V Alžírsku proběhly volby do okresních a krajských zastupitelstev, oproti minulým volbám volební účast značně poklesla. Do okresních zastupitelstev volilo pouze 28 % registrovaných voličů, v krajských volbách 27 %. Politické strany v oficiálním prohlášení uvedly, že důvodem nízké účasti bylo nepříznivé počasí, analytici hovoří o nespokojenosti společnosti, především důsledkem vysoké nezaměstnanosti a nízké kvality služeb. Volební účast se snížila ve všech 48 regionech Alžírska.
Archiv rubriky: severní Afrika
Ústavodárný sbor schválil návrh ústavy, očekává se vyhlášení referenda
Návrh ústavy nyní míří k prezidentu Mohammedu Mursi, který by měl vyhlásit referendum, ústava musí být schválena i občany. Sbor návrh ústavy schválil dříve, než soud mohl rozhodnout, jestli je složení ústavodárného sboru legální. Liberálové, levice a křesťané kritizovali rozložení sboru, v němž dominovali islámští členové. Základem nové ústavy se má stát islámské právo šaría, náboženská svoboda bude limitována ve prospěch muslimů, křesťanů a židů. Ústava omezuje vládu prezidenta na 2 čtyřletá funkční období.
Politické napětí v Egyptě se stupňuje, v Káhiře protestovaly tisíce lidí
Desítky tisíc lidí se sešly v hlavním městě Egypta, aby vyjádřily svou nespokojenost s prezidentskými dekrety, které rozšiřují pravomoci prezidenta. „Nechceme znovu diktaturu. Provedli jsme revoluci, abychom měli spravedlnost a svobodu,“ uvedl pro agenturu Reuters demonstrující Ahmed Husseini. Protesty se uskutečnily i v dalších městech po celé zemi. Po kritice ze strany soudců prezident Mursi řekl, že dekrety se budou vztahovat pouze na „záležitosti suverenity“, tedy k ochraně institucí. Opozice i nadále žádá stažení dekretů. Muslimské bratrstvo, které podporuje prezidenta, posunulo svou demonstraci, aby nedošlo „k napětí“. Správní soud by měl posuzovat podanou žádost na zrušení dekretu 4. prosince.
Egyptský prezident Mursi se sejde se soudci, společnost dál dekrety kritizuje
Čtvrteční dekrety, které rozšířily prezidentovy pravomoci, vyvolaly vlnu pobouření v Egyptě i znepokojení mezinárodního společenství. Prezident Mursi krok obhajuje a tvrdí, že se jedná o pouze dočasné dekrety. Dekrety mají zajistit, aby nově sepsaná ústava byla přijata a přechod k demokracii byl dokončen. O víkendu se sešli soudci, kteří nesouhlasí s vydáním dekretům, neboť staví prezidenta na soudní systém. Ministr spravedlnosti Ahmed Mekky se snaží nalézt mezi soudci a prezidentem dialog. Na 20 egyptských lidsko-právních organizací napsalo prezidentovi otevřený dopis, kde označily dekrety za „smrtelnou ránu egyptskému soudnictví“.
Dekrety egyptského prezidenta vyvolaly násilné střety v ulicích
Demonstranti se střetli s policií v ulicích egyptského hlavního města Káhiry poté, co prezident Mohammed Mursi vydal ve čtvrtek dekrety, jimiž rozšířil pravomoci hlavy státu. Na náměstí Tahrir, které bylo centrem protestů proti bývalému prezidentovi Mubarakovi, postavili demonstranti na 20 stanů, u nichž vsedě protestovali. Další protesty proběhly i ve městech Alexandria, Port Said a Suez. USA, EU a OSN vyjádřily znepokojení nad přijatými dekrety. V sobotu se sejdou egyptští soudci, aby na nové dekrety, které staví prezidenta nad soudní systém, reagovali, soudci již pohrozili stávkou.
