Po bouři Sandy, která za sebou nechala nejméně 64 mrtvých v USA a 70 v Karibiku, paralyzovala dopravu na východním pobřeží, zanechala miliardové škody a miliony obyvatel bez elektřiny, se opět rozjíždí prezidentská kampaň. Republikánský kandidát Mitt Romney přerušil na dva dny svou kampaň, nyní je znovu na cestách. Prezident Barrack Obama svou kampaň rovněž přerušil, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc po bouři Sandy. Ve středu navštívil zasaženou oblast New Jersey. Ve čtvrtek se již prezident Obama vrací ke své prezidentské kampani, kterou představí v Nevadě, Colorado a Ohio. Volební den proběhne 6. listopadu a předvolební průzkumy ukazují těsné výsledky.
Archiv autora: Klára Zelenková
MMF sníží restrikce na Zimbabwe, země krok vítá
Mezinárodní měnový fond (MMF) se rozhodl, že sníží restrikce na technickou pomoc, které byly uvaleny na Zimbabwe. Podle ministra financí Tendai Biti by tento krok mohl navýšit zahraniční investice a mohl snížit zadlužení země. Zimbabwská vláda chce snížit státní dluh, který v roce 2011 dosahoval 113,5 % HDP, rozvojem těžebního průmyslu. Investoři nicméně zůstávají i nadále nejistí, neboť v příštím roce se budou konat volby, po nichž může znovu propuknout násilí, které by zemi uvrhlo do ještě hlubší ekonomické krize. Desetiletí ekonomického poklesu vyvrcholilo před čtyřmi lety, kdy se země dostala do hyperinflace. Zimbabwe měla v MMF pozastavena od roku 2003 do roku 2010 hlasovací práva důsledkem vládní politiky Roberta Mugabeho.
Rwandská opoziční politička byla odsouzena k osmi letům vězení
Victoire Ingabire byla zatčena několik měsíců poté, co se v dubnu 2010 vrátila z exilu, a nyní byla odsouzena k osmi letům vězení. Žalobce požadoval pro předsedkyni opoziční politické strany Sjednocené demokratické síly (UDF) odnětí svobody do konce života za ohrožení státní suverenity, soud jí nakonec vyměřit osm let vězení. Podle soudu měla Vitoire Ingabire navíc zlehčovat genocidu z roku 1994, během níž zemřelo na 800 000 etnických Tutsiů., když se ptala, proč se memoriálu neúčastní žádní Hutuové. Politička byla zatčena na jaře 2010, přičemž ještě ten samý rok se konaly volby, podle některých analytiků byla Ingabire zatčena právě proto, aby se voleb nemohla účastnit.
Libye má novou vládu, parlament schválil premiérův návrh
Premiér Ali Zeidan získal pro svůj návrh nové vlády, která se skládá z liberálů i islamistů, podporu Generálního národního kongresu (GNC). Nová vláda zahrnuje členy obou hlavních libyjských politických stran – Aliance národní síly (NFA), kterou vede bývalý premiér Mahmoud Jibril, a stranu Muslimského bratrstva Muslim Brotherhood’s Justice and Construction Party. Podle svých slov premiér Zeidan respektoval všechny regiony Libye, proto post ministra obrany a ministra vnitra připadne politikům z Benghazi na východě země. Ve vládě usednou i dvě ženy. Na začátku října ani na podruhé se sestavováním vlád neuspěl expremiér Mustafa Abushagur a byl odvolán.
Burundi získá 2 miliardy USD v rámci rozvojové pomoci
Donátorské země se shodly na navýšení pomoci pro středoafrickou zemi, která v rámci rozvojového programu získá mezi léty 2012-2015 2 miliardy USD. Finanční prostředky mají napomoct plně obnovit fungování země po občanské válce, která byla ukončena v roce 2009 po téměř dvou dekádách boje. Rozvojová pomoc má podpořit ekonomický růst, vznik nových pracovních míst, rozvíjet soukromý sektor, turismus a důlní průmysl. Vláda země předpovídá ekonomický růst země kolem 4 %, nicméně až 60 % státního rozpočtu ale tvoří zahraniční pomoc. „Burundi se v současnosti dostala z poválečné situace a je připravena dát se cestou rozvoje,“ řekl burundský prezident Pierre Nkurunziza.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.
