V úterý večer se salafističtí demonstranti střetli s dosud neznámými ozbrojenci. Po útoku podle egyptských médií zemřelo nejméně 20 lidí, další desítky byly zraněny. Salafističtí demonstranti protestovali nedaleko budovy ministerstva obrany v Káhiře proti vojenské vládě. Podle demonstrantů se vojenská vláda snaží udržet v čele země manipulací s květnovými prezidentskými volbami, z nichž volební komise vyloučila 10 kandidátů, včetně salafistického kandidáta Hazem Abu Ismaila.
Archiv autora: Klára Zelenková
Nejčastěji na světě cenzuruje média Eritrea
Podle zprávy Výboru na ochranu novinářů (CPJ) je Eritrea na prvním místě žebříčku, který hodnotí cenzuru médií. CPJ uvádí, že všechna eritrejská média jsou kontrolována vládou a zahraniční novináři nemají přístup do země. V první desítce cenzury médií se kromě Eritrey umístila i Severní Korea, Sýrie, Írán, Rovníková Guinea, Uzbekistán, Barma, Saudská Arábie, Kuba a Bělorusko.
Vojenské jednotky v Mali obsadily základnu protivládních odpůrců
Provládní síly převzaly kontrolu nad hlavní vojenskou základnou odpůrců vojenské vlády, která stojí v čele země od vojenského převratu z druhé poloviny března. Dvoudenní boje vypukly v pondělí večer v hlavním městě Bamako. Podle ředitele nemocnice v Bamaku Abdoulaye Nene Coulibaly při střetech zemřelo nejméně 14 lidí a dalších 40 bylo zraněno.
V Libyi začala registrace kandidátů do červnových voleb
Od úterý se mohou kandidáti do Národního shromáždění registrovat. Po celé Libyi bylo otevřeno na 1500 registračních středisek. Jde o první volby po pádu Muammara Kaddafiho. Nové složení Národního shromáždění, které bude tvořit 80 zástupců politických stran a 120 nezávislých kandidátů, následně sepíše novou ústavu.
Při útoku Al-Shabaab zemřeli v Somálsku tři poslanci
Nejméně šest lidí, včetně tří členů parlamentu, bylo zabito při sebevražedném útoku v hlavním městě Somálska. K odpovědnosti za útok v hotelové kavárně v Mogadišu, kde se vládní a vojenští představitelé scházejí, se přihlásila militantní islamistická skupina Al-Shabaab. Somálsko je bez funkční vlády od roku 1991, skupina Al-Shabaab ovládá jih země, přes značnou pomoc jednotek Africké unie (AU).
Burundi dočasně zruší cla na dovážené základní potraviny
Vlivem nepříznivého počasí klesla v roce 2011 produkce potravin ve středoafrické zemi o 30 % oproti roku předcházejícímu. Zlepšení se neočekává ani v roce letošním. Vláda proto osvobodí základní dovážené potraviny od cla, aby snížila zvyšující se životní náklady obyvatel. Meziroční inflace v Burundi dosáhla v březnu 24,5 %, což je o 2,5 % více než v měsíci předcházejícím.
Inflace Pobřeží slonoviny klesla na 0,6 %
Podle Národního statistického úřadu se meziroční inflace v západoafrické zemi v březnu snížila na 0,6 %, oproti únorové inflaci pohybující se na hranici 2 %. V polovině března Mezinárodní měnový fond (MMF) předvídal zemi 8% růst HDP v letošním roce. Ekonomika země představuje asi 40 % z celkové africké měnové unie CFA franku, kterou tvoří osm zemí.
Čína a Rusko odmítají sankce pro Súdán a Jižní Súdán
Delegáti 15 zemí Rady bezpečnosti OSN se v pondělí v New Yorku sešli, aby projednali rezoluci k otázce Súdánu a Jižního Súdánu. OSN zvažuje uvalení diplomatických a ekonomických sankcí na obě země podle článku 41 Charty OSN. Důvodem jsou střety mezi oběma státy, které by mohly přerůst v dlouhodobý válečný konflikt. Čína i Rusko případné sankce odmítají.
