Španělský premiér Mariano Rajoy představil nový úsporný balíček o objemu 65 miliard eur

Španělský premiér Mariano Rajoy dnes uvedl, že nové výdajové škrty a další opatření, včetně zvýšení daně z přidané hodnoty z 18 na 21% (kterou dříve slíbil nezvyšovat),by měly přinést 65 miliard eur do státní kasy do konce roku 2014, s cílem pomoci snížit rozpočtový deficit země. Dalším cílem vlády je reforma veřejné správy, která má zemi ušetřit 3,5 miliardy eur především výrazným snížením počtu veřejně vlastněných podniků a snížením počtu místních radních o 30%. O den dříve se zástupci eurozóny dohodli na vyplácení první tranše ve výši 30 miliard eur jako pomoc pro španělský bankovní sektor do konce července. Podmínkou však je, že Španělsko má předložit nový úsporný plán pro roky 2013 a 2014 do konce měsíce.

Francouzský prezident Francois Hollande navštívil Velkou Británii

Během své úterní návštěvy, která byla první od zvolení do úřadu, se francouzský socialistický prezident Francois Hollande setkal s britským konzervativním premiérem Davidem Cameronem, s nímž jednal o evropské dluhové krizi, nynější situaci v Sýrii, Íránu a posílení vzájemných vztahů obou zemí na poli obchodu o obrany. Cameron návštěvu francouzského státníka komentoval slovy: „Vždy budou existovat oblasti, ve kterých se neshodneme, přesto jsme dnes našli společnou řeč.“ Hollande se poté setkal také s britskou královnou Alžbětou II. na Windsorském zámku.

Vysoká představitelka EU Catherine Ashton navštívila Čínu

Vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton se během své návštěvy Číny setkala s čínským premiérem Wenem Jiabao, svým protějškem Dai Bingguo a ministrem obrany Liang Guanglie. Kromě dohody o pravidelných rozhovorech o obraně a bezpečnosti obě strany uvažují o posílení spolupráce při proti-pirátských misích při pobřeží Somálska. Dalším tématem společných dvoudenních rozhovorů bylo řešení evropské dluhové krize a nynější situace v Sýrii. Čína znova zopakovala svůj postoj v této věci, když prohlásila, že nehodlá zasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí. Ashton ve středu pokračuje v návštěvě Hong Kongu, ve čtvrtek se pak zúčastní regionálního fóra Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v kambodžském hlavním městě Phnom Penh.

Nová řecká vláda získala důvěru parlamentu

Během nedělního hlasování o důvěře se více jak polovina z 300-členného parlamentu vyjádřila pro vládu nového řeckého premiéra Antonise Samarase, která voličům slíbila pozastavení úsporných opatření při dodržení požadavků Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a MMF. Došlo tak k potvrzení silné pozice nové vládní koalice složené ze stran Nová demokracie, PASOK a Demokratická levice (DIMAR).

Předseda Evropské komise vyzval k obnovení izraelsko-palestinského dialogu

Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso během své návštěvy Západního břehu Jordánu vyzval k obnovení izraelsko-palestinského dialogu a uvedl, že mírové rozhovory se nemohou stát „sirotkem arabského jara“. Během své návštěvy se Barroso setkal s předsedou vlády Palestinské správy Salamem Fayyadem a uvedl, že v následujících dvou dnech bude jednat s představiteli Izraele. Zopakoval také postoj Evropské unie (EU) v této otázce, když uvedl, že dle EU jsou židovské osady na okupovaném palestinském území z hlediska mezinárodního práva nelegální a překážejí mírovému procesu.

Švýcarsko bude pokračovat v nákupu íránské ropy

Švýcarské Federální ministerstvo hospodářství v pátek uvedlo, že se země nepřidá k embargu na íránskou ropu. Mluvčí švýcarského ministerstva zahraničí dále uvedl, že země, která není členských státem EU, chce i nadále udržovat s Íránem dobré vztahy. USA vyjádřily „zklamání“ nad tímto rozhodnutím švýcarských politiků.

Francouzský ministr vnitra vyzval muslimy žijící ve Francii k budování „francouzského islámu“

Francouzský ministr vnitra Manuel Valls požaduje, aby „francouzský islám“ nebyl závislý na vlivech zvenčí. Prohlásil, že ačkoliv respektuje vazby, které spojují mnoho muslimů z jejich zemí původu, je jejich společnou povinností postupné budování islámu s francouzskými kořeny.  Takto politik hovořil během inaugurace mešity v Cergy. Valls dále vyzval k zahájení „klidného dialogu“ mezi islámským duchovenstvem a francouzskými orgány veřejné správy.

Řecký premiér Antonis Samaras: „Jsme připravení provádět strukturální reformy“

Řecký premiér Antonis Samaras v pátek uvedl,že jeho vláda je připravená provádět strukturální reformy v širokém rozsahu. Připustil také, že stávající opatření pro sanaci státních financí byly neúčinné. Premiér dále prohlásil, Řecko bude privatizovat státní firmy více, než se původně očekávalo. Některé z nich ukončí svou činnost, jiné budou sloučeny. Premiér dále slíbil daňovou amnestii pro řecké občany, kteří převedou své peníze ze zahraničních bank do bank domácích. Posledním projednávaným bodem pátečního zasedání byla žádost, aby věřitelé EU a MMF udělili zemi dvouletý odklad splácení dluhu ve výši 237 miliard EUR.