Bouře Sandy má na svědomí nejméně 38 mrtvých a miliardové škody
Jedna z největších bouří, která kdy zasáhla Spojené státy americké, udeřila na východní pobřeží, a nyní se přesouvá dále do vnitrozemí a na sever. Na osm milionů domácností a firem se ocitlo bez elektřiny. Metro v New Yorku bylo zatopeno a není jasné, jak dlouho potrvá, než se soupravy metra znovu rozjedou. Na 18 000 letů bylo zrušeno, provoz na letišti Johna F. Kennedyho má být znovu částečně obnoven od středečních 11:00 hodin. Prezident Obama kvůli bouři Sandy přerušil svou předvolební kampaň, aby mohl z Bílého domu koordinovat pomoc zasaženým oblastem. „Byla to zničující bouře, možná nejhorší, kterou jsme kdy zažili,“ uvedl senátor New York Michael Blooberg. O život přišlo nejméně 38 lidí a první odhady škod se odhadují mezi 30 až 40 miliardy USD. Prezident Obama varoval další americké státy, především Massachusetts, Connecticutt, Rhode Island, New Jersy a Pennsylvanii, před postupem bouře Sandy. Dříve než bouře udeřila na americkou pevninu, zasáhla Karibik, kde si vyžádala na 70 lidských životů.
EU zvažuje vyslání 200 jednotek k výcviku malijské armády
Vojenské jednotky, které by Evropská unie mohla poslat do Mali, by se ale nesměly účastnit bojů, jejich úkolem by byl pouze výcvik malijské armády. V Mali po březnovém vojenském převratu ovládly sever země, tedy skoro dvě třetiny Mali, islamistické militantní skupiny, z nichž mnohé prosazují přísný výklad islámského práva šaría. V Evropě se šíří obavy z možného islámského terorismu. Mali již před časem požádalo OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země, mezinárodní společenství přímý zásah stále zvažuje. „Je zde snaha některých členských států pomoci Mali, ale jen na cvičebním bojišti. Neslyšel jsem od nikoho, že by byl ochoten poslat své vojáky do boje,“ uvedl úředník z EU pro agenturu Reuters. Evropa zvažuje tři možné scénáře: pouhý výcvik, výcvik a vybudování armádní struktury, anebo obě možnosti včetně vedení operací. Malijská armáda totiž čítá na 6 000 až 7 000 špatně vyzbrojených vojáků. Největší islamistická skupina v Mali Ansar Dine veřejně deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida a je mezinárodním společenstvím obviňována z rekrutování dětských vojáků. Evropa se obává, že by se region mohl stát oblastí pro obchodníky s léky, cigarety i lidmi, přičemž peníze by následně mohly financovat terorismus.
Senegalský prezident odvolal ministra vnitra a ministra zahraničních věcí
Senegalský ministr vnitra Mbaye Ndiaya a ministr zahraničních věcí Alioune Badara Cissse byli odvoláni z vlády prezidenta Macky Salla, jde o první změnu vlády po jeho šesti měsících v čele země. Ministra vnitra Ndiaya, který byl kritizován za zásah proti příznivcům uvězněného náboženského vůdce, nahradil pensiovaný generál Pathe Seck. Na post ministra zahraničních věcí byl jmenován diplomat a senegalský velvyslanec v Paříži Mankeur Ndiay. Ačkoliv prezident Sall na začátku svého volebního období snížil počet ministerských míst ve vládě ze 40 na 25, nyní byla vláda o pět ministrů rozšířena, například investigativní novinář Abdoul Latif Coulibaly se stal ministrem pro dobré vládnutí. Prezident Macky Sall porazil v březnových volbách svého předchůdce Abdoulaye Wade. Ve svém volebním programu slíbil boj s korupcí a ekonomické reformy, které povedou ke vzniku nových pracovních míst.
