Alžírsko je největší africkou zemí a největším africkým producentem a exportérem ropy, s Mali zároveň sdílí 2 000 kilometrů dlouhou hranici. Severoafrická země bývá považována za regionálního vůdce, který by případnou intervenci za pomoci mezinárodních organizací mohl vést, přestože stále preferuje diplomatické řešení. Jedním z hlavních důvodů možné vojenské operace na sever Mali je obava Alžírska z rozšíření rebelských militantních skupin na jeho území, včetně tisíců uprchlíků. V Mali navíc působí skupina Tuaregů, která by se případně mohla spojit s Tuaregy na severu Alžírska, čehož se země obává. Alžírsko bylo dosud k vojenské intervenci značně rezervované, v případě dlouhotrvajících bojů by část zahraničních vojáků působila na jeho území, což Alžírsko příliš nepodporuje.
Archiv rubriky: severní Afrika
Rozhodnutí o legálnosti egyptského ústavodárného sboru se odkládá, ústava se i nadále připravuje
Vznik nové egyptské ústavy, která je hlavním pilířem přechodu k demokratickému uspořádání země po svržení bývalého prezidenta Husni Mubaraka, se znovu zkomplikoval. V úterý měl soud rozhodnout, zdali bylo sestavení ústavodárného sboru legální či nikoliv. Vznik ústavy totiž doprovází spory mezi islamisty a sekulárními politiky, kteří tvrdí, že ve výboru převládají právě islamisté a ten tak neodpovídá rozložení egyptské společnosti. Soudce si vyslechl 43 stížností a případ předal Nejvyššímu ústavnímu soudu. „Vznik ústavy se nyní stal otázkou politickou. Jestliže nebude nalezen konsensus, Egypt se ocitne ve velké krizi,“ uvedl profesor politologie Hassan Nafaa. Podle právníků bude trvat měsíce, než soud vynese rozsudek. Tím musí výbor i nadále na sestavení nové ústavy pracovat, neboť do prosince musí předložit jeho definitivní návrh, o němž mají Egypťané následně hlasovat v referendu. „Jakmile bude ústava v referendu schválena, nemůže ji Nejvyšší ústavní soud zpochybnit, na to nemá pravomoci,“ řekl právník vládnoucího Muslimského bratrstva Abdel Moneim Abdel Maqsoud.
Demonstranti vtrhli do libyjského parlamentu, žádali ukončení násilí v Bani Walid
Na 500 demonstrantů vniklo v neděli na půdu libyjského parlamentu v Tripoli, kde požadovali ukončení násilí v sedmdesátitisícovém městě Bani Walid, které milice již několik dní drancují. Podle státní agentury LANA zemřelo jen v neděli 22 lidí a 200 dalších bylo v bojích zraněno. „Žádáme vládu, aby nalezla mírové řešení pro nepokoje v Bani Walid,“ řekl demonstrující Nasser Ehdein. Město Bani Walid patřilo dlouhodobě mezi spojence bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Jde o druhý případ vniknutí demonstrantů do parlamentu od srpna, kdy se vláda ujala moci. Z Bani Walid pocházel Omran Shaban, který prozradil, kde se bývalý vůdce Kaddafi schovával v říjnu 2011.
Japonsko poskytne Tunisku půjčku v hodnotě 600 milionů USD
Guvernér tuniské centrální banky Chedli Ayari potvrdil, že se severoafrická země dohodla s Japonskem na půjčce ve výši 600 milionů USD, která má napomoct k demokratickému přechodu země a zotavení ekonomiky. Finanční prostředky by Tunisko mělo dostat do konce letošního roku. V příštím roce si vláda bude muset půjčit na fungování země mezi 2,2 až 2,5 miliard USD. Ekonomický růst pro rok 2012 se předpokládá, že dosáhne 3,5 %. Ekonomika významně poklesla v roce 2011 důsledkem jasmínové revoluce, během níž se hospodářský růst dostal jen na 1,8 %. Zotavení tuniské ekonomiky nepomáhá ani krize eurozony, na jejíž trhy je Tunisko navázáno. Většina turistů, která severoafrickou zemi navštíví, navíc pochází z eurozony. Státní schodek se v letošním roce má vyšplhat na 6,6 % HDP, pro příští rok se očekává snížení na 6 % HDP. Podle guvernéra centrální banky Ayari bude zotavení tuniské ekonomiky trvat déle, než se původně předpokládalo.
