OSN obvinila Ugandu podpory rebelů, sjednocených do tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntangada, kteří na východě Demokratické republiky Kongo bojují s armádou. Nyní chce země zvážit část svých mírových operací. Uganda vyslala na mírové mise v Africe 17 600 vojáků, což je třetina všech mírových jednotek, které zde pod mandátem OSN na kontinentu operují. Další část ugandských vojáků působí pod vedením americké armády v Středoafrické republice, kde hledají vůdce Armády božího odporu (LRA) Josepha Konyho. Ugandské jednotky operují i v Somálsku a Jižním Súdánu.
Archiv rubriky: Afrika
Mezinárodní měnový fond schválil Keni půjčku ve výši 110 milionů USD
Mezinárodní měnový fond (MMF) zároveň varoval východoafrickou zemi před přílišným utrácením před parlamentními volbami, které jsou naplánované na 4. března příštího roku. V povolebním násilí v roce 2007 zemřelo důsledkem nepokojů na 1200 lidí. V minulém roce se MMF s Keňou dohodl na úvěru v hodnotě 750 milionů USD. Keňa musí podle MMF udržet svou inflaci navzdory světovému zvyšování cen, které ale stále zůstávají nižší než v roce 2008. Inflace se v září snížila z 6,09 % předchozího měsíce na 5,32 %. Největší ekonomika východní Afriky je stimulována zahraničními investicemi do průzkumu ropných ložisek a zemního plynu. MMF předpovídá Keni ekonomický růst nad 5 %.
Unie horníků a těžební společnosti se v Jihoafrické republice dohodly na zvýšení mezd
Po třech týdnech vyjednávání se Národní unie horníků (NUM) dohodla se na navýšení platů v rozmezi do 1,5 do 10,8 % podle různého postavení zaměstnanců. V dolech na zlato pracuje přes 157 000 zaměstnanců, od srpna se v celém těžebním průmyslu připojilo ke stávce na 100 000 horníků. Dohoda přichází jen pár dnů poté, co společnosti pohrozily, že jestliže zaměstnanci neukončí nelegální stávky propustí tisíce horníků. Třetí největší producent zlata v Jihoafrické republice společnost Harmony Gold uvedla, že všech 5400 zaměstnanců se vrátilo do práce, většina horníků firmy Gold Fields také. Naopak společnost AngloGold Ashanti, která je na jihoafrickém trhu největším producentem zlata, v posledních dnech propustila na 10 000 zaměstnanců, mluvčí společnosti Alan Fine ale řekl, že je firma připravena horníky nazpět přijmout, jestliže svou ilegální stávku ukončí. Podle analytiků je výhodnější pro společnosti znovu zaměstnat propuštěné horníky než zaučit novou pracovní sílu. Jihoafrická republika důsledkem nepokojů a stávek v těžebním průmyslu přišla podle agentury Reuters o 1,1 miliard USD. Těžební sektor se na jihoafrickém HDP podílí z 6 %.
Africká unie obnovila Mali pozastavené členství
V březnu letošního roku důsledkem vojenského převratu v Mali, který svrhl přechodnou vládu v Bamako, pozastavila Africká unie (AU) členství západoafrické zemi. Nyní toto opatření ruší a nabízí Mali pomoc s uspořádáním nových voleb. Mali se znovu může účastnit všech jednání a aktivit AU. Organizace rovněž zvažuje vojenskou intervenci na sever země, který ovládají islamistické militantní skupiny v čele s Ansar Dine, jež v ovládaných oblastech zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Přesto je AU připravena kdykoliv začít vyjednávat s rebelskými skupinami, pokud vůli k jednání projeví. Tento měsíc schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, která podpoří vojenskou intervenci, pokud mezinárodní společenství do 45 dnů předloží podrobný plán operace. Vojenský zásah podporuje i Francie, tento týden se k ní přidalo i Německo. „Ze severu Mali je nutné překročit pouze jedinou mezinárodní hranici a ocitnete se u Středozemního moře. Jestli Mali situaci nezvládne, jestli rebelové své výcvikové tábory rozšíří a stanou se globální teroristickou hrozbou, nebudou ohrožovat pouze Mali a severní Afriku, ale také Evropu,“ řekl německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle.
