V polovině srpna při střetech horníků a policie v jihoafrickém dole Marikana zemřelo 32 stávkujících zaměstnanců, kteří požadovali navýšení mezd a zlepšení pracovních podmínek. Policie střelbu hájí tím, že jednala v sebeobraně. Podle právníka pozůstalých George Bizos policie předložila komisi, jež incident vyšetřuje, falešné fotografie, na které přidala vedle mrtvých těl mačety, aby podpořila své tvrzení o sebeobraně. Právník Bizos tvrdí, že existují dvě totožné fotografie ze stejného dne, přičemž na jedné z nich mačety leží, na druhé již nikoliv. Komise vyšetřuje smrt 44 lidí, během střelby v dole Marikana zemřeli i dva policisté a týden předtím v protestech zemřelo 10 horníků. Srpnový zásah policie je považován za nejhorší od konce apartheidu.
Archiv autora: Klára Zelenková
V Rusku byl odvolán ministr obrany
Ruský prezident Vladimír Putin v úterý odvolal ministra obrany Anatoly Serdyukova, kterého nahradil současný guvernér moskevské oblasti Sergei Shoigu, který byl exministrem pro mimořádné záležitosti od roku 1994. Analytici spekulují o úzkém vztahu ruského prezidenta Putina a Sergei Shoigu. Dnes již bývalý ministr obrany Serdyukov, jenž měl na starosti reformu armády, je vyšetřován pro korupci a podvod, kterého se měl dopustit prodáváním ministerského majetku pod komerční cenou a způsobit škodu až 100 milionů USD.
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.
Nigerijská policie zatkla 100 demonstrantů za nezávislost Biafry
V pondělí se konal pochod na podporu povstání za nezávislost Biafry na Nigérii v letech 1967 až 1970. Na sto lidí bylo během pochodu v hlavním městě regionu Enugu, kde se nachází velká část ropných ložisek v zemi, zatčeno. V neděli slavili členové biafrického sionistického hnutí den narození zesnulého Chukwemeka Odumegwu Ojukwu, který byl vůdcem Biafry při vyhlášení nezávislosti v šedesátých letech. Počátkem konfliktu byl vojenský převrat v roce 1966. Důsledkem bojů zemřelo na 1 milion obyvatel, většina z nich na hladomor nebo nemoci.
V Malawi byla pozastavena účinnost zákona proti homosexuálům
Již v polovině května prezidentka Joyce Banda oznámila, že bude chtít zrušit zákon trestající homosexualitu. Nyní země pozastavila účinnost zákona, dokud nebude jasné, jestli neodporuje ústavě. Ministr spravedlnosti Ralph Kasambara nařídil policii, aby nezatýkala a nestíhala homosexualitu. V současnosti homosexuální jednání může být odsouzeno až k 14 rokům vězení. „Jestliže bychom i nadále zatýkali za homosexualitu a následně se ukázalo, že je zákon protiústavní, byla by to ostuda vlády,“ řekl ministr Kasambara. Jednání parlamentu by měla předcházet i veřejná debata, jíž by mělo rozhodnutí zákonodárců reflektovat. Jeden z nejvlivnějších tradičních vůdců Malawi náčelník Kaomba odmítl zrušení zákona a tvrdí, že homosexualita jde proti tamní kultuře. Homosexualita je nelegální ve většině afrických zemí. Mezinárodní společenství již dříve uvedlo, že pokud země nezruší zákon, může přijít o finanční podporu.
Jižní Korea odstavila dva nukleární reaktory
Asijská země odstavila dva nukleární reaktory v jaderné elektrárně Yeonggwang na jihozápadě Jižní Korey poté, co bylo zjištěno, že některé součástky nebyly řádně schváleny. Ministr hospodářství Hong Suk-woo ujišťoval, že se nejednalo o bezpečnostní hrozbu. Mezi součástkami, kterým chybělo řádné povolení, byly například pojistky, vypínače a chladící ventilátory. Všech 5000 částí by mohlo být použito v kterémkoliv průmyslu, nicméně pro nukleární využití potřebují zvláštní povolení. Celková cena součástek je 750 000 USD, které byly do země doručeny 8 různými dodavateli od roku 2003. Podle ministra Honga odstavení reaktorů přinese několikaměsíční neočekávaný výpadek energie. Jižní Korea disponuje 23 nukleárními reaktory, které zajišťují 35 % elektřiny v zemi.
