Francie je připravena zavést daň z finančních transakcí jednostranně, oznámil to v neděli francouzský prezident Nicolas Sarkozy v rozhovoru pro televizi neděli večer.
Daň z finančních transakcí ve výši 0,1%, vstoupí v platnost od 1. srpna a přinese zemi dodatečné roční příjmy ve výši jedné miliardy eur. Prezident Sarkozy vyjádřil naději, že další země budou krok Paříže následovat.
Archiv autora: Dominika Wygrysová
Euro oslabilo, investoři čekají na výsledek sumitu EU
Euro v Asii v pondělí oslabilo vůči ostatním měnám, neboť investoři čekají na výsledky sumitu lídrů Evropské unie a určitého pokroku v řešení regionální dluhové krize. V neděli řečtí představitelé odmítli německý návrh komisaře pro rozpočty EU. Deník Wall Street Journal uvedl, že německý ministr financí vydal varování : „Eurozóna neposkytne Řecku další sanaci, dokud jí to nepřesvědčí, že dokáže napravit stav své ekonomiky.“
Katarský fond koupí londýnskou pobočku Credit Suisse
Fond Katar Investment Authority je v závěrečné fází koupě londýnské pobočky švýcarské nadnárodní společnosti poskytující finanční služby Credit Suisse. Cena této pobočky se odhaduje na 330 milionů liber. Informovala o tom agentura Reuters.
Řecko se v zásadě dohodlo se soukromým sektorem o 60% odpisu dluhu
Oznámili to zástupci obou stran po víkendových jednáních o odpisu části řeckého dluhu. Dohoda o odpisu asi 60% dluhu by mohla být s konečnou platností dojednána příští týden. Výsledek jednání je klíčový pro nadcházející sumit Evropské unie (EU) a pro Řecko, kterému tak bude poskytnutá další tranše z 1. záchranného balíčku. Dohoda o seškrtání části dluhu je zároveň podmínkou pro získání 2. záchranného balíčku od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), bez kterého by se Řecko dostalo do platební neschopnosti. Úroková sazba nových dluhopisů by se měla pohybovat mírně pod 4%.
Embargo EU na íránskou ropu by mohlo navýšit cenu za barel až na 150 dolarů
Pohrozil tím šéf Íránské státní ropné společnosti Ahmad Qalehbani. „Vypadá to, že budeme svědky zvyšování cen ropy v rozsahu od 120 do asi 150 dolarů za barel.“ Páteční cena za barel se pohybovala kolem 112 dolarů. Íránský parlament bude příští týden hlasovat o tom, zda-li zastavit dodávky ropy do Evropy. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek varoval, že embargo na íránskou ropu může vytlačit ceny ropy až o 20-30% na 140 dolarů za barel, pokud nebudou nalezeny alternativní dodávky z rozvojových zemí. Informovala o tom agentura RIA Novosti.
Další protesty proti smlouvě ACTA – připojili se Češi a Slováci
Mezinárodní smlouva ACTA, bránící internetovému pirátství je důvodem protestů a hackerských útoků na vládní stránky řady zemí Evropské unie, které tuto smlouvu ve čtvrtek podepsaly. Češi a Slováci protestovali na největších náměstích řady měst, větší demonstrace je pak plánována na příští čtvrtek na Malostranském náměstí. V sobotu proběhl hackerský útok na slovenské vládní stránky.
Slovensko: „Protesty způsobené korupční kauzou Gorila pokračují“
Asi dva tisíce nespokojených občanů vyšly již v pátek do ulic, aby protestovaly kvůli korupční kauze Gorila. Stejnojmenný spis se objevil před Vánocemi 2011 na internetu a upozorňoval na možnost, že finanční skupina Penta uplácela slovenské politiky a státní úředníky. Nyní kauzu vyšetřuje slovenská policie. Demonstranti požadují odstoupení klíčových aktérů kauzy z politických funkcí. Další protesty plánují organizátoři v řadě slovenských měst již příští týden.
Německá kancléřka nejspíše podpoří prezidentskou kandidaturu Nicolase Sarkozyho
Informoval o tom polský deník Rzeczpospolita s odvoláním na generálního tajemníka politické strany kancléřky Angely Merkel CDU, Hermanna Groehe. Ten uvedl, že kancléřka zvažuje účast na předvolebních kampaních dosavadního francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v nadcházejících dubnových volbách. Politická strana CDU má prý zájem na tom, aby volby nevyhrál socialistický kandidát Francois Hollande, neboť by to „Francii oslabilo“. Prezident Sarkozy svou kandidaturu ještě oficiálně nepotvrdil.
Litevský soud uznal svastiku historickým dědictvím země, její propagace není v zemi trestná
Dle soudu znak svastiky nesouvisí pouze s nacistickým Německem, ale navazuje také na historické dědictví Litvy, proto její propagace v zemi není trestná. S rozhodnutím je značně nespokojen například šéf litevského Institutu monitoringu lidských práv Henryk Mickiewicz. „Rozhodnutí soudu v podstatě povoluje zmilitarizované mládeží, aby v Den nezávislosti pochodovala s plakáty svastiky a hesly Litva pro Litevce“ upozornil.
