Somálská vláda vyzvala ke zrušení zbrojního embarga, které OSN uvalilo na Somálsko v roce 1992, rok poté, co byl svržen Mohamed Siad Barre a země byla vtažena do občanské války. Somálsko žádá zrušení embarga kvůli oznámení, že nejsilnější povstalecká organizace, militantní islamistické hnutí al Shabaab, se stalo plnohodnotnou součástí teroristické sítě Al-Kaida. To zvyšuje obavy vlády před další povstaleckou ofenzivou. „Žádáme odstranění embarga, abychom mohli bránit svou zemi a posílit somálskou národní armádu, protože jsme přesvědčeni, že poslední informace v Somálsku zvýší nejistotu a neklid,“ uvedlo somálské ministerstvo informací.
Archiv rubriky: Somálsko
Somálský islamistický al Shabaab se stal součástí teroristické sítě Al-Kaida
Hlava teroristické sítě Al-Kaida Ayman al-Zawahri na vidu umístěném na islamistická fóra oznámil, že somálské islamistické hnutí al Shabaab, který vede dlouhodobé povstání proti somálské vládě, se stalo plnohodnotnou součástí celosvětové sítě Al-Kaida. Na videu je hlava hnutí al Shabaab Abu Zubeyr, který přísahá věrnost Aymanu al-Zawahri.
V Somálsku byl vyhlášen další stát Khaatumo – Somaliland odtržení vojensky potlačuje, Puntland obviňuje z narušování míru
Mezinárodním společenstvím neuznávaný Somaliland na severu Somálska potlačuje snahu o odtržení provincií Sool, Sanaag a Cyan, jež vyhlásily vlastní stát Khaatumo na východě Somalilandu u hranic s Puntlandem, který se považuje za samostatnou autonomní část Somálska a je dnes nejklidnější somálskou oblastí. Prezident Puntlandu Abdirahman Mohamud Farole obvinil Somaliland z vytváření chaosu poté, co došlo k prvním větším střetům armády Somalilandu s milicemi věrnými novému státu Khaatumo. Předseda Fóra pro zahraniční vztahy státu Khaatumo Osman Hasan prohlásil, že pokud nebude spor co nejdříve vyřešen, hrozí, že přeroste ve vzplanutí širšího regionálního konfliktu. Situace se tak vyhrocuje před mezinárodní konferencí v Londýně, na které 23. února mají zástupci různých států a mezinárodních organizací diskutovat o tom, jak ukončit nestabilní situaci v Somálsku.
OSN vyhlásilo konec hladomoru v Somálsku
Koordinátor humanitární pomoci OSN pro Somálsko Mark Bowden oznámil, že v Somálsku již nejsou podmínky hladomoru. Situace se podle OSN zlepšila po výjimečně bohaté sklizni po dostatečných deštích a díky úspěšným dodávkám potravin od humanitárních agentur. Hladomor, který byl vyhlášen v červenci, podle statistik OSN zabil desítky tisíc lidí v jižním a centrálním Somálsku a nyní nadále 2,3 milionu Somálců, což je téměř třetina populace, stále potřebuje pomoc.
Velká Británie po 21 letech jmenovala svého velvyslance do Somálska
Britský ministr zahraničí William Hague poprcé od roku 1992 navštívil somálské hlavní město Mogadišu a oznámil jmenování britského velvyslance pro tuto zemi. Britský velvyslanec pro Somálsko Matt Baugh se ale bude nacházet v hlavním městě Keni, Nairobi.
Setkání prezidentů Jižního Súdánu a Súdánu s cílem vyřešit spor o ropné bohatství
Čelní představitelé obou států se setkají v etiopském hlavním městě Addis Abeba, aby prodiskutovali spor o ropné bohatství, které má nyní na svém území nedávno odtržený Jižní Súdán. Ten ovšem nedisponuje potřebnou zpracovatelskou technikou a tak je nucen transportovat surovou ropu skrze ropovody do súdánských rafinérií. Právě v této otázce vzniklo v poslední době hned několik sporů, které mimo jiné vyústily i v dohodu o stavbě ropovodu s Keňou. O zprostředkování dohody mezi oběma státy se nyní snaží především Džibuti, Keňa, Etiopie a Somálsko.