Jižní Súdán vyhostil představitelku OSN pro lidská práva
Sandra Beidas, která v Jižním Súdánu působila jako představitelka Rady OSN pro lidská práva, byla vyhoštěna. Vláda východoafrické země svůj krok odůvodnila tím, že Sandra Beidas měla „psát lživé a neetické zprávy o zemi“. Podle analytiků mínila vláda srpnový dokument, v němž OSN obvinila jihosúdánskou armádu z mučení, znásilňování a zabíjení civilistů. Podle vedoucí mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) Hildy Johnson má Jižní Súdán právní závazky k OSN podepsáním Charty OSN. Minulý měsíc vydala lidsko-právní organizace Amnesty International zprávu, v níž rovněž obviňuje armádu z násilí na civilistech. Východoafrický stát, který je z velké části závislý na zahraniční pomoci, vyhlásil nezávislost v červenci 2011.
Řecko představilo nový úsporný balíček, vláda i nadále čelí stávkám a protestům
Jestliže chce Řecko získat další mezinárodní pomoc, musí přijít s dalšími škrty ve výdajích. Parlament bude ve středu hlasovat o úsporném balíčku, který má ušetřit na 17 miliard USD. Premiér Antonis Samaras uvedl, že se jedná o poslední snižování platů a penzí. Mezitím se odbory dohody na 48 hodinové stávce, která začne v úterý. Ke stávce se mají připojit i novináři, doktoři, pracovníci dopravy a obchodníci, někteří vstoupili do stávky již dnes. Odbory předpokládají, že další škrty povedou jen k prohlubování krize řecké ekonomiky. V čele země stojí od červnových voleb Nová demokratická strana (NDP), její podpora nyní klesla z 30 % na 22 %, ztrácí koaliční sociální strana PASOK, která poklesla podpora z 12,3 % na 7 %. Nejmenší koalice strana Demokratická levice (DL) nicméně nesouhlasí s dalšími škrty, proto není zřejmé, zdali úsporný balíček projde. Podle Mezinárodní měnový fond (MMF) je státní dluh Řecka 171 % HDP. Pokud parlament úspory schválí, mezinárodní společenství by mohlo uvolnit finanční pomoc ve výši 32 miliard USD.
Uganda chce stáhnout své jednotky z misí, mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo vzrůstá napětí
Ugandská vláda v pátek oznámila, že stáhne veškeré své jednotky z misí, které tvoří až jednu třetinu ze všech operací na africkém kontinentě. Například ugandské jednotky jsou součástí boje proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab v Somálsku. Důvodem je obvinění Ugandy z podpory a napomáhání rebelům v hnutí M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. Ugandský ministr bezpečnosti Wilson Mukasa uvedl, že rozhodnutí je nezvratitelné. Minulý týden se přitom konalo zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kde ugandský ministr pro informatiku a komunikační technologie Ruhakana Rugunda nejednal o stažení jednotek. Mluvčí armády Felix Kuayigye řekl, že žádný rozkaz ke stažení jednotek zatím vydán nebyl. Pokud by Uganda svá slova dodržela a stáhla své jednotky ze Somálska, mohlo by to mít destabilizační vliv na zemi, kde byl po více než dvou dekádách zvolen nový prezident. Mezitím vzrůstá napětí mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která byla spolu s Ugandou nařčena z napomáhání rebelům kolem generála Bosco Ntangandy. V sobotu měl na hranici oddělující obě země po střetu zemřít jeden konžský voják. Rwanda odmítla, že by se jednalo o vojenskou operaci a naopak tvrdí, že to byl konžský provokativní útok. „Chtějí nás zatáhnout do svých vnitřních problémů, ale my stále opakujeme, že nejsme zdrojem jejich problémů,“ řekl rwandský mluvčí armády brigádní generál Joseph Nzabamwita. Vztahy mezi oběma státy se tak ještě vyhrotily.
Syrská opozice se setkala na klíčovém jednání v Kataru
V hlavním městě Kataru Doha se sešla syrská opozice sjednocená v Syrskou národní radu (SNC), která by se mohla změnit na vládu v exilu. Neshody ovšem mezi jednotlivými členy i nadále pokračují, rozdělení je především ideologické. Jednání potrvá čtyři dny a výsledkem by byla mít nový struktura opozice. Na úterý je naplánované setkání s další opoziční skupinou Syrská národní iniciativa (SNI). Obě skupiny by se mohly spojit a vytvořit během příštího měsíce exilovou vládu. Uznávaný disident Riad Seif uvedl, že roli v exilové vládě by mohly mít USA, sám odmítl být vůdcem opozice. V syrském konfliktu od března 2011 zemřelo na 36 000 lidí.
