Před 10 dny zahájila Keňa ofenzivu přes hranice do Somálska s nasazením několika tisíc mužů, ovšem somálský prezident následně zpochybnil podporu somálské vlády této operaci, která podle slov somálského prezidenta překročila meze dohody o logistické podpoře somálské armády. Keňská armáda se na somálském území spojila se spřátelenými milicemi a hodlá postupovat do nitra země s cílem porazit rebely ze skupiny al Shabaab – důvodem je několik únosů na území Keni. Obyvatelé jižního Somálska ovšem vyšli do ulic a vyjadřují podporu Keni, přičemž zpochybňují slova svého prezidenta, považují totiž keňské angažmá za přínosné.
Archiv rubriky: Somálsko
Šéf mírových sil Africké unie v Somálsku žádá navýšení počtu mírových sil v Somálsku o třetinu
Velitel mírových sil Africké unie v Somálsku (AMISOM) generálmajor Fred Mugisha prohlásil, že pokud by se počet mužů sil AMISOM zvýšil o třetinu, bylo by možné kompletně osvobodit hlavní město Somálska Mogadišo. V současnosti mají síly AMISOM 9000 mužů, které byly již v březnu 2011 navýšeny o polovinu Ugandou a Burundi. Podle šéfa AMISOM by při počtu 12 000 mužů bylo možné porazit militantní Al Shabaab a poslední ohniska islamistických milic v Mogadišu do šesti měsíců.
Somálští rebelové zahájili novou ofenzivu na jihu země
Povstalecká organizace al Shabaab napojená na teroristickou síť Al-Kaida zahájila novou ofenzivu na jihu Somálska u hranic s Keňou. Povstalecké jednotky vstoupily hned ve třech směrech do města Dhobley, kde napadly vojenskou posádku vládního vojska a její spojeneckou milici Raskamboni. V posledních měsících však již západní mocnosti, somálská vláda i mírové jednotky Africké unie hlásily strategické vítězství v Mogadišu a al Shabaab se v důsledku vnitřních rozporů, nedostatku mužů i financí začal stahovat z oblasti. Ukazuje se tak, že se rebelové opět vzchopili a jsou schopni opět postupovat, což je velkým nebezpečím pro humanitární organizace, které nyní pomáhají více než milionu Somálců zasažených hladomorem.
Americké špionážní letadlo se zřítilo v Somálsku
Bezpilotní špionážní letadlo americké armády se zřitilo v přístavním městě Kismayu, které drží v rukou somálská povstalecká skupina al Shabaab. Americké velvyslanectví v Keni se k incidentu odmítlo ihned vyjádřit. Spojené státy dlouhodobě monitorují Somálsko kvůli svému seznamu hledaných osob, u kterých mají podezření, že by se zde mohly nacházet. V minulosti také americká armáda měla povolené tajné operace, v rámci kterých mimo jiné také jednotka US Special Forces zabila v září 2009 militantního lokálního vůdce al-Kaidy Ali Saleha Nabhana.
Světová banka poskytne východní Africe 1,88 miliardy dolarů
Světová banka oznámila, že více než ztrojnásobí původní slíbenou pomoc zemím tzv. afrického rohu kvůli extrémnímu suchu, které nyní ovlivňuje již 13 milionů lidí. Z původních 500 milionů dolarů to bude 1,88 miliardy. Ředitel Světové banky Robert Zoellick řekl, že peníze mají pomoci řešit sucho a potravinovou krizi v Somálsku, Keni, Etiopii, Eritree, Džibuti a Ugandě. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon přesto ve svém projevu ve východní Africe řekl, že již nyní chybí na řešení krize 700 milionů dolarů a tato částka se dle něj bude ještě zvyšovat.