Jihoafrická republika chce investovat 5,4 miliardy USD na obnovitelnou energii
Vláda Jihoafrické republiky se snaží snížit závislost na uhelných elektrárnách, proto se rozhodla podpořit projekty obnovitelné energie v hodnotě 5,4 miliard USD. V první fázi programu vybral parlament 28 větrných a solárních projektů, se společnostmi mají být podle ministra energetiky Dipuo Peters podepsány smlouvy 5. listopadu. V druhé fázi by mělo být vybráno dalších 19 projektů, ve třetí fázi mohou zájemci předkládat své návrhy projektů do 7. května příštího roku. Ekonomika země je z 85 % závislá na uhelných elektrárnách. Výstavba projektů má přispět k vytváření nových pracovních míst a pomůže tak snížit dvouciferné číslo nezaměstnanosti jihoafrického státu.
Tanzanie rozšiřuje síť městské hromadné dopravy v hlavním městě Dar es Salaam
Hlavní město Tanzanie Dar es Salaam je jedním z nejrychleji rostoucích měst na světě, v současnosti v něm žije na 2,5 milionů lidí. Vláda Tanzanie, aby odlehčila často zacpaným silnicím, posílí městskou hromadnou dopravu dvěma trasami vlaků, tzv. daladas. První o délce 25 kilometrů bude spojovat vlakové nádraží Mwakanga a Tazara, druhá linka, která měří 20 kilometrů, propojí nádraží Ubungo-Maziwa a City. Vlaky vyjedou vždy ráno a večer, prozatím nejsou vlaky plánované na odpoledne a pozdní večer. Jízdenka přijde cestující na 0,25 USD, což je až o třetinu méně než u komerčních železničních dopravců. Obyvatelé posílení městské hromadné dopravy přivítali a doufají, že vláda bude i nadále síť rozšiřovat.
Somálský generál byl zabit militantní skupinou Al-Shabaab
Islamistická militantní skupina Al-Shabaab přepadla somálského generála Mohamed Ibrahim Faraha spolu se čtyřmi vojáky nedaleko strategického města Merca, somálský generál útok nepřežil. Jedná se o první generála, který byl v zemi islamistickou skupinou zabit. Somálská armáda spolu s jednotkami Africké unie (AU) v posledních měsících podnikla rozsáhlou ofenzivu proti Al-Shabaab, skupina nicméně i nadále ovládá střední a jižní oblast země, včetně hlavního města Mogadishu. Militantní skupina zaútočila den po jmenování nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud na hotel, v němž pobýval, při útoku zemřelo osm lidí. Al-Shabaab má na svědomí i smrt 17 novinářů za tento rok.
V Egyptě se připravuje volba na koptského papeže
V březnu zemřel ve věku 88 let koptský papež Shenouda III., nyní Rada koptských křesťanů má v Egyptě vybrat jeho nástupce, který se stane 118 hlavou koptských věřících. Papež Shenouda III. stál v čele koptské církve čtyři desetiletí. Rada vybere tři jména, z nichž dítě se zavázanými očima 4. listopadu jednoho náhodně vybere. Nový koptský papež bude následně jmenován 18. listopadu. Rada koptských křesťanů volí z pěti kandidátů: pátera Pachomios al-Syriani, biskupa Raphael, pátera Rapheal Ava Mina, pátera Seraphim al-Syriani a biskupa Tawadros. Koptská církev čítá na 16 milionů členů a tvoří 10 % egyptské společnosti.
Rebelové v Darfúru ostřelovali vládní základnu
Rebelové na východě Súdánu v oblasti Darfúru ostřelovali vládní základnu El Fasher‘s, kde působí i mezinárodní mírové mise, jako odvetu za vládní ofenzívu. Rebelové deklarovali zničení základny, to ale vláda ani mezinárodní organizace nepotvrdily. Násilí v Darfúru začalo v roce 2003, když obyvatelé kritizovali centrální vládu z opomíjení zájmu regionu. Spojené státy americké a Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu obvinily Súdán z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidě v oblasti Darfúru, na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir je dokonce vypsán ICC zatykač. Podle OSN zemřelo v konfliktu v oblasti Darfúru stovky tisíc obyvatel, súdánská vláda mluví jen o 10 000. V současnosti se Katar snaží vyjednat s rebelskými skupinami a súdánskou vládou.
