Tuniské jednotky rozehnaly demonstranty ve městě Sidi Bouzid

Násilné protesty vypukly jako reakce na výsledek prvních demokratických voleb v zemi po několika desetiletích. Pořádkové jednotky musely několikrát vystřelit do vzduchu, aby rozehnaly davy demonstrujících shromážděné v ulicích. Islámská strana Ennahda, která ve volbách zvítězila, mezitím pracuje na uzavírání koaličních smluv.

Rusko vyčlení 7 milionů dolarů na pomoc Libyi

Podle mluvčího ruského ministerstva zahraničí bude tato finanční pomoc přerozdělena mezinárodním organizacím. Dva miliony dolarů budou poskytnuty na rozvoj libyjského zemědělství, čtyři na zdravotní programy a dodávky humanitárních potřeb do země a poslední milion bude věnován na speciální účely organizaci UNICEF.

Libyjská prozatímní vláda by ráda viděla NATO v Libyi i nadále

Vedoucí představitel libyjské prozatímní vlády (NTC) Mustafa Abdul Jalil prohlásil, že by NATO mělo prodloužit svou činnost v Libyi alespoň do konce roku 2011. Šéf NTC to oznámil na fóru zemí podporujících libyjské povstání v Kataru – NATO by se dle přání NTC mělo angažovat při řešení přebytku zbraní v Libyi a pomoci při vypořádávání se s loajalisty Muammara Kaddafiho. NATO zatím zaujímá spíše zdráhavý postoj a upozorňuje na to, že mandát OSN byl udělen pouze na ochranu civilního obyvatelstva. Operace NATO v Libyi měla skončit 31. října, ale nyní NATO odkládá jakékoliv rozhodnutí v této věci až na pátek.

USA ruší dovozní cla pro Pobřeží slonoviny, Niger a Guineu

Americký prezident Barack Obama oznámil, že Spojené státy se vzdají dovozních cel na zboží vyrobené v západoafrických státech Nigeru, Pobřeží slonoviny a Guinee, neboť všechny tyto země mají za sebou svobodné a demokratické volby. Prezident Obama vydal rozhodnutí v rámci amerického zákona African Growth and Opportunity Act (AGOA), který vstoupil v platnost v roce 2000 a má vést k rozšíření amerického obchodu a investic v subsaharské Africe a stimulaci hospodářského růstu regionu.

V tuniských volbách zvítězili umírnění islamisté

Ačkoliv ještě probíhá sčítání hlasů, strana Ennahda již oznámila své volební vítězství založené na vlastních kontrolách hlasů a několik největších politických rivalů již uznalo svou porážku. Ennahda hodlá vést budoucí vládní koalici a nyní se snaží uklidnit tuniské sekularisty, kteří se hrozí vlády ovlivněné islámem. V zemi došlo pouze k jedné menší demonstraci asi 500 lidí, kteří protestovali proti padělání hlasů pro stranu Ennahda a obvinili jejího šéfa Mohameda Ghannouchi. Západní pozorovatelé ale shledávají volby za zcela bezproblémové.

OSN opět vyzývá libyjskou vládu, aby zabránila pomstám a násilí

Organizace Spojených národů pro lidská práva vyzývá prozatímní vládu Libye (NTC) a její síly, aby se vyvarovaly pomsty a zabíjení bojovníků Muammara Kaddafiho. Philippe Kirsch, šéf komise OSN, která má vyšetřit zabití Kaddafiho, pak oznámil, že hodlá prošetřit i zacházení s vězni a lidmi spojenými s minulou libyjskou vládou. Mezinárodní výbor Červeného kříže již navštívil centra s více než 7000 vězni a vyzval k přístupu ke všem osobám zatčeným při pádu města Sirta.

V Somálsku se zvedá odpor proti prezidentovi kvůli keňské ofenzivě

Před 10 dny zahájila Keňa ofenzivu přes hranice do Somálska s nasazením několika tisíc mužů, ovšem somálský prezident následně zpochybnil podporu somálské vlády této operaci, která podle slov somálského prezidenta překročila meze dohody o logistické podpoře somálské armády. Keňská armáda se na somálském území spojila se spřátelenými milicemi a hodlá postupovat do nitra země s cílem porazit rebely ze skupiny al Shabaab – důvodem je několik únosů na území Keni. Obyvatelé jižního Somálska ovšem vyšli do ulic a vyjadřují podporu Keni, přičemž zpochybňují slova svého prezidenta, považují totiž keňské angažmá za přínosné.

