Z kosmodromu Pleseck byla dnes vypuštěná nosná raketa lehké třídy „Rokot“. Ta vynese na oběžnou dráhu dva kosmické telekomunikační přístroje „Gonets-M“, vědeckou mikro družici „MiR“ a kosmický přístroj vojenského určení z řady „Kosmos“. Dle ruského ministerstva obrany bylo dosud z tohoto kosmodromu od roku 2000 vypuštěno 16 nosných raket tohoto typu.
Archiv autora: Dominika Wygrysová
Rusko popřelo, že by rokovalo o otevření nových vojenských základen v zahraničí
Rusko přitom mělo údajně uvažovat o tom, že otevře své nové vojenské základny na Kubě, Seychelských ostrovech nebo ve Vietnamě. O této záležitosti se v médiích vyjádřil vrchní velitel ruského vojenského námořnictva Viktor Čirkov, jenž však dle ruského ministerstva obrany nemá kompetenci vyjadřovat se o vztazích Ruska s dalšími státy. Kromě vojenských základen v bývalých státech Sovětského svazu má Rusko v nynější době jedinou základnu v syrském přístavu Tartus, kam nedávno poslalo dvě válečné lodě.
Řecký HDP by mohl v tomto roce klesnout o více než 7%
Ve svém úterním projevu to prohlásil řecký premiér Antonis Samaras. Cílem jeho vlády je zmírnění recese v zemi již koncem letošního roku a oživení řecké ekonomiky začátkem roku 2014. Pokles HDP však přímo souvisí s menšími danovými příjmy, což negativně ovlivní plnění cílů na snižování zadlužení země. Dle některých analytiků zpráva představitelů EU, Evropské centrální banky a MMF o pokroku vlády v zavádění potřebných reforem odhalí nutnost další restrukturalizace řeckého dluhu. Řecká vláda se proto snaží zmírnit podmínky 2. záchranného plánu, jenž zemi poskytne 130 miliard eur. Německo se však slovy ministra zahraničních věcí staví proti dalším jednáním o této věci.
Turecko uzavírá všechna kontrolní stanoviště na hranicích se Sýrii
Jedná tak ve shodě s novými sankcemi, které Ankara zavedla proti režimu syrského prezidenta Bashira al-Assada. Uzavření 13 kontrolních stanovišť podél hranice čítající 900 km negativně ovlivní provoz kamionové dopravy, ne však přiliv syrských uprchlíku do Turecka. Od začátku syrské občanské války již do Turecka uprchlo okolo 45 000 osob. Zprávu potvrdil ministr obchodu a cel Hayati Yazıcı.
Ratingová agentura Moody’s snížila výhled ratingu Evropského fondu finanční stability
Ratingová agentura Moody’s změnila výhled ratingu dočasného záchranného fondu ESFS ze stabilního na negativní, což většinou předznamenává zhoršení ratingu v příštích šesti měsících. O den dříve Moody’s stejně změnila výhled ratingu Německa, Nizozemska a Lucemburska. Změna výhledu ratingu EFSF tak údajně odráží negativní výhledy ve všech zemích, které ručí za závazky fondu, kromě Finska.
EU a Izrael chtějí posílit vzájemné vztahy v 15 různých oblastech
EU schválila šedesát nových aktivit v oblasti spolupráce s Izraelem, a to i přes nedávnou kritiku izraelské politiky. K potvrzení prohloubení spolupráce v oblasti dopravy, energetiky a zlepšení kooperace s devíti agenturami EU, včetně policejního orgánu Europolu a Evropské kosmické agentury, by mělo dojít během jednání představitelů obou stran v úterý v Bruselu.
EU chce příští týden zavést nové sankce vůči Sýrii
Zprávu o tom, že EU příští týden nejspíše zavede nové sankce vůči Sýrii, včetně přísnějšího zbrojního embarga, potvrdil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. „Musíme oslabit režim, jenž by měl odstoupit. Čím dříve, tím lépe,“ dodal Fabius. Tyto sankce by měly být 17. kolem cílených opatření EU proti režimu prezidenta Bashara al-Assada od března 2011, kdy vypukly první protesty. Během této doby v Sýrii dle některých aktivistů zahynulo již 17 000 osob.
Ministr zahraničí Běloruska se zúčastní jednání tzv. Východního partnerství
Běloruský ministr zahraničí Sergei Martynov se společně s pěti dalšími ministry zahraničí zemí bývalého Sovětského svazu zúčastní jednání projektu tzv. Východního partnerství, která proběhnou příští týden. Tento projekt, jenž byl zahájen v roce 2009 pod patronací Polska a Švédska, podporuje nezbytné reformy v Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavsku a na Ukrajině „s cílem urychlit jejich politické přidružení a hospodářskou integraci“ do EU. Vztahy mezi Běloruskem a EU v poslední době doznaly zhoršení. Na přelomu února a března všichni velvyslanci členských států EU opustili zemi poté, co EU přijala nové sankce vůči některým běloruským představitelům.