Egyptský prezident vydal nové dekrety, opozice volá po protestech
Ve čtvrtek egyptský prezident Mohammed Mursi vydal nové dekrety, jimiž rozšířil prezidentské pravomoci. Opozice dekrety kritizuje a tvrdí, že se chce „prezident Mursi stát novým faraonem“, proto volá po protestech. Podle dekretu nemohou být rozhodnutí prezidenta zrušena jakoukoliv autoritou ve státě. Příznivci prezidenta Mursiho dekrety obhajují, neboť „má chránit egyptskou lidovou revoluci“. Prezident Mursi odvolal generálního prokurátora Abdel Maguid a nařídil znovu projednat smrt demonstrantů během revoluce, což by mohlo vést k obnovení samotného procesu s bývalým prezidentem Husni Mubarakem. Novým prokurátorem byl jmenován Talaat Ibrahim. Prezident Mursi dal ústavodárnému sboru další 2 měsíce na sepsání ústavy.
Hamas a Izrael se na mírových jednáních dohodly na příměří
Egyptský ministr zahraničí Kamel Amr v podvečer oznámil příměří mezi palestinským hnutím Hamas a Izrael po 7 dnech bojů, během nichž zemřelo na 160 lidí. Detaily dohody zatím nejsou známy. Izrael měl podle BBC požadovat zastavení veškerého ostřelování Izraele z pásma Gazy a příslib mezinárodního společenství, že zabrání hnutí Hamas ve zbrojení. Hamas naopak měl požadovat ukončení blokády Gazy a zastavení ostřelování pásma.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
V Maroku se střela policie s demonstranty, v zemi se zvyšuje nezaměstnanost
V neděli se střetla v ulicích Maroka policie s demonstranty, kteří protestovali proti zvyšování státního rozpočtu a královským výdajům. Maroko se ocitlo v ekonomických problémech poté, co propukla krize eurozony, na níž je svou ekonomikou severoafrická země navázána. V zemi se zvyšuje cena potravin a nezaměstnanost. Navýšením sociálních výdajů v minulém roce předešlo větším protestům, které se nevyhnuly sousedním zemím. Čtvrtina obyvatel z celkového počtu 33 milionů lidí žije pod hranicí chudoby.
Egyptský ministr dopravy odstoupil kvůli nehodě autobusu
V sobotu se autobus plný dětí srazil s projíždějícím vlakem nedaleko města Manfalut, 350 kilometrů jižně od Káhiry. Řidič a 50 dětí ve věku od 4 do 6 let nehodu nepřežily. Ministr dopravy a ředitel železničních drah následně rezignovali. Bezpečnost vlakových přejezdů je v Egyptě dlouhodobě kritizována. Každoročně zemře při automobilové nehodě na egyptských silnicích v průměru 8 000 lidí.
Koptský papež Tawadros II. byl oficiálně korunován
Nový papež koptských křesťanů Tawadros II. byl v nedeli korunován během slavnostního obřadu v egyptské Káhiře. Ceremonie se zúčastnil i egyptský premiér Hisham Qandil a představitelé Muslimského bratrstva. Po svržení prezidenta Husni Mubaraka se koptští křesťané, kteří tvoří až 10 % egyptské společnosti, stali cílem několika útoků. Papež Twadros byl jmenován hlavou koptské církev po zesnulém papežovi Shenouda III., jenž zemřel v březnu letošního roku.
Izrael zasáhl sídlo Hamasu, OSN vyzývá k zastavení bojů
Čtvrtý den náletů zasáhl Izrael leteckými nálety sídlo Hamasu a několik dalších strategických budov v pásmu Gazy. Budova je podle izraelského premiéra Ismail Haniya téměř zničena, Hamas odpovídá leteckými nálety na Tel Aviv a Jeruzalém. Nejméně 39 Palestinců a 3 Izraelci zemřeli od středečního rozpoutání bojů. Izrael v pátek zablokoval tři hlavní trasy do Gazy. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval obě strany k zastavení násilí. Egyptský prezident Mohammed Mursi označil izraelský útok za „do očí bijící agresi proti lidskosti“, zatímco americký prezident Barack Obama znovu podpořil „právo Izraele na sebeobranu“.