Generální tajemník OSN se setkal s brazilským ministrem zahraničí
Hlavním důvodem setkání mezi generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem a brazilským ministrem zahraničí Antoniem Patriotou je prodiskutování příprav Konference OSN pro udržení rozvoje, známé pod zkratkou Rio+20. Setkání proběhlo v rámci Mezinárodního ekonomického fóra v Davosu. Konference Rio+20 se bude konat v červnu v brazilském Rio de Janeiru v návaznosti na Earth Summit z roku 1992. Během setkání zbyl čas i na diskuzi, týkající se situace v Sýrii, Somálsku, na Blízkém východu. Padla zmínka i o íránském jaderném programu.
Nizozemská vláda chce zakázat čát
Dle kritiků tohoto rozhodnutí drogu konzumuje jen malé množství somálských imigrantů. Nizozemí a Velká Británie byly dosud jedinými dvěma evropskými státy, kde byl dovoz čátu (khátu) povolen. Vláda se takto rozhodla po zveřejnění studie, která říká, že „droga škodí zdraví a způsobuje sociální poruchy“. Dle nizozemského tisku je toto rozhodnutí špatné a zákaz prý naopak povzbudí černý trh. Dle listu NRC Handelsblad v rozhodnutí hraje roli i nedůvěra vlády k somálským obchodním partnerům a „možnosti, že výnos z obchodu přispívá teroristické činnosti“.
Africká unie prodloužila mandát svých mírových sil v Somálsku
Africká unie prodloužila mandát svých mírových sil v Somálsku AMISOM o dalších 12 měsíců, přičemž hodlá navýšit počet vojáků až na 18 000 v zájmu poražení rebelů z militantní skupiny al Shabaab. Rada Africké unie pro mír a bezpečnost pak vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby schválila rozšíření působnosti mise AMISOM v zájmu „využití jedinečné příležitosti k vytvoření definitivní operace proti rebelům z al Shabaab“ i mimo oblast hlavního města Mogadišo tak, aby mohla být koordinována i s keňskou či etiopskou ofenzivou.
Somálsko se obává, že i poslední americká banka zastaví převody peněz
Americká Sunrise Community Bank, která jako poslední nechala Somálce žijící ve Spojených státech posílat peníze do své země, chce zastavit tyto peněžní převody, a vyhovět tak americké vládě, která se snaží potlačit teroristické skupiny. Někteří Somálci byli již ve Státech obviněni, že napomáhají financování vojenské somálské skupiny al-Shabab, která je podřízena al-Kaidě.
Etiopská armáda otevřela další válečnou frontu v Somálsku
Pozemní jednotky etiopské armády vstoupily měst na západě Somálska a rozšířily tak svou účast v nové válce v Somálsku s Keňou. Stovky etiopských vojáků tak otevřeli třetí frontu proti rebelující islamistické skupině al-Shabaab. Somálsko čelí již třetí velké zahraniční intervenci od vypuknutí občanské války. Po neúspěšné akci USA v 90. letech a angažmá Etiopie do země vstoupila v polovině října armáda Keni, ke které se Etiopie přidala. Dále v Somálsku operují i jednotky Africké unie z Ugandy, Burundi a nejnověji i z Džibuti. Africká unie jednotky z Ugandy, Burundi a nejnověji z Džibuti.
Somálsko může přijít o každoroční americkou dotaci
Hladomorem zasažení Somálci mohou kvůli nejasnostem ztratit přístup ke stovkám milionů USD. V Somálsku je až čtvrt milionu obyvatel ohroženo hladomorem a zrušení pravidelné roční americké dotace by mohlo mít katastrofální následky. Americká Franklin Bank je poslední státní bankou, která dotace poskytuje, avšak kvůli státním protiteroristickým opatřením je pravděpodobné, že banka podporu ke 30. 12. 2011 ukončí. Podle vyjádření několika představitelů bank jde o obavy, že se poslané peníze dostanou do špatných rukou, například k teroristickým organizacím. Dle charitativní organizace Oxfam America je důležité, aby banky a somálské hawalas (podniky operující s převodem peněz) našly s vládou Spojených rychlé a efektivní řešení.