K vyřešení sporů mezi Etiopií a Eritrejí má přispět Jižní Súdán
Na dlouholetý hraniční spor začnou země hledat řešení od listopadu za přítomnosti Jižního Súdánu. „Máme úzce vztahy s oběma státy, proto se staneme zprostředkovateli jednání a budeme společně s nimi hledat ze současné situace východisko,“ řekl jihosúdánský ministr pro zahraniční věci Deng Alor. Neshody se týkají především hraničního města Badme, které mezinárodní komise přiřkla Eritreji v roce 2002. Spor o hranice mezi Etiopií a Eritrejí je pozůstatkem války mezi léty 1998 až 2000. Samotný Jižní Súdán má nevyřešené spory se svým severním sousedem Súdánem.
Mauritánský prezident byl propuštěn z pařížské nemocnice
Ve středu byl prezident Mohamed Ould Abdel Aziz propuštěn z nemocnice, kde se zotavoval ze střelného zranění z poloviny října. Střelbu označil prezident Abdel Aziz za nešťastnou náhodu, neboť ho postřelil vlastní voják, a vyloučil jakýkoliv pokus o vraždu. Prezident Abdel Aziz patří mezi přední spojence Západu v boji proti rebelským skupinám, které spolupracují s teroristickou skupinou Al-Kaida. Mauritánie uskutečnila několik útoků na základny islamistických militantních skupin v sousedním Mali ještě před vypuknutím vojenského převratu v západoafrické zemi z března letošního roku.
Stavba uranového dolu v Tanzanii by měla začít v příštím roce
V červenci schválil Výbor pro světové dědictví UNESCO územní změny v tanzanské rezervaci Selous Game, kde na vyčleněném území vybuduje společnost Mantra Resources uranový důl Mkuju River. Jeho stavba by podle generálního ředitele firmy Asa Mwaipopo měla začít v příštím roce. Celá výstavba by měla trvat dva roky. Jakmile bude důl postaven, měla by se Tanzanie podle společnosti dostat mezi deset největších světových producentů uranu. V podzemí by se mělo ukrývat až 53 tisíc tun uranu. Náměstek ministra pro energetiku a nerostné minerály George Simbachawene uvedl, že vláda chce navýšit produkci důlního průmyslu na 10 % HDP do roku 2025, minulý rok přitom podíl průmyslu na celkovém HDP byl 3,3 %. Tanzanie je čtvrtým největším africkým producentem zlata a na jejím území se nacházejí i zásoby uhlí, niklu, železné rudy, diamantů a drahých kamenů.
Už druhá rebelská skupina v Darfúru souhlasila s mírovým jednáním
Nabídku mírového jednání se súdánskou vládou, kterou zprostředkoval Katar, přijala již druhá rebelská skupina Justice and Equality Movement (JEM), před časem k jednání přistoupila i Liberation and Justice Movement (LJM). Cílem Súdánu za pomoci Kataru je obnovit mírový proces, který by ukončil skoro dekádu pokračující konflikt na východě země, během něhož zemřelo podle OSN na 300 000 lidí, a který by ujednal vyslání humanitární pomoci do zasažených oblastí. Na rozdíl od předchozích jednání jsou setkání otevřena nejenom skupinám, které jednání přislíbily, ale i všem ostatním. Mírová jednání by měla začít v průběhu příštího měsíce. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu již před časem vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a další vysoké představitele za válečné zločiny v oblasti Darfúru. Všichni obvinění to odmítají.