Egyptský soud bude posuzovat legálnost ústavodárného sboru
Příští úterý 23.10. rozhodne egyptský soud, zdali ústavodárný sbor, který má za úkol sepsání nové ústavy, je legální. V ústavodárném sboru usedá sto členů, převážně islámského vyznání. Vznik nové ústavy je v současnosti hlavním bodem severoafrické země v přechodu od autoritářského režimu exprezidenta Husni Mubaraka k demokracii. Sepsání ústavy ale doposud bránily spory mezi islamisty, sekularisty a liberály. Soud má nyní rozhodnout, zdali složení sboru odpovídá rozložení obyvatelstva země. Již v dubnu rozpustil soud předchozí ústavodárný sbor, rovněž pod vedením islámských představitelů. Pokud by soud ke stejnému kroku přistoupil i nyní, musel by prezident Mohamed Mursi jmenovat nový. Návrh nové ústavy zveřejnil sbor minulý týden, mezinárodní organizace vyjádřily znepokojení nad rolí islámu v právním řádu, postavení žen, svobody projevu a náboženských skupin. Ke kritice návrhu ústavu se připojil i soudce nejvyšší soudu Maher El-Beheri.
Několik bývalých vládnoucích generálů v Egyptě má být vyšetřováno
Egyptský civilní soud bude projednávat 136 obvinění za smrt aktivistů, kteří byli zabiti během vojenské vlády. Vyšetřování se má týkat polního maršála Hussein Tantawi, který se stal hlavou vojenské vlády po odstoupení bývalého prezidenta Husni Mubaraka v roce 2011. Tantawi byl spolu s několika vysokými generály v srpnu poslán do výslužby prezidentem Mohamedem Mursim, který jim dal vysoké odměny a ustanovil je poradci. Podle aktivistů jsou generálové zodpovědní za rozsáhlé násilí během jejich 17ti měsíční vlády, která byla ukončena 30. června. Doposud bylo v Egyptě praxí, že vojenští představitele byli souzeni pouze před vojenským soudem. Zatím není jasné, jak dlouho vyšetřování bude trvat.
Z libyjské věznice uniklo na 100 vězňů
Více než 100 vězňů, kteří byli různé národnosti a nepatřili k žádné jednotné skupině, uteklo z věznice al-Judaida v hlavním městě Libye Tripolis, podle policie bylo dopadeno a znovu uvězněno na 60 z nich. Nejvyšší představitel národní stráže Khaled al-Sharif uvedl, že velkou část vězňů tvořili ilegální imigranti, kteří byli uvězněni za násilí. Okolnosti útěku nejsou zatím známy. Vězení al-Judaida patří k největším věznicím v Libyii a lidsko-právní organizace již dříve upozorňovali, že vězeňské služba zneužívá svého postavení a jsou porušována práva vězňů. Masivní útěk se stal necelý týden před výročím smrti bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Nový premiér Ali Zeiden, který byl jmenován v neděli, považuje obnovení bezpečnosti země za svůj primární úkol po složení nové vlády. Vězení spadají pod pravomoci ministra spravedlnosti.
Libye zvolila nového premiéra, stal se jím bývalý diplomat
Generální národní kongres (GNC) jmenoval v neděli novým premiérem bývalého diplomata Ali Zeidena. Jde o druhého premiéra během jednoho měsíce, který musí sestavit vládu, jíž bude schvalovat většina Libyjců. V prvním říjnovém týdnu nezískal pro svůj druhý návrh vláda, sestávající se pouze z 10 ministrů, podporu expremiér Mustafa Abushagur a byl nucen odstoupit. Ve svém proslovu premiér Zeidan oznámil, že jeho politika se bude zaměřovat především na obnovu bezpečnosti země. „Bezpečnost bude moje priorita, protože všechny další problémy souvisí s nedostatkem bezpečnosti Libye,“ uvedl premiér Zeidan. Premiér Zeidan, který má podporu vládnoucí koalice Aliance národní síly (NFA), rovněž navrhuje, aby vláda zohlednila islám. „Islám je systém naší víry a zdroj naší právní vědy,“ dodal.