Plynárenská společnost EMG požaduje po Egyptu 8 miliard dolarů za přerušené dodávky plynu

Společnost East Mediterranean Gas Company (EMG) oznámila, že akcionáři společnosti již v červenci zahájili právní kroky proti Egyptu, aby získali škodu způsobenou  výpadkem dodávek, které EMG zprostředkovává. Škodu přitom EMG odhaduje na 8 miliard dolarů. Egypt ovšem podle šéfa egyptské státní společnosti  Egas, Hassana al-Mahdy, doposud neobdržel žádné výzvy k mezinárodní arbitráži, o kterou se EMG dle svých slov pokouší.

Egypt obnovil dodávky zemního plynu do Izraele a Jordánska

Předseda představenstva egyptské státní společnosti Egas, Hassan al-Mahdy, oznámil obnovení stálých dodávek zemního plynu do Izraele i Jordánska, které byly přerušeny kvůli útokům na plynovody na poloostrově Sinaj. Egas také oznámil dohodnutí vyšších cen za plyn a větších dodávek pro Jordánsko.

V Maroku vypukly další tisícové protesty

Ve městech po celém Maroku (jako Fess, Rabat, Tanger, Cassablanca) vyšly do ulic tisíce lidí a vyzývají k bojkotu předčasných parlamentních voleb, které jsou klíčové pro budoucnost plánovaných reforem, jež zatím stále zůstávají jen na papíře v královském paláci.  Volby by se měly konat 25. listopadu, ovšem demonstranti jsou přesvědčení, že opět vynesou do čela země stejné lidi, kteří již nyní dle jejich názorů drancují bohatství Maroka. Stejně tak žádají oddělení moci od ekonomiky. Do čela protestů se opět postavilo opoziční hnutí February 20 Movement (Hnutí 20. února). Hlavní opoziční politická Strana spravedlnosti a rozvoje (PJD) ostře kritizuje zákony, které nedávno prošly v anketách, neboť prý nezabraňují kupování hlasů voličů. 

V Tunisku proběhly první svobodné volby po tzv. arabském jaru

Tamní obyvatelé volily 217 členné shromáždění, které později jmenuje prozatímní vládu. Voleb se zúčastnilo přes 90% registrovaných voličů. Bývalý tuniský prezident Zine al-Abidine Ben Ali, který v zemi vládl 23 let, byl svržen před devíti měsíci při celostátních protestech. Navržení nové vlády by mělo podle očekávání proběhnout v horizontu jednoho roku.

Volby v Libyi by měly proběhnout do osmi měsíců

Obyvatelé Libye by měli podle premiéra Mahmouda Jibrila do osmi měsíců zvolit představitele tzv. Národního kongresu, který by měl navrhnout budoucí členy prozatímní vlády. Ta by pak měla fungovat do následujících prezidentských voleb. Premiér Jibril zároveň řekl, že nyní má nejvyšší prioritu odstranění zbraní z ulic a nastolení stability a pořádku v celé Libyi.

OSN bude chtít prošetřit smrt Muammara Kaddafiho – mohlo dojít ke zločinu

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva, Navi Pillay, oznámila, že její úřad má určitá důvodná podezření, že mohlo při smrti plk. Muammara Kaddafiho dojít ke spáchání zločinu. Podle Úřadu OSN pro lidská práva je vzhledem k fotkám a videu, která se obejvila, patrné, že Kaddafi byl zadržen živý – musel proto zemřít již v rukou povstalců. Rebelové na místě prohlašovali, že Kaddafi byl zastřelen na útěku, to ovšem vyvrací fotografie i video, pokud bude prokázáno, že jsou pravé. Podle OSN tedy mohli rebelové Muammara Kaddafiho zavraždit bezbranného poté, co byl zajat.

Bývalý libyjský vůdce byl podle rebelů zastřelen při pokusu o útěk

Plk. Muammar Kaddáfí byl prý zajat a zastřelen při pokusu o útěk. Objevilo se i video, na kterém bývalého libyjského vůdce nakládají na nákladní vůz svázaného, ale živého. Ani jeden ze zveřejněných záznamů však zatím nebyl oficiálně ověřen. Nepotvrzené zprávy kolují i o údajném zabití Kaddáfího syna Mutassima také ve městě Sirta.

