Žalobce mezinárodního trestního tribunálu, Luis Moreno-Ocampo, oznámil, že uvažuje o obvinění bývalého šéfe libyjských tajných služeb, Abdullaha al-Senussi, z účasti na stovkách znásilnění během povstání proti Muammarovi Kaddafimu. Abdullah al-Senussi byl již v Haagu u Mezinárodního trestního tribunálu obviněn ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů.
Nejvyšší představitel Africké unie, Jean Ping (předseda komise Africké unie), dorazil do Demokratické republiky Kongo, aby vyzval kandidáty prezidentských voleb k respektování výsledků. Výzva se týká současného prezidenta Josepha Kabily a opozičního vůdce Etienna Tshisekedi, který se v nejbližší době chystá vrátit do země z Jihoafrické republiky. Návštěva potvrzuje obavy Africké unie před novou občanskou válkou v této zemi, v níž se prezidentské volby konají teprve podruhé od skončení občanské války v roce 2003. Již v květnu tohoto roku při bojích v Pobřeží slonoviny International Crisis Group upozornila, že podobná situace se může opakovat i v D. R. Kongo a vyzvala konžskou vládu, aby připravila záložní plány pro krizovou úřednickou vládu na přechodné období mezi volbami v případě, že k problémům dojde.
Tuniský soud rozhodl o tom, že Al-Baghdadi Ali al-Mahmoudi, libyjský premiér od roku 2006 do povstání proti Muammarovi Kaddafimu, má být vydán libyjským úřadům. Proti soudnímu rozhodnutí již není odvolání a může tak být vytvořen nový precedens pro ostatní země, ve kterých se nacházejí lidé bývalé libyjské vlády a doprovodu Muammara Kaddafiho. Advokát bývalého libyjského premiéra, Mabrouk Korchid, v reakci na rozhodnutí soudu prohlásil: „Je to nespravedlivé a politické rozhodnutí. Pokud se v Libyi stane cokoliv panu al-Mahmoudimu, ponese za to odpovědnost tuniská justice.“
Ačkoliv je Nigérie největším vývozcem ropy v Africe, nemá dostatek rafinérií, takže dováží 85% z celkové spotřeby paliv, přičemž většina dovozu se děje pomocí swapových výměn, které vede dceřiná společnost státní ropné společnosti National Petroleum Corporation (NNPC). Dodávky pro 4. čtvrtletí jsou ovšem nyní pozastaveny, neboť nigerijský parlament stále jedná o odstranění dotací na dovoz benzínu, neboť plovoucí skladiště, které Nigérie má ve svých vodách jsou plné zásob. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan již podpořil návrh na zastavení dotací a stejně tak i Světová banka je přesvědčena o jejich nesmyslnosti, neboť neovlivňují ceny pro spotřebitele, ale pouze jdou do kapes dovozcům.
Několik milic, které se v Libyi podílely na svržení Muammara Kaddafiho, odmítlo složit zbraně s odůvodněním, že je to v zájmu ochrany revoluce. Stejně tak prý hodlají pomoci s udržováním bezpečnosti a pořádku. Vůdce povstaleckých vojenských sil, který pravděpodobně bude stát v čele vznikajícího ministerstva obrany, Abduljawad Bedeen, který je také mluvčím Svazu revolučních sil, tvrdí, že velká část bojovníků se časem bude chtít vrátit do civilního života, zatímco zbytek by se pak měl podřídit ministerstvu obrany a stát se základem budoucích vojenských složek Libye. Svaz revolučních sil má nyní přes 25 000 bojovníků a náměstek faktického ministra obrany, Fawzi Bukatif, tvrdí, že se nyní pracuje na jejich rozčlenění do stálých brigád – ti kteří zůstanou mimo tuto organizaci budou podle Bukatifa postaveni mimo zákon. Faktický šéf libyjských bojovníků, Abduljawad Bedeen, vedl povstání proti Kaddafimu již v roce 1990 v čele Libyjské islámské bojové skupiny (LIFG), kterou tehdy USA prohlásily za teroristickou. Podle expertů je v Libyi ovšem velkým problémem velké množství míst, kde již obyvatelstvo, které povětšinou vlastní zbraně, začíná být podezíravé vůči novým vládcům, či je stále věrné Muammarovi Kaddafimu.