Rozhodnutí o legálnosti egyptského ústavodárného sboru se odkládá, ústava se i nadále připravuje
Vznik nové egyptské ústavy, která je hlavním pilířem přechodu k demokratickému uspořádání země po svržení bývalého prezidenta Husni Mubaraka, se znovu zkomplikoval. V úterý měl soud rozhodnout, zdali bylo sestavení ústavodárného sboru legální či nikoliv. Vznik ústavy totiž doprovází spory mezi islamisty a sekulárními politiky, kteří tvrdí, že ve výboru převládají právě islamisté a ten tak neodpovídá rozložení egyptské společnosti. Soudce si vyslechl 43 stížností a případ předal Nejvyššímu ústavnímu soudu. „Vznik ústavy se nyní stal otázkou politickou. Jestliže nebude nalezen konsensus, Egypt se ocitne ve velké krizi,“ uvedl profesor politologie Hassan Nafaa. Podle právníků bude trvat měsíce, než soud vynese rozsudek. Tím musí výbor i nadále na sestavení nové ústavy pracovat, neboť do prosince musí předložit jeho definitivní návrh, o němž mají Egypťané následně hlasovat v referendu. „Jakmile bude ústava v referendu schválena, nemůže ji Nejvyšší ústavní soud zpochybnit, na to nemá pravomoci,“ řekl právník vládnoucího Muslimského bratrstva Abdel Moneim Abdel Maqsoud.
V Jihoafrické republice bylo propuštěno dalších 8 500 horníků
Společnost Gold Fields propustila více než 8 5000 pracovníků poté, co uplynulo definitivní ultimátum, kdy se měli vrátit horníci do práce v dole KDC East. Pracovníci společnosti – jako řada dalších v těžebním průmyslu Jihoafrické republiky – stávkovali za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky. Společnost Gold Fields minulý týden nařídila, aby horníci ukončili nelegální stávku a vrátili se do úterní 16:00 hodiny do práce na odpolední směnu. Stávku pracovníků označil i soud za nelegální. Těžební sektor Jihoafrické republiky patří k největším na světě. V posledních týdnech se ale spustila vlna stávek a nepokojů za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky, během protestů zemřelo již 50 lidí, nejvíc při policejním zásahu v dole Marikana v polovině srpna. Stávky negativně ovlivňují hospodářství země.
Vojenskou intervenci na sever Mali po Francii podpořilo i Německo
V pondělí německá kancléřka Angela Merkel řekla, že by Německo mohlo hrát nemalou roli při vojenské intervenci na sever Mali, který po březnovém převratu a svržení prozatímní vlády ovládly islamistické skupiny v čele s Ansar Dine, jež bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaidou. „Demokratické státy nemohou akceptovat, že mezinárodní terorismus najde bezpečný úkryt na severu Mali. Víme, že malijská armáda je slabá, potřebuje vnější pomoc a podporu, proto nad evropskou misí v podobě materiální a logistickou podpory lze uvažovat,“ uvedla kancléřka Merkel. Již v červnu Hospodářské společenské západoafrické států (ECOWAS) a Africká unie (AU) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever Mali, o níž požádala samotná malijská vláda, OSN dala v říjnu společenství 45 dnů na předložení podrobného plánu operace.
Jihoafrický prezident přislíbil 100 miliard USD na vytváření nových pracovních míst
Jihoafrická republika zažívá v posledních týdnech vlnu stávek za vyšší mzdy a zlepšení pracovních podmínek. Prezident Jacob Zuma po kritice na konci minulého týdne oznámil, že vyčlení 100 miliard USD na vytvoření nových pracovních míst. Největší protesty zasáhly těžební průmysl, v němž do stávky vstoupilo na 75 000 pracovníků, stávka nákladní dopravy naopak způsobila nedostatek nafty v některých oblastech země. Přislíbených 100 miliard USD má podpořit výstavbu infrastruktury, především silnic, mostů a přístavů během příštích tří let. Vedle 100 miliard USD plánuje vláda investovat do infrastruktury dalších 375 miliard USD v rozmezí následujících patnácti let. Vlna protestů a stávek citelně zasáhla ekonomiku Jihoafrické republiky. V září dvě ratingové agentury snížily zemi rating.