Eritrea považuje pozorovatele OSN na svém území za neobjektivní a sankce ze začátku prosince za cílené
Eritrea vyzvala OSN, aby nahradilo „neobjektivní“ monitorovací skupiny pro Somálsko, které ve své zprávě vyzvaly Radu bezpečnosti OSN k prodloužení a prohloubení sankcí, které byly na Eritreu uvaleny na začátku prosince 2011 za pomoc somálským povstalcům.
Ve východní Africe hrozí smrt hladem 13 milionům lidí, USA již slíbily mimořádnou pomoc
Americký prezident Barack Obama se vyjádřil ke krizi, která se začíná probouzet ve východní Africe kvůli roku extrémního sucha. Zatímco v první polovině roku 2011 docházelo ke zvyšování cen potravin a masovým nepokojům, nyní je situace natolik vážná, že v Somálsku, Etiopii, Keni a Džibuti hrozí 13 milionům lidí smrt z hladu. Prezident USA označil krizi za „naléhavý problém“ a přislíbil okamžitou pomoc ve výši 113 milionů dolarů, celkem by se pak podle jeho slov pomoc z USA měla vyšplhat až na 870 milionů dolarů.
Generální tajemník OSN je poprvé od roku 1993 v Somálsku
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon dorazil do Somálska, kde přislíbil jmenování vyslance OSN pro Somálsko. Dále generální tajemník OSN prohlásil, že dorazil, aby vyjádřil solidaritu s lidmi Somálska a zajistil mezinárodní podporu vlády a pomoc Africké unie v boji s islámskými rebely. Důvodem návštěvy je ale nepochybně i to, že v Somálsku se mají příští rok konat volby. Zemi doposud řídila prozápadní prozatímní vláda, respektive oblasti, které jsou v její moci.
Rada bezpečnosti zcela otočila – byly schváleny další sankce proti Eritreji
Rada bezpečnosti OSN rozšířila sankce proti Eritreji kvůli údajnému pokračování v poskytování podpory islamistickým milicím v Somálsku. Byl tak prakticky zcela otočen původní návrh na zmírnění dosavadních sankcí na podporu investic a rozvoje těžebního průmyslu, o kterém měla Rada bezpečnosti hlasovat. Eritrea se k sankcím již vyjádřila s tím, že zcela odmítá, že by jakkoliv podporovala povstalce v Somálsku.
Ve Francii proběhl soud se somálskými piráty
Pět mužů ve věku od 21-36 let bylo odsouzeno za napadení francouzské jachty v Adenském zálivu a únos dvojce francouzských turistů v roce 2008. Za propuštění zajatců tehdy žádali 1.5 milionu eur. Trest byl vyměřen na 4-8 let, dle stupně provinění. Jeden ze soudních obhájců uvedl, že je to poprvé od 18. století, kdy se ve Francii soudil případ pirátství.
Keňa a Etiopie jsou definitivně vtaženi do války v Somálsku
Keňa oznámila po koordinaci s Etiopií, že Somálsko neopustí, dokud nebude situace s rebely z Al Shabaab vyřešena. Jednotky etiopské a keňské armády mezitím zahajují rozsáhlou ofenzivu na různých místech jihu Somálska, kde se snaží obsadit jednotlivé pevnosti této islamistické organizace. Keňa již včera oznámila, že cílem je opět upoutat pozornost mezinárodního společenství na Somálsko a jednou provždy vyřešit anarchii, která zde vládne. Podle analytiků je Etiopie slabším partnerem Keni, neboť se spíše zdráhá, ovšem po výzvách Keni se účastní diplomatického tlaku, který se tento tandem snaží vyvinout na své spojence.