USA budují tajné základny v Africe
Podle listu the Washington Post s odvoláním na zdroje ve vládě budují Spojené státy americké ve východní Africe a na Arabském poloostově soustavu tajných základen pro nasazení bezpilotních letounů proti teroristickým skupinám v Somálsku a Jemenu. Informace potvrdily depeše zveřejněné serverem Wikileaks.
Hladomor v Somálsku se stále více rozšiřuje
OSN vyhlásilo stav hladomoru již v šestém regionu Somálska, kterým je region Bay. Nyní je podle dostupných informací v této oblasti přes 750 000 na smrt hladovějících obyvatel a 53% z více než 8 milionů obyvatel není schopno zajistit adekvátně své potravinové potřeby. Humanitární pomoc je ovšem velmi těžko distribuovatelná, neboť v zemi nadále působí povstalecké milice a různé protivládní frakce, které se snaží příděly potravin kontrolovat či zcela zastavit.
Somaliland, světem neuznávaný stát v Somálsku, uzavřel dohody s Číňany
Prezident Somalilandu Ahmed Mohamed Silanyo oznámil, že byly uzavřeny dohody s Čínou, které mají posílit ekonomiku tohoto státu, který v roce 1991 vyhlásil nezávislost na Somálsku a dodnes není uznán žádným státem. Čínské firmy uzavřely dohody na rozšíření přístavu Berbera, vybudování rafinérie a stavbu silniční sítě. Somaliland se nachází na severu Somálska a byť je v občanské válce s centrální somálskou vládou, její moc sem již dlouho nesahá a místní vůdčí klan drží území pevně v rukou.
Turecko zřídí svou ambasádu v Somálsku
Turecký premiér Tayyip Erdogan dnes při své návštěvě v Mogadišu oznámil, že Turecká republika bude mít své stálé zastoupení v Somálsku. Stejně tak hned v první den své návštěvy přislíbil turecký premiér, že Turecko postaví silnici z centra Mogadiša na letiště, zajistí nové vrty studen a lepší zásobování vodou a stejně tak chce pomoci s výstavbou škol a nových obytných domů. Turecko se stále více aktivněji zapojuje do dění v Africe a zvláště v Somálsku, ve kterém brzy může skončit dlouholetá občanská válka.
Turecký premiér zahájil návštěvu Somálska
Turecký premiér Tayyip Erdogan dnes zahájil plánovanou návštěvu hladomorem postiženého Somálska. Premiér se chystá navštívit uprchlické tábory a jednat o pomoci. Podle odborníků se ale nyní Turecko, hostící na začátku týdne summit Organizace islámské spolupráce (OIC), především snaží ukázat své ambice a začít vlastní expanzi na africké trhy.
Organizace islámské spolupráce (OIC) pošle Somálsku 350 milionů dolarů
Organizace islámské spolupráce (OIC), která mimořádně zasedá v Tureckém Istanbulu kvůli hladomoru ve východní Africe, rozhodla o pomoci Somálsku částkou 350 milionů dolarů. Oznámil to generální tajemník OIC Ekmeleddin Ihsanoglu přičemž také přislíbil další závazky ve výši až 500 milionů dolarů. Turecký premiér Tayyip Erdogan v souvislosti s dnešním jednáním OIC odsoudil „západní milionáře“ za lhostejnost a zkritizoval západní kapitalismus. Stejně tak se Turecko významně odvolávalo na islámskou zbožnost a soudržnost při vyzývání k pomoci Somálsku. Podle Velké Británie nyní hrozí v Somálsku smrt vyhladověním 400 000 dětí.
V Istanbulu proběhlo zasedání Organizace islámské konference (OIC), Turecko se chce angažovat v Africe
Po mimořádném zasedání 57 členských států Organizace islámské konference (OIC) oznámil turecký premiér Tayyip Erdogan, že spolu se svou rodinou a tureckým ministrem zahraničí navštíví Somálsko. Somálsko se stává hlavním tématem světových vůdců kvůli velkým bezpečnostním rizikům vyvstávajícím z rozšiřujícího de hladomoru. Podle expertů se ale také Turecko rozhodlo zahájit svou vlastní finanční expanzi do Afriky a využívá při tom síly islámského svátku Ramadánu, na který se turecký premiér odvolává. Afrika se v současnosti dostává pro své surovinové bohatství a obrovský potenciál do hledáčku nových velmocí jako je Čína, Brazílie či Indie a Turecko díky své rostoucí politické a ekonomické moci začíná prosazovat svůj vliv.