EU schválila Egyptu finanční pomoc v hodnotě 6,4 miliard USD
Podle egyptské vlády schválila EU severoafrické zemi finanční pomoc za 6,4 miliardy USD, prostředky má poskytnout Evropská investiční banka (EIB), Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) a členské státy. Egypt schválení pomoci oznámil po jednání egyptského prezidenta Mohammeda Mursiho a šéfky zahraniční politiky EU Catherine Ashton. Již v srpnu předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso nabídl Egyptu finanční pomoc ve výši 890 milionů USD. Egyptský státní dluh se po lidových nepokojích vyšplhal na 28 miliard USD, což odpovídá 11 % HDP. Vláda severoafrické země chce v tomto fiskálním roce zvýšit ekonomický růst na 3,5% a vytvořit na 700 000 nových pracovních míst.
Expremiér Libye stanul v pondělí před soudem
Bývalý premiér za Kaddafiho vlády Al Baghdadi al-Mahmoudi stanul v pondělí před soudem, kde má čelit obvinění z korupce a masového násilí během jasmínové revoluce. Soudce případ odročil na 10. prosince, aby měla obhajoba dostatek času na prostudování dokumentů a obvinění. Expremiér al-Mahmoudi utekl v srpnu minulého roku do Tuniska, které ho v červnu vydalo nazpět do Libye k soudnímu procesu. Bývalý premiér al-Mahmoudi vinu odmítá.
Salafisté v Egyptě žádali zavedení práva šaría
Tisíce demonstrantů se na konci minulého týdne sešly na egyptském Tahrir Square, kde vyzvaly prezidenta Mohameda Mursi k zavedení islámského práva šaría. V Egyptě nyní vzniká nová porevoluční ústava, ve společnosti se vede debata ohledně role islámu v ní. Salafisté požadují okamžité zavedení práva šaría, největší muslimská strana Freedom and Justice Party (FJP) chce její postupné zavedení, naopak koptští křesťané, kteří tvoří až desetinu věřících v Egyptě, jeho zavedení odmítají. Mnozí Egypťané podle CNN nicméně říkají, že země se má zabývat snižováním chudoby a nezaměstnanosti, včetně ekonomického zotavení, nikoliv rolí islámu v politickém systému.
MMF: Země arabského jara se budu v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že většina zemí arabského jara se důsledkem vysoké inflace, rostoucí nezaměstnanosti a globální ekonomické krizi bude v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat. Politická stabilita by mohla Egyptu, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Jemenu pomoci k ekonomickému růstu, přesto krize v eurozoně zcela neobnoví příjmy z exportu. Před arabským jarem se ekonomický růst pěti zemí pohyboval kolem 4,7 %, následně poklesl na 1,2 %, v roce 2013 by se ale mohl vyšplhat k 3,6 %.
Islamistická skupina Ansar Dine souhlasila s humanitární pomocí a jednáním s malijskou vládou
Jedna z islamistických militantních skupin Ansar Dine, která ovládá sever Mali, souhlasila s humanitární pomocí na její území. Rovněž Ansar Dine připustila možné jednání s malijskou vládou, jež požádala mezinárodní společenství o vojenskou pomoc v boji proti rebelům. Desítky tisíc lidí důsledkem konfliktu opustilo své domovy, většina z nich uprchla do sousední Burkiny Faso. Podle Červeného kříže jsou potraviny na severu Mali kvůli vysoké ceně nedostupné, chybí i zdravotní péče a pitná voda. Skupina Ansar Dine, která bývá považována za spojence teroristické Al-Kaidy, ve svém prohlášení uvedla, že se uprchlíci mohou vrátit zpět do svých domovů. V posledních týdnech se objevil tlak na mezinárodní společenství, aby vojensky vstoupilo na sever Mali a pomohlo konsolidovat zemi. OSN rezoluci již schválila, čeká jen na podrobné plány operace. V úterý egyptský prezident Mohamed Mursi ale jakoukoliv vojenskou intervenci odmítl. Na severu Mali od březnového převratu pouhý měsíc před plánovanými prezidentskými volbami působí tři hlavní islamistické skupiny: Ansar Dine, Národní hnutí za nezávislost Azawadu (MNLA), které sjednocuje Tuaregy, a Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao).