EU nemá dostatek válečných plavidel pro boj proti pirátům
Předseda Vojenského výboru EU, švédský generál Hakan Syren, oznámil, že síly EU NAVFOR (síly EU pro boj proti pirátství) nemají dostatek sil pro misi EU Atalanta, která má zabraňovat pirátství v Somálsku. Podle generála Syrena mise potřebuje minimálně 4-6 válečných lodí v závislosti na ročním období, což doposud nebylo splněno a ani nebude minimálně do března 2012. Podle dostupných informací globální ekonomiku pirátství ročně přijde na 7 až 12 miliard dolarů a podle šéfa Vojenského výboru EU jde o vážný problém.
Etiopská armáda zahájila ofenzivu do Somálska
Podle svědků postoupily desítky kusů etiopské vojenské techniky nejméně 80 km do somálského vnitrozemí. Etiopie tak navazuje na nedávnou keňskou ofenzivu, a to ze stejných důvodů – tedy útoků a únosů na vlastním území, které byly pořádány islamistickými somálskými povstalci. Etiopie mezitím již přiznala svůj krok a oznámila, že tak činí právě na podporu Keni. Stejně tak v posledních týdnech etiopská diplomacie věnovala velké úsilí na obnovení pozornosti k Somálsku, když navštěvovala státy Perského zálivu a východní Afriky. Zatím není jisté, zda etiopská armáda bude v Somálsku pod hlavičkou mise Africké unie AMISOM, ve které již slouží v Somálsku 12 000 vojáků Ugandy a Burundi. Někteří experti již spekulují o závěrečné ofenzivě proti somálským rebelům.
Napětí mezi Keňou a Eritreou kvůli somálským rebelům roste
Keňa obvinila Eritreu s podpory somálských povstalců, proti kterým nyní vede vojensou ofenzivu na území Somálska. Keňský ministr zahraničí Moses Wetangula si již nechal předvolat velvyslance Eritrei, kterému sdělil mu obavy a znepokojení ze zpráv svých tajných služeb, které ukazují na stálé dodávky zbraní z Eritrey pro islamistickou milici al Shabaab. Z podpory somálských rebelů obviňuje Eritreu dlouhodobě i Etiopie, která se naposledy ohradila proti Eritree i kvůli vměšování se do vnitřních záležitostí země. Eritrejské ministerstvo zahraničí se k obvinění Keni vyjádřilo stroze: „jde o politováníhodnou skutečnost, že si keňský ministr zahraničí vymýšlí neexistující dodávky zbraní z Eritrei“.
Keňské letectvo bombardovalo jih Somálska
Dva bombardéry Keni napadly cíle v oblasti města Jilib na jihu Somálska v rámci ofenzivy proti islámským rebelům ze skupiny al Shabaab, která dlouhodobě bojuje proti somálské vládě a napadá i území Keni. Od poloviny října postupuje keňská armáda na somálském území, a to i proti nedávnému nesouhlasu somálské vlády, která nepovažuje vojenské angažmá Keni za oprávněné a vyzdvihuje důležitost somálské suverenity. Keňská armáda se přesto setkává s kladným postojem místních obyvatel.
Velká Británie chce ozbrojené stráže na palubách svých obchodních lodí
Britský premiér David Cameron představil nový plán, podle kterého by britské ministerstvo vnitra poskytovalo svým obchodním lodím povolení zaměstnat ozbrojené stráže, přestože je to přítomnost zbraní na takových lodí zakázána. Mezinárodní námořní organizace (IMO) nasazování ozbrojenců na paluby nedoporučuje a stejně tak se proti staví i některé státy. Jihoafrická republika se např. obává nelegálního importu zbraní. Velká Británie se však brání tím, že opatření by se týkalo jen nejproblematičtějších oblastí jako je třeba somálské pobřeží. Británie se tak snaží řešit nedostatek vojenských kapacit, který brání nasazení vojenských lodí v nebezpečných zónách podobně, jako to udělala Francie, Španělsko či Itálie. Podle odhadů Mezinárodní komory lodních přepravců je ovšem již dnes pětina lodí vyzbrojena, a to často navzdory zákonům své země.