došlo v noci k vlně zatýkání spojenců svrženého prezidenta
Podle agentury Reuters došlo přes noc v hlavním městě Mali, Bamako, k zatýkání členů bývalé svržené vlády, kteří podle komentátorů představovali hlavní spojence prezidenta Amadou Toumani Touré. Zatčeni byli bývalý premiér Modibo Sidibe, bývalý ministr obrany Sadio Gassama, který svého času působil i jako náčelník generálního štábu. Dále byl zatčen i generál Amadou Cissoko a podnikatel Banu Kante a podnikatel, který byl zastáncem libyjských investic do Mali.
Africká unie pozastavila členství Guiney-Bissau kvůli vojenskému převratu
Rada Africké unie (AU) pro mír a bezpečnost rozhodla v souvislosti s vojenským převratem o pozastavení členství Guiney-Bissau. Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) uvedlo, že nyní s armádou Guiney-Bissau jedná o předání moci civilní vládě, přičemž trvá na propuštění zadrženého bývalého premiéra a prezidentského kandidáta Carlose Gomese Juniora, který byl zadržen spolu s prozatímním prezidentem Raimundo Pereirou. Armáda Guiney-Bissau včera oznámila, že se ji již podařilo dohodnout na ustanovení přechodné vlády s představiteli politických stran.
Podle nigerijské centrální banky by země ekonomicky nezvládla pokles cen ropy
Guvernér centrální banky Lamido Sanusi přiznal, že prudký pokles cen ropy by pro Nigérii znamenal značný výpadek příjmů, který by nebyla schopna nahradit. Přestože je Nigérie jedna z nejrychleji rostoucích afrických zemí a její HDP v roce 2011 se zvýšilo o 7 %, zůstává ekonomika země závislá na produkci ropy, která tvoří 80 % příjmů. Guvernér centrální banky uvedl, že Nigérie musí přistoupit k reformám, které by případný dopad snížení cen ropy zmírnily.
Armáda Guiney-Bissau se dohodla na přechodné vládě a uzavřela vzdušný a námořní prostor
Armáda se po dvou dnech vyjednávání dohodla s celkem 20 politickými stranami na vytvoření přechodné vlády navzdory nesouhlasu nejsilnější parlamentní strany PAIGC. Její složení a funkční období bude ještě předmětem jednání. Armáda dnes rovněž uzavřela letecký a námořní prostor Guiney-Bissau. V případě jeho narušení odpoví armáda vojensky, uvedla ve svém prohlášení.
Šéfem Světové banky byl jmenován americký kandidát Jim Yong Kim
Americký kandidát Jim Yong Kim byl zvolen šéfem Světové banky. Porazil tak nigerijskou ministryni financí Nigérie Ngozi Okonjo-Iweala. Další protikandidát José Antonio Ocampo z Kolumbie ještě před volbou odstoupil. Američané ovládají post šéfa Světové banky po celých 60 let její existence. Spojené státy americké a Evropa mají dohromady zhruba 50% hlasů. Množství hlasů závisí na množství peněz, které jednotlivé státy odvádí do Světové banky. Jim Yong Kim je rektorem prestižní Dartmouth College a předtím pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci.
Nejsilnější strana Guiney-Bissau odmítá plán přechodu
Vládnoucí Africká strana nezávislosti Guiney a Kapverd (PAIGC), která má v parlamentu dvě třetiny křesel, odmítla návrh armády, která provedla vojenský převrat, vytvořit přechodnou vládu, jež povede zemi k novým parlamentním a prezidentským volbám. „PAIGC odmítá jakýkoliv protiústavní nebo protidemokratický návrh na řešení této krize,“ uvedla strana ve svém prohlášení a i nadále požaduje propuštění prozatímního prezidenta Raimunda Pereira a bývalého premiéra Carlos Gomes Juniora, který je jejím kandidátem na prezidenta po smrti prezidenta Malama Bacai Sanhy.
Armáda v Guinea-Bissau chce uspořádat nové volby, mezinárodní společenství převrat odsuzuje
Armáda v Guinea-Bissau potvrdila zadržení prozatímního prezidenta Raimundo Pereira a bývalého premiéra a současného kandidáta na prezidenta Carlose Gomese Juniora po včerejším obsazení vládních institucí a faktickém převzetí moci. Armáda nyní oznámila, že chce uspořádat nové prezidentské a parlamentní volby. Analytici se domnívají, že důvodem převratu je snaha armády zabránit zvolení Carlose Gomese Juniora novým prezidentem kvůli jeho plánům na zredukování armády a omezení jejího vlivu. Události v Guinea-Bissau již odsoudila Rada bezpečnosti OSN a vlády všech jejích stálých členů, stejně jako EU, Africká unie a Portugalsko, které je bývalou koloniální mocností Guiney-Bissau. Portugalský ministr zahraničí Paulo Portas již vyzval k propuštění všech zadržených.
Prozatímní prezident Mali varuje Tuarégy před „totální válkou“
Ve čtvrtek jmenovaný prozatímní prezident Dioncounda Traore hrozí etniku Tuaregů, kteří na severu země vyhlásili nezávislý stát Azawad, že pokud selžou mírová jednání, může dojít k „totální válce“, nad níž nebude váhat. Prozatímní prezident uvedl, že bude jednat se všemi skupinami, kromě teroristické sítě al-Kaida.