Rumunský parlament rozhodl o zahájení procesu odvolání prezidenta Traiana Băsescua

O tom, zda-li prezident Traian Băsescu setrvá ve své funkci rozhodnu voliči v referendu 29. července. Důvodem je argument, že prezident údajně porušuje ústavu a překračuje své pravomoci.  Hlasování proběhlo v parlamentu tento pátek, kdy pro zbavení Băsescua jeho funkce hlasovalo 256 z 432 zákonodárců. Za prozatímního prezidenta byl označen Crin Antonescu, jenž teprve v úterý získal post předsedy senátu. Dle některých zahraničních komentátorů se země nyní ocitla v největší politické krizi posledních dvaceti let. Došlo již k výměně předsedů obou komor parlamentu a ombudsmana a k omezení pravomocí ústavního soudu. Ten nyní nesmí přezkoumávat rozhodnutí parlamentu a ztratil i možnost vetování, kterým mohl zasáhnout do procesu zbavení prezidenta jeho funcke. Došlo také ke změně zákona o referendu – zatímco dosud bylo potřeba, aby se pro odvolání prezidenta vyjádřila většina všech oprávněných voličů, nyní postačí většina odevzdaných hlasů. Znepokojení nad děním v zemi vyjádřila Evropská komise (EK), Rada Evropy, USA a další státy.

Řecko má nového ministra financí

Dle očekávání se jím stal Jannis Sturnaras. Předchozí kandidát Vasilis Rapanos odstoupil  poté, co se zhroutil 22. června ještě dříve, než byl uveden do úřadu. Sturnaras se chce údajně v co nejbližší době setkat s tzv. trojkou – představiteli Evropské centrální banky (ECB), Evropské komise (EK) a MMF a začít pracovat na vyvedení Řecka z dluhové krize.

Evropská centrální banka by mohla snížit úrokové sazby na historické minimum 0,75%

Ke kroku ECB dojde pravděpodobně již dnes, především kvůli podpoře klesající ekonomiky eurozóny. Šéf ECB Mario Draghi však již dříve uvedl, že řešení dluhové krize musí začít u politiků a že ECB může jejich plán případně doprovodit podpůrnými opatřeními. Úroková sazba ECB dosud činí 1%.

Kuvajtský premiér, jenž minulý týden podal demisi, byl znovu pověřen sestavením vlády

Kuvajtský emír Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah pověřil sestavením nové vlády bývalého premiéra Jabera Al-Mubarak Al-Hamad Al-Sabah. Informovala o tom státní agentura KUNA. Tento krok má pomoci vyřešit politickou krizi země. Po vytvoření  nové vlády má emír formálně rozpustit Národní shromáždění a plánuje uspořádat nové parlamentní volby. Ty se s největší pravděpodobností budou konat po ramadánu, který letos začíná 19. července.

Britský Scotland Yard zadržel v důsledku protiteroristické operace v Londýně 6 osob

Pět mužů a žena ve věku od 18-30 let byli zadržení britskou policií kvůli podezření ze „spáchání, přípravy nebo podněcování k teroristickému činu“. Podle Scotland Yardu zatčení nesouvisí s nadcházejícími olympijskými a paralympijskými hrami. Během této akce budou zavedená bezprecendentní bezpečnostní opatření – dojde k mobilizaci asi 40 tisíc policistů.

Francie chce zvýšit příjmy rozpočtu o 7,2 miliardy eur zvýšením daní pro bohaté občany a velké firmy

Dodatečné příjmy jsou nutné kvůli nižšímu hospodářskému růstu, než se původně očekávalo. Nová socialistická vláda tak chce v rámci novelizace letošního rozpočtu zvýšit příjmy státní pokladny zvýšením daní. Jako hlavní prvky plánu vláda uvádí „mimořádné“ zvýšení daní pro bohaté domácnosti, které má přinést v letošním roce na 2,3 miliardy EUR a jednorázovou daň pro velké banky a energetické společnosti, které do státní pokladny přispějí částkou 1,1 miliardy EUR. Vláda deklaruje splnění fiskálních cílů v rámci požadavků EU, dle některých analytiků bude mít tento krok vliv na  důvěryhodnost Paříže a ovlivní postoj Francie vůči Německu.

Francouzská armáda odevzdala Afgháncům kontrolu nad klíčovou afghánskou provincii Kapisa

Francie chce stáhnout většinu svých vojáků ze země do konce letošního roku a to přes nesouhlas Aliance, která se na summitu v Chicagu dohodla na stažení spojeneckých vojsk z mezinárodní operace ISAF do konce roku 2014. Kapisa je jednou z velmi nestabilních afghánských provincii severovýchodně od Kábulu. V minulém roce v Afghánistánu zemřelo  34 francouzských vojáků, všichni v této provincii.