Vládnoucí tuniská koalice souhlasí s termínem voleb v červnu
Prezidentské a parlamentní volby by se měly konat 23. června, dohodla se tuniská vládnoucí koalice v čele s islamistickou stranou Ennahda, která vyhrála první parlamentní volby po jasmínové revoluci, jež odstartovala nepokoje v celém arabském světě. Vedle Ennahda koalici tvoří i dvě sekulární politické strany – Congress for the Republic a Ettakatol. „Dohodli jsme se smíšeném politickém systému, kde prezidenta budou volit přímo lidé,“ uvedla koalice v prohlášení. Ujednání koalice musí ještě potvrdit Parlament, kde koalice má většinu v podobě 217 křesel. Dohoda v koalici by mohla posunout sepsání nové ústavy, neboť forma politického systému byla koaličním jablkem sváru. Ustanovení termínu voleb by mohlo rozptýlit obavy investorů, kteří zvažují vstup na tuniský trh.
Egyptský prezident by měl mít omezenou pravomoc, stojí v předběžném návrhu ústavy
Sepsání a schválení nové egyptské ústavy má být hlavním symbolem přechodu od autokratického režimu k demokratickému systému po loňském lidovém povstání, které svrhlo prezidenta Husni Mubaraka. Hlava státu by podle předběžného návrhu ústavy měla být omezena parlamentem. Osud vznikající ústavy je ale nejistý, podle analytiků mohou jeho přijetí ohrozit spory mezi islamisty a sekularisty ohledně role islámu v egyptské společnosti, postavení žen, svobody projevu a náboženských menšin. „Apelujeme na egyptskou společnost, aby každý občan si vzal kopii prvního návrhu ústavy do rukou spolu s perem a zaškrtl, s kterými pasážemi souhlasí a se kterými ne,“ řekl Mohamed Beltagi, člen vládnoucí strany Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP). Podle staré ústavy má prezident široké pravomoci a může stát v čele země neomezeně dlouho, návrh proto počítá s omezením na dvě volební období. Nová ústava by rovněž neměla obsahovat zakotvení islámského práva šaría. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch ale návrh dostatečně nechrání práva žen a dětí, nezajišťuje náboženskou svobodu a nestaví se rezolutně proti mučení. V současnosti se podle politického analytika Gamal Abdel Gawada jedná o připojení dodatek, že hlavou státu se může stát i žena. Konečný návrh ústavy by měl být hotov do 12. prosince a následně ho musí schválit všech 57 členů ústavodárného výboru. Ústavu musí přijmout i egyptská společnost v referendu, pokud tak učiní, půjdou Egypťané znovu k volbám, aby podle nové ústavy zvolily parlament.
Syn bývalého libyjského lídra předstoupil před Mezinárodní trestní soud
Mezinárodní trestní soud (ICC) pořádá první veřejné slyšení v případě jednoho ze synů bývalého libyjského lídra Kaddafiho Saif al-Islam Kaddafi, který je obviněn ze spáchání válečných zločinů proti rebelům, jež minulý rok svrhli jeho otce. Podle libyjských představitelů by Saif Kaddafi měl být souzen v zemi, kde zločiny spáchal. Na druhé straně právníci ICC tvrdí, že by se obžalovanému v Libyi, kde je nyní držen, nedostalo spravedlivého procesu. Pokud země bude chtít Kaddafiho soudit, musí prokázat, že je schopná zaručit nestranné řízení a vyšetřování.
Egyptský prezident udělil milost demonstrantům
Egyptský prezident Mohammed Mursi udělil v pondělí milost tisícům demonstrantů obviněných či odsouzených ze zločinů spáchaných s cílem podpořit loňské povstání, které mělo za následek odstoupení bývalého prezidenta Husni Mubaraka. Amnestie se týká činů spáchaných v rozmezí ledna 2011 a konce června 2012, kdy se Mursi ujal moci. Milost se nevztahuje na obviněné z vraždy. Podle tvrzení odborníků byla amnestie vágně formulovaná, což povede k různým interpretacím a odlišným způsobům jejího vykonání.