Uganda zvažuje zastavení vyjednávání v Demokratické republice Kongo, důvodem je obvinění OSN
Konžská vláda obvinila v červnu sousední Rwandu z podporu, výcviku a vyzbrojování rebely v hnutí M23, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. OSN obvinění potvrdila a dodala, že nemalou roli v konfliktu má i Uganda. Země, která v současnosti vyjednává v Demokratické republice Kongo ukončení nepokojů v provincii Severní Kivu, zvažuje své odstoupení od hledání mírového řešení. Důvodem je právě zpráva OSN, v níž se tvrdí, že Uganda poskytuje rebelům vojáky, zbraně, technickou pomoc a politické poradenství. Demokratická republika Kongo požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na vysoké představitele obou zemí. Důsledkem konfliktu na východě Demokratické republice Kongo přišlo na půl milionů Konžanů o své domovy. Podle analytiků Uganda a Rwanda dlouhodobě těží z nepokojů v zemi, především na východě, který je bohatý na nerostné minerály. Během válečných konfliktů v devadesátých letech a v první dekádě nového tisíciletí poslaly obě země do Demokratické republiky Kongo své vojáky.
Demonstranti vtrhli do libyjského parlamentu, žádali ukončení násilí v Bani Walid
Na 500 demonstrantů vniklo v neděli na půdu libyjského parlamentu v Tripoli, kde požadovali ukončení násilí v sedmdesátitisícovém městě Bani Walid, které milice již několik dní drancují. Podle státní agentury LANA zemřelo jen v neděli 22 lidí a 200 dalších bylo v bojích zraněno. „Žádáme vládu, aby nalezla mírové řešení pro nepokoje v Bani Walid,“ řekl demonstrující Nasser Ehdein. Město Bani Walid patřilo dlouhodobě mezi spojence bývalého vůdce Muammara Kaddafiho. Jde o druhý případ vniknutí demonstrantů do parlamentu od srpna, kdy se vláda ujala moci. Z Bani Walid pocházel Omran Shaban, který prozradil, kde se bývalý vůdce Kaddafi schovával v říjnu 2011.
Somálská vláda by se ráda přesunula z fotbalového stadionu, Africká unie souhlasí
Po dvou dekádách nestability v Somálsku přichází další progres ke konsolidaci země. Somálská fotbalová federace (SFF) požádala, zdali by fotbalový stadion v hlavním městě Mogadishu mohl být znovu využíván pro sportovní účely. Od roku 1991, kdy začala občanská válka, byl stadion v držení vojáků a stal se militantní základnou, v posledních týdnech zde byl zvolen nový somálský parlament i prezident. Africká unie (AU) s přesunem vlády a znovu využíváním stadionu pro sport souhlasí a přesun považuje za zkoušku bezpečnosti Somálska. Na stadion se somálská vláda a jednotky AU přesunuly v srpnu 2011 poté, co islamistická militantní skupina Al-Shabaab, která veřejně deklarovala spojení s teroristickou Al-Kaidou, obsadila hlavní město. AU užívá v Mogadishu několik budov, které by se mohly stát základem nového sídla vlády. Sport, především fotbal, byl na území ovládaném Al-Shabaab zakázán. Doposud militantní skupina drží velké oblasti na jihu a ve středu Somálska.