Rusko navrhuje zvýšit počet zahraničních pozorovatelů v Sýrii
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl v neděli, že by měl být počet zahraničních pozorovatelů v Sýrii spíše navýšen. Reagoval tak na fakt, že Arabská liga pozastavila svou pozorovatelskou misi v zemi. Ministr uvedl, že toto rozhodnutí současně s rozhodnutím o prodloužení mise v Sýrii o další měsíc vyvolává otázky. Ministr také uvedl, že Rusko by se chtělo seznámit se zprávou, kterou připravují pozorovatelé mise, neboť tvrdí, že některé informace v dokumentu, který budou arabští ministři zahraniční předkládat Radě bezpečnosti OSN již příští týden, nejspíše chybí.
Šéfka MMF: „Úsporná opatření musí být přizpůsobená ekonomice dané země.“
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Legarde v Davosu varovala, že nevhodná úsporná opatření můžou zbytečně ohrozit růst ekonomik evropských zemí a měly by proto být přizpůsobeny dané ekonomice státu a ne zaváděný celoplošně. „Některé státy musí jít plnou parou vpřed, aby dosáhly fiskální konsolidace, jiné mají prostor a měly by prozkoumat možnosti jak nejlépe pomoci samy sobě.“ uvedla šéfka fondu.
Německo chce kontrolu řeckého rozpočtu, Řecko razantně odmítá
Řečtí představitelé reagovali ostrou kritikou na německý návrh na vytvoření funkce komisaře pro rozpočty EU, který by měl možnost kontrolovat řecké daně a výdaje. Funkcionář by měl právo veta v rozhodování o řeckých rozpočtových opatřeních, pokud by nebyly v souladu s cíli stanovenými mezinárodními věřiteli. Řecká vláda uvedla, že musí nutně setrvat v rozhodování o svém rozpočtu. Německo a další státy eurozóny pravděpodobně ztrácejí trpělivost se způsobem, jakým vláda řeší odpis části dluhu se soukromým sektorem, který po dvou týdnech jednání nebyl dohodnut. Podobné návrhy by měly být diskutovány na sumitu EU v pondělí.
Německo odmítlo další navyšování prostředků v záchranných fondech eurozóny
Toto oznámení přišlo po schůzi ministrů zahraničí EU v Bruselu od šéfa německé diplomacie, jímž je Guido Westerwelle. Německo žádá, aby státy EU sužované krizí prosazovaly potřebné reformy. Ministr také odmítl nařčení, že by jeho země nebyla se zbytkem EU dostatečně solidární. Dle jeho slov poskytla jeho země již více jak 200 miliard eur.
Česká republika se chce účastnit sumitů zemí eurozóny
Česká republika se již dříve zavázala k tomu, že v budoucnu příjme jednotnou měnu a jako taková se chce podílet na jednáních 17 států eurozóny. Dnes o tomto záměru informoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jenž uvedl, že tento postoj bude prosazován na pondělním summitu EU. V rámci tohoto setkání se bude hovořit o finálních úpravách paktu fiskální zodpovědnosti. Stejný postoj již zaujalo Polsko. Nečlenským státům zóny jednotné měny jde především o sledování vývoje situace.
Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení 5 zemím eurozóny
Hodnocení dnes bylo sníženo Itálii, Španělsku, Belgii, Slovinsku a Kypru. Na tento krok agentura upozorňovala již dříve. Země také získaly negativní výhled, což znamená možnost dalšího snížení hodnocení úvěrové spolehlivosti do dvou let. Předpokládaná změna hodnocení Irska prozatím nenastala. Agentura odůvodnila svůj krok zřetelným zhoršením ekonomického výhledu Evropy, který by mohl vést ke zranitelnosti těchto ekonomik finančními otřesy.
Šéf Evropské komise: „Musíme zabránit platební neschopnosti Řecka za každou cenu.“
Šéf výkonného orgánu EU José Manuel Barosso v pátek uvedl, že eurozóna musí udělat vše pro to, aby se zabránilo řecké platební neschopnosti. „Pokud naší řečtí přátele přispějí svým dílem, musíme jejich snahy podpořit.“ Pan Barosso také uvedl, že by vyhlášení platební neschopnosti bylo signálem „velkých problémů“ nejen pro Řecko, ale i pro eurozónu jako celek. Funkcionář hovořil po jednání s belgickým premiérem Elio Di Rupo před nadcházejícím pondělním sumitem lídrů Evropské unie v Bruselu, do kterého by mohla být zajištěná dohoda o seškrtání části řeckého dluhu mezi řeckou vládou a soukromým sektorem. Pan Barosso uvedl, že zpětná vazba od mise Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Aténách zavdala důvod k optimismu, že řešení bude brzy nalezeno.