Súdánský prezident navštíví Jižní Súdán poprvé od vyhlášení nezávislosti
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir potvrdil návštěvu Jižného Súdánu, bude se jednat o první státní návštěvu súdánské hlavy státy od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdán v červenci 2011. Cílem setkání je vytvoření nových vztahů mezi oběma státy, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Původně se prezidenti měli setkat na jednání v hlavním městě Jižního Súdánu Juba v dubnu, súdánský prezident setkání z důvodu sporů mezi státy zrušil. Súdán a Jižní Súdán se minulý měsíc dohodly na ukončení sporů ohledně ropy a tranzitních poplatků a oživení příhraničního obchodu. Hraniční neshody nicméně zůstávají stále nevyřešeny. Africká unie (AU) dala obou zemím šestitýdenní čas na vyřešení sporného území Abyei.
Amplats se dohodla s propuštěnými horníky, generální ředitelka společnosti rezignovala
Společnost Anglo American Platinum (Amplats), která propustila 12 000 pracovníků důsledkem nelegální stávky, se dohodla na opětovném přijetí a ukončení nepokojů a stávek. Zaměstnanci by se měli v úterý vrátit do práce na stejné pozice jako před stávkou. Dohoda přichází poté, co z postu generální ředitelky Anglo American rezignovala Cynthia Carolla, která se ocitla pod tlakem investorů, aby zastavila pokles akcií. Většina velkých společností se již na ukončeních stávek dohodla a analytici očekávají konec nepokojů v těžebním sektoru, nicméně v některých dolech protesty pokračují. Měsíce nepokojů napříč těžebního průmyslu v Jihoafrické republice snížily produkci především platiny a zlata, snížily předpoklad ekonomického růstu země a spustily vlnu kritiku na vládu prezidenta Jacoba Zumu.
Vůdce vojenského převratu v Guinea-Bissau byl zatčen
Kapitán Pansau N’Tchama, který se spolu s armádou ujal moci v dubnu během prezidentských voleb, byl zatčen a obviněn z útoku na kasárny, při němž zemřelo šest lidí. Kapitán N’Tchama se před několika dny vrátil z Portugalska a přechodná vláda, která byla po převratu armádou jmenována, obvinila svou bývalou koloniální mocnost z účasti na útoku. Během minulého týdne bylo zatčeno i několik další osob. Přechodná vláda rovněž obvinila i příznivce bývalého premiéra Carlos Gomes Juniora, jenž byl svržen právě vojenským převratem, z účasti. Guinea-Bissua má za sebou dlouho historii vojenských převratů od získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1974. Žádný ze zvolených politiků nevydržel u moci do konce svého volebního období.
Exprezident Pobřeží slonoviny zůstane ve vazbě v Haagu
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zamítl požadavek bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny Laurenta Gbagbo, který požádal o vycestování do zahraničí za zdravotní léčbou. Soudci jeho žádost nevyslyšeli, obávali se, že by mohl uprchnout. Exprezident čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti během čtyř měsíců trvajícího povolebního násilí v roce 2010, kdy o život přišlo na 3 000 lidí a na milion obyvatel ztratilo své domovy. Bývalý prezident Gbagbo obvinění odmítá. Konflikt propukl, když exprezident odmítl uznat svou porážku v prezidentských volbách a zpochybnil vítězství svého oponenta a současného prezidenta Alassane Ouattary. Podle lidsko-právní organizace Amnesty International od srpna bylo v Pobřeží slonoviny nelegálně vězněno a mučeno více než 200 lidí, včetně příznivců exprezidenta Gbagbo. Země nařčení rezolutně popřela. V říjnu uvedla OSN, že část podporovatelů bývalého prezidenta se skrývá v Ghaně, ze které cílí své útoky na policii a vojenské základy v Pobřeží slonoviny.
Alžírsko se jako další země přiklonilo k intervenci na sever Mali
Alžírsko je největší africkou zemí a největším africkým producentem a exportérem ropy, s Mali zároveň sdílí 2 000 kilometrů dlouhou hranici. Severoafrická země bývá považována za regionálního vůdce, který by případnou intervenci za pomoci mezinárodních organizací mohl vést, přestože stále preferuje diplomatické řešení. Jedním z hlavních důvodů možné vojenské operace na sever Mali je obava Alžírska z rozšíření rebelských militantních skupin na jeho území, včetně tisíců uprchlíků. V Mali navíc působí skupina Tuaregů, která by se případně mohla spojit s Tuaregy na severu Alžírska, čehož se země obává. Alžírsko bylo dosud k vojenské intervenci značně rezervované, v případě dlouhotrvajících bojů by část zahraničních vojáků působila na jeho území, což Alžírsko příliš nepodporuje.