Tunisko chce snížit deficit státního rozpočtu na 6 % HDP v příštím roce
Tuniská ekonomika se stále vzpamatovává z jasmínové revoluce, která svrhla exprezidenta Zine al-Abidine Ben Ali. V letošním roce státní schodek dosáhne na 6,6 % HDP, ministr financí Salim Besbes ovšem předpokládá větší ekonomický růst pro rok 2013, kdy by se deficit měl snížit na 5,9 % HDP. Ekonomický růst by se podle vlády měl zvýšit na 4,5 %, tento rok by mělo hospodářství růst 3,5 %. Tuniská ekonomika je závislá na cestovním ruchu, která byla ovlivněna politickou nestabilitou, a na exportu, na něhož negativně dopadla krize eurozóny.
Soudci v Maroku volají po větší autonomii soudnictví
Na tisíc soudců uspořádalo protestní poklidnou akci před Nejvyšším soudem za větší autonomii jurisdikce. Protest uspořádala organizace Judges‘ Club, která oficiálně vznikla v srpnu minulého roku, aby se zasadila o reformu soudnictví. Judges‘ Club byla následně zakázána, její činnost je ale úřady i nadále tolerována. Marocké soudy jsou dlouhodobě kritizovány za malou autonomii, neboť jsou pod kontrolou krále a ministerstva spravedlnosti, které určuje platy soudcům i jejich kariérní postupy. „Nemáme žádnou ochranu, žádná práva, malý plat a pracujeme v katastrofických podmínkách,“ shrnul soudce Nazik Bekkal. Podle zakladatele Judges’ Club Yassine Mkhelli podepsalo petici za reformu soudnictví a jeho větší nezávislost na 2 200 soudců. Nová marocká ústava, která byla přijata minulý rok, má dát jurisdikci větší pravomoc a nezávislost, doposud ale nebyla uvedena v platnost. Kritici tvrdí, že koupit si rozsudek u občanského soudu stojí 5000 USD a jeden telefonát od vysokého úředníka může i změnit verdikt viny v případě terorismu a politických procesů. Ačkoliv vítězná strana The Justice and Development Party (JDP) měla nezávislost soudnictví jako hlavní bod předvolební kampaně, doposud se podle soudců nic nezměnilo.
Nově zvolený libyjský premiér ani napodruhé neuspěl se jmenováním vlády a byl odvolán
Mustafa Abushagur byl odvolán z postu premiéra poté, co se mu ani na podruhé nepodařilo sestavit vládu, s níž by většina Libyjců souhlasila. Minulý čtvrtek předložil Abushagur, který byl premiérem jmenován 12. září, seznam 29 navrhovaných ministrů, které Generální národní kongres (GNC) odmítl. Následně přišel Abushagur s tzv. nouzovou vládu, do níž chtěl dosadit pouze 10 ministrů. Poslanci, kterých s návrhem souhlasili, bylo pouze 44, naopak 125 politiků hlasovalo proti a 17 dalších se zdrželo. Kongres má nyní 3 nebo 4 týdny na to, aby zvolil nového premiéra. Nyní již bývalý premiér Abushagur vystudoval univerzitu v Tripolisu a doktorský titul získal ve Spojených státech amerických. V roce 2011 se stal poradcem Národní přechodné rady (NTC), která vznikla během povstání proti vůdci Muammaru Kaddafimu.
Vyšetřování smrti amerického velvyslance v Libyi vede to Tuniska
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že zatčení dvou občanu tuniské národnosti má přímou spojitost s atentátem na amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense. Zadržení Tunisané jsou drženi v Turecku. Americký ministr obrany sdělil, že se zatím neprokázaly žádné vazby těchto mužů na organizaci Al-Kaida. USA útok na amerického velvyslance považují za dlouho připravovanou akci organizované skupiny.
USA mají informace o tom, že zabití amerického velvyslance bylo aktem organizované skupiny
Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice minulý týden označila útok na amerického velvyslance v Libyi za spontánní akt protestu proti filmu, jež se vysmívá proroku Mohamedovi. Nyní představitelé americké diplomaci a tajných služeb přišli s tvrzením, že mají informace o tom, že útok byl dílem organizované vojenské skupiny. Ředitel Národní zpravodajské služby USA James Clapper prohlásil, že se jedná o promyšlený útok extrémistické skupiny. Jaká skupina za útokem stojí ovšem američtí představitelé nesdělili.