OSN: Na 900 000 lidí muselo na hranicích Súdánu a Jižního Súdánu opustit své domovy
Střety ve státě Jižní Kordofán mezi súdánskou armádou a rebelskou skupinou Sudan People’s Liberation Movement-North (SPLM-North), které začaly již v červnu 2011, měly podle OSN za následek vystěhování na 900 000 obyvatel. Súdán obviňuje svého souseda z podpory SPLM-North, Jižní Súdán to ale odmítá. Do některých oblastí Jižního Kordofánu důsledkem bojů neproudí žádná humanitární pomoc již 16 měsíců. V srpnu souhlasil Súdán, že humanitární pomoc může proudit přes jeho území do oblastí, které ovládá SPLM-North. Skupina obviňuje súdánskou vládu ze zanedbávání okrajových částí Jižního Kordofánu. SPLM-North během občanské války bojovala na straně Jihosúdánců, kteří se osamostatnili v červenci 2011.
Japonsko poskytne Tunisku půjčku v hodnotě 600 milionů USD
Guvernér tuniské centrální banky Chedli Ayari potvrdil, že se severoafrická země dohodla s Japonskem na půjčce ve výši 600 milionů USD, která má napomoct k demokratickému přechodu země a zotavení ekonomiky. Finanční prostředky by Tunisko mělo dostat do konce letošního roku. V příštím roce si vláda bude muset půjčit na fungování země mezi 2,2 až 2,5 miliard USD. Ekonomický růst pro rok 2012 se předpokládá, že dosáhne 3,5 %. Ekonomika významně poklesla v roce 2011 důsledkem jasmínové revoluce, během níž se hospodářský růst dostal jen na 1,8 %. Zotavení tuniské ekonomiky nepomáhá ani krize eurozony, na jejíž trhy je Tunisko navázáno. Většina turistů, která severoafrickou zemi navštíví, navíc pochází z eurozony. Státní schodek se v letošním roce má vyšplhat na 6,6 % HDP, pro příští rok se očekává snížení na 6 % HDP. Podle guvernéra centrální banky Ayari bude zotavení tuniské ekonomiky trvat déle, než se původně předpokládalo.
Stávky a protesty v Jihoafrické republice neutichají
Zatímco většina zaměstnanců zlatých dolů společnosti Gold Fields se vrátila do práce, společnost Lonmin se navzdory uzavření dohody na 22% zvýšení mezd se zaměstnanci potýká s dalšími výpadky pracovníků. Na 4000 horníků podle mluvčí společnosti Lonmin Sue Vey nepřišlo ve čtvrtek do práce, předpokládaným důvodem podle ní je zatčení tří horníků během vyšetřování policejního zásahu v dole Marikana, při němž zemřelo 34 horníků. Více než 80 000 pracovníků těžebním průmyslu vstoupilo od srpna do stávky. Stávku vyhlásili zaměstnanci dolů na železnou rudu společnosti Kumba Iron Ore, diamantových dolů firmy Petra Diamonds, uhelných dolů patřícím Forbes and Manhattan Coal, zlatých dolů společností Gold Fields a AngloGold Ashanti, platinových dolů firmy Amplats. Na 15 000 pracovníků bylo důsledkem stávek v posledních dvou týdnech propuštěno. Analytici předpokládají, že většina zaměstnanců bude po ukončení protestů přijata zpět.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Francouzský prezident žádá zrychlení vojenské intervence na sever Mali, do země putují zbraně z Guiney
Mezinárodní společenství a africké organizace by podle francouzského prezidenta Francois Hollande měly přestat otálet s vojenskou intervencí na sever Mali, který ovládají islamistické skupiny v čele se skupinou Ansar Dine, jež je známá svým spojením s teroristickou Al-Kaidou. Poté, co před týdnem prezident Hollande vojenskou operaci do západoafrické země podpořil, islamisté, především skupina AQIM, Francii pohrozili útoky na jejich obyvatelstvo. Situace je podle francouzského prezidenta dále neudržitelná a ohrožuje bezpečnost a stabilitu celé západní Afriky. „Sahel se stal svatyní terorismu. Bezpečnost Evropy a Francie je v sázce,“ řekl ministr obrany Yves Le Drian. Africká unie (AU) a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) již v červnu požádaly OSN o vydání mandátu k intervenci, resoluci umožňující vojenskou operaci ale schválilo OSN teprve před týdnem, pokud ale AU a ECOWAS do 45 dní dodají podrobný popis intervence. Guinea uvolnila pozdrženou dodávku zbraní malijské vládě, která byla zablokována v srpnu. Podle guinejského ministra obrany Abdoul Kabele Camara dodávka obsahovala tanky, obrněné transportéry a munici.