Somálskou ministryní zahraničních věcí se stala žena, EU poskytne Somálsku 200 milionů USD na vzdělání
Na začátku října zvolil somálský prezident premiérem Abdi Farah Shirdon Saaida, který do vlády jmenoval 10 ministrů, včetně jedné ženy. Ministryní zahraničních věcí se stala Fauzia Yusuf Haji Adan, jde zároveň o první ženu ve vládě v celé historii Somálska. „Moje zvolení ministryní zahraničních věcí je historický moment pro Somálsko a především pro somálské ženy. Jde o obrat v somálské politice, který povede k úspěchu a prosperitě,“ uvedla ministryně Adan. Somálsko získá 200 milionů USD od Evropské unie na zlepšení vzdělání, právního systému a bezpečnosti. Východoafrická země v září po více než dvou dekádách bojů a nestability zvolila nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud, který po zvolení požádal mezinárodní společenství o větší pomoc. Finanční prostředky od EU mají napomoct k znovu fungování země, která byla od roku 1991 ochromena konflikty. Mezinárodní pomoc do Somálska v minulých letech proudila pouze jako humanitární pomoc. Vláda nicméně stále neovládá celé území země, jih a střed Somálska je stále pod kontrolou islamistické militantní skupiny Al-Shabaab.
Politici v Ghaně si zvýšili plat, společnost nešetří kritikou
Ghanský parlament schválil bez veřejného projednání výrazné zvýšení platů pro prezidenta, ministry a poslance. K navýšení navíc došlo zpětně, vztahuje se k roku 2009 a později. „Máme právo to vědět, vždyť jsme plátci daní,“ rozhořčil se předseda antikorupční skupiny Vitus Azeem. Měsíční plat prezidenta se navýšil ze 4 240 USD na 6 357 USD, poslanci obdrží měsíčně 3 800 USD namísto 2 225 USD a ministři dostanou 4 770 USD a k osobnímu užití mohou například využít dva automobily. Podle BBC je minimální plat v Ghaně 75 USD a státní úředníci si nevydělají více než 500 USD. V čele západoafrické země stojí John Dramani Mahama, který v červnu nahradil zesnulého exprezidenta John Atta Mills. Nové prezidentské volby se budou konat v prosinci.
Bouře Sandy sebou vzala tisíce domovů, teploty přitom klesají k nule
Podle starosty Michaela Bloomberga přišlo jen v New Yorku důsledkem bouře o své domovy na 30 000 až 40 000 lidí, na 700 000 obyvatel v USA jsou bez elektřiny. Teploty přitom klesají na bod mrazu a předpověď na následující dny není optimističtější. V podobné situaci je na 1 milion lidí v sousedním státě New Jersey. Nedostatkovým zbožím je i nafta, přesto guvernér státu New York Andrew Cuomo ujistil, že by pohonné hmoty měly být brzo k dostání. V úterý se přitom v USA konají prezidentské volby, v nichž se proti sobě postaví současný prezident Barack Obama a jeho republikánský protikandidát Mitt Romney. Například ve státě New Jersey bude možné hlasovat pouze elektronicky, starosta Bloomberg potvrdil, že s pořádáním voleb mají „skutečný problém“. Bouře Sandy, která se přes Karibik a východní pobřeží USA přehnala 29. října, má jen v USA podle BBC na svědomí 106 lidských životů.
USA obnovily sankce na Súdán, země rozhodnutí kritizuje
V pátek obnovil americký prezident Barack Obama sankce, které byly uvaleny na Súdán od roku 1997, a vyzval zemi, aby vyřešila veškeré své spory jednak se sousedním Jižním Súdánem, jednak v oblasti Darfúr. Hlavním důvodem jsou nepokoje v súdánských státech Jižní Kordofan a Blue Nile state, které ohrožují regionální stabilitu. Do oblastí, které sousedí s Jižním Súdánem, nemůže proudit ani humanitární pomoc. V jižních súdánských státech proti sobě stojí armáda a Sudan People’s Liberation North (SPLM-N), která obviňuje vládu ze zanedbávání okrajových části zemí. Africká země reagovala slovy, že USA měří dvojím metrem. Jižní Súdán se na základě dohody z roku 2005 osamostatnil v červenci minulého roku, občanská válka mezi oběma státy o náboženství, ideologii a etnicitu, která probíhala mezi léty 1995 – 2005, stále 2 miliony životů.