Plukovník Muammar Kaddáfí údajně dopaden a zabit jednotkami rebelů

Prozatím oficiálně nepotvrzená zpráva hovoří o tom, že byl plk. Kaddáfí dopaden a zabit. Tato informace přišla od velitelů jednotek rebelů po oznámení, že rodiště bývalého libyjského vůdce, město Sirta, bylo dobyto. Agentura AFP údajně obdržela fotografie z mobilního telefonu, na nichž se nachází mrtvý plk. Muammar Kaddáfí v tratolišti krve. Oficiální prohlášení Přechodné národní rady se očekává v průběhu dne. NATO oznámilo, že v ranních hodinách provedlo bombardování, při němž byly zasaženy dva Kaddáfího vozy. Na plukovníka Muammara Kaddáfího, jenž byl u moci 42 let, byl již dříve uvalen mezinárodní zatykač a jeho zajmutí či zabití je považováno za zlomový bod libyjské revoluce.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na návštěvě Libye slíbila rebelům další podporu

Během své neohlášené návštěvy v Libyi se madam Clinton setkala s nejvyššími zástupci libyjské Přechodné národní rady a přislíbila jim i do budoucna podporu od USA. V dalším plánovaném podpůrném balíčku bude zahrnuto jak lékařské vybavení, tak výzbroj pro armádu povstalců. Při návštěvě americké ministryně Hillary Clinton se zároveň projednávaly otázky budoucího strategického partnerství obou zemí.

Počet úmrtí na malárii za posledních deset let klesl o 20%

Podle Světové zdravotnické organizace se zhruba v jedné třetině ze 108 nejvíce postižených zemí podaří do deseti let nemoc úplně vymýtit. Dodrží-li vlády a organizace stanovené cíle, mohlo by se do roku 2015 podařit zachránit až 3 miliony životů. Malárie je jednou z nejnebezpečnějších a nejrozšířenějších nemocí na světě, přičemž nejvíce postihuje obyvatele afrických států.

Velká Británie varuje africké státy před ukrýváním lidí z administrativy vlády Muammara Kaddafiho

Britský ministr zahraničí William Hague v Maroku varoval sousedy Libye před jakoukoliv pomocí či schováváním lidí spojených s vládou Muammara Kaddafiho. Ministr Hague také prohlásil, že Velká Británie již delší dobu aktivně upozorňuje všechny státy blízké Libyi na jejich povinnosti a závazky v souvislosti s Mezinárodním trestním tribunálem a styky s Evropou. Dále šéf britské diplomacie zdůraznil, že Británie bude i nadále pomáhat v dopadení Muammara Kaddafiho, ovšem nespecifikoval, jakou cestou – libyjští povstalci ovšem již dříve prohlásili, že na území Libye operují britské speciální jednotky – Velká Británie se k této informaci ale doposud nevyjádřila.

Libyjští rebelové vstoupili do města Bani Walid

Město Bani Walid ležící 170 km jihovýchodně od Tripolisu je označováno za jedno z posledních míst vlivu plukovníka Muammara Kaddáfího. Mezitím stále probíhají boje ve městě Sirta, které je považováno za rodiště plk. Kaddáfího a rebelové v hlavním městě Tripolis za pomoci buldozerů ničí jeden ze symbolů jeho vlády pevnost Bab al-Aziziya.

Malawi odmítlo zatknout prezidenta Súdánu, na kterého je vydán mezinárodní zatykač

Jihoafrické Malawi odmítlo zatknout súdánského prezidenta i přesto, že je členem dohody o Mezinárodním trestním tribunálu (ICC). Prezident Súdánu Omar al-Bashir je ICC stíhaný od roku 2008 za válečné zločiny z občanské války v Súdánu, ovšem jeho zadržení je z pohledu mezinárodního práva velmi problematické – jako oficiální nejvyšší představitel země nikdy nebude vydán Súdánem a ostatní země se zdráhají. Ministr informací Malawi Patricia Kaliati se k omítnutí zadržet prezidetna Bashira vyjádřil stručně – „nejde o záležitost, kterou by měla řešit vláda Malawi“. Mimo jiné vláda Malawi také tvrdí, že prezidenta ani nebylo možné zadržet, neboť do země dorazil s diplomatickou imunitou, aby se zúčastnil regionální konference organizace pro společný trh východní a jižní Afriky COMESA. EU i organizace na ochranu lidských práv již vyjádřily své znepokojení a nesouhlas. „Nelze nechat nepotrestané zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, ať už se jich dopustí kdokoliv,“ řekla šéfka evropské diplomacie Catherine Ashton.