Německý ministr zahraničí vyloučil jakékoliv obnovené jednání o řeckém programu úspor
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle pro deník Bild uvedl, že ačkoliv v Řecku vidí touhu po projednání programu úspor a zpochybnění závazků země zavést potřebné reformy, dle Westerwelle se jedná o „rubikon, jenž nelze překročit“. Ministr dále vyzval Atény, ale prokázaly, že chtějí zůstat v eurozóně. Ve středu řecký ministr financí Yannis Stournaras přiznal, že země potřebuje více času aby získala 11,5 miliard eur z výdajových škrtů, které požadují řečtí věřitelé EU a MMF výměnou za čerstvé úvěry.
Íránský parlament schválil zákon umožňující uzavření Hormuzského průlivu
Tento krok má usnadnit uzavření jedné z nejdůležitějších dopravních tepen světa, Írán tak údajně reaguje na embargo na dovoz íránské ropy, které EU uplatňuje od 1. července 2012. Pro návrh zákona se během hlasování vyslovilo 150 z 290 poslanců. Hormuzským průlivem nyní proudí okolo 40% exportu ropy.
Britský premiér David Cameron navštívil Afghánistán
Britský premiér David Cameron jednal ve středu v jihoafghánské provincii Helmand s britskými a afghánskými představiteli. Velká Británie má v současné době 2. největší kontingent v zemi po USA, část vojáků by ze země měla být stažená již do konce letošního roku. Premiér po své návštěvě Afghánistánu uvedl, že předání zodpovědnosti za bezpečnost afgánským silám probíhá dle očekávání. Již dříve Velká Británie uvedla, že od roku 2015 poskytne ročně asi 89 milionů eur na financování afghánské policie, aby tak zajistila bezpečnost v zemi po odchodu spojeneckých vojsk.
V Náhorním Karabachu dnes probíhají prezidentské volby
Dle agentury AP výsledky prezidentských voleb neovlivní spor mezi Arménii a Ázerbájdžánem o toto separatistické území. Hlavním favoritem na vítězství je dosavadní prezident Bako Saakian, jeho politickými soupeři jsou Vitalij Balasanian a Arkadij Sogomonian. Všichni kandidáti podporují účast Náhorního Karabachu na jednáních o mezinárodním statutu území. Vysoká představitelka EU Catherine Ashton uvedla, že Evropská unie neuznává ústavní a právní rámec, v němž se tyto „volby“ budou konat. Dle její názoru by však neměly ovlivnit určení budoucího statusu Náhorního Karabachu v obecném rámci mírového urovnání konfliktu. Turecko označilo konání těchto voleb za „nepřípustné“ a v rozporu s mezinárodním právem.
Německý Bundestag bude hlasovat o pomoci španělským bankám
Čtvrteční hlasování německého Bundestagu má rozhodnout o finanční pomoci španělským bankám, dle německé kancléřky Angely Merkel návrh získá podporu většiny zákonodárců. Na oplátku však politička od Španělů požaduje přísné dodržování a plnění fiskálních cílů. Zahraniční analytici přesto hovoří o možné vznikající opozici ve straně samotné kancléřky, CDU. Merkel také hovořila o postoji vůči Řecku, přičemž uvedla, že Německo neučiní další kroky v této věci, dokud nebude zveřejněná zpráva kontrolorů Evropské unie, Evropské centrální banky a MMF o pokroku země v zavádění požadovaných reforem.
Evropská komise kritizovala neúspěšnost boje proti korupci v Rumunsku a Bulharsku
V souvislosti s kritikou nedostatečného pokroku v boji proti korupci a zavádění potřebných reforem hovořil předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso o tom, že unie je znepokojená nynější politickou situací v Rumunsku, především kontroverzním odvoláním dosavadního rumunského prezidenta Traiana Băseska. Unie tuto situaci označila za největší politickou krizi země za posledních 20 let. Novou zprávu o pokroku obou zemí vydá Evropská komise na konci letošního roku.
V Bulharsku byl spáchán atentát na izraelské turisty, zemřelo 8 osob
Během středečního atentátu na autobus s izraelskými turisty v Burgasu zemřelo 8 lidí, další byli zranění. Dle bulharského ministra vnitra Cvetana Cvetanova, kterého citovala agentura Reuters, se pravděpodobně jedná o sebevražedný atentát. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu vzápětí označil za viníka Írán, jenž údajně podpořil tento útok libanonské militantní organizace Hizballáh. Írán i Hizballáh však odpovědnost za tento atentát popřely.
Evropská unie údajně uvažuje o prodloužení monitorovacího a hodnoticího mechanismu pro Rumunsko a Bulharsko
Cílem této mise, která je většinou ukončená po pěti letech od vstupu země do unie, je přispět k ochraně právního státu a podpořit nezávislost justice v dané zemi. O možném prodloužení této mise v obou zemích o půl roku by mělo být rozhodnuto během středy, jedním z hlavních důvodů je nedávná kritika Evropské komise ohledně politické krize v Rumunsku.