Koptská církev má nového papeže, stal se jím biskup Tawadros
Největší křesťanská minorita na Blízkém východě má nového papeže, po smrti papeže Shenouda III. byl v neděli vylosován biskup Tawadros. Ceremoniál proběhl v Katedrále sv. Marka v egyptském hlavním městě, kde chlapec se zavázanýma očima vybral jedno ze tří jmen, neboť podle koptských křesťanů má být výběr nového papeže pouze v rukou boží. Biskup Tawadros bude papežem jmenován 18. listopadu, stane se tak již 118. papežem od vzniku církve. Papežem se podle tradice může stát jen muž, který dosáhl více než 40 let, pochází z Egypta, žije v celibátu a nejméně 15 let strávil v klášteře. Koptská církev, k jejíž víře se hlásí na 10 % egyptské společnosti, dlouhodobě kritizuje egyptskou vládu z potlačování a uznávání pouze islámu jako hlavního náboženství. Od nového papeže se očekává zmírnění napětí mezi kopty a muslimy po svržení prezidenta Husni Mubaraka a vítězství Muslimského bratrstva ve volbách.
V Somálsku proběhlo masivní zatýkání pravděpodobných spojenců Al-Shabaab
Na 400 lidí, kteří mají být ve spojení s militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, bylo zadrženo v somálském přístavu Kismayo, jenž byl do nedávna jednou z klíčových základen skupiny. Během armádní operace, která začala v brzkých ranních hodinách, byla činnost města ochromena, města a obchody zůstaly zavřené. Strategický přístav získala somálská armáda za pomoci jednotek Africké unie (AU) minulý měsíc. Přístav je v posledních dnech terčem častých útoků, při posledním z nich byli v úterý zabiti po bombovém útoku 4 civilisté. Přestože skupina Al-Shabaab ztratila v posledních měsících část svých klíčových měst, stále ovládá velké území Somálska, především centrální a jižní oblasti země.
Světová banka schválila Barmě poprvé za posledních 25 let finanční pomoc
Světová banka (SB) poskytne druhé nejchudší zemi v Asii půjčku ve výši 80 milionů USD, jde o první finanční pomoc za posledních 25 let. Peníze jsou určeny na výstavbu silnic, mostů, škol a zdravotních zařízení především ve venkovských oblastech. Minulý měsíc USA zrušily sankce a omezení na Barmu, která může znovu žádat o půjčky. SB plánuje Barmě poskytnout i další úvěr ve výši 165 milionů USD. Barmská vláda přistoupila k ekonomickým a politickým reformám po volbách v listopadu 2010, kdy se vojenská vláda vzdala části moci, přesto si udržuje svůj vliv na současné civilní vládě v čele s prezidentem Thein Sein. Za jeho vládnutí bylo propuštěno několik politických vězňů a byla zrušena cenzura.
Guinea jmenovala novou volební komisi
Guinejský prezident Alpha Conde v pondělí jmenoval 25člennou volební komisi, která má být kompromisem mezi vládnoucí stranou a opozicí. Přesto má opozice ke komisi výhrady a tvrdí, že jeden její člen byl bez důvodu nahrazen. Deset míst obsadila vládnoucí strana, 10 členů navrhla opozice a 5 dalších bylo jmenováno občanskou společností. Prezidentem volební komise se stal bývalý ministr zahraničních věcí v přechodné vládě Bakary Fofana. V roce 2008 proběhl v Guiney vojenský převrat, dosud armáda zcela nepředala moc, neboť se parlamentní volby od minulého roku stále odsouvají. Země navíc po vojenském převratu přišla o velkou část zahraniční pomoci ve výši stovek milionů USD. Evropská unie finanční prostředky uvolní teprve, jestliže Guinea uspořádá volby do konce tohoto roku. Již nyní diplomaté tvrdí, že volby neproběhnou dříve než v dubnu 2013.