Rada OSN dnes projednávala otázku Sýrie
Rada bezpečnosti OSN dnes vedla jednání o krizi v Sýrii, během něhož mohly západní a arabské národy zveřejnit svůj návrh rezoluce odsuzující zásahy vlády, uvedl jeden z diplomatů. Nečekané setkání bylo vyhlášeno poté, co zástupci pěti stálých členů Rady – Británie, Číny, Francie, Ruska a Spojených států jednali ve čtvrtek o novém řešení situace, informuje agentura AFP. Nové možné usnesení vypracované Brity, Francouzi a Němci společně s mnoha arabskými národy podporuje iniciativu Ligy arabských států k ukončení krize v Sýrií. Evropské a arabské země by mohly hlasovat o návrhu rezoluce příští týden. Generální tajemník Ligy arabských států Nabil al-Arabi a katarský předseda vlády Šejch Hamad bin Jassim Al-Thani by se měli zúčastnit pondělních jednání. Rusko již uvedlo, že vypracovaný návrh je nepřijatelný a bude blokovat jakýkoliv výzvy k rezignaci syrského prezidenta Assada, uvedla dnes agentura Reuters.
Počet nezaměstnaných ve Španělsku přesáhl 5 milionů
Podle Národního statistického institutu bylo na konci prosince 2011 5, 3 milionu Španělů bez práce, což je nejvyšší číslo za posledních 17 let. Prognóza ministra financí se ale nevyplnila. Ta mluvila o 5, 4 milionech nezaměstnaných. Od konce třetího čtvrtletí roku 2011 jejich počet stoupl o 400 000 lidí. Španělsko má nejvyšší nezaměstnanost ze všech zemí eurozóny a předpokládá se, že země spadne opět do recese. Vláda Lidové strany přislíbila pracovní reformy, které by zastavily růst nezaměstnanosti.
Skupina Anonymous napadla internetové stránky české vlády
Hackerský útok je tak jedním z řady případů, kdy skupina protestuje proti mezinárodnímu boji s internetovým pirátstvím. Útok na stránky české vlády je pravděpodobně odpovědí na podpis mezinárodní smlouvy ACTA, kterého se dnes Česká republika zúčastnila jako člen Evropské unie.
Íránský prezident: „Jsme připravení na rozhovory o jaderném programu“
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad ve čtvrtek uvedl, je jeho země je připravená na jednání se světovými mocnostmi o teheránském jaderném programu. „Kdo říká, že si Írán nepřeje pokračovat v jednáních?“ řekl íránský prezident. Dodal, že je to Evropská unie, kdo hledá záminky proto, aby jednání nebyla uskutečněná. Prezident také uvedl, že ropné embargo uvalené na Írán, pro které se tento týden rozhodla EU se jeho země nedotkne a sankce jsou marné.
V Zimbabwe pokračuje stávka státních zaměstnanců
Státní zaměstnanci vstoupili do stávky poté, co selhala jednání s vládou o zdvojnásobení dosavadních platů. Vládní zaměstnanci zahájili pětidenní stávku již v pondělí, kdy usilovali také o zajištění zdravotního pojištění a příspěvek na zaměstnance se sídlem ve venkovských oblastech. Odbory následně pozastavily stávku ve středu, teď však tvrdí, že v jednání hodlají pokračovat po zbytek týdne, jelikož nebylo dosaženo dohody.
Dárfúrské rebelské hnutí zvolilo svého nového předsedu
Nejsilnější rebelská skupina v oblasti súdánského Dárfúru „Hnutí za spravedlnost a rovnost“ (JEM) zvolila svého nového předsedu, jímž se stal Gabriel Ibrahim. Skupina také potvrdila, že bude nadále prosazovat snahy o svržení súdánské vlády. Vyvrátila tak spekulace, že se po smrti dosavadního předsedy hnutí rozpadne na několik konkurenčních složek. Dosavadní předseda byl minulý měsíc zabit vládní jednotkou. Konflikt v oblasti Dárfúru trvá od roku 2003.
Egyptská mládež požaduje předání kontroly nad zemí do rukou civilistů – probíhají demonstrace na náměstí Tahrir
Egyptští demonstranti se ve čtvrtek utábořili na náměstí Tahrir v Káhiře, kde chtějí zůstat, dokud armáda nepředá moc do rukou civilistů. Situace se odehrává den poté, co v Egyptě proběhly masové demonstrace rok od povstání, při kterém byl svržen dosavadní prezident Hosni Mubarak. Dav je rozdělen mezi mladé aktivisty, kteří požadují, aby armáda předala kontrolu nad zemí civilistům a islamisty, kteří slaví rok od politické transformace, díky které získali široké zastoupení v parlamentu. Nejvyšší vojenská rada trvá na předání moci civilnímu obyvatelstvu po prezidentských volbách, které proběhnou v červnu 2012.