Zatím se naplňují obavy sousedního Pobřeží slonoviny, které v souvislosti s liberijskými prezidentskými volbami volalo po krizovém plánu. V Libérii před prezidentskými volbami již opozice vyzvala k bojkotu a oznámila, že se voleb nebude účastnit, zatímco na ulicích policie potlačuje nepokoje. Po prvním kole voleb již bylo zabito několik lidí v hlavním městě Monrovii. Proti současné prezidentce Libérie, Ellen Johnson Sirleaf, se postavil bývalý velvyslanec Libérie při OSN, Winston Tubman. Ten nejprve podal protest proti podvodům v prvním kole a následně ho stáhl. Podle dosavadních výsledků se zdá, že liberijská prezidenta uhájí své křeslo, ovšem organizace Amnesty International již volá po vyšetření možných porušení lidských práv a jednotky OSN v zemi zadrželi policistu, který při střetu s demonstranty střílel kolem sebe.
Země skupiny BRIC jsou připraveny poskytnout finanční pomoc eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) výměnou za reformy v MMF, oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle ministra Lavrova „jsou členové BRIC připraveni účastnit se společného úsilí včetně poskytování úvěrů podle současných pravidel MMF“. Prohlášení přišlo poté, co se setkal ruský prezident Dmitrij Medveděv s šéfkou MMF, Christine Lagarde. Jaké reformy má Rusko na mysli zatím ruský šéf diplomacie neuvedl, ovšem samotné Rusko již pomoc prostřednictvím MMF přislíbilo, nyní se tedy přidávají také Brazílie, Indie, Jihoafrická republika a Čína.
Keňa obvinila Eritreu s podpory somálských povstalců, proti kterým nyní vede vojensou ofenzivu na území Somálska. Keňský ministr zahraničí Moses Wetangula si již nechal předvolat velvyslance Eritrei, kterému sdělil mu obavy a znepokojení ze zpráv svých tajných služeb, které ukazují na stálé dodávky zbraní z Eritrey pro islamistickou milici al Shabaab. Z podpory somálských rebelů obviňuje Eritreu dlouhodobě i Etiopie, která se naposledy ohradila proti Eritree i kvůli vměšování se do vnitřních záležitostí země. Eritrejské ministerstvo zahraničí se k obvinění Keni vyjádřilo stroze: „jde o politováníhodnou skutečnost, že si keňský ministr zahraničí vymýšlí neexistující dodávky zbraní z Eritrei“.
Súdán oznámil, že podal stížnost k Radě bezpečnosti OSN na Jižní Súdán, který obviňuje z podpory rebelů ve dvou hraničních státech. Súdán již podává druhou stížnost (první stížnost podal v srpnu 2011 pouze kvůli Jižnímu Kardofanu) a tentokrát kvůli státům Jižní Kardofan i Modrý Nil, ve kterých již delší dobu bojuje proti povstalcům. Situace je ovšem nadále podobná i ve sporném ropném regionu Abyei, který si oba státy nárokují. Jižní Súdán naopak od svého vzniku obviňuje Súdán z podpory rebelů na svém území.
Jihoafrická republika v rámci setkání zemí G20 přistoupila k Úmluvě o vzájemné administrativní pomoci spolu s dalšími 12 zeměmi, mezi nimiž jsou Rusko, Čína, Austrálie, Turecko, Brazílie či Německo, která má pomoci v boji proti přeshraničním daňovým únikům. Úmluva o vzájemné administrativní pomoci umožňuje členským zemím sdílet daňové informace z ostatních zemí. Doposud mohly k dohodě přistoupit pouze členové OECD a Rady Evropy a dosavadními členy jsou Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Gruzie, Island, Irsko, Itálie, Korea, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Ukrajina, Velká Británie a USA. Pro Jihoafrickou republiku je dohoda velmi důležitou, neboť vzhledem k ekonomické recesi v roce 2009 a následnému velmi chabému oživení ekonomiky stále více roste podíl daní na HDP, který za posledních pět let vzrostl o 5 % na 30%, a jejich kontrola je tak pro stát klíčová.
V Egyptě byla spuštěna volební kampaň, která má předcházet prvním svobodným volbám. Proti sobě stojí islamisté, armáda hájící své zájmy a liberálové, kteří považují tuto kampaň za „boj na život a na smrt“ o Egypt, jak hlásají i jejich slogany. Velké množství Egypťanů se totiž obává rostoucího vlivu islamistů, a to nejen v Egyptě, ale po celém regionu severní Afriky. Vítěz voleb totiž výrazně ovlivní budoucí egyptskou ústavu.