Malawi přistoupí k devalvaci měny
Po náhlé smrti prezidenta Bingu wa Mutharika a nástupu prezidentky Joyce Banda do úřadu země obnovila jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí finanční pomoci, která byla minulý rok pozastavena. Podle ministra financí Kena Lipenga Malawi k devalvaci místní měny kwacha přistoupí, jak požaduje MMF, datum a výši devalvace ale ministr neuvedl. V prosinci MMF navrhl Malawi 50% devalvaci.
Inflace v Keni nadále klesá
Meziroční inflace Keni již čtyři měsíce po sobě klesá. K nižší inflaci přispívá i snížení cen potravin. Snižující inflaci avšak může ohrozit vyšší cena pohonných hmot, k jejímuž navýšení přistoupila v polovině dubna Energetická regulační komise (ERC). Podle analytiků by se dubnová inflace měla pohybovat kolem 15 %, v listopadu přitom inflace přesáhla 20 %.
Vojsko generála Ntaganda obsazuje města na východě Demokratické republiky Kongo
Vojáci loajální generálovi Bosco Ntangandovi obsadili na východě země dvě města. Podle BBC tisíce lidí prchají do nedalekého města Goma. Nedávno se ke generálovi Ntaganda přidaly stovky těžce ozbrojených vojáků, kteří dezertovali z konžské armády. Mezi léty 2002-2005 byl generál Ntaganda šéfem vojenských operací konžských rebelů UCP, které vedl Thomas Lubanga, jenž byl v polovině března uznán vinným Mezinárodním trestním soudem (ICC) z válečných zločinů. ICC také obviňuje generála Ntagandu z verbování dětských vojáků. Ten vinu popírá.
Súdán vyhlásil na hranicích stav nouze, Jižní Súdán je ochoten stáhnout své jednotky
V příhraničních oblastech Jižního Kordofanu, White Nil a Sennar State vyhlásil Súdán stav nouze. Súdán rovněž vydal příkaz k vystěhování více než 12 000 Jihosúdánců. Jižní Súdán mezitím oznámil, že je ochoten stáhnout své vojenské síly ze sporného regionu Abyei. Ozbrojené střety mezi oběma státy začaly na začátku měsíce.
Vývoz čaje v Keni stoupl o 10 %
V prvním kvartále letošního roku se zvýšil o 10 % podle Tea Board of Kenya vývoz čaje. Od ledna do března letošního roku vyvezla Keňa 118,1 milionů kilogramů čaje. Keňa je největším světovým vývozcem černého čaje.
Gingko Energy Company hodlá investovat 100 milionů USD na těžbu mědi v Ugandě
Čínská společnost Gingko Energy Company chce obnovit těžbu v měděném dolu Kilembe na západě Ugandy. Firma plánuje investovat 100 milionů USD během pěti let. V dole Kilembe se podle ugandského geologického ústavu nachází 4 miliony tun rudy, z toho 1,98 % tvoří čistá měď a 0,17 % je kobalt. Důl byl opuštěn na počátku roku 1980 z důvodu politické nestability země a prudkého propadu cen mědi.
ECOWAS uvalil sankce na Guineu-Bissau
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) přistoupilo k cíleným sankcím vůči vůdcům vojenské vlády, která v polovině dubna provedla vojenský převrat, a uvalilo na zemi diplomatické, hospodářské a finanční sankce. ECOWAS k sankcím přistoupil poté, co vojenská vláda odmítla plán na uspořádání voleb do 12 měsíců, v nichž by byla předána moc civilní vládě. V pátek vojenská vláda propustila zadrženého prozatímního prezidenta Raimunda Pereiru a bývalého premiéra Carlose Gomese Juniora.
Vojenská vláda Guiney-Bissau propustila prozatímního prezidenta a expremiéra
Armáda oznámila propuštění prozatímního prezidenta Raimunda Pereira a bývalého premiéra Carlose Gomese Juniora, které zadržela při převratu 12. dubna. Vojenská vláda rovněž uvedla, že bude akceptovat plán Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), které do země vyšle na 600 mužů.