Súdán obviňuje Izrael z leteckého útoku na zbrojní továrnu
V úterý byla v hlavním městě Súdánu Khartoum zničena zbrojní továrna Yarmouk, při výbuchu zemřeli dva lidé. Vláda Súdánu následně obvinila Izrael, že na továrnu zaútočila čtyři izraelská letadla. Ministr informací Ahmed Belal Osman uvedl, že Súdán na Izrael nezaútočí, přestože k tomu má dostatečné prostředky. Izrael jako již několikrát v historii nařčení nepotvrdil, ani nevyvrátil. Súdán bývá dlouhodobě obviňován z toho, že vyrábí a pašuje zbraně přes Egypt do pásma Gazy. Naopak Izrael vnímá africkou zemi jako bezpečnostní hrozbu pro svůj stát.
Uganda zvažuje působení svých mírových misí v Africe kvůli obvinění OSN
OSN obvinila Ugandu podpory rebelů, sjednocených do tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntangada, kteří na východě Demokratické republiky Kongo bojují s armádou. Nyní chce země zvážit část svých mírových operací. Uganda vyslala na mírové mise v Africe 17 600 vojáků, což je třetina všech mírových jednotek, které zde pod mandátem OSN na kontinentu operují. Další část ugandských vojáků působí pod vedením americké armády v Středoafrické republice, kde hledají vůdce Armády božího odporu (LRA) Josepha Konyho. Ugandské jednotky operují i v Somálsku a Jižním Súdánu.
Mezinárodní měnový fond schválil Keni půjčku ve výši 110 milionů USD
Mezinárodní měnový fond (MMF) zároveň varoval východoafrickou zemi před přílišným utrácením před parlamentními volbami, které jsou naplánované na 4. března příštího roku. V povolebním násilí v roce 2007 zemřelo důsledkem nepokojů na 1200 lidí. V minulém roce se MMF s Keňou dohodl na úvěru v hodnotě 750 milionů USD. Keňa musí podle MMF udržet svou inflaci navzdory světovému zvyšování cen, které ale stále zůstávají nižší než v roce 2008. Inflace se v září snížila z 6,09 % předchozího měsíce na 5,32 %. Největší ekonomika východní Afriky je stimulována zahraničními investicemi do průzkumu ropných ložisek a zemního plynu. MMF předpovídá Keni ekonomický růst nad 5 %.
Unie horníků a těžební společnosti se v Jihoafrické republice dohodly na zvýšení mezd
Po třech týdnech vyjednávání se Národní unie horníků (NUM) dohodla se na navýšení platů v rozmezi do 1,5 do 10,8 % podle různého postavení zaměstnanců. V dolech na zlato pracuje přes 157 000 zaměstnanců, od srpna se v celém těžebním průmyslu připojilo ke stávce na 100 000 horníků. Dohoda přichází jen pár dnů poté, co společnosti pohrozily, že jestliže zaměstnanci neukončí nelegální stávky propustí tisíce horníků. Třetí největší producent zlata v Jihoafrické republice společnost Harmony Gold uvedla, že všech 5400 zaměstnanců se vrátilo do práce, většina horníků firmy Gold Fields také. Naopak společnost AngloGold Ashanti, která je na jihoafrickém trhu největším producentem zlata, v posledních dnech propustila na 10 000 zaměstnanců, mluvčí společnosti Alan Fine ale řekl, že je firma připravena horníky nazpět přijmout, jestliže svou ilegální stávku ukončí. Podle analytiků je výhodnější pro společnosti znovu zaměstnat propuštěné horníky než zaučit novou pracovní sílu. Jihoafrická republika důsledkem nepokojů a stávek v těžebním průmyslu přišla podle agentury Reuters o 1,1 miliard USD. Těžební sektor se na jihoafrickém HDP podílí z 6 %.