USA obvinily svého afrického spojence, Ugandu, z omezování lidských práv, a to po nedávné dohodě, ve které se Washington zavázal pomoci ugandské armádě v boji proti rebelům z Armády odporu Páně. Americké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvádí, že ugandský prezident Yoweri Museveni a jeho vláda by se měla zaměřit na pokojné protesty a odpor, stejně jako aktivisté, kteří se snaží oživit pouliční demonstrace proti stoupající inflaci ve třetí největší ekonomice východní Afriky a rostoucím cenám potravin. Ugandská vláda již rozdrtila vlnu protestů v dubnu a květnu a podle USA zneužila bezpečnostních sil.
OSN bude vysílat odborníky do Libye, aby pomohlo zajistit jaderný materiál a chemické zbraně před tím, aby se nedostaly do „špatných rukou“, oznámil to generální tajemník OS Ban Ki-moon na své první návštěvě Tripolisu od pádu Muammara Kaddafiho. OSN také nabízí technickou podporu v přechodu k demokracii a vyzývá nové státní orgány, aby zajistily, že všichni, kteří porušili během občanské války lidská práva, budou potrestáni.
Itálie se stala prvním členem EU, který obnovil komerční lety od odvolání bezletové zóny na Libyí 31. října . Oznámilo to italské ministerstvo zahraničí. Společnost Alitalia bude provozovat lety mezi Římem Tripolisem čtyřikrát týdně. Italský ministr zahraničí Franco Frattini poděkoval leteckému dopravci Alitalia za rychlou obnovu spojení a prohlásil, že to svědčí o prvořadé úloze Itálie v Libyi a o skvělé spolupráci, kterou se podařilo italské vládě navázat s novými libyjskými orgány.
Americký prezident Barack Obama informoval o rozhodnutí prodloužit rozsáhlé sankce uvalené na Súdán o další rok. Podle slov prezidenta Obamy súdánská vláda stále nezměnila dostatečně svou politiku, aby bylo ospravedlnitelné zrušení sankcí. Sankce uvalené Spojenými státy od roku 1997 omezují obchod a investice do Súdánu a blokují majetek súdánské vlády a některých konkrétních vládních činitelů. Ačkoliv USA slíbily Súdánu zlepšení vztahů, pokud umožní referendum o odtržení jihu země a nebude dělat problémy při rozdělování, nyní USA tvrdí, že problémy ve sporných oblastech jako je např. Abyei nelze přehlédnout.
Do Libye dorazil neočekávaně a zcela překvapivě generální tajemník OSN Ban Ki-moon. Během neohlášené návštěvy hodlá generální tajemník OSN jednat s představiteli libyjského prozatímní národní rady (NTC) a se zástupci občanských skupin. Podle mluvčího OSN, Martina Nesirky, nebyla návštěva ohlášena z bezpečnostních důvodů a generální tajemník poté odcestuje na summit G20 ve francouzském Cannes.
Poměrně málo známý akademik, profesor elektrotechniky, Abdul Raheem al-Keeb byl zvolen libyjskou prozatímní vládou (NTC) za nového prozatímního předsedu libyjské vlády. Nový premiér Abdul Raheem al-Keeb, který studoval v USA a poté vyučoval v Kataru a Spojených arabských emirátech, by měl zemi vyvést z občanské války a vytvořit novou libyjskou ústavu, stejně jako uspořádat první volby. Největším problémem Libye jsou ale podle odborníků ozbrojené milice, které jsou skoro v každém libyjském městě a které bude muset vláda udržet pod kontrolou a odzbrojit. Stejně tak je v Libyi velké množství lidí loajálních staré vládě Muammara Kaddafiho, které bude muset libyjská vláda přesvědčit ke spolupráci. Při svém projevu nový libyjský premiér mimo jiné prohlásil, že pomáhal s financováním povstání.