Vojenská vláda v Mali odmítla přechodný plán ECOWAS
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) uvedlo, že by se volby, v nichž by armáda předala moc civilní vládě, měly konat během následujících 12 měsíců. To vojenská vláda odmítla s argumentem, že se bude držet dříve podepsané dohody, na základě níž byla vytvořena přechodná vláda v čele s premiérem Dioncounda Traore. Volby by se podle původní dohody měly konat do konce května. Mezinárodní společenství se domnívá, že Mali vzhledem k separatistickým bojům na severu země nestihne řádné volby ve stanoveném čase připravit.
Největší rwandská banka plánuje expandovat do Keni a Ugandy
Bank of Kigali chce v letošním roce rozšířit svou bankovní činnost do sousední Keni a Ugandy. Vláda Rwandy prodala svůj 45% podíl v bance za 62,5 milionů USD v srpnu minulého roku. V letošním roce Bank of Kigali předpokládá 60% nárůst majetku, oproti 45% nárůstu v roce 2011. Rwandský ekonomický růst v současnosti láká do země zahraniční investory.
V Egyptě protestovaly stovky islamistů proti prezidentské kandidatuře bývalého premiéra
Stovky egyptských islamistů protestovaly v pátek v Káhiře proti prezidentské nominaci Ahmeda Shafiqa, který byl posledním premiérem ve vládě svrženého prezidenta Husni Mubaraka. K protestům se nepřipojila další hnutí s argumentem, že jde o islamistický, nikoliv celoegyptský protest. Ahmedu Shafiqovi bylo dovoleno kandidovat, přestože vojenská vláda zakázala kandidaturu bývalým členům vlády Husni Mubaraka.
OSN doporučuje snížit počet jednotek mírové mise v Darfúru
Počet vojáků by se mohl snížit o 16 %, tj. 3 200 mužů, u policie by se snížení mělo týkat 12 %, tj. 800 policistů. Důvodem je větší bezpečnost v některých částech Darfúru. Menší počet vojáků by se měl týkat především hranice s Čadem a severních částí Darfúru. OSN vyslala mírovou misi do Darfúru v roce 2006, o dva roky později se k ní připojily jednotky Africké unie (AU).
Prezidentka Malawi nadále obměňuje vládní kabinet
Prezidentka Joyce Banda, která byla do úřadu jmenována po náhlé smrti prezidenta Bingu wa Muthariky, už před časem odvolala ministry dosazené svým předchůdcem. Do nové vlády ve čtvrtek jmenovala zástupce nejméně čtyř opozičních stran. Jediným zůstávajícím ministrem, který byl i ve vládě za prezidenta Muthariky, je ministr financí Ken Lipenga. Cílem prezidenty Joyce Bandy je stabilizovat domácí politickou scénu a obnovit mezinárodní finanční pomoc, která byla pozastavena, čímž země přišla o 40 % svého rozpočtu.
ECOWAS se dohodl na vyslání vojáků do Mali a Guinea-Bissau
Představitelé Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se shodli na vyslání vojáků do obou zemí, v nichž proběhl vojenský převrat. ECOWAS očekává, že země během následujících 12 měsíců uspořádají prezidentské volby a předají moc civilní vládě. Na 600 vojáků by mělo být ihned posláno do Guiney-Bissau a další 3000 vojáků má v Mali podpořit vládní boje proti Tuaregům na severu země. Vojenská vláda Guiney-Bissau už před časem oznámila, že bude vstup zahraničních jednotek na své území považovat za okupaci.
Bývalý liberijský prezident Charles Taylor byl shledán vinným za válečné zločiny
Speciální soud pro Sierra Leonu v Haagu pod záštitou OSN shledal bývalého liberijského prezidenta vinným z válečných zločinů. Jde o prvního afrického prezidenta odsouzeného mezinárodním tribunálem. Charles Taylor byl shledán vinným ve všech jedenácti případech obžaloby, mimo jiné z vraždy, znásilňování a verbování dětských vojáků během válek v Libérii a Sierra Leone, během nichž bylo zabito více než 50 000 lidí. Charles Taylor i nadále vinu odmítá a celý proces považuje za politicky motivovaný. O výši trestu se rozhodne 30. května.