Eritrea vede bezpečnostní rozhovory s Ugandou kvůli Somálsku
Eritrejský prezident Isais Afwerki navštívil Ugandu, která poskytuje největší počet vojáků do mírových sborů Africké unie operujících v Somálsku. Eritrea je dlouhodobě obviňována z podpory islámského hnutí al Shabaab, které bojuje se somálskou vládou a nachází se kvůli tomu v mezinárodní izolaci. Eritrejská vláda je dokonce obviňována z financování bombových útoků v Ugandě, proto je setkání velmi pozorně sledováno mezinárodními pozorovateli stejně tak jako Etiopií, která vede s Eritreou od jejího odtržení rozsáhlé spory.
Somálsko žádá vytvoření jednotek na ochranu humanitárních konvojů
Somálská vláda vyzvala k vytvoření vojenských jednotek, které by doprovázely a chránily humanitární konvoje s potravinami. V Somálsku, kde probíhá jeden z nejtěžších hladomorů, je velkým problémem probíhající válka vlády s několika povstaleckými skupinami, které mimo jiné prosazují svůj vliv napadáním a drancováním konvojů s humanitární pomocí. Velké obavy také paradoxně způsobuje postupné úspěšné vytlačování povstalců z Mogadiša, neboť podle odborníků se zvyšuje pravděpodobnost sebevražedných atentátů. Ovšem Africká unie i somálská vláda přiznává, že i v hlavním městě Mogadišo se nedaří z některých míst islámské milice vytlačit.
Boje v somálském Mogadišu pokračují
Ačkoliv somálská vláda včera informovala o vítězství v hlavním městě a o stahování rebelů ze skupiny al Shabaab, došlo opět k obnovení bojů. Mluvčí mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) přesto ujistil média, že armáda a mise AU mají většinu města pod kontrolou a jde pouze o poslední záchvěvy odporu. Organizace al Shabaab ale toto tvrzení odmítá s tím, že boj pokračuje.
Somálsko hlásí vítězství nad povstalci v Mogadišu
Somálský prezident Sheikh Sharif Ahmed prohlásil, že se v hlavním městě Mogadišo podařilo zvítězit nad rebely, kteří zde operují již přes 20 let od pádu somálského diktátora Mohameda Siada Barreho. Nejsilnější povstalecká frakce al Shabaab zahájila po čtyřech letech otevřených bojů stahování z hlavního města pod tlakem více než 9000 mužů somálské armády a jednotek Africké unie z mise AMISOM, které od ledna vedou proti povstalcům v Mogadišu rozsáhlou ofenzivu.
Rusko je v seznamu 20 nejnebezpečnějších zemí světa
Rusko se dostalo mezi dvacet zemí, kde je pravděpodobnost teroristických útoků „extrémně vysoká“. První místo na seznamu zveřejněném britskou analytickou společností Maplecroft zaujímá Somálsko, následují Pákistán, Irák a Afghánistán. Podle údajů ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) bylo v Rusku v období leden – červen 2010 spácháno 400 trestných činů „souvisejících s terorismem“, ve stejném období roku 2011 byl zaznamenán pokles na 169. Západní země nejsou podle Maplecroft v zóně zvýšeného rizika. Velká Británie zaujímá 38. místo a dostala se tak mezi státy se střední úrovní teroristické hrozby, USA se umístily na 61. místě.