Jednání o půjčce Egypta od Mezinárodního měnového fondu se zpozdilo
Vyjednávání Egypta s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ohledně půjčky ve výši 4,8 miliard USD se zpozdilo. Vláda tak získala čas na realizaci ekonomických reforem, které zahrnují zejména restrukturalizaci dotací a daní. Cílem Egypta je snížit rozpočtový deficit státu dosahující hodnoty 11 % HDP způsobeného loňským povstáním. Se zpožděním do země tedy dorazí vyjednávací tým MMF, jež měl podle původního plánu v Káhiře začít vyjednávat podmínky půjčky na konci září. Jeho příjezd se neočekává dříve než po skončení výročního zasedání MMF konajícího se v Tokiu v polovině října.
Egypt získal od Turecka úvěr ve výši 1 miliardy USD
Podle egyptské státní tiskové agentury MENA podepsal v neděli prezident Mohamed Mursi smlouvu s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdogan na 1 miliardu USD. Ve svém projevu prezident Mursi vyzdvihl politické a regionální vztahy s Tureckem. Analytici se domnívají, že egyptská strana Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP), která je v čele země, hledá inspiraci v turecké vládnoucí straně AK Party. Ekonomika Egypta se propadla během několika měsíců nepokojů a severoafrická země se nyní snaží obnovit důvěru investorů. S Mezinárodním měnovým fondem (MMF) jedná Egypt o půjčce v hodnotě 4,8 miliard USD, pomoc přislíbila i Evropská unie a USA uvažují o odpuštění dluhu Egyptu ve výši 1 miliardy USD.
Deficit Tuniska by měl příští rok dosáhnout 6 % HDP
Podle šéfa centrální banky Tuniska Chadli Ayari, který byl jmenován do funkce v červenci letošního roku, by se měl příští rok státní schodek snížit na 6 % HDP z 6,6 % v letošním roce. Ayari rovněž uvedl, že zotavení ekonomiky země po jasmínové revoluci bude trvat déle, než se původně očekávalo. Ekonomický růst pro rok 2013 se předpokládá, že dosáhne 3,5 %, zatímco vláda optimisticky predikuje 4,5 %. „Ani rok 2014 nebude plně rokem, kdy bude ekonomika Tuniska na předrevoluční úrovni. Stále to bude rok přechodu a oživení,“ uvedl Ayari. Hospodářský růst země je navíc navázán na eurozónu a její krize proto nepřispívá oživení severoafrického státu.
Arabský fond poskytl Tunisku půjčku v hodnotě 176 milionů USD
Úvěr, který severoafrická země získala, je určen na reformu finančního a bankovního systému. Část půjčky má rovněž jít na podporu platební bilance Tuniska a posílení devízových rezerv. Podle centrální banky získalo Tunisko úvěr s 1% úrokem. Ekonomika země se stále zotavuje z jasmínové revoluce, která odstartovala arabské jaro.
Republikáni požadují více informací k útoku v Libyi
Americká republikánská strana obvinila administrativu amerického prezidenta Baracka Obamy, že úmyslně mlží o pozadí útoku na amerického velvyslance v Libyi. Republikáni požadují více informací o celé události. Někteří členové republikánské strany tvrdí, že demokraté s uveřejněním informací váhají kvůli nadcházející volbě prezidenta, protože se obávají, že by informace mohl využít Mitt Romney proti administrativě Baracka Obamy. Americká velvyslankyně při OSN Susan Rice útok považuje za spontánní. Některé informace ovšem naznačují, že se jednalo o dlouho plánovaný teroristický útok.
Maroko získalo od Světové banky úvěr v hodnotě 300 milionů USD
Světová banka (SB) schválila severoafrické zemi úvěr ve výši 300 milionů USD, který je určen na podporu zaměstnanosti mladých lidí, podpoře rovných příležitostí pro muže a ženy a snížení dopadu krize eurozóny. Nezaměstnanost mladých lidí přesahuje v Maroku přes 30 % a negramotnost žen je na venkově až 80 % žen. Skoro čtvrtina z 33 milionové populace žije v chudobě. Centrální banka Maroka předpokládá, že ekonomický růst se v letošním roce bude pohybovat mezi 2 až 3 %. Navíc země má nejvyšší schodek státního rozpočtu od roku 1990, který tvoří skoro 53 % HDP. Ekonomika Maroka je úzce navázána na eurozónu, jejíž krize zasáhla i příjmy severoafrické země z cestovního ruchu. Na začátku září schválila Africká rozvojová banka (AfDB) půjčku v hodnotě 800 milionů USD na podporu obnovitelných energetických zdrojů.