V Guinea-Bissau došlo k vojenskému převratu
Vojáci v Guinea-Bissau obsadili vládní úřady a obsadili všechny důležité komunikace v hlavním městě Bissau a údajně pozatýkali všechny významné politické činitele, kteří se nyní mají nacházet v sídle generálního štábu ozbrojených sil. Favorit ve volebním souboji o prezidentský post a kandidát vládnoucí strany PAIGC Carlos Gomes Junior je nyní údajně zadržen, ačkoliv se spekuluje i o jeho zabití. Armáda ve veřejném projevu ve státním rádiu oznámila, že odvrátila tajnou dohodu mezi Angolou a Gomesem Juniorem o „zničení ozbrojených sil Guinea-Bissau“. Angola nedávno s odvoláním na „nejmenované sektory“ zahájila ukončování své vojenské mise v Guinea-Bissau. Premiér Carlos Gomes Junior již dříve varoval před tendencemi armády zasahovat do politiky. Západoafrické regionální sdružení ECOWAS již označilo situaci v zemi za „vojenský puč“, zatímco řeší následky nedávného vojenského převratu v Mali.
Mali má nového prozatímního prezidenta
Předseda maliského parlamentu Dioncounda Traore byl jmenován prozatímním prezidentem, který by během 40 dnů měl dovést zemi k volbám. V pondělí formálně odstoupil svržený prezident Amadou Toumani Touré. Jmenování Traoreho je jedním z dalších kroků vojenské vlády k předání moci civilní vládě dle dohody o postupném předání moci civilní vládě.
Ministr financí Ghany varuje před populistickým utrácením
Ministr financí Kwabena Duffuor vyzval ostatní ministry, aby nepřekročili plánovaný rozpočet. Podle ministra Duffuora jde o snahu zabránit populistickým krokům v podobě zvyšování mezd, s cílem získávání potenciálních voličů do prezidentských a parlamentních voleb, které se mají konat v prosinci 2012. V roce 2011 ghanská ekonomika vzrostla o 14,4 %. Zemi se daří držet inflaci pod 9 %.
Vojenská vláda Mali odmítla možnou intervenci ECOWAS
Vůdce vojenské vlády kapitán Amadou Sanogo varoval Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) před možným zásahem na severu Mali proti povstalcům. Minulý týden kapitán Amadou Sanogo formálně požádal mezinárodní společenství o pomoc, ovšem v pondělí 9. 4. ale v televizi řekl, že se žádost vztahovala jen na armádní vybavení a logistickou podporu. ECOWAS mezitím uvedlo, že připravuje sílu až 3000 vojáků, kteří by mohli být nasazeni na severu země.
Angola ukončuje vojenskou misi v Guiney-Bissau
Angolský ministr zahraničí Georges Chicoty v pondělí uvedl, že Angola stáhne svou vojenskou misi ze země na základě žádosti z „nejmenovaných sektorů“ Guiney-Bissau. Vojenská mise byla schválena v roce 2010 a měla napomoci ukončit časté vojenské převraty a stabilizovat politickou situaci. V Guiney-Bissau v současnosti probíhají prezidentské volby, z nichž má vyjít nástupce zesnulého prezidenta Malama Bacai Sanhy. Ve druhém kole, konaném 22. dubna, by se mělo rozhodnout mezi bývalým premiérem Carlos Gomes Juniorem a někdejším prezidentem Kumbou Yala, který ale prohlásil, že volby bude bojkotovat.
Saharské státy projednávaly situaci v Mali
Na setkání v Mauritánii se zástupci států snažili dohodnout na společném postupu proti etniku Tuaregů, které na severu Mali vyhlásilo nezávislý stát Azawad, jenž svou velikostí odpovídá Francii. Mauritánie, Alžírsko, Niger a Mali založily společné vojenské velitelství, jímž chtějí koordinovat svůj postup proti islamistům. Alžírsko varovalo před vojenskou intervencí do Azawadu, která by mohla zkomplikovat vyjednávání. Nigerijský ministr zahraničí na setkání ale uvedl, že mezinárodní uznání státu Azawad je „nepřijatelné a absurdní“.
Prezident Mali přistoupil na dohodu s vojenskou vládou a odstoupil
Prezident Amadou Toumani Touré podepsal rezignaci ve své vile v hlavním městě, v níž se skrývá od převratu v druhé polovině března. Přistoupil tak na dohodu s vojenskou vládou, která by v následujících dnech měla předat moc civilní vládě. Rezignaci podle svých slov Touré podepsal ze své vlastní vůle. Nyní by vláda podle dohody měla jmenovat prozatímního prezidenta, jímž by se měl stát Dioncounda Traore, který má zemi během čtyřiceti dnů dovést k volbám.
Vojenská vláda v Mali vyjednává o předání moci
Představitel vojenské vlády Amadou Sanogo v sobotu uvedl, že snahou vlády je rychlé předání moci během několika dní. Výměnou za ukončení vojenské vlády požaduje zrušení veškerých sankcí, uvalených na Mali po převratu z 22. března, a pomoc sousedních států v boji s etnikem Tuaregů na severu země. Podle dohody by měl svržený prezident Amadou Toumani Toure formálně odstoupit. Poté by předseda parlamentu Diouncounda Traore jako prozatímní prezident měl dohlížet na časový harmonogram voleb, které by se měly uskutečnit během čtyřiceti dnů.