Somálská armáda a jednotky Africké unie bojují tvrdě v Mogadišu o dodávky potravin
Somálské vládní síly a vojáci mise AMISOM Africké unie zahájili těžké boje v hlavním městě Somálska o zajištění potravinových dodávek pro obyvatele. Podle OSN se již celé jižní Somálsko dostalo do stavu hladomoru a pouze v hlavním městě hrozí smrt hladem tisícům lidí. Na mimořádné konferenci OSN kvůli potravinové krizi v Římě byla schválena částka 1 miliardy dolarů (696 milionů euro) na boj se suchem v Africe. Stejně tak Světová banka přislíbila 500 milionů dolarů.
Somálští povstalci nadále blokují potravinovou pomoc
Na území, které kontrolují povstalecké skupiny bojující s centrální vládou, nebude možné dopravit humanitární a potravinovou pomoc. Opět to potvrdili představitelé rebelů. Humanitární organizace byly z těchto oblastí vyhnány již minulý rok, ovšem nyní, kdy byl již ve dvou regionech Somálska vyhlášen hladomor, je situace vážná.
OSN chce mimořádné zasedání kvůli potravinové krizi ve východní Africe
OSN hodlá 25. července mimořádně zasednout kvůli extrémním suchům, které již postihly především východní Afriku a které vedou ke stále častějším hladovým bouřím. Včera byl vyhlášen stav hladomoru hned ve dvou provinciích Somálska, kde nyní 3,7 milionu lidí trpí absolutním hladem, dalšími ohroženými zeměmi jsou Etiopie a Keňa, východoafrická největší ekonomika. Zasedání Organizace pro zemědělství a výživu se uskuteční v Římě a zúčastní se ho zástupci všech 191 členských států, další orgány OSN, nevládní organizace a regionální rozvojové banky. Zasedání je svoláno na popud Francie, která v současnosti předsedá skupině G20.
OSN vyhlásila v Somálsku stav hladomoru
Ve dvou regionech jižního Somálska je nyní dle OSN hladomor, přičemž Spojené národy varují před rychlím rozšířením totální potravinové krize po celé zemi. Regiony Jižní Bakool a Dolní Shabelle jsou zasaženy nejhorším nedostatkem potravin za posledních 20 let. Pro válkou zničené Somálsko, kde navíc centrální vláda na počátku tohoto roku rozvířila nové a intenzivní boje, je situace vážná, neboť rebelové oznámili zákaz dovozu humanitární pomoci – chtějí tak vládě sebrat podporu obyvatel. Somálsko se tak stává první obětí předpovídané světové potravinové krize. Problémy s potravinami však tíží celou severní a východní Afriku, nejvíce nyní Keňu, Etiopii či Ugandu.
OSN: „v Somálsku začíná hladový exodus“
OSN prohlásila, že situace na somálských hranicích přestala být pod kontrolou. Kvůli zintenzivnění bojů v Somálsku v rámci jarní vládní ofenzivy a díky nejhoršímu suchu, které za poslední desetiletí postihlo Afriku a způsobilo katastrofální neúrodu, prchá ze země obrovské množství vyhladovělých lidí. Podle zprávy OSN je jen v Somálsku 11 milionů lidí, kteří jsou kvůli nedostatku potravin ohroženi na životě a trpí podvýživou. Jen v keňském uprchlickém táboře Dadaab je nyní 380 000 lidí. Adrian Edwards, mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) tvrdí, že se situace vymyká z rukou ačkoliv se síly OSN snaží držet s přívalem krok.
Somálští islamisté se octli pod palbou cizích helikoptér
Dvě neznámé helikoptéry zahájily palbu na islámské ozbrojence v Somálsku v oblasti Kismayo. Dva členové ozbrojené hlídky byli zraněni, zbylí ozbrojenci prý opětovali palbu na podle jejich slov americké nebo francouzské vrtulníky. Členové hlídkující jednotky patří dle expertů k milicím spojeným s al-Káidou.