Nezaměstnanost v eurozoně stoupla na rekordních 11,6 %
O desetinu procenta se v září zvýšila nezaměstnanost v eurozoně oproti předchozímu měsíci, o práci tak přišlo dalších 146 000 lidí. Nejvyšší nezaměstnanost vykazuje Španělsko, kde podíl lidí bez práce dosáhl 25,8 %, následně je Řecko s 25,1 % a Portugalsko 15,7 %. Na opačném konci žebříčku je Švýcarsko s nejnižší nezaměstnaností kolem 4,4 % a Lucembursko s 5,2 %. V září stoupl počet lidí, kteří hledají práci, i v USA, kde bylo bez práce 7,8 % obyvatel. Celkové procento nezaměstnanosti Evropské unie, tedy se státy bez eura, se nezměnilo a zůstalo na 10,6 %.
Čína kupuje 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘
Společnost China Investment Corporation (CIC), která vznikla v roce 2007 a která patří mezi státní investiční fondy, koupila 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘, která vlastní i letiště Stansted, Southampton, Glasgow a Aberdeen. Současný 10% podíl, za něhož by CIC měla zaplatit 726 milionů USD, je druhou velkou investicí CIC ve Velké Británii, v lednu koupila 8,68% podíl ve firmě Thames Water. Čínská investiční společnost není jediná, která vlastní podíl v Heathrow Airport Holdings‘, v srpnu koupila 20% podíl společnosti Qatar Holdings, nákup nicméně posuzuje ještě Evropský regulační úřad. Ekonomická krize snížila ceny ve Velké Británii, které nyní lákají zahraniční firmy.
Amnesty International: Nigerijská armáda zneužívá svého postavení v boji proti Boko Haram
Mezinárodní lidsko-právní organizace Amnesty International (AI) ve své zprávě obvinila nigerijskou armádu z mimosoudních poprav, násilných zmizení a mučení během bojů proti militantní islamistické skupině Boko Haram, která chce na severu Nigérie zavést islámské právo šaría. Armáda obvinění rezolutně odmítá. Podle AI armáda vypalovala kostely a školy a útočila proti médiím. „Lidí, kteří žijí v neustálém strachu a nebezpečí z útoků Boko Haram, čelí porušování lidských práv ze strany armády, která je má chránit,“ uvádí AI ve své zprávě. Boko Haram má na svědomí stovky mrtvých na severu a ve středu země od roku 2009.
Řecký novinář stane před soudem za zveřejnění 2000 lidí s účtem ve Švýcarsku
Novinář a vydavatel časopisu Hot Doc Costas Vaxevanis je stíhán za zveřejnění jmén 2000 Řeků, kteří měli či dosud mají účty ve švýcarské bance, ačkoliv není prokázané, že by spáchali daňové úniky. Ve čtvrtek bude novinář Vaxevanis souzen za porušení zákona o uveřejnění osobních údajů. Bývalá francouzská ministryně financí a v současnosti šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) měla předat seznam jmen řecké vládě již před dvěma roky, Řecko se ale seznamem nikdy řádně nezabývalo. Na seznamu figuruje řada podnikatelů, politiků i méně známých lidí. Celý proces vyvolává u řecké společnosti rozhořčení, ekonomickou krizí zdecimovaná a zadlužená země chce případ vyřešit a staví se na stranu novináře.
OSN se neshodla na zrušení zbrojního embarga uvaleného na Somálsko
Ve středu se Rada bezpečnosti OSN sešla, aby prodloužila mandát mírové mise v Somálsku o 7 dní tak, aby měla týden na revizi celé operace a zvážení prodloužení mandátu o celý rok. Africké unie (AU) požádala OSN, aby znovu zvážila dvě dekády staré zbrojní embargo na Somálsko. Pokud by OSN sankce, které na východoafrický stát uvalila v roce 1992 po svržení generála Mohamed Siad Barre a rozpoutání občanské války, zrušila, mohla by AU prodávat špatně vyzbrojené somálské armádě zbraně pro boj proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab, která stále ovládá střed a jih země. Členové Rady bezpečnosti se na zrušení embarga nedohodly, podobně jako nezaujaly jasný postoj k možnosti obnovit somálský export uhlí, na který v únoru OSN uvalila sankce. Podle OSN si militantní skupina právě prodejem uhlí získala v roce 2011 25 milionů USD, čímž se export uhlí stal hlavním finančním ziskem Al-Shabaab. Jednání OSN bylo v pondělí přerušeno bouří Sandy, která napáchala miliardové škody v Karibiku a na východním pobřeží USA.