Evropský parlament dnes zamítl mezinárodní smlouvu ACTA zaměřenou proti internetovému pirátství

Zamítnutí znamená, že smlouva v Evropské unii nevstoupí v platnost. Rozhodnutí předcházela řada protestů proti smlouvě v několika evropských zemích a hackerské útoky skupiny Anonymous. Smlouva ACTA byla vyjednána EU, USA, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Mexikem, Marokem, Novým Zélandem, Singapurem, Jižní Koreou a Švýcarskem za účelem posílit dodržování práv duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni. Její odpůrci však argumentovali tím, že značně omezí svobodu internetu.

Západní země požadují, aby Rusko poskytlo syrskému prezidentovi Basharovi al-Assadovi azyl

Ruský deník Kommersant ve středu uvedl, že západní země v čele s USA požadují, aby Rusko udělilo syrskému prezidentovi Basharovi al-Assadovi azyl a napomohlo tak ukončit syrskou krizi. Kreml však tento krok údajně neplánuje. Velmoci společně jednaly o situaci v Sýrii naposledy v sobotu v Ženevě, kde se shodly na tom, že země potřebuje přechodnou vládu.

Předseda rumunského senátu byl odvolán, opozice hovoří o převratu

Rumunští koaliční senátoři se Sociálně-liberálního svazu (USL) v úterý na mimořádném zasedání, které svolali, odvolali dosavadního předsedu senátu Vasileho Blagu z opoziční Liberálně-demokratické strany (PDL). Neboť jen předseda senátu může svolat mimořádné zasedání senátu, označil Blaga jeho odvolání za převrat. USL následně vybral nového předsedu, jímž se stal Crin Atonescu z koaliční Národní liberální strany. Tímto krokem pokračují spory mezi nynějším rumunským premiérem Victorem Pontou a prezidentem Traianem Băsescuem. Ústavní soud na konci června rozhodl, že zemi bude na summitu EU zastupovat prezident, nikoliv premiér. Některá rumunská média nyní zveřejnila informaci, že USL by se mohl kvůli tomuto sporu údajně pokusit o zbavení funkcí některých ústavních soudců. Aktuální dění v Rumunsku odsoudily USA i EU.

Slovinsko by mohlo být šestým státem eurozóny, žádajícím o finanční pomoc EU

Zemi ohrožují potíže bankovního sektoru, především pak největší místní banky Nova Ljubljanska banka (NLB). Evropská komise (EK) dnes udělila Slovinsku povolení pomoci této bance částkou 382,9 milionu EUR, situace v zemi je však nadále nejistá. Náklady na správu dluhu v zemi rostou od února, u dluhopisů splatných v roce 2021 činí úroky nyní rekordních 6,1%. Slovinský premiér Janez Jansa v pátek uvedl, že země dělá vše proto, aby o zahraniční pomoc požádat nemusela. Minulý týden o finanční pomoc EU požádal Kypr.

Od 1. července vstoupilo v platnost embargo Evropské unie na dovoz íránské ropy

Důvodem je nedostatečný pokrok ve věci jednání o íránském jaderném programu. Teherán tvrdí, že embargo nebude mít na zemi žádný vliv, za své klíčové exportní země považuje Indii, Čínu, Severní Koreu a Japonsko. Poslední jednání o íránském jaderném programu proběhlo v Moskvě, další je naplánováno na 3. července v Istanbulu. Již dříve získaly Belgie, Velká Británie, Česká republika, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Španělsko od USA výjimku, která předpokládá, že země jichž se týká, mohou dovoz íránské ropy obnovit po 180 dnech.

Evropský úřad pro cenné papíry a trhy prošetří metody ratingových agentur

Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) prošetří, zda-li jsou metody největších ratingových agentur Standard & Poor’s, Moody’s a Fitch používané k hodnocení bankovních institucí dostatečně transparentní. Tato inspekce by měla trvat do konce letošního roku. Agentura S&P potvrdila spolupráci v této věci, ostatní agentury se zatím nevyjádřily.

Francie snížila odhad růstu ekonomiky pro letošní rok na 0,4% HDP

Francouzský ministr financí Pierre Moscovici uvedl, že Francie v letošním i budoucím roce zaznamená menší hospodářský růst, než ministerstvo původně očekávalo. Pro budoucí rok ministerstvo odhadovalo růst o 1,7% HDP, nyní však hovoří o růstu o 1-1,3% HDP. Tento fakt bude mít negativní vliv na snižování francouzského rozpočtového deficitu na úroveň 4,5% HDP v tomto roce a 3% HDP v příštím roce.

Britský premiér David Cameron zvažuje referendum o Evropské unii

Britský premiér David Cameron uvedl, že je připraven vypsat referendum o vztahu Britů k Evropské unii, avšak až když přijde „správný čas“. V době dluhové krize považuje Cameron uspořádání tohoto referenda za strategickou chybu, tedy něco, co by nebylo v nejlepším zájmu země. Dle některých průzkumů veřejného mínění si v dnešní době Britové toto hlasování ani nežádají, kdyby však proběhlo, patrně by hlasovali pro vystoupení z bloku.