Německo stále pasivní v podpoře bojů v Libyi, spolková vláda čelí tlaku a kritice

Německo stále drží svou pozici nezasahovat do bojů v Libyi, avšak stále častěji se ozývají kritické hlasy jak z politické, tak z veřejné sféry, že toto stanovisko nepodpořit ostatní evropské velmoci a USA přispívá k nejednotnosti Evropy a izolaci Německa. Na druhé straně kancléřka Angela Merkel tento strategický krok nadále obhajuje.

Panel Africké unie pro řešení libyjské otázky vyzval k okamžitému ukončení nepřátelství všech stran

Prezidenti JAR, Mali, Mauretánie, Konga a Ugandy vydali prohlášení, ve kterém žádají Africkou unii, aby se diplomaticky zasadila o ukončení nepřátelství v Libyi. Panel afrických prezidentů sice explicitně nehovoří o kampani OSN, avšak mauretánský prezident Mohamed Ould Abdel Aziz se vyjádřil jasně proti jakémukoliv narušování státní integrity Libye a její územní celistvosti, přičemž se taktéž postavil proti zahraniční intervenci.

Italské letectvo se nezapojí do bojů v Libyi

Prvotní vlna nadšení italských politiků po schválení bezletové zóny nad Libyí, v jejímž důsledku Itálie koaličním silám poskytla svá letiště, nyní opadla, neboť podle průzkumů veřejného mínění si Italové nepřejí přímou účast své země v boji proti silám Muammara Kaddáfího. Veřejnost se obává dalšího přílivu uprchlíků, přerušení dodávek ropy a případného protiútoku.

Velká Británie, Francie a USA nadále útočí na libyjské pozice protivzdušné obrany

Tento krok s cílem vynutit si bezletovou zónu nad Libyí proběhl ve dvou fázích. USA a Velká Británie vypálily přes 110 raket na více než 20 pozic Kaddáfího protivzdušné obrany poblíž Tripolisu a Misraty, zatímco  francouzské letectvo udeřilo proti Kaddáfího vojenským jednotkám, které se napadly město Benghází ovládané povstalci. Libyjský vůdce slíbil odplatu za tento čin a pohrozil, že otevře vojenské sklady pro všechny své stoupence, aby mohli bránit svoji vlast.

Americké politické vedení: „žádný americký voják nevstoupí do Libye“, americké vojenské vedení: „naše síly nebudou v čele“

Generál Carter Ham, hlava amerického velení pro Afriku a nyní i velitel koaliční operace v Libyi Odyssey Dawn, oznámil, že armáda spojených států jedná pouze na podporu svých spojenců a v budoucnu bude svou aktivitu tlumit, přičemž velení by v příštích několika dnech mělo převzít centrální koaliční vedení vytvořené pro Libyi. Americký prezident Barack Obama pak v hlavním brazilském městě již podruhé zopakoval, že USA nepošlou na libyjskou pevninu jediného vojáka. Americká veřejnost je silně nervózní, protože se jedná už o třetí arabský stát, který Spojené státy napadly v posledních 10 letech.

Americká armáda převzala velení nad operacemi v Libyi

Velení převzalo americké vojenské velitelství pro oblast Afriky. Nad Libyí doposud operuje pouze francouzské letectvo a z válečných lodí Spojených států jsou odpalovány rakety Tomahawk, s plochou dráhou letu v rámci operace „Odyssey Dawn“. Hlavním cílem těchto střel jsou města Tripolis a Misrata, zatímco francouzské letouny operují na západě nad Benghazi. Libyjská vláda obviňuje jednotky operující pod mandátem OSN z útoků na civilisty, kteří prý při ostřelování umírají.

Moskva vyjádřila lítost v souvislosti s vojenskou akcí v Libyi

Ruští představitelé vyloučili možnost, že by se Rusko do vojenské operace zapojilo, a vyzvali jak libyjské strany, tak účastníky operace, aby zabránili utrpení nevinných civilistů. Ruské agentury mezitím s odvoláním na zdroje v Kremlu uvedly, že prezident D. Medvěděv odvolal ruského velvyslance v Libyi Vladimira Čamova. Důvod tohoto kroku zatím zůstává bez vysvětlení, stalo se tak ale údajně několik hodin před hlasováním o rezoluci OSN.

Hillary Clinton: „USA podpoří vojenskou intervenci v Libyi.“

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton prohlásila ve svém projevu v Paříži, že USA jsou plně připraveny spolupracovat s evropskými a kanadskými spojenci na vojenské intervenci v Libyi. „Našim úkolem je v prvé řadě ochrana civilistů,“ zaznělo z úst ministryně. Toto prohlášení přišlo krátce poté, co francouzská letadla začala s útoky na jednotky libyjského vůdce Muammara Kaddafiho.