Maďarsko začalo jednat s Mezinárodním měnovým fondem o preventivním úvěru
Úvodní schůze MMF, EU a maďarské vlády trvala pouze hodinu a byla doprovázena demonstracemi několika nespokojených obyvatel. Výsledky prvního setkání zatím nebyly zveřejněny. Před časem však maďarský státní tajemník Mihály Varga uvedl, že země se bude snažit uzavřít dohodu o preventivním úvěru ve výši asi 15 miliard eur.
Ratingová agentura Moody’s snížila rating italských státních dluhopisů na Baa2
Jedná se o pokles o 2 stupně z původního ratingu A3, italské státní dluhopisy navíc získaly negativní výhled, což znamená, že by mohlo dojít k dalšímu snížení ratingu v následujících šesti měsících. Evropská unie načasovaní tohoto snížení dnes kritizovala, dle její vyjádření přichází v nevhodné době, neboť Itálie se snaží konsolidovat své výdaje například zavedením principu dluhové brzdy do ústavy a reformou svého pracovního trhu. Ratingová agentura své rozhodnutí argumentuje především slabými výsledky italské ekonomiky.
Předseda Evropské rady znepokojen děním v Rumunsku
Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy se ve čtvrtek setkal s rumunským premiérem Victorem Pontou a uvedl, že je nynějším děním v Rumunsku hluboce znepokojen. Ponta měl během návštěvy Bruselu vysvětlil snahu své vlády o sesazení prezidenta Traiana Basescu. Politik uvedl, že se bude řídit doporučeními Evropské komise (EK), která se obává především ohrožení nezávislosti rumunského soudnictví. Uvedl však také, že při zahájení procesu sesazení prezidenta dle jeho názoru nedošlo k porušení zákona. Na situaci reagovala také německá kancléřka Angela Merkel, která jednala s rumunským velvyslancem v Berlíně, přičemž vyjádřila stejné obavy.
Evropská unie poskytne libanonské vládě finanční pomoc v hodnotě 30 milionů eur
Tato finanční pomoc má dle Evropské komise (EK) přispět ke zlepšení životní úrovně a zmírnění sociálních rozdílů tamějších obyvatel. Část z této sumy má být určená přímo na podporu Palestinců, kteří žijí v utečeneckých táborech na území Libanonu. Finanční program má mezi jinými zajistit tvorbu nových pracovních míst pro tuto národnostní menšinu a zajistit jí lepší přístup ke vzdělání. Evropská unie již v minulosti výrazně přispěla na operace zaměřené na odminování zdejší krajiny, v této tradici chce dle EK unie i nadále pokračovat.
Italský premiér Mario Monti odstoupí z funkce ministra financí
V této funkci bude nahrazen současným náměstkem ministra Vittoriem Grilli. Ten byl před svým jmenováním do kabinetu Montiho v listopadu generálním ředitelem italské státní pokladny. Nominace by měla být potvrzená při oficiální ceremonii později ve středu. Italská vláda dále oznámila, že dojde k vytvoření nového výboru pro koordinaci hospodářské a finanční politiky, jenž bude pod přímým dohledem premiéra Maria Montiho.
Portugalští zdravotníci stávkují kvůli vládním úsporným opatřením
Kvůli dvoudenní stávce portugalských zdravotníků dojde ke zrušení několika tisíc plánovaných operací a nemocnice budou poskytovat jen minimální služby pro nejzávažnější případy. Stávce předcházel návrh ministra zdravotnictví Paula Maceda, aby došlo k rokování, to však odboráři odmítli. Vláda ve snaze snížit rozpočtový deficit země úsporami v resortu zdravotnictví snížila platby za přesčasy. Došlo také ke zvýšení cen za předepsané léky a uzavření některých zdravotnických zařízení. Přes nesouhlas Portugalců s dalšími úspornými opatřeními v úterý portugalská centrální banka upozornila, že pro splnění požadovaného snížení veřejného dluhu na 4,5% budou další šetření nutné.
Německá kancléřka Angela Merkel: „Evropa musí zvýšit své úsilí o vytvoření zóny volného obchodu s jihovýchodní Asii“
Během své návštěvy indonéské Jakarty německá kancléřka Angela Merkel uvedla, že Evropa by na takovouto dohodu měla tlačit, pokud chce být konkurenceschopná. Zatímco evropské státy bojují s dluhovou krizí, jihovýchodní Asie zažívá silný růst. Například hospodářský růst Indonésie činil v roce 2011 6,5%, přičemž stejné tempo se předpokládá i v letošním roce. V úterý kancléřka jednala s indonéským prezidentem Susilo Bambang Yudhoyono. Obě strany slíbily podporu obchodu, který nyní činí asi 7 miliard USD a dle indonéských analýz vzroste na 12 miliard USD do konce roku 2014. Dohoda o zahájení jednání o zóně volného obchodu mezi 10- členným Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a EU padla již v roce 2007. K větší iniciativě v této věci naposledy vyzvala Barma. EU je 2. největším obchodním partnerem členských států ASEAN po Číně.