Prozatímní libyjský premiér, Mahmoud Jibril, potvrdil přítomnost chemických zbraní v Libyi a oznámil příjezd zahraničních inspektorů, kteří by se touto otázkou měli zabývat, ještě tento týden. Premiér Jibril také proglásil, že Libye nemá žádný zájem na zachování těchto zbraní. Krok prozatímní libyjské vlády (NTC) přichází poté, co velvyslanec OSN v Libyi, Ian Martin, oznámil Radě bezpečnosti OSN, že se v Libyi dle jeho šetření nacházejí nehlášené chemické zbraně. Tento týden by pak v souvislosti s tím Rada bezpečnosti OSN měla hlasovat o Ruskem navržené rezoluci, která vyzývá libyjské úřady k zajištění všech vojenských zásob, které Libye nahromadila během vlády Muammara Kaddafiho.
V australském městě Perth zasedají vůdci 54 zemí, které jsou členy britského společenství národů Commonwealth. Řeší se především otázka lidských práv a návrh na zřízení společného úřadu komisaře pro lidská práva, proti kterému se výrazně postavila především Jihoafrická republika, Indie a Srí Lanka. Ačkoliv australský premiér Julia Gillard tvrdí, že u významných reforem se členové společenství shodli, ve skutečnosti získala podporu pouze necelá polovina doporučovaných reforem. Žhavým tématem je i to, že příští summit společenství Commonwealth v roce 2013 by se měl konat na Srí Lance, která odmítá reformy v oblasti lidských práv. Zástupce Amnesty International, Claire Mallinson, to považuje za „absolutní ostudu“ a Kanada již pohrozila bojkotem summitu.
Dva bombardéry Keni napadly cíle v oblasti města Jilib na jihu Somálska v rámci ofenzivy proti islámským rebelům ze skupiny al Shabaab, která dlouhodobě bojuje proti somálské vládě a napadá i území Keni. Od poloviny října postupuje keňská armáda na somálském území, a to i proti nedávnému nesouhlasu somálské vlády, která nepovažuje vojenské angažmá Keni za oprávněné a vyzdvihuje důležitost somálské suverenity. Keňská armáda se přesto setkává s kladným postojem místních obyvatel.
Britský premiér David Cameron představil nový plán, podle kterého by britské ministerstvo vnitra poskytovalo svým obchodním lodím povolení zaměstnat ozbrojené stráže, přestože je to přítomnost zbraní na takových lodí zakázána. Mezinárodní námořní organizace (IMO) nasazování ozbrojenců na paluby nedoporučuje a stejně tak se proti staví i některé státy. Jihoafrická republika se např. obává nelegálního importu zbraní. Velká Británie se však brání tím, že opatření by se týkalo jen nejproblematičtějších oblastí jako je třeba somálské pobřeží. Británie se tak snaží řešit nedostatek vojenských kapacit, který brání nasazení vojenských lodí v nebezpečných zónách podobně, jako to udělala Francie, Španělsko či Itálie. Podle odhadů Mezinárodní komory lodních přepravců je ovšem již dnes pětina lodí vyzbrojena, a to často navzdory zákonům své země.
Tisíce demonstrantů se shromáždilo na káhirském náměstí Tahrir, aby opětovně vyjádřily svůj nesouhlas s vládou armády a aby žádaly o její vzdání se výkonné moci. Lidé obviňují polního maršála Mohameda Husseina Tantawi, šéfa vojenské rady, z toho, že se snaží udržet u moci a požadují jeho pád. Islamisté, kteří se postavili do čela protestů vyzývají všechny, aby neopouštěli Tahrir a argumentují neplánovanými změnami Vojenské rady, která oznámila, že by u moci mohla zůstat až do roku 2013 kvůli prodlouženému časovému harmonogramu plánovaných voleb. Vůdce salafistů (islámského hnutí), hodlající kandidovat na egyptského prezidenta, Abu Ismail Hazem, stojící v čele pak obviňuje armádu z přehlížení požadavků egyptského lidu.
OSN upozornilo, že již přes 2000 uprchlíků opustilo súdánský stát Modrý Nil a přešlo do Etiopie v posledních 3 dnech. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky informuje: „Nově příchozí jsou většinou ženy, děti a starší osoby, kteří údajně prchají před bombovými útoky útoky letadel Antonov.“ Podle odhadů OSN jen z Modrého Nilu od června do Etiopie uprchlo 28 700 lidí. Súdánská vláda se k informaci doposud nevyjádřila, ovšem nepopírá, že zahájila ofenzivu proti povstalcům v nejdůležitějším ropném státě Jižní Kardofan, stejně tak, jako potlačuje separatistické tendence v Abyei a Modrém Nilu.