Francouzská letadla začala útoky na jednotky plk. Kaddafiho

Doposud bylo zničeno 5 tanků vládních sil. Zásah zatím vedou jen francouzské jednotky, ovšem hodlají se připojit Kanaďané, Britové, Američané a Italové již nad Libyi vyslali průzkumná letadla. Své letectvo nabídlo i Dánsko a Norsko a NATO začalo jednat o připojení se k jednotlivým státům. Rezoluce 1973 Rady bezpečnosti je dle právních expertů nejofenzivnější od 1. války v Perském zálivu.

V Maroku proběhnou další protesty, Amnesty International varuje před násilím

Očekává se, že zítra v Maroku vyjdou do ulic tisíce lidí, kteří budou požadovat politická a lidská práva. Náměstek ředitele Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku Philip Luther upozornil, že i přes předchozí sliby marockého krále Mohameda VI., docházelo ke zbytečným represím ze strany bezpečnostních sil. Luther vyzval k dodržování závazků Maroka na nárok demonstrantů vyjádřit svůj názor v souladu s mezinárodním právem a sliby krále. Amnesty International uvádí, že má důvodné obavy před tvrdou a těžkopádnou reakcí marockých úřadů.

V Benghazi byl sestřelen stíhací letoun, jednotky Muammara Kaddafiho začínají útok na město

Letoun, který měl pravděpodobně napadnout vojenská kasárna v Benghazi se po zásahu zřítil. Vládní armáda se přiblížila k městu a utahuje obklíčení povstalců v 5-ti kilometrovém pásmu. Francie si vyžádala schůzku s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton a arabskými představiteli, chce diskutovat o vojenské intervenci. Rebelové zatím stavějí betonové zátarasy na přístupových silnicích a opevňují sídlo Národní libyjské rady. Velitel povstaleckých jednotek Khalid al-Sayeh volá Západ o pomoc a žádá o okamžité útoky dle rezoluce OSN.

V Egyptě začalo referendum o ústavních změnách

Reformy jsou navrženy tak, aby otevřely dveře parlamentním a prezidentským volbám, které umožní armádě předat moc civilní, zvolené vládě. Očekává se velká volební účast. Egypťané se pravděpodobně při hlasování rozdělí na dva tábory- na ty, kteří požadují absolutní kompletní změny, a na ty, kteří chtějí provést jen dílčí úpravy.

Vládní vojska Muammara Kaddafiho jsou 20 km od Benghazi- USA obviňuje z porušení příměří

Podle povstalců jsou jednotky plk. Kaddafiho postoupili opět k blíže k městu. Včera v noci byla armáda 60 km od města a dle tvrzení rebelů mohou vojáci do Benghazi dorazit do 90 minut. V noci údajně také mělo dojít k dalším náletům. Jednotky Francie a Británie pod mandátem OSN stále nezaútočili. Prvním z dvojice arabských států pověřených k útoku je Katar.

Cena ropy lehce klesá, důvodem je vyhlášení dočasného míru v Libyi

Díky dočasnému příměří vyhlášenému libyjským vůdcem Muammarem Kaddafim došlo k poklesu cen ropy na světových trzích. Brent ropa se po dnešku ustálila na hodnotě 113.93 dolarů za barel, což je podstatně méně než nedávno dosažený absolutní vrchol 117,29 dolarů za barel. Další vývoj cen ropy ovlivní podle expertů především dva faktory:

1. Dění v Libyi a na Blízkém východě

2. Krizová situace v Japonsku

Americký prezident Obama: „Kaddafiho jednotky se musí stáhnout, jinak zaútočíme.“

Prezident Barack Obama dal jasně najevo, že pouze vyhlášení dočasného příměří libyjským vůdcem Muammarem Kaddafim není dostatečný důvod ke stáhnutí amerických vojenských lodí od libyjského pobřeží. Prezident namítl, že vůdce Kaddafi musí co nejrychleji stáhnout všechny své jednotky z měst, která jsou pod tlakem vládních sil, jinak bude čelit nevyhnutelné vojenské intervenci.

Pohřešovaní žurnalisté New York Times nalezeni, brzy se vrátí domů

Čtyři žurnalisté deníku New York Times, kteří byli pohřešováni v Libyi, jsou již nalezeni. Podle oficiální libyjské zprávy byli zajati libyjskými provládními silami a podezříváni z nezákonného překročení hranic. Syn libyjského vůdce Kaddafiho prohlásil: „Zajali jsme je a podezřívali za ilegální pobyt, když však bylo zjištěno, že se jedná o Američany a ne Evropany, rozhodli jsme se všechny propustit.“

Egyptský islámský vůdce: „věřím, že demokracie v Egyptě ochrání islamisty“

Duchovní Abboud al-Zumar, který byl propuštěn po 30-ti letech vězení za účast na organizaci atentátu na egyptského prezidenta Anvara Sadata, dnes prohlásil, že je čas ukončit svatou válku. Po prezidentu Sadatovi nastoupil Husni Mubarak, kterého duchovní al-Zumar považoval za nepřítele islámu v Egyptě, a ten nyní už není u moci- demokracie, která Egypt čeká podle něj dodá pravověrným muslimům dostatek svobody.