Egyptský soud bude posuzovat legálnost ústavodárného sboru
Příští úterý 23.10. rozhodne egyptský soud, zdali ústavodárný sbor, který má za úkol sepsání nové ústavy, je legální. V ústavodárném sboru usedá sto členů, převážně islámského vyznání. Vznik nové ústavy je v současnosti hlavním bodem severoafrické země v přechodu od autoritářského režimu exprezidenta Husni Mubaraka k demokracii. Sepsání ústavy ale doposud bránily spory mezi islamisty, sekularisty a liberály. Soud má nyní rozhodnout, zdali složení sboru odpovídá rozložení obyvatelstva země. Již v dubnu rozpustil soud předchozí ústavodárný sbor, rovněž pod vedením islámských představitelů. Pokud by soud ke stejnému kroku přistoupil i nyní, musel by prezident Mohamed Mursi jmenovat nový. Návrh nové ústavy zveřejnil sbor minulý týden, mezinárodní organizace vyjádřily znepokojení nad rolí islámu v právním řádu, postavení žen, svobody projevu a náboženských skupin. Ke kritice návrhu ústavu se připojil i soudce nejvyšší soudu Maher El-Beheri.
Angola vytvořila státní investiční fond v hodnotě 5 miliard USD
Státní investiční fond (FSA) ve výši 5 miliard USD, který má sloužit k investování do infrastruktury, výstavby hotelů a dalších projektů ze zisků z ropného bohatství země, ve středu vytvořila Angola. Jihoafrická země je druhým největším producentem ropy, v současnosti se snaží o diverzifikování své ekonomiky, která je závislá především na ropě. V rámci FSA by Angola měla investovat do cenných papírů pod vedením prezidentova syna Jose Filomeno dos Santos, který bude jedním ze tří dosazených členů rady, jež bude na správu fondu a jeho transparentnost dohlížet. Angola patřila mezi poslední členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která neměla vytvořený státní investiční fond. Ropa tvoří 95 % všech angolských exportních příjmů a kolem 45 % HDP. Tento rok by se ekonomický růst země měl dostat mezi 8 až 10 %, před rokem 2008 se avšak Angola pyšnila dvouciferným růstem. Opozice vytvoření fondu pochválila, ovšem dodala, že v zemi neexistuje transparentnost a korupce je všudypřítomná, obává se proto, že fond nebude sloužit obyvatelům Angoly, ale jejím představitelům. K podobnému kroku přistoupila již Nigérie, která vytvořila státní investiční fond ve výši 1 miliardy USD, k jeho plnému fungování ale brání politické spory.
Několik bývalých vládnoucích generálů v Egyptě má být vyšetřováno
Egyptský civilní soud bude projednávat 136 obvinění za smrt aktivistů, kteří byli zabiti během vojenské vlády. Vyšetřování se má týkat polního maršála Hussein Tantawi, který se stal hlavou vojenské vlády po odstoupení bývalého prezidenta Husni Mubaraka v roce 2011. Tantawi byl spolu s několika vysokými generály v srpnu poslán do výslužby prezidentem Mohamedem Mursim, který jim dal vysoké odměny a ustanovil je poradci. Podle aktivistů jsou generálové zodpovědní za rozsáhlé násilí během jejich 17ti měsíční vlády, která byla ukončena 30. června. Doposud bylo v Egyptě praxí, že vojenští představitele byli souzeni pouze před vojenským soudem. Zatím není jasné, jak dlouho vyšetřování bude trvat.