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.
USA obnovily sankce na Súdán, země rozhodnutí kritizuje
V pátek obnovil americký prezident Barack Obama sankce, které byly uvaleny na Súdán od roku 1997, a vyzval zemi, aby vyřešila veškeré své spory jednak se sousedním Jižním Súdánem, jednak v oblasti Darfúr. Hlavním důvodem jsou nepokoje v súdánských státech Jižní Kordofan a Blue Nile state, které ohrožují regionální stabilitu. Do oblastí, které sousedí s Jižním Súdánem, nemůže proudit ani humanitární pomoc. V jižních súdánských státech proti sobě stojí armáda a Sudan People’s Liberation North (SPLM-N), která obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových části zemí. Africká země reagovala slovy, že USA měří dvojím metrem. Jižní Súdán se na základě dohody z roku 2005 osamostatnil v červenci minulého roku, občanská válka mezi oběma státy o náboženství, ideologii a etnicitu, která probíhala mezi léty 1995 – 2005, stále 2 miliony životů.
Koptská církev má nového papeže, stal se jím biskup Tawadros
Největší křesťanská minorita na Blízkém východě má nového papeže, po smrti papeže Shenouda III. byl v neděli vylosován biskup Tawadros. Ceremoniál proběhl v Katedrále sv. Marka v egyptském hlavním městě, kde chlapec se zavázanýma očima vybral jedno ze tří jmen, neboť podle koptských křesťanů má být výběr nového papeže pouze v rukou boží. Biskup Tawadros bude papežem jmenován 18. listopadu, stane se tak již 118. papežem od vzniku církve. Papežem se podle tradice může stát jen muž, který dosáhl více než 40 let, pochází z Egypta, žije v celibátu a nejméně 15 let strávil v klášteře. Koptská církev, k jejíž víře se hlásí na 10 % egyptské společnosti, dlouhodobě kritizuje egyptskou vládu z potlačování a uznávání pouze islámu jako hlavního náboženství. Od nového papeže se očekává zmírnění napětí mezi kopty a muslimy po svržení prezidenta Husni Mubaraka a vítězství Muslimského bratrstva ve volbách.
Libye má novou vládu, parlament schválil premiérův návrh
Premiér Ali Zeidan získal pro svůj návrh nové vlády, která se skládá z liberálů i islamistů, podporu Generálního národního kongresu (GNC). Nová vláda zahrnuje členy obou hlavních libyjských politických stran – Aliance národní síly (NFA), kterou vede bývalý premiér Mahmoud Jibril, a stranu Muslimského bratrstva Muslim Brotherhood’s Justice and Construction Party. Podle svých slov premiér Zeidan respektoval všechny regiony Libye, proto post ministra obrany a ministra vnitra připadne politikům z Benghazi na východě země. Ve vládě usednou i dvě ženy. Na začátku října ani na podruhé se sestavováním vlád neuspěl expremiér Mustafa Abushagur a byl odvolán.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.
V Egyptě se připravuje volba na koptského papeže
V březnu zemřel ve věku 88 let koptský papež Shenouda III., nyní Rada koptských křesťanů má v Egyptě vybrat jeho nástupce, který se stane 118 hlavou koptských věřících. Papež Shenouda III. stál v čele koptské církve čtyři desetiletí. Rada vybere tři jména, z nichž dítě se zavázanými očima 4. listopadu jednoho náhodně vybere. Nový koptský papež bude následně jmenován 18. listopadu. Rada koptských křesťanů volí z pěti kandidátů: pátera Pachomios al-Syriani, biskupa Raphael, pátera Rapheal Ava Mina, pátera Seraphim al-Syriani a biskupa Tawadros. Koptská církev čítá na 16 milionů členů a tvoří 